Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Externí hlasy

České úkoly vůči novým ukrajinským “sluhům“

Jaké má Praha možnosti ovlivnit další vývoj země k lepšímu

Candidate Zelenskiy reacts following the announcement of an exit poll in Ukraine's presidential…
Volodymyr Zelenskyj oslavuje volební vítězství • Autor: REUTERS

Nedávno ustavená ukrajinská vláda zůstává jednoznačně proreformní a pokračuje v kurzu uplynulých pěti let, kdy Ukrajina udělala obrovský kus práce. Stejně tak je třeba si povšimnou snahy o koordinaci mezi evropskými orgány a novými ukrajinskými elitami, což jen potvrdila první návštěva zástupce nové ukrajinské vlády vice-premiéra pro evropskou a euroatlantickou integraci Dmytra Kuleby v Bruselu.

Ačkoli je nový ukrajinský prezident velmi osobitým politickým hráčem a v ukrajinské Nejvyšší radě je nyní řada nováčků, je třeba vnímat změny v Kyjevě jako jedinečnou příležitost. Ukrajinci dali najevo, že si přejí ještě rychlejší tempo proměny své země. Česká republika stejně jako ostatní země EU s tím mohou pomoci, a posílit tak prosperitu, stabilitu a odolnost jednoho ze svých důležitých mezinárodních partnerů.

Reklama
Reklama

Pokud bychom se na celou věc podívali ze širšího pohledu, zjistili bychom, že během uplynulých měsíců se tu politicky stalo něco velmi zásadního. Poprvé po 28 letech nezávislé Ukrajiny došlo k situaci, ve které jedna politická síla koncentrovaná kolem nového prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho strany Sluha lidu dokázala získat v  parlamentu pohodlnou většinu (ne však ústavní). Zároveň se po červencových volbách vyměnilo přes 70 procent elit v Nejvyšší radě a došlo k de facto přeměně existujícího prezidentsko-parlamentního systému blíže k tomu prezidentskému.

To s sebou nese nejen do určité míry odstřižení od zajetých pořádků a starých elit, jak to vítají někteří analytici, ale také velkou míru nezkušenosti a neinformovanosti nových zákonných zástupců o probíhajících reformách a procesech, jak upozorňují další. Záleží tak, jestli se díváme na ukrajinskou politickou sklenici jako na poloplnou či poloprázdnou. Tato nejednoznačnost provázela i uplynulých 100 dní Volodymyra Zelenského v úřadu a bude pravděpodobně pokračovat nadále - v souvislosti s nástupem nové vlády a začátkem legislativního procesu pod vedením Zelenského lidí.

České úkoly

Co bychom si z této situace měli odnést v České republice? Zaprvé a ze všeho nejvíc bychom na Ukrajinu ani pět let po Revoluci důstojnosti a vypuknutí konfliktu s Ruskou federací neměli zanevřít, právě naopak. Je důležité, aby česká vláda co nejdříve navázala vztahy s novým ukrajinským kabinetem Oleksije Hončaruka. Z hlediska reformního procesu se naskýtá vynikající příležitost posunout i za českého přispění významným způsobem kupředu procesy, které byly kvůli politické nestabilitě, korupci a klientelismu v minulém volebním období pozdrženy či úplně zastaveny.

Nejvyšší rada již rozhodla o zrušení na Ukrajině dosti zdiskreditovaného institutu imunity pro poslance. Jedním z důležitých posunů by mohla být také reforma ukrajinské tajné služby SBU. Jde zejména o odebrání kompetence vyšetřovat ekonomickou kriminalitu, která v minulosti sloužila k nátlaku na podnikatele a prosperující firmy. Ve stejném smyslu již nová vláda připravuje reformu trhu s půdou a privatizaci dalších neefektivních státem vlastněných podniků, což může přilákat další západní kapitál a investory, jak se o to od začátku Zelenskyj pokouší.

Nově zvolený ukrajinský parlament
Nově zvolený ukrajinský parlament • Autor: AP, Efrem Lukatsky

Tyto změny by z české strany měly být vítány a podpořeny z hlediska know-how a naší vlastní transformační zkušenosti, stejně jako kapacitních a investičních zdrojů. Zajímavým způsobem může ČR přispět také k dokončení reformy decentralizace a budování místních samospráv, kde se již delší dobu angažuje. Dalším příspěvkem může potenciálně být reforma justice a využití českého předsednictví v Konferenci evropských ústavních soudů vedené až do roku 2020 Pavlem Rychetským. V reformní oblasti se jistě nabízí celá škála možností, kde se můžou české úřady ještě více angažovat.

