pondělí 7. 8. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Situace ve Venezuele dál houstne a podle některých hlasů se země ocitá až na počátku občanské války.  Nejnovější zprávou o vývoji v zemi je pokus o vojenské povstání. Věrohodné zprávy o průběhu a i výsledku nicméně neexistují.

„Čas pro tajné dohody mezi zrádci a tyrany už vypršel!  Ať žije svoboda a zemře tyranie!“ To byla slova kapitána Juana Caguaripana na videu, které se objevilo v neděli brzo ráno na internetu a přivedlo do ulic okolo armádní základny Paramacay několik desítek lidí. Oznámil v něm totiž rebelii proti současné venezuelské vládě a prezidentovi Madurovi a vyzval občany, aby se k protestu připojili.

Reklama
Reklama

Zhruba v momentě, kdy bylo video vypuštěno na internet, zahájila už venezuelská vláda útok na tuto základnu v městě Valencia, kousek od metropole Caracasu. Podle The New York Times zaútočila ještě předtím, než kdokoli stihl vůbec vyjít. Události označila vláda za teroristický útok. List The Independent ovšem tvrdí, že členové vládnoucí Socialistické strany používají pojem „terorista“ běžně pro členy opozice a demonstranty.

https://www.youtube.com/watch?v=hk5nLvR4fIo&feature=youtu.be

Vláda následně oznámila, že vzpouru potlačila. Prezident Nicolás Maduro pak ve svém televizním projevu obvinil povstalce z útoku na základnu a označil ho za „akt naprostého zoufalství“.  Informace o tom, jak konflikt dopadl, se přitom různí. Prezident oznámil, že byli zabiti dva rebelové a osm jich bylo zajato. To tvrdí i většina médií. Nicméně Giomar Flores, který dezertoval z venezuelské armády, nyní je uprchlíkem v Kolumbii a tvrdí, že je v přímém kontaktu s povstalci, The Guardianu řekl, že informace o úmrtích jsou lživé. Operace David, jak povstalci sami sebe označují, je podle něj úspěšná. Za úspěšnou ji označil také kapitán Caguaripano na svém Twitteru.

Ve videu, které celý konflikt spustilo, Caguaripano také prohlašuje, že se nejedná o vojenský převrat, ale že jde o občansko-vojenskou akci s cílem znovuobnovit ústavní pořádky a zachránit zemi před „totální destrukcí“. Požadavkem rebelů je okamžité ustanovení přechodné vlády a cílem uspořádat svobodné volby.

Vzpoura následovala poté, co nové, prezidentovi věrné ústavodárné shromáždění jako svůj první krok odvolalo z funkce hlavní prokurátorky Luisu Ortegu. Ta byla loajální k Madurovi, ale v poslední době se naopak stala jedním z nejpřísnějších kritiků vlády. Ortega odvolání neuznala a označila ho za nelegitimní. Odmítají ho také Spojené státy a prezident Trump se nechal slyšet, že Maduro nese osobní zodpovědnost za zdraví a bezpečí dvou opozičních vůdců, které vláda nechala minulý týden v úterý násilím odvléct z jejich domovů. Podle informací jejich rodinných příslušníků jsou oba muži od neděle opět v domácím vězení.

Dění ve Venezuele kritizují i jihoamerického obchodního bloku Mercosur, které oznámily neurčité pozastavení členství Venezuely v této organizaci.

Venezuelský prezident pokračuje v boji proti opozici

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Němečtí průmyslníci hledají místo pro novou výrobnu lithiových baterií, která by napodobila takzvanou „gigatovárnu“ americké Tesly v nevadské poušti a pomohla Německu zareagovat na nové trendy ve výrobě a spotřebě elektřiny.

Projekt nese názve Terra E a podle agentury Bloomberg se už během měsíce vybere místo, kde bude továrna stát. Ve hře je pět lokalit „v Německu nebo v sousední zemi“, píše Bloomberg. Tedy hypoteticky i v Česku, byť u tak strategické věci není příliš pravděpodobné, že by stavba měla proběhnout za hranicemi.

Reklama
Reklama

Informace pocházejí z rozhovoru s ředitelem projektu Holgerem Gritzkou, který dříve pracoval jako manažer v železárnách ThyssenKrupp a nyní dává dohromady konsorcium účastníků. Ve hře už je 17 podniků. Za dva roky se má začít stavět, v roce 2028 má továrna najet na plný výkon. Celá akce běží s podporou německých vládních úřadů a podle Bloombergu ilustruje, jak se největší evropská ekonomika začíná připravovat na blížící se revoluci v energetické politice.

Baterie mají sloužit k tomu, aby Německo plně využilo potenciál větrné a solární energie - jejichž komplikací transport z míst výroby do míst spotřeby. Baterie by se měly časem hodit také německým automobilkám, u kterých je vidět čím dál větší tlak na příklon k elektromobilům.

Stejný trend se dnes týká celého světa: kapacita všech továren na výrobu baterií letos překročila sto gigawatthodin a do roku 2021 se má víc než zdvojnásobit na 278 GWh. Dnes trhu dominují jihokorejské firmy LG a Samsung; letos se k nim přidala zmíněná americká Tesla, kterou po premiéře nového vozu mnozí považují za podnik diktující směr celému autoprůmyslu.

Projekt Terra E už získal od spolkového ministerstva školství, vědy a výzkumu dotaci ve výši 5,2 milionu eur, v celkovém rozpočtu jde ale spíš o symbolickou sumu – podle Gritzky bude celkem třeba shromáždit kapitál v řádu miliard eur.

CEO Elon Musk at Tesla motors
Elon Musk • Autor: Polaris, Profimedia