sobota 11. 2. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Když Jill Price požádáte, aby si vybavila libovolný den ze svého života, zareaguje v okamžiku. Co dělala 29. srpna 1980? „Byl pátek, jela jsem se svými kamarádkami, dvojčaty Ninou a Michelle a jejich rodinou, na víkend do Palm Springs,“ vzpomíná. „A ještě než jsme vyrazili, zašla jsem s nimi na depilaci do plavek. Celou ji prokřičely.“ Price tehdy bylo 14 let a osm měsíců.

Kdy řídila auto potřetí? „Potřetí jsme řídila auto 10. ledna 1981. V sobotu.“ Bylo jí 15 let a dva týdny. Kdy poprvé slyšela hit Ricka Springfielda Jessie’s Girl?  „Sedmého března 1981.“ Jela v autě s matkou, která na ni zrovna ječela. Bylo ji 16 let a dva měsíce.

Reklama
Reklama

Dnes jednapadesátiletá Jill Price si výjimečnost své paměti poprvé uvědomila, když jí bylo osm. Pamatuje si každý den v týdnu pro každé datum od roku 1980; pamatuje si, co ten den dělala, s kým se viděla, kde byla. Dokáže si stejně snadno vyvolat vzpomínku z před dvaceti let stejně jako tu z předvčerejšího dne.

Mnoho lidí by tuto superschopnost bralo, ale pro Jill Price se život postupně stal obrovskou zátěží: pohled na jakékoli datum, jakékoli číslo okamžitě spouští dávné vzpomínky. Svůj život popisuje jako rozdělenou obrazovku. Na jedné straně se odehrává aktuální dění a na druhé se odvíjí nekonečný tok vzpomínek. Někdy ji to dohání až k šílenství, protože vše, co vidí, nebo slyší, se může stát potenciálním spouštěčem paměti.

Fascinují pohled do mysli lidí, kteří neumí zapomínat, přináší dlouhé čtení Total Recall od Lindy Rodriguez McRobbie na serveru The Guardian. Jill Price byla vůbec prvním člověkem, který byl v roce 2006 diagnostikován hyperthymésií neboli syndromem vynikající autobiografické paměti. Do té doby byla vědcům tato schopnost neznámá - a i dnes se vyskytuje u pouhých několika desítek jedinců, přesto její existence nabízí nový možný pohled na to, jak funguje paměť a podle čeho si organizujeme vzpomínky.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Jak se obyčejné smrtelnice stane přes noc idol? Tak se ptá první věta životopisného profilu How Anna Nicole Smith Became America’s Punchline od Sarah Marshall na serveru BuzzFeed. Od okamžiku, kdy se její fotografie poprvé objevily v roce 1992 v Playboyi, až po její smrt v roce 2007 byl život Anny Nicole Smith nejprve příběhem krásné dívky, která unikla bídě, a poté tragedií krásné ženy, která byla zničena.

Úspěšná playmate se na počátku devadesátých let po několika plastických operacích připodobnila Marilyn Monroe a stala se sexuálním symbolem celé Ameriky. Poté si vzala za muže devětaosmdesátiletého miliardáře a následně v soudních sporech o jeho dědictví získala image zlatokopky. Tato pověst pak byla na počátku nultých let zpečetěna v její vlastní televizní reality show, kde se mimo jiné ukázala její závislost na lécích, jíž pak v roce 2007 podlehla.

Reklama
Reklama

Bylo to její tělo, které jí přineslo sebevědomí a pocit vlastní ceny. Tělo, které si nechala vytvořit a zároveň nedokázala udržet. K tomu se veřejnosti nabízela jak ztělesněná fantazie - a veřejnost ji jako takovou brala. „Byla to nejkrásnější žena, jakou jsem kdy viděla bez make-upu,“ vzpomíná na ni Marilyn Grabowski, obrazová redaktorka Playboye, a dodává: „Těsně druhá by byla Sharon Stone.“

Sarah Marshall vypráví život Anny Nicole Smith v širokém záběru. Od v dětství týrané dívky z naprostého zapadákova, která udělala vše, aby se od těchto kořenů odstřihla. Na dramatu jednotlivce ale také dokumentuje posedlost estetickou chirurgií i způsob, jakým v posledních dekádách pracoval bulvár a jak portrétoval ženy v blízkosti mocných mužů; stejně jako to, jak se americká veřejnost staví ke svým idolům a hvězdám.

https://www.youtube.com/watch?v=yKKAcI7yFNQ

Reklama
Reklama