0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Denní menu26. 2. 20183 minuty

Čínský ředitel všehomíra Si nemusí odejít z funkce po dvou mandátech

Čínský prezident Si Ťin-pching v Rusku; ilustrační foto • Autor: ČTK, AP

Psaní o útrobách čínské komunistické straně bývá trochu spekulativní, ale jinak to v nedemokratické a tajnůstkářské mocnosti ani nejde. Deník Financial Times však o čínské politice mívá přesné informace a přichází se zprávou o přelomové změně. Ústřední výbor strany navrhne změnu ústavy: aby prezident Si Ťin-pching mohl zůstat u moci déle než dvě funkční období.

Podle současné ústavy by Si musel v roce 2023 předat moc svému nástupci. Byl by to konec zavedeného postupu, kterým se vedení komunistické strany od 80. let řídilo. Výměna prezidenta každých deset let zaručovala pravidelnou a spořádanou výměnu v čele režimu.

Reklama

Si Ťin-pching má už nyní mezi znalci čínské politiky pověst nejmocnějšího vladaře od dob Mao Ce-tunga. Po něm pojmenovaná teorie už byla na podzim uvedena do oficiálního kánonu stranické ideologie, což se dříve během života poštěstilo právě jen Maovi. Nově se tyto myšlenky – konkrétně nazvané “Si Ťin-pchingovo myšlení o socialismu s čínskými charakteristikami pro novou éru” - mají stát i součástí ústavy.

V rozhovoru s Respektem Siovu rostoucí moc před třemi lety popsal světově uznávaný sinolog Geremie Barmé následovně: “Současný prezident zavádí jednu novou a v diktaturách nevídanou věc, jakousi stínovou vládu. Zakládá komise pro proměnu armády, ekonomické reformy a kontrolu internetu - které mají dělat vlastně to samé jako standardní stranická a státní byrokracie. Jsou dokladem toho, že se běžné úřady a ministerstva rozrostla natolik, že neumí plnit příkazy vedení státu. Z jakého jiného důvodu by takový paralelní aparát vznikal? Si Ťin-pching stojí včele všech těchto komisí, proto mu říkám ředitel všehomíra. Tolik funkcí najednou neměl od dob Mao Ce-tunga žádný čínský vladař.”

Si ťin-ching v posledních pěti letech ve svých rukách koncentroval moc, která byla dříve rozprostřena mezi členy ústředního výboru politbyra. Podle znalců čínské politiky ji však nepoužívá k reformám, ale spíše k pěstování disciplíny a loajality vůči straně. I jeho tažení proti korupci, které zasáhlo desítky tisíc straníků, dle analytiků citovaných v západních médiích míří především na jeho mocenské rivaly.

FT citují expertku na čínskou politiku Jude Blanchette, podle níž pozorujeme rozklad reforem, kterými chtěl v 80. letech tehdejší modernizátor Teng Siao-pching uklidnit čínskou politiku a zabránit návratu charismatického diktátora typu Mao Ce-tunga.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].