Zadruhé, a to zejména v případě, pokud sledujeme poslední vývoj na Ukrajině s určitou dávkou skepse, může česká diplomacie více podporovat neziskový sektor a nezávislá média jako hlídacího psa demokracie. Zástupci ukrajinské občanské společnosti i opozice již dnes namítají, že některé změny probíhají příliš rychle a nejsou dostatečně diskutovány ani v parlamentu, ani v ukrajinské společnosti. Podporovatelé změn se obávají, že příležitost k jejich prosazení se může brzy uzavřít. Zelenského administrativa taktéž připravuje několik návrhů na revizi ukrajinské ústavy, kde bychom měli být obezřetní. To všechno může česká a evropská diplomacie v případě reálného zneužívání moci a pohodlné většiny ve vrcholné politice svým protějškům v Kyjevě komunikovat.

Je důležité si uvědomit, že Zelenskyj je pod tlakem nejen ve vnitřní politice a ze strany široké společnosti, která požaduje reálnou změnu věcí (a životní úrovně), ale také mezinárodních věřitelů a podporovatelů v čele s EU a Mezinárodním měnovým fondem. Právě to by společně s tlakem občanské společnosti mělo fungovat jako pojistka demokracie a zamezit zneužívání moci ze strany „nových sluhů lidu“.

Nová ruská politika se stejnými podmínkami

Nakonec bychom z české strany měli správným způsobem číst vývoj posledních týdnů ve vztahu k Ruské federaci. Je rozhodně brzy na jakoukoliv normalizaci či změnu v západním (a českém) postoji vůči Putinovu Rusku a sankčnímu mechanismu. Důvod jeho zavedení – tedy anexe Krymu a pokračující ruská agrese na východě Ukrajině – se nezměnil a ani nedávná výměna zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou nedává tušit, že by se aspoň jedna z věcí měla fundamentálním způsobem v blízké budoucnosti proměnit.

Crisis in Ukraine
Boje na Ukrajině; ilustrační foto • Autor: Profimedia, TEMP EPA

Samozřejmě, česká diplomacie by měla trvat na konečném vyřešení konfliktu na Donbase v duchu minských mírových dohod, nicméně existují linie, které bychom ani za účelem zastavení válečného konfliktu neměli překročit. Těmi je například uskutečnění voleb na tzv. separatisty okupovaných územích před předáním kontroly ukrajinské, mezinárodně uznané hranice zpět do ukrajinských rukou (tzv. Steinmeierův plán) – což v praxi nemůže legitimně proběhnout bez komplexního řešení situace na dočasně okupovaných teritoriích. Západ a EU v tomto smyslu musí zůstat jednotní a vytrvat v tlaku na Rusko až do úplného vyřešení situace na východě Ukrajiny a vrácení Krymu zpět Ukrajině.

Kde dále se může česká strana více zapojit, je bezesporu oblast bezpečnosti a obranné kapacity Ukrajiny. Ukrajinské armádě se stále nedostává dostatečné vnitřní kapacity a standardů srovnatelných se západními armádami NATO, stejně tak školení a vybavení v oblasti hybridních hrozeb či kvalitní medicínská a rekonvalescenční pomoci pro vojáky a veterány, kde česká strana může navázat na dobré zkušenosti v rámci programu MEDEVAC. Obecně silnější spolupráce armádních sborů obou zemí, lepší vzájemná komunikace a koordinace či posílení obranné kapacity Ukrajiny je bezesporu v zájmu české bezpečnosti. Ukrajina má v tomto smyslu mnoho co nabídnout, když již šestým rokem čelí ruské ozbrojené agresi a útokům prostřednictvím moderních technologií.

Ukrajina se dnes hned z několika popsaných důvodů nachází na pomyslném rozcestí. V tuto chvíli máme příležitost její další vývoj významným způsobem ovlivnit k lepšímu, a to silnějším zapojením do reformního procesu, podporou bližší integrace s EU a NATO, stejně jako pomocí s konfliktem na východě Ukrajiny . Strategické bude propojit agendu Asociační dohody s EU s vnitřními reformními procesy na Ukrajině. Někteří jistě podotknou, že množství výzev překračuje počet příležitostí, ale českým (a západním) zájmem je pomoci vybudovat z Ukrajiny silný demokratický, ekonomicky rozvinutý a stabilní stát, jehož společnost je dostatečně odolná vůči hrozbám přicházejícím od jeho východních sousedů. Protože právě z toho budeme my i celá Evropa profitovat nejvíc.

Autor je analytikem AMO

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte