středa 26. 9. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Už na jaře uznal soudce amerického herce a komika Billa Cosbyho vinným ve třech případech sexuálního napadení. Nyní následovalo stanovení trestu, byť jeho přesná podoba stále není jasná. Jedenaosmdesátiletý Cosby totiž půjde do vězení, kde může strávit až deset, ale také jen tři roky.

Rozsudek nad kdysi nesmírně populárním americkým hercem, který  se nejvíce proslavil v osmdesátkovém sitcomu The Cosby Show, představuje podle většiny komentářů ve světovém tisku zásadní okamžik veřejné debaty o sexuálním násilí a obtěžování.  Je první odsouzenou celebritou od propuknutí kampaně #MeToo namířené proti sexuálním přečinům.

Reklama
Reklama

Deník The New York Times sice upozorňoval, že možná ještě zůstane na svobodě během (předpokládaného) odvolání, soudce však ve středu žádost Cosbyho právníka odmítl. Cosbyho během posledních několika let obvinilo ze sexuálního napadení více než šedesát žen, u většiny z nich ovšem vyšetřená a případnému potrestání bránilo překročené promlčecí lhůty. V případu Andrey Constand, kterou Cosby zdrogoval a znásilnil ve svém domě před 14 lety, to ovšem neplatilo.

Právní bitva se vedla také o další osud Cosbyho, zejména nad otázkou, zda dále představuje nebezpečí. Hercův právník argumentoval jeho vysokým věkem i faktem, že je de facto slepý. Psycholožka, která jeho zločiny spáchané během třiceti let zkoumala, ale dospěla k závěru, že jde o nebezpečného sexuálního predátora s vážnou poruchou osobnosti: tvrdí, že je stále nebezpečný svému okolí.

Tomuto zhodnocení by nakonec odpovídalo Cosbyho chování u soudu. Muž desítky let považovaný za miláčka Ameriky odmítl možnost promluvit a podle reportérů ani nijak jinak neprojevil lítost. Psycholožce dal za pravdu i soudce, který nařídil mu doživotní povinnost docházet na terapii, a rovněž uložil zařadit ho do registru pachatelů sexuálních zločinů.

Cosbyho  případ přitom donedávna sloužil jako ukázka toho, jak byly zkušenosti se sexuálním násilím ignorovány a přehlíženy. Přestože jej postupně obvinilo téměř šedesát žen a první ze skutku, který se udál před více než padesáti lety,  k obvinění a soudu dospěl pouze jeden z nich. A to až po letech.

Jednak proto, že v řadě případů byla věc promlčena, jiné Cosbyho údajné oběti se ani neobrátily na policii. Tato pasivita bývá často kritizována, nicméně v širším kontextu sexuálního násilí a obtěžování dává smysl. Jiné sledované případy, kde oběti o svých zkušenostech mluvily roky a nikdo je nebral vážně, jasně ukazují, proč většinou ženy o svých zkušenostech mlčí.

Kupříkladu v kauze lékaře americké gymnastické reprezentace Larryho Nassara, který během let zneužil bezmála tři stovky dívek, vyšlo najevo, že stížnosti na jeho chování byly léta ignorovány či bagatelizovány. Když podezření konečně začala vyšetřovat FBI, trvalo agentům rok, než se vůbec dostali k výslechu sportovkyň – a během té doby Nassar zneužil dalších minimálně čtyřicet dívek.

https://www.youtube.com/watch?v=zRcy89ZZgmA

 

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Americké město Flagstaff, kde žije sedmdesát tisíc obyvatel, leží ve státě Arizona a odjakživa se může chlubit velkou vzácností široko daleko: mírným klimatem. Donedávna proto platilo pro movitější obyvatelé nedalekých velkoměst Phoenixu či Tucsonu za příjemné letní útočiště k oddechu. Jak ale popisuje ve své reportáži britský Guardian, klimatická změna tohle mění. Ne že by Flagstaff byl méně příjemný, ba naopak. To ostatní arizonská města se pečou.

Z letního relaxu se tak stává spíš úprk - do míst, kde se dá žít. Loni v létě bylo ve Phoenixu takové vedro, že se roztékaly poštovní schránky. Když tam letos atakoval teploměr padesát stupňů Celsia, v nedalekém Flagstaffu bylo necelých třicet. Meteorologové počítají, že třicet stupňů Celsia bude brzy ve Phoenixu víc než polovinu roku. To se dá dlouhodobě těžko snášet - a kdo může, ten z rozpálených velkých měst prchá, nebo o tom aspoň přemýšlí.

Flagstaff není jediný možný úkryt, ale zase tak mnoho jich není, a navíc je nedaleko. Mnoho “klimatických uprchlíků ” proto míří sem. Nejsou to ale utečenci s batůžky na zádech, kteří jdou pěšky rozpálenou pouští. Jsou to movití lidé, kteří si to mohou dovolit. Flagstaff ovšem není nafukovací, a město tak řeší problém, který je po světě, včetně toho rozvinutého, stále aktuálnější. Až se bohatí přestěhují na bezpečná místa, kde zůstane místo pro ty chudší?

Ve Flagstaffu ceny nemovitostí závratně rostou a pro mnoho tamních obyvatel se život v jejich městě stává finančně neúnosný. Místní se proti něčemu takovému bouří a ti zasažení pochopitelně nejvíc. Je to ovšem problém, který je těžko k rozlousknutí. Trh s nemovitosti funguje podle svých zákonitostí. Aby k popsané “klimatické gentrifikaci” nedocházelo, bylo by nutné jej regulovat. Což samo o sobě není problém, ale otázka je jak přesně? Na základě čeho, jakým přesně právem a do jaké míry?

Problém se netýká jen vyprahlých míst, odkud lidi vyhání vedro a kouř z lesních požárů. To samé se děje i na východním pobřeží Spojených států, kde naopak stoupá hladina moře a pobřeží týrají stále silnější hurikány. Potkávají se tu dva trendy: nemovitosti výše nad mořem jsou cennější a dražší a chudší lidé si je nemohou dovolit. Domy ve výši moře nejsou neobydlené, ale žít v nich znamená dražší pojištění a víc nákladů na opravy. To si mohou dovolit opět jen bohatší lidé. Kam tedy mají jít ti chudší? Ve floridském Miami dává zkušenost lakonickou odpověď: do Alabamy, tedy sousedního státu.

https://www.youtube.com/watch?v=CbsezsSkODE

Reklama
Reklama