0:00
0:00
Denní menu12. 6. 20173 minuty

Macron vítězí. Počítejme s tažením proti levnějším Východoevropanům

Platforma Emmanuela Macrona Republika v pohybu, která mu pomohla k zisku prezidentského křesla, pokračuje ve své vítězné cestě Francií - drtivě vyhrála nedělní první kolo parlamentních voleb. Do druhého kola, které se koná tuto neděli 18. června, jde s kandidáty v dobré pozici ve 455 okrscích z celkových 577 a předpovídá se mu konečný zisk mezi 415 a 455 mandáty. Macronovo hnutí tak dosáhne na absolutní většinu ve francouzském Národním shromáždění.

To samo o sobě je úkaz - EnMarche! existuje jen něco přes rok. A ještě před třemi týdny -  poté, co už Emmanuel Macron několik týdnů seděl v prezidentském křesle - se Francouzi vyslovovali v průzkumech k možnosti volby jeho hnutí do parlamentu jen vlažně. Jednak proto, že řada tváří Macronovy strany byli neznámí političtí nováčci, a pak proto, že voliči chtěli  vyvažovat - nepředat příliš moci jedné straně.

To poslední nyní padlo. Macron má šanci získat až 79procentní většinu ve sněmu; všichni jeho kandidující ministři, i ti z jiných stran, postupují do druhého kola z dobré pozice a jeho kabinet bude moci velmi suverénně vládnout.

↓ INZERCE

Pro Francii a pro Evropu jako celek je to dobrá zpráva. Macron v roli ministra hospodářství prokázal velkou výdrž, což mu v kombinaci se stabilním politickým prostředím poskytne prostor, aby Francii protáhl nezbytnými reformami a převedl ji do jednadvacátého století. Pokud bude reformní zápal ve své druhé největší ekonomice napřen správným směrem, ocení i zbytek eurozóny.

Pro Východoevropany ale volby potvrdily i jednu špatnou zprávu. Macron se dlouhodobě staví proti takzvanému sociálnímu dumpingu - nabízení levnějších služeb kvůli nižším platům a sociálnímu zabezpečí pracovníků. A stejně tak jako chce být přísnější na Francouze, chce striktně přistupovat vůči jejich konkurentům.

Nový francouzský prezident razí principu volné soutěže odporující tezi, že za stejnou práci v jedné zemi mají dostat všichni stejně zaplaceno a mají mít i stejné výhody a povinnosti. Pokud by uspěl, znamenalo by to konec kdysi slavných polských instalatérů ve Francii, protože by už nemohli nabízet svoje služby laciněji a jejich konkurenční výhoda by padla.

Na téma sociálního dumpingu už je ostatně teď živo a může za to právě Macron. Do zákona schváleného loni ještě v roli ministra hospodářství prosadil povinnost prokázat nejméně francouzskou minimální mzdu pro řidiče kamionů z ostatních zemí EU, kteří projíždějí Francií - tedy to, co nyní intenzivně řeší česká, polská a rumunská administrativa.

Coby prezident s mimořádně silným mandátem bude v boji proti sociálnímu dumpingu bezesporu pokračovat. Na českou vládu i kabinety dalších východoevropských zemí to klade nároky přesně vědět, co chtějí a kde neustoupí.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026

Respekt Obchod

Přejít do obchodu