středa 28. 12. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Ve zdánlivě nekonečné sérii úmrtí významných osobností by neměla zapadnout žena, kterou nejenže respektovala vědecká obec pro její zásadní objevy, ale představovala také důležitý vzor pro několik generací vědkyň. Vera Rubin, významná americká astronomka a matka čtyř dětí, zbořila mýtus, že ženy nemohou bádat na špičkové úrovni a zároveň mít rodinu - a že si tudíž musejí vybrat jedno, či druhé.

Rodačka z Philadelphie, která zemřela na svatého Štěpána v osmaosmdesáti letech, narážela během kariéry na řadu bariér, jak je shrnuje obsáhlý nekrolog v americkém deníku The New York Times. Sen jít studovat koncem čtyřicátých let astrofyziku na Princetonskou univerzitu si nesplnila, protože ženy tento obor tehdy na této prestižní škole studovat nemohly. Jindy ji nepustili na setkání s kolegy z oboru, protože v budově, kde se akce konala, neměly ženy do kanceláří povolen přístup. A prezentaci svého zásadního objevu protrpěla, protože coby mladé ženě a matce měsíčního dítěte se jí starší kolegové vysmáli - jak později vzpomínala.

Reklama
Reklama

Autorka těchto řádků není příliš zběhlá v astronomii, proto raději ocituje z textu o Hubbleově dalekohledu, který vyšel v Respektu loni na jaře - a podle něhož právě tento přístroj umístěný na oběžné dráze země potvrdil její objev: „V neposlední řadě také Hubbleův dalekohled potvrdil podezření, že normální hmota v galaxiích nedokáže vysvětlit jejich chování. V sedmdesátých letech 20. století totiž začalo být ve světle pozorování astronomky Very Rubin jasné, že galaxiím něco schází - jakási nesvítící hmota, která svojí gravitací ovlivňuje rotaci galaktického plynu a hvězd. Data z Hubbleova dalekohledu mimo jakoukoli pochybnost potvrdila, že jsme se „prostě jen nepřehlédli“ a že se někde pod úrovní rozlišení neschovává prach nebo málo svítivé hvězdy. V galaxiích musí vskutku působit další zcela neznámý faktor ovlivňující gravitaci. Buď je gravitační zákon jiný, než jsme si dosud mysleli, nebo se v galaxiích nachází velké množství úplně nového druhu hmoty, kterému se pro svou tajemnost a neviditelnost říká temná hmota.“

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

V řadě dětských srdcí se i během letošních Vánoc znovu řešila dávná otázka: nanosil opravdu všechny ty dárky do obýváku Ježíšek? Dospělá srdce mohla s pohledem na betlém bádat o jiné vánoční hádance, která lidstvo zaměstnává už 2016 let. Opravdu se Ježíšek narodil ženě, která byla a zůstala pannou? K věci přineslo pár postřehů právě vydané číslo serveru The Daily Beast.

Málokterý ze zázraků popsaných v Novém zákoně vyvolává tak posměšnou pozornost ateistů a tak zarytou obranu oddaných věřících jako doktrína, že Marie počala Syna božího, aniž měla sex. Panenství Ježíšovy matky bylo zpochybňováno už záhy poté, co s ním křesťané přišli. Ve druhém století napsal pohanský autor a velký kritik nového náboženství Celsus, že Ježíšovým biologickým otcem byl římský voják Pantera (což podle The Daily Beast bylo v římské armádě docela rozšířené jméno). Ke stejnému závěru došli rabínští pisatelé Talmudu, kteří Ježíše popisovali jako „Ješu ben Pantera“ – tedy Ježíš, syn Panterův.  Pointa této historky je podle autorů jasná: Marie byla kolaborantka, která otěhotněla s nenáviděným okupantem a rozhodla se proto svůj poklesek skrýt za vyprávění, že její dítě je produktem asexuálního setkání s Bohem.

Reklama
Reklama

O víc než patnáct set let později, v roce 1859, byl při stavbě železnice poblíž německého  Bingerbrücku vykopán náhrobek římského vojáka Tiberia Julia Abdese Pantery. Podle nápisu šlo o nositele standarty v 1. kohortě lučištníků - jednotce, která před vysláním do Germánie sloužila v Judeji. Někteří romantičtí historikové z nálezu dovozovali, že jde o náhrobek Ježíšova skutečného otce, ale pro takové závěry neexistuje žádný důkaz. Jak píše Candida Moss v The Daily Beast: podle pravidel striktní dobové morálky by Marii zničilo jakékoli mimomanželské těhotenství, takže kdo chce Ježíšovo narození zbavit nadpřirozena, nemusí do toho hned tahat Římany. A už vůbec neexistuje žádný důvod dělat z Marie lhářku: nezachoval se jediný výrok, který by k věci řekla ona sama.

Proti pohrdavým zpochybňovačům neposkvrněného početí se od počátku stavěli vášniví obránci téhož. Například apokryfní Jakubovo evangelium z roku 140 obsahuje životopis mladé Marie. V textu žena jménem Salomé odmítne věřit, že Marie je panna (tedy že má neporušenou panenskou blánu) i po Ježíšově narození. „Dokud nevložím svůj prst na příslušnou tělesnou část, neuvěřím, že panna může porodit život,“ cituje apokryf slova vyřčená Salomé na Mariinu adresu. Vědecká examinace je jí povolena, panenská blána je na svém místě, ale cenu za tuto zkoušku zaplatí Salomé vysokou: na místě jí ochrnou ruce. Naštěstí pro malověrnou se to spraví v okamžiku, kde do nemohoucí náruče vezme Ježíška, aby ho pochovala.

Marie ovšem měla neposkvrněné početí tak nějak v rodě. První ženou, která takto v biblických časech otěhotněla, totiž byla její matka Anna, manželka Jáchyma. Ta přivedla Marii na svět skrze neposkvrněné početí, takže Marie mohla na oplátku být sama hříchuprostou matkou, když nadešel čas jejího panenského těhotenství a následného porodu Ježíše.

V roce 1854 vyhlásil papež Pius IX. neposkvrněné početí Marie v Annině děloze za dogma - neboli bezvýhradný pilíř katolické víry. Svátek Annina neposkvrněného početí se od té doby slaví každý rok počátkem prosince. K zajímavostem této starodávné události patří beze sporu fakt, že Anna ani Jáchym nebyli v okamžiku objevení dceřina embrya panna a panic - Marie měla starší sestru přišlou na svět pomocí běžné „starosvětské“ metody spermie a vajíčka. A jak upozorňuje The Daily Beast, slavné biblické zvěstování Páně oslavující okamžik, kdy Ježíš vstoupil do dělohy své matky, si připomínáme 25. března - přesně devět (!) měsíců před Vánoci.

Poslední slovo dává Daily Beast vědě. Badatelé ze severokarolínské univerzity zjistili, že neposkvrněné početí svého druhu je mnohem běžnější, než by si biologové mohli myslet.  Pro svou práci vědci použili obrovskou databázi zahrnující  7870 žen sledovaných týmem po dobu 14 let od puberty až do dospělého věku. Vyšlo přitom najevo, že 45 ze sledovaných (čili 0,5 procenta z 5340 žen, které otěhotněly během sledovacího období) oznámilo, že byly panny i poté, co otěhotněly.

Každopádně neposkvrněné početí patří podle serveru i po oněch 2016 letech k nejdiskutovanějším otázkám křesťanství. A Marie je nejvíc bráněnou i nejvíc kritizovanou ženou - stejně jako vaše matka, uzavírá autorka článku.

Reklama
Reklama