pondělí 11. 6. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

V Singapuru začíná historický summit mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. A většina médií se shodne na jednom. Vzhledem k nevyzpytatelnosti obou aktérů a nečekaným zvratům, které summitu předcházely – včetně jeho odvolání a znovu svolání – by bylo troufalé byť jen přesněji tipovat, čeho se svět dočká.

Mezi klíčovými tématy samozřejmě bude denuklearizace KLDR a výměnou za stažení ekonomických sankcí vůči KLDR. Analytici však zdůrazňují, že USA a KLDR mají odlišné představy – a že pokud budou klást příliš velké nároky, summit může být rychle u konce. Experti Trumpovi radí, že by neměl tlačit na rychlé odzbrojení KLDR, protože Kim se nebude chtít vzdát svého jaderného arzenálu, dokud na něj budou uvaleny sankce. Kim na druhé straně není ani v pozici, kdy by si mohl nárokovat odsun amerických vojsk z Jižní Koreje, ukončení americko-korejské vojenské spolupráce nebo velké ekonomické úlevy.

Reklama
Reklama

Ideální scénář by samozřejmě byl, pokud by se Trump s Kimem ve svých požadavcích potkali na půli cesty a uzavřeli rámcovou dohodu o nadcházejících krocích vedoucích k míru. Podle listu The Korea Times může být summit označen za úspěšný, pokud na jeho konci zazní jakési “společné prohlášení“. Stephan Haggard, ředitel korejsko-pacifického programu na Kalifornské univerzitě v San Diegu tu říká: „Měli bychom se soustředit na to, zda uvidíme společné prohlášení, které by prezentovalo očekávání černé na bílém. Pokud se dočkáme jen tiskových konferencí, bude složité interpretovat, co se doopravdy odehrálo.“

https://www.youtube.com/watch?v=V3PbgGb8zIE

Jon Wolfsthal, ředitel Nuclear Crisis Group a bývalý poradce Baracka Obamy, který posledních 30 let zkoumal severokorejský vývoj jaderných zbraní a raket dlouhého letu, souhlasí, že ideálním scénářem je společné prohlášení. Zároveň dodal, že lze očekávat všechno – a zároveň nelze očekávat nic. A v komentáři pro Foreign Policy přináší čtyři scénáře, jak by se singapurský summit mohl vyvinout.  

Ideální scénář: Odstartují skutečná jednání. Před historickým summitem bylo vyřčeno hodně nereálných očekávání, ale zlomová rozhodnutí nelze očekávat, tvrdí Wolfsthal. To nejlepší, čeho můžou Kim a Trump v Singapuru dosáhnout, je souhlas, že cílem je úplná eliminace jaderných zbraní na korejském poloostrově společně s diplomatickou a politickou normalizací vztahů mezi USA a KLDR. Ve společném prohlášení by pak měli jasně definovat a stanovit pravidla, jak budou obě země v následujících měsících pokračovat. Tedy zmražení severokorejského jaderného programu, pokračování diplomatických vztahů, zmírnění napětí mezi KLDR a USA – a také se domluvit se na dalším jednání, kde by dosavadní proces zhodnotili (ideálně za šest měsíců, každopádně dříve než za rok).

Čtěte také: Kanadská zrada na summitu G7

Nejhorší možný scénář: Kim Trumpa převeze. Trump tvrdí, že je mistrem ve vyjednávání, ale podle Wolfsthalova mínění po summitu až příliš dychtil a Kim se za poslední rok „dostal na koně“. Pokud se během summitu téma denuklearizace pohne kupředu, bude to skvělé, ale je to běh na dlouhou trať. A jestli naopak vůbec k posunu dojde, Kimovi připadne obrovská propagandistická výhra - bude se moct považovat za rovnocenného světové velmoci USA. A tento skeptický scénář by mohl být ještě horší, pokud se Trump nechá chytit na špatný obchod. Kim by Trumpovi mohl nabídnout, že mu odevzdá jen část svých jaderných zbraní s tvrzením, že jsou to všechny, které má. A Trump s vidinou Nobelovy ceny za mír nebo s naivní důvěrou, že mu Kim nelže, by na tuhle nabídku kývl. Další katastrofální variantou je scénář, kdy Kim slíbí, že se vzdá jaderných zbraní za dva až tři roky - poté, co se americká vojska stáhnou z Jižní Koreje. Trump, který dlouhodobě prohlašuje, že spojenectví jsou spíše prodělečná než výdělečná, by tak mohl využít příležitosti, ukončit spojenectví s Jižní Koreou a s Kimem si plácnout. A pokud by se americká vojska z Jižní Koreje stáhla, KLDR by se pak stala tím, kdo určuje tempo denuklearizace – pokud by k ní vůbec došlo.

https://www.youtube.com/watch?v=fVUQPWuvqDY

Sci-fi scénář: Libye 2. Spojené státy prosadí návrh k okamžitému odzbrojení KLDR. Podobně jako v minulosti v Libyi, však ani zde není jak technicky, tak politicky proveditelná představa, že by KLDR všechny jaderné zbraně odeslala do zahraničí a zničila balistické rakety. Zjistit a odhadnout množství jaderných zbraní a jaderného materiálů, kterým KLDR disponuje, zabere měsíce, nebo dokonce roky. Severní Koreji nelze věřit a nebude to možné ani v dalších letech; dokud plně neověříme její záměry a sliby.  Scénář na okamžité odzbrojení podle libyjského modelu by tak znamenal pouze sabotáž jakéhokoliv realistického posunu směrem k budoucímu skutečnému odzbrojení KLDR.

