Pokud Británie opustí EU, zbytek Evropy jí pořádně zatopí

Pokud se Britové v nadcházejícím referendu rozhodnou, že odejdou z Evropské unie, zbytek Evropy jim pořádně zatopí. Vyplývá to z článku v tradičně dobře informovaném deníku Financial Times, který na základě rozhovorů s evropskými politiky a vysoce postavenými euroúředníky popsal, jaký plán se pro případ Brexitu peče za zavřenými dveřmi.

Podle britského deníku se v uplynulých týdnech konalo v Hannoveru, Římě a Bruselu několik schůzek evropských politiků a poradců z jejich nejužšího kruhu, na nichž se probírala koordinovaná reakce Evropské unie v případě, že Británie EU opustí, a způsobí tak pravděpodobně největší otřes v její šedesátileté historii.

Vše prý nasvědčuje tomu, že se Angela Merkel a Francois Hollande v takovém případě zamýšlejí soustředit především na posílení bezpečnostní a obranné spolupráce na úrovni EU. Tuto strategii zvolí, protože může být přitažlivá pro všechny členské země EU, nikoliv pouze pro 19 členů eurozóny. Až dosud totiž panoval předpoklad, že v případě Brexitu bude rychle následovat hlubší integrace zemí sdílejících společnou evropskou měnu.

Referendum se koná 23. června, na 28.-29. června je přitom svolán pravidelný summit EU. Na něm dojde k nezbytnému pokusu uklidnit trhy a pak bude následovat nesentimentální vykázání britského premiéra z jednání. “Všichni budou říkat: je nám to líto, jedná se o historické selhání, teď ale musíme jít dál. A pak dodají: OK, Davide (Camerone), mějte se hezky, protože my teď musíme jednat jako sedmadvacet lídrů Unie,” popsal novinářům z Financial Times obrysy nadcházejících událostí nejmenovaný vysoce postavený evropský diplomat.

Zástupci Francie budou mít strach, aby se britský příklad nezačal šířit a nepomohl protievropské Národní frontě Mariny Le Pen. Právě oni tak budou nejvíce tlačit na odvetná opatření proti Velké Británii. “Snaha bagatelizovat důsledky Brexitu by pro Evropu znamenala riziko,” citují Financial Times opět své zdroje. “Kdyby se ukázalo, že Brexit je vlastně úspěch, byl by to konec EU. To se stát nesmí,” zní chladně z evropských jednacích sálů.

Britský deník pak ještě říká, že Německo má strach, aby se příliš tvrdá odveta nakonec neobrátila proti zbytku EU. “Pro nás by bylo nejlepší, kdyby cenovku Britům vystavil soukromý sektor, tedy trhy,” tvrdí prý německé zdroje.

Snad ale tohle všechno ani nebude potřeba. Kampani za odchod z EU se rozhodně zatím nepodařilo dosáhnout žádného zvláštního úspěchu - a přestože průzkumy jsou nespolehlivé, v podstatě všechny ve větší či menší míře ukazují jasný náskok stoupenců setrvání v EU. V posledních dvou týdnech se dokonce zdá, že se náskok kampaně za setrvání v EUzvyšuje.

Jedním z důvodů nepochybně je fakt, že kampaň podporující Brexit v podstatě prohrála souboj ekonomických argumentů. Agentura Ipsos MORI na zakázku nedělníku The Observer uspořádala průzkum mezi 600 britskými ekonomy, kteří se pohybují se v akademické sféře, průmyslu, ve finančním sektoru, veřejném sektoru i v drobném podnikání, a došla k naprosto jednoznačnému výsledku: 88% dotázaných je přesvědčeno, že případný odchod z Evropské unie poškodí vyhlídky britské ekonomiky. 82% dotázaných se domnívá, že Brexit by negativně pocítily britské domácnosti, a 61% tvrdí, že v Británii v takovém případě stoupne nezaměstnanost.

The Guardian v této souvislosti cituje ředitele nezávislého Institutu pro fiskální studia Paula Johnsona, podle něhož průzkum ukazuje neobyčejnou shodu. “V profesi, která je známá tím, že se téměř na ničem neshodne, je taková míra konsensu na čemkoliv skutečně pozoruhodná,” říká.

