Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Mýtus bezplatného zdravotnictví

Jakým směrem se má ubírat české zdravotnictví v dalších letech?

  • Autor: ČTK
• Autor: ČTK

Od začátku roku panuje v českém zdravotnictví poněkud nepřehledná situace. Vláda prosazuje reformy, na kterých nepanuje ani shoda mezi koaličními poslanci a nemá tedy pro ně podporu ve sněmovně, opozice reformy rovnou odmítá úplně. Bitevním polem o budoucnost českého zdravotnictví se staly poplatky, i když podle mnohých odborníků spor o ně zamlžuje podstatu reformy celého systému. K tomu se přidává hospodářská recese, která se dotkne výše vybraného pojistného. Podle ministerstva to bude letos podle současných odhadů o pět miliard méně.

Sdružení Občan, které se diskusi o dalším směřování zdravotnictví systematicky věnuje, uspořádalo ve středu debatu o prioritách zdravotnictví na rok 2009. Co z diskuse vyplynulo?

Především rozdílné pohledy na další směřování reforem i uvnitř koalice (pozvaný David Rath se bohužel nakonec nedostavil, stejně tak jako exministryně zelených Džamila Stehlíková, která se ve straně věnuje zdravotnictví). V příspěvku náměstka zdravotnictví Marka Šnajdra, kterého hodlá nová ministryně Daniela Filipiová ve funkci ponechat, zaznívalo především přesvědčení, že je třeba připravenou legislativu ve sněmovně protlačit i za cenu nesouhlasu opozice. „ČSSD vyhodnotila situaci tak, aby vše negovala. Nevěřím na politickou shodu.“ Poslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová naopak zdůraznila, že je třeba lépe komunikovat i s opozicí.

Kubánské zdravotnictví

Podle dřívějších vyjádření Davida Ratha, stínového ministra zdravotnictví ČSSD, je však Julínkovu reformu nutno odmítnout jako celek a začít na zelené louce. V malém se o to snaží jako hejtman středočeského kraje, kde kraj za pacienty platí regulační poplatky. Výsledkem toho je přetíženost krajských ambulancí a lékáren. Šnajdr přirovnal situaci v kraji ke „kubánskému zdravotnictví“ doprovázeném chaosem a frontami. Grémium majitelů lékáren již podalo žalobu na kraj, plošné rušení poplatků se nelíbí ani profesním komorám lékařů a lékárníků. Ti první podali podnět k antimonopolnímu úřadu, druzí tlačí na pojišťovny, aby krajská zdravotnická zařízení pokutovaly.

Jak prosadit nepopulární opatření?

Šojdrová zdůraznila, že právě plošným zavedením poplatků dostala opozice laciný trumf před podzimními volbami a nyní ze svých požadavků již těžko sleví. „Není možné, aby za nepopulární kroky platila pouze část politického spektra,“ zdůraznila Šojdrová. Jejím slovům nepřímo dává za pravdu Michal Hašek, který jakožto předseda asociace krajů již vyhlásil, že se od února nebudou poplatky platit v žádném z krajů. Peníze však stejně budou muset zaplatit kraje, které je jak známo získávají z rozpočtového určení daní.

Šnajdr tvrdí, že tímto způsobem budou ve svém důsledku poškozeni právě nízkopříjmové skupiny obyvatelstva a starší lidé. Pokud budou chtít čerpat nákladnou zdravotní péči, budou muset na ní čekat déle, než umožňuje stávající systém regulačních poplatků. Bohatší lidé si mohou dovolit, v současné době nelegálně, uplatit lékaře a na zákrok se dostat bez standardní čekací lhůty.

Standard a nadstandard

Tím se dostáváme k dalšímu zásadnímu problému současného zdravotnictví a tím je neexistence standardu a nadstandardu. Protože populace stárne a nová diagnostika a způsoby léčby jsou stále dražší, při současném objemu peněz ve zdravotnictví (asi 250 miliard korun) nebude možné do budoucna zajistit stejný rozsah a kvalitu péče pro všechny.

Žádný systém není schopen ufinancovat současnou medicínu jen ze zdravotního pojištění,“ zdůraznil Šnajdr. „Část lidí se prostě k určité péči nedostane,“ dodal. Pokud se tedy standard nezavede (vedou se spory o jeho způsob určení a jeho evaluaci), kdo určí, kdo má nárok na špičkovou operaci vynikajícím operatérem a kdo už ne? „Nejmodernější péče je ufinancovatelná pro třetinu populace. Nechci být ten, kdo bude losovat,“ dodal náměstek ministerstva zdravotnictví.

Dalším problémem, který v diskusi zazněl, je dostupnost péče. „Není fér, když všichni pojištěnci platí stejně, ale dostupnost péče například v Ústeckém kraji je horší než v Praze,“ řekl Šnajdr. V tom by měl pomoci nový zákon o větších právech pojištěnců. Podle Šojdrové by však dostupnost péče měl garantovat stát, podobně jako je tomu ve školství. A větší pravomoci by měly dostat kraje.

Organizátor diskuse Pavel Vepřek se domnívá, že se toho v letošním roce z pohledu reformy ve zdravotnictví moc nestane. „Na reformním poli se toho mnoho neodehraje. Dá se předpokládat, že návrhy zákonů o zdravotních službách, o specifických zdravotních službách a o záchranné službě zdárně projdou legislativním procesem výměnou za nějakou variantu omezení nebo zrušení poplatků,“ uvedl v bulletinu svého sdružení. Že poplatky nebudou zrušeny úplně, napovídá fakt, že někteří poslanci ČSSD naznačují svou ochotu podpořit svůj původní návrh, aby od placení poplatků byli osvobozeny děti a lidé starší 65 let.

Kolapsu současného systému se není podle Vepřeka bezprostředně obávat. I v době recese se dá očekávat, že některé vstupy zlevní a systém se přizpůsobí novým podmínkám, sdělil optimisticky Respektu.cz.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].