Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Havel: Každý je odpovědný za celý svět

Unie by měla směrem k Rusku vystupovat sebevědoměji a otevřeně, vyzval Václav Havel na konferenci o lidských právech.

  • Autor: ČTK
• Autor: ČTK

Při dodržování lidských práv není často důležité, jak se který subjekt chová navenek a jakou má ústavu a zákony, ale jak se chová fakticky ke svým občanům. „Forma může být krásná, ale ve skutečnosti to může být jinak,“ řekl Václav Havel na konferenci EU a podpora lidských práv a demokracie, kterou uspořádalo sdružení ANO pro Evropu. „Jsou státy, které mají navenek všechny atributy svobodného státu – volby, více stran, svobodu tisku. Je nutné kontrolovat, co se za všemi krásnými slovy skrývá,“ zdůraznil Havel.

První polistopadový československý prezident kritizoval přístup Evropské unie zejména k Rusku. „Celkově se mi zdá, jako by se Evropská unie vyznačovala určitou zvláštní opatrností. Jako by příliš opatrně našlapovala zvláště tam, kde je nějaký citlivý terén, jako například ve vztahu k Rusku.“ Připomněl, že v Rusku bylo zavražděno mnoho nepohodlných novinářů. Podle amerického Výboru na ochranu novinářů bylo během osmileté Putinovy éry zavražděno 15 novinářů. Pouze v jednom případě byl vrah odsouzen. Od roku 1992 zemřelo v Rusku 49 novinářů a zemi to řadí na třetí místo mezi všemi zeměmi světa.

Marxistická myšlenka

Bývalý disident a signatář Charty 77 tvrdí, že by Evropa neměla světu vnucovat svou představu demokracie násilím, ale okolní svět inspirovat. Havel varoval před současným přílišným důrazem na prosazování ekonomických zájmů. Podle něj si Unie nadmíru osvojila marxistickou myšlenku o základně a nadstavbě. Ekonomika je pak nadřazena zájmům duchovním, kulturním a lidsko-právním. „Je důležité, aby demokracie byla skutečně demokracií a lidská práva byla skutečně dodržována. Každý z nás je odpovědný za celý svět. To je idea, na kterou by si Evropská unie měla rozvzpomenout.“

Havel navrhuje, aby Češi během svého předsednictví Unii předali EU svou historickou zkušenost s totalitními režimy. V této souvislosti upozornil na to, že Česká republika je v Evropě poslední zemí, která byla přepadena cizím státem – v roce 1968.

Univerzalita lidských práv

Česká zahraniční politika se na dodržování lidských práv ve světě dlouhodobě zaměřuje. „Je to boj, který musí vést Francie a Česká republika společně na evropské úrovni,“ připomenul vyslanec francouzské vlády pro lidská práva Francois Zimeray. „Neznám zemi, kde by považovali mučení nebo znásilňování žen jako normální,“ dodal pak k univerzalitě lidských práv. Evropa se bude muset zaměřit na vzdělávání dětí v této oblasti, jinak se může stát, že za dvacet let bude Unie pouhým „hradem z písku“, míní Zimeray.

Evropské problémy

Bývalý rakouský vicekancléř Erhard Busek hovořil o tom, že i Evropa má vlastní problémy s dodržováním lidských práv, zejména na Balkáně, který si prošel čtyřmi národnostními válkami. „A válka je vždy proti lidským právům,“ řekl ve svém příspěvku Busek. Podle něj by národnostní menšiny měly být v ideálním případě součástí národních vlád – Maďaři na Slovensku, Srbové v Chorvatsku, Rumuni v maďarské vládě. Postěžoval si na minimální zájem evropské veřejnosti o problematiku dodržování lidských práv. Částečně to je vina i médií. „Lidé by neměli sledovat v televizi pouze evropský fotbal nebo eurosong.“

Na problémy EU s lidskými právy upozornil i Igor Blaževič z organizace Člověk v tísni, jenž založil filmový festival věnující se lidským právům Jeden svět. Připomenul problematické postavení Romů v členských zemích, zejména v těch nových. V obecné rovině je dle něj problém, že země Unie nemají účinné mechanismy, jak uzavírat dohody s nedemokratickými režimy nebo s těmi státy, které samy nedodržují lidská práva.

Podle Blaževiče by měla Unie jasně definovat svou představu demokracie. „Panuje konsensus alespoň na těchto základních pojmech,“ kladl si řečnickou otázku Blaževič. Podle něj by měla vzniknout evropská nevládní agentura, která by v nedemokratických režimech podporovala demokratickou opozici a občanskou společnost, protože oficiální diplomacie unijních států toto nemůže zajistit.

Bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab vyzdvihl, že v lidskoprávní oblasti není důležité pouze identifikovat „hanebné diktátory“, ale i obecné problémy. Důležitý je důraz na sociální a ekonomická práva. „Intelektuál bude těžko uplatňovat svůj vliv, pokud se nenaučí číst a psát.“

Politická estráda

Václav Havel se během diskuse s účastníky konference dotknul i české politiky v rámci své odpovědi na míru demokratičnosti v Unii. „Je nesmírně důležité, jak se politici chovají. Jestli politiku redukují jako běh od výhybky k výhybce, běh od skandálu ke skandálu, jako estrádu na pokračování ve večerních televizních zprávách.“ Podle něj by i politika měla být naplněna živým obsahem a obecnou kulturou slušnosti.

Ohledně přijetí Lisabonské smlouvy se vyjádřil v tom smyslu, že jeho snem do budoucna je malá jednoduchá ústava podle vzoru americké ústavy, ze které bude i školákům jasné, co obsahuje. „Člověk nyní musí přečíst celý kufr evropských smluv, nikoliv pouze Lisabonskou smlouvu, aby evropským institucím porozuměl,“ řekl Havel. A hrozí Unii zánik? „Neumím si to představit, že by se Unie sama rozpustila. Připadá mi to nepravděpodobné,“ míní Václav Havel.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].