Ekonomové se navíc sborově domnívají, že důsledky odchodu z EU budou dlouhodobé. 72% dotázaných tvrdí, že ekonomický růst bude zpomalen 10–20 let. Naopak, jen 4% mají za to, že po počátečních chudých pěti letech se situace otočí a Británie na odchodu vydělá.

Podobné průzkumy a šikování autorit za kampaní podporující setrvání v EU jsou teď v Británii na denním pořádku. Citovaný text v Guardianu ještě zmiňuje otevřený dopis 37 významných britských duchovních představitelů, kteří varují, že případný Brexit poškodí úsilí o mír a boj s chudobou.

Není divu, že opačnou stranu systematická palba na podporu EU dohání k zuřivosti. Když minulý týden již zmíněný Institut pro fiskální studia, donedávna všeobecně uznávaná instituce na obou stranách politického spektra, prohlásil, že odchod z EU zapříčiní minimálně dva další roky úsporných opatření, označili ho za “placenou propagandistickou odnož Evropské unie”. Vzhledem k tomu, že téhož názoru je také Mezinárodní měnový fond nebo série bývalých ministrů financí USA, je nutné uznat, že Brusel má opravdu dlouhá chapadla.

V tomto kontextu je také zajímavé dění uvnitř konzervativní strany, která referendum vyvolala: v jejím nitru to teď pořádně vře a její euroskeptické křídlo propadá jisté hysterii. Někteří konzervativní poslancizačali volat po odvolání Camerona bezprostředně po referendu a vyhrožují tím, že již nyní mají domluvených padesát nezbytných podpisů svých kolegů.

Na jejich prohlášeních autora menu zaujala především věta jednoho ze vzbouřenců, poslankyně Nadine Dorries: “Pokud (stoupenci setrvání) vyhrají s velkou většinou, řekněme 60:40, pak možná David Cameron přežije. Pokud ale vyhrají s malou většinou nebo pokud vyhrajeme my, jak samozřejmě doufám , myslím, že je vyřízený během několika dní.“

V politické a podnikatelské branži se tomuto triku říká “damage control” a v podstatě jde o to udržet pod kontrolou mediální vichřici, která bude po vyhlášení výsledků následovat. V tomto případě jsme zjevně svědky snahy změnit na poslední chvíli definici smyslu celého referenda: v podání prohrávajících euroskeptiků už najednou nejde o to, jestli Británie zůstane v EU, ale o to, s jakým náskokem stoupenci setrvání vyhrají. Jejich vlastní prohra není důležitá, jde o to, jestli premiér přeskočí laťku, kterou mu teď nově nastavili. Těžko říct, jestli to bude fungovat, ale vše nasvědčuje tomu, že euroskeptické křídlo už ani tak nedoufá v odchod z EU jako ve vlastní politické přežití.

Na závěr monotematického menu ještě dodejme, že David Cameron sice asi vnitrostranické záchvaty řeší, ale zároveň je stíhá i překračovat. V pondělí uspořádal v jihovýchodním Londýně předvolební mítink s čerstvě zvoleným starostou hlavního města, labouristou a muslimem Sadiqem Khanem.

Mezi oběma muži přitom až dosud vládla značná nevraživost - především proto, že Cameron se během předvolební kampaně v Londýně snížil k etnicky a nábožensky motivovaným útokům a naznačoval, že Khan je v kontaktu s muslimskými extrémisty. V pondělí už o prvním muslimovi ve vysoké politické funkci mluvil jako o “hrdém muslimovi, hrdém Britovi a hrdém obyvateli Londýna”.

“Je to syn řidiče autobusu,” prohlásil o Khanovi Cameron. “Já jsem syn burzovního makléře, což je o něco méně romantické. On ale o naší zemi říká něco důležitého: během jedné generace se někdo, kdo je hrdý muslim, hrdý Brit a hrdý obyvatel Londýna může stát starostou nejskvělejšího města na Zemi.”

“Důvod, proč je Londýn nejlepší město na Zemi - a skutečně nejlepší je - je ten, že jsme se nikdy nevydali cestou izolacionismu,” doplnil svého nového kamaráda Sadiq Khan. “Jsme otevření, hledíme směrem do světa. Vítáme odlišné kultury a od jiných kultur a pohledů na svět se něčemu učíme,” dodal. A my končíme dnešní menu.

Video: Jak znějí černé díry.

Kulturní tip: Odsun. ČT art 31.5.2016  21:10