Respekt 24/2018: Dva příběhy o jedné bombě

Časovaná bomba: Trump se neovládne. I tento scénář je – bohužel, jak dodává Wolfsthal – také ve hře. Donald Trump v minulosti ukázal, že pokud je unavený nebo nepřipravený, jedná bezmyšlenkovitě a nepřátelsky. Pokud ho Kim urazí nebo naláká na návnadu, a pak couvne, nebo pokud si Trump pomyslí, že některý z jeho vlastních poradců či jihokorejský prezident Mun Če-in nejednají podle jeho představ, věci se můžou rychle zvrtnout. Trump nemá daleko ke slovům o ohnivé zlobě nebo k porovnávání, kdo má „větší jaderné tlačítko“. I když se oba lídři budou snažit, aby summit skončil příznivě, Trump několikrát dokázal, že ne vždy se umí ovládat. Kim, který se v posledních měsících chová jako ten racionálnější z téhle dvojice, by mohl Trumpa vyprovokovat, aby pak z jednání vyšel jako spolehlivější a méně „proměnlivý“ lídr – obzvlášť v očích Jihokorejců.

Wolfsthal svůj komentář končí slovy, že summity jsou záhadnými setkáními, které s sebou nesou velký potenciál, ale zároveň obrovský risk. Vzhledem k povahám, které se v Singapuru sejdou, si Wolfsthal netroufá odhadovat vůbec nic – ale společně se zbytkem světa prý bude doufat, že summit přinese posun, nikoliv další riziko.

https://www.youtube.com/watch?v=M0WwT1NzsGY

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

UPDATE: V úterý ráno dostala loď Aquarius instrukce k přeložení 400 uprchlíků na plavidla italského námořnictva, které se následně – stejně jako Aquarius sám  - vydají ke španělské Valencii. To vše i přes protesty humanitárních organizací, které upozorňují na to, že lidé na lodi potřebují okamžitou lékařskou péči a Španělsko je vzdáleno několik dní plavby. Bezpečnost lidí na palubě by podle Lékařů bez hranic měla mít přednost před politickými zájmy.

Loď Aquarius patřící humanitárním organizacím SOS Méditerrannée a Lékaři bez hranic s 629 uprchlíky na palubě – z toho 123 jsou nezletilé děti bez doprovodu – je od nedělního večera uvězněna na moři. Krize začala ve chvíli, kdy Matteo Salvini, nový italský ministr vnitra a lídr extremistické strany Liga, prohlásil, že Itálie zavírá své přístavy. Nyní se zdá, že Aquarius bude moci přistát ve španělské Valencii.

Reklama
Reklama

„Malta odmítá každého. Francie vrací lidi na hranicích. Španělsko brání své hranice zbraněmi. Zkrátka celá Evropa si dělá, jak se jí zachce. Ode dneška také Itálie začne říkat NE obchodu s lidmi, NE byznysu ilegální imigrace,“ napsal Salvini na svém Facebooku v neděli večer a zároveň rozjel mediální kampaň s hashtagem #chiudiamoiporti (zavíráme přístavy).

Podle Salviniho loď by měla přistát v přístavu hlavního města Malty, Vallettě. Malta však prohlásila, že není v této záležitosti kompetentní a loď odmítla přijmout. Maltské ministerstvo vnitra dodalo, že toto jednání je v souladu s mezinárodním právem.

Proti Salvinimu se postavila řada představitelů měst na jihu Itálie. Ti prohlásili, že jeho příkaz neposkytnout přístav lodi s migranty neuposlechnou. „My jsme vždy vítali lodě, které zachraňují životy na moři. Teď nepřestaneme,“ řekl podle britského deníku The Guardian Leoluca Orlando, starosta Palerma. „Salvini porušuje mezinárodní právo. Znovu potvrdil, že máme extrémní, krajně pravicovou vládu.“

Podle zástupce Lékařů bez hranic však jejich vyjádření nemá žádný praktický efekt, jelikož k zakotvení je potřeba také povolení italské pobřežní hlídky - a ta je pod kontrolou vlády. Aquarius tak zůstal uvězněn na otevřeném moři mezi Maltou a Itálií. Lékaři bez hranic na svém Twitteru informovali, že situace 629 lidí na palubě je zatím stabilní, ale jejich další pobyt na moři zvyšuje rizika zejména pro sedm těhotných žen a 15 pacientů s vážnými popáleninami.

V pondělí odpoledne vydal tiskové prohlášení nový španělský premiér Pedro Sánchez: oznámil, že Španělsko migranty na palubě Aquaria přijme a že již vydal povolení k přistání v přístavu ve Valencii. Prohlášení následovalo krátce poté, co Evropská komise i Úřad OSN pro uprchlíky vyzvali k urychlenému přijetí lodi do bezpečí přístavu.

Tato krize může být jen počátkem rozsáhlejších mezinárodních problémů, pokud Itálie bude nadále odmítat záchranné lodě provozované evropskými humanitárními organizacemi. Již v pondělí ráno Salvini na sociálních sítích varoval, že nenechá v Itálii přistát ani loď Sea Watch 3 obsluhovanou německými dobrovolníky, která se momentálně nachází u Libye.

Další stovky migrantů byly mezitím v neděli zachráněny italskou pobřežní hlídkou. Mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci Flavio di Giacomo pro CNN řekl, že si nemyslí, že by Itálie mohla odmítnout právo bezpečného přístavu své vlastní pobřežní hlídce. Salvini je nicméně odhodlán splnit sliby své populistické vlády a zabránit dalšímu přílivu migrantů do Itálie.

Reklama
Reklama