pátek 22. 6. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Ropné velmoci se scházejí ve Vídni. V pátek se tam uskuteční setkání OPEC, organizace sdružující významné světové producenty ropy a některých dalších států, které s OPEC spolupracují - včetně Ruska, největšího světového producenta. Hlavním bodem jednání bude otázka, zda zvýšit světovou produkci, na čemž mezi členy organizace rozhodně nepanuje shoda.

Když se na konci roku 2016 státy OPEC (v koordinaci s Ruskem, Mexikem a Kazachstánem) dohodly na snížení produkce, jednalo se o historický okamžik. Ceny ropy se tehdy kvůli globální nadprodukci tažené americkým břidlicovým boomem propadly pod 50 dolarů za barel a právě nízké ceny se nakonec ukázaly jako dostatečně silná motivace k nalezení dohody. Po dlouhé době se tehdy shodly jak všechny členské státy OPEC, tak Rusko na společném omezení produkce. Kýžený efekt tohoto rozhodnutí – růst cen – se postupem času skutečně dostavil. Minulý měsíc se cena za barel dokonce krátce přehoupla i přes 80 dolarů kvůli rostoucí světové poptávce a výpadkům ve venezuelské produkci.

Reklama
Reklama

Některé státy v čele s Ruskem a Saúdskou Arábií nicméně v posledních měsících volají po zvýšení produkce, s čímž naopak nesouhlasí země, které nemají tak velké rezervní kapacity a rády by ropu prodávaly i nadále za současné vysoké ceny. Právě na energetických tématech nacházejí obě ropné velmoci v posledních měsících shodu.

Minulý týden sledoval saúdskoarabský korunní princ Mohammed bin Salmán po boku Vladimira Putina úvodní zápas světového mistrovství ve fotbale mezi jejich dvěma zeměmi. Zábavu následně vystřídala jednání mezi oběma muži, kteří si mezi sebou -  jak píše portál sledující dění na Blízkém východě Al-Monitor -  vytvořili úzký pracovní vztah. Jakkoliv se jejich pozice rozcházejí v otázce Sýrie, role Íránu na Blízkém východě či blokádě Kataru, do Vídně jejich vyslanci přijíždějí se společným cílem – navýšit produkci.

Státem, který bude tomuto návrhu nejvíce odporovat, je Írán. „Nemyslím si, že nalezneme shodu,“ řekl již před začátkem jednání íránský ministr energetiky Bijan Zanganeh. Poté, co americký prezident Donald Trump vypověděl dohodu o íránském jaderném programu, oznámil také uvalení nových sankcí na íránskou ekonomiku. A jejich součástí je mimo jiné i omezení íránských ropných exportů.  Není tak v zájmu Íránu chtít, aby světové ceny ropy poklesly, naopak.

Donald Trump navíc v poslední době několikrát ve svých tweetech OPEC kritizoval za vysoké ceny a apeloval na organizaci, aby proti nim zakročila. Jeho vyjádření iritují hned několik členů organizace a Zanganeh se vyjádřil, že „OPEC je nezávislá organizace, ne někdo, kdo by měl přijímat instrukce od Donalda Trumpa“.

Hlasování v rámci organizace musí být jednomyslné, Írán tak případné může jakýkoliv návrh zablokovat. Ačkoliv se již několikrát stalo, že organizace dospěla k rozhodnutí až v posledních okamžicích a po náročných a dlouhých jednáních, před pátečním setkáním vyjadřuje mnoho expertů skepticismus. „Saúdská Arábie se bude snažit vyjednávat. A pokud neuspěje, myslím, že rozhodnutí OPEC obejde a sáhne k jednostrannému zvýšení produkce,“ uvedla pro Bloomberg expertka Helima Croft.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

„Řecká krize je u konce,“ ulevil si v pátek ráno podle BBC řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos. Reagoval tím na dohodu, ke které po mnoha měsících vyjednávání dospěli ministři financí zemí platících eurem. Řecko dostalo od svých partnerů z eurozóny desetiletý odklad na splátku dluhu a úroků, který dosahuje 96,9 miliard eur. Součástí dohody je také závěrečná půjčka Aténám ve výši 15 miliard eur. Řecko tak letos v srpnu po osmi letech opustí záchranný program eurozóny, do kterého země vstoupila během světové ekonomické krize v roce 2010, aby odvrátila státní bankrot.

Řecko v roce 2010 kvůli obřímu státnímu dluhu ztratilo důvěru investorů a přišlo tím o přístup k dalším půjčkám na mezinárodním trhu. Aby Atény odvrátily státní bankrot, země během následujících osmi let přijala celkem tři záchranné balíčky od eurozóny, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Výměnou za tyto peníze Řecko muselo přijmout tvrdé ekonomické reformy, jejichž součástí bylo výrazné osekání státních výdajů. Kvůli krizi a také úsporným opatřením vlády v Řecku prudce stoupla nezaměstnanost a ekonomika se propadla. Od roku 2017 ale řecký HDP opět mírně roste.

Řecká ekonomika se sice stabilizovala, nicméně stále má před sebou splátku onoho obřího dluhu, který dosahuje asi 180 procent řeckého HDP. Řecký ministr financí byl přesto po dohodě ministrů plný optimismu a mluvil o historickém okamžiku.

„Myslím, že Řecko teď může obrátit list,“ řekl BBC. Ukončení záchranného režimu znamená, že Řecko si může od srpna znovu půjčovat peníze na mezinárodních trzích. Optimisticky dohodu komentoval také evropský komisař Pierre Moscovici. „Řecká krize zde dnes končí,“ řekl.

Šéfka MMF Christine Lagarde už mluvila opatrněji a o dlouhodobé udržitelnosti současného řeckého dluhu má pochybnosti. „Ve střednědobém horizontu není pochyb o tom, že Řecko se budce moci znovu vrátit na trhy. Pokud jde ale o dlouhodobější pohled, máme určité obavy,“ uvedla.

Čtěte také: Evropa je ždímala, Čína investovala

Reklama
Reklama