středa 29. 8. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Zejména v amerických médiích neustává debata o zneužívání dětí katolickými kněžími a o systému, s jehož pomocí církev zločiny celé dekády kryla.List The New York Times se v komentáři zamýšlí nad rolí papeže Františka – a vrcholný představitel církve z textu nevychází nejlépe. Komentátor Ross Douthat upozorňuje na několik případů, kdy ani František u vrcholných církevních představitelů nebral zřetel na jejich vysoce problematické jednání.

Například v roce 2015 se papež na církevním shromáždění v Římě pokoušel přesvědčit konzervativní kolegy, aby změnili dosavadní odmítavý pohled na rozvod a možnost znovu uzavřít sňatek – a osobně na setkání pozval penzionovaného belgického kardinála Godfrieda Danneelse. Známý liberál podporoval Františka, když se ještě jako argentinský kardinál Jorge Bergoglio ucházel o papežský stolec. V tomto smyslu tedy dávalo smysl, že ho papež povolal do „boje“ s konzervativci.

Reklama
Reklama

Jenže Danneels byl před několika lety v centru obřího skandálu: byl zachycen na dvou nahrávkách, jak oběti sexuálního zneužívání říká, že o případu dávno ví, a přesvědčuje ji, aby o něm nemluvila veřejně a raději přijala omluvu „privátně“.  Šlo o dnes padesátiletého muže, kterého zneužíval jeho strýc, biskup Roger Vangheluwe, a to od jeho pěti do osmnácti let. Ačkoliv se k tomu  Vangheluwe na nahrávce doznal, Danneells kromě toho, že tlačil na oběť, ve věci nic nepodniknul ani v jiném ohledu.

Tím, že Danneelse pozval, dal František podle Douthata najevo, že je pro něj ideologická loajalita důležitější než osobní selhání. „Ten vzkaz zněl jasně: sexuální zneužívání je možná špatné, ale ve skutečnosti záleží zejména na tom, na které straně katolické občanské války stojíte,“ píše Douthat.

Další bomba v USA vybuchla o víkendu, když bývalý vatikánský velvyslanec ve Washingtonu, arcibiskup Carlo Maria Viganò, publikoval obsáhlý text, v němž mimo jiné obviňuje vysoce postavené představitele katolické církve z krytí sexuálních zločinů kardinála Theodora McCarricka. Tvrdí tu, že František zrušil „sankce“, které na McCarricka uvalil jeho předchůdce na papežském stolci, papež Benedikt, jenž kardinála vystěhoval z jeho rezidence, omezil jeho veřejné vystupování i kontakt se seminaristy.

Papež sám se k obviněním nevyjádřil, jeho podporovatelé Viganova obvinění odmítají s tím, že jde o známého konzervativce, který nemůže Františkovi přijít na jméno. Na druhé straně se nicméně objevují výpovědi, které arcibiskupova tvrzení dosvědčují. K tomu NYT dodávají, že papež mohl mít stejnou motivaci jako u belgického kardinála – přivřel oko u důležitého spojence jeho liberalizačních snah.

Tohoto rysu si nakonec komentář všímá i u jiných kauz: církevní představitelé obvinění ze sexuálních zločinů vždy najdou zastánce ve svých příslušných ideologických křídlech. Omlouváním děsivých zločinů však nedosáhnou svého cíle liberálové ani konzervativci, varuje komentátor.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Existuje luxusní vědní disciplína, v níž je možné docházet k rozmáchlým závěrům, aniž se vědec musí obávat, že někdo jeho závěry v brzké době zpochybní. Někteří geologové se totiž snaží předpovědět, jak bude naše planeta vypadat za 50 nebo dokonce za 200 miliónů let. “Zcela jistě to není přesná věda,” píše k tomu The Economist. “Lidstvo její závěry nikdy nezpochybní, protože není pravděpodobné, že by tady nějaké lidstvo v tak vzdálené budoucnosti bylo.”

Inu, už to je samo o sobě zajímavé - kdy a jak lidstvo zmizí? Ale to geologové neřeší, snaží se popsat pokračující přesuny kontinentů. Země může -  nebo vlastně zcela určitě bude - za pár miliónů let vypadat úplně jinak než dnes. Ostatně vypadala úplně jinak i v dávné minulosti. Britský týdeník připomíná, že podobné “úvahy o budoucnosti vedou k vystřízlivění: jsou připomínkou, že země pod našima nohama je v geologickém měřítku jen o něco méně pomíjivá než hranice, které kreslíme na jejím povrchu”.

Reklama
Reklama

Představa o přesunech kontinentů je poměrně novou myšlenkou, ve vědeckém světě se pevně ustálila v 60. letech minulého století. Litosféra, tedy vrchní část planety, je rozlámaná na kusy - a ty se pohybují po plastické astenosféře, která je pod nimi. Jedná se o složitý jev, v jehož průběhu vzniká i zaniká oceánská kůra; kontinenty svým způsobem “plavou” po povrchu, různě se přeskupují a narážejí do sebe. V minulosti existovala zcela jiná uskupení pevniny, než na jakých dnes žijeme. Tohle víme ze školy (teoreticky), ale přesuny se samozřejmě nezastavily. Co tedy bude dál?

Není prý zase tak složité předpovědět, co se stane za 50 miliónů let. Neradi to slyší ve Španělsku, Portugalsku nebo Itálii, vědci se nicméně dosti dobře shodnou na tom, že Středozemní moře zmizí. Možná další důvod podniknout ještě pár pořádných výletů směrem na jih. To, co uvidíte, ostatně s pohybem kontinentů souvisí, Afrika a Evropa do sebe najíždějí již 40 miliónů let a při té příležitosti tlačí do výše Alpy a Pyreneje. Vše probíhá rychlostí zhruba 2 cm za rok a za zmíněných 50 miliónů let nezbude z oblíbené prázdninové destinace nic: Evropa a Afrika se spojí v jeden kontinent a na místě, přes které se dnes zoufale snaží přeplout uprchlíci, bude obrovský horský hřeben vysoký jako Himálaj.

Předpovídat dál do budoucnosti je prý ovšem značně obtížnější. Rozšířená je teorie Christophera Scotese z Texaské univerzity, podle nějž se začne smršťovat Atlantický oceán, postupně se uzavře a dnešní Amerika vytvoří společný kontinent s nově utvořenou Euroafrikou. Je to ale všechno hodně velké věštění, jelikož jiní vědci si myslí pravý opak: Atlantik, který se dnes rozšiřuje, se bude rozpínat i nadále, uzavře se naopak Tichý oceán a Kalifornie narazí do jihovýchodní Asie.

Při této míře přesnosti asi není úplně nutné brát všechno vážně, jiné teorie mluví o roztržení Asie na dvě části zhruba podél dnešní pákistánsko-indické hranice, další zase, že všechny kontinenty budou směřovat na sever, uzavřou dnešní Severní ledový oceán a vytvoří okolo Severního pólu tzv. Amasii.

V každém případě všechno bude jinak a naše dnešní hemžení se bude jevit jako tragicky žabomyší soupeření. Kdo bude jezdit na dovolenou do evropsko-afrických Himalájí, zůstává nicméně podle vědců zcela otevřené a do jisté míry v rukou piditvorů surfujících na kontinentech po tvárné astenosféře.

https://www.youtube.com/watch?v=uGcDed4×VD4

Reklama
Reklama