V pondělí navštívil Miloš Zeman v rámci své výjezdní roadshow Olomouc, kde se nechal slyšet, že si opatřil vzdělanostní strukturu necelých dvou milionů migrantů, kteří dosud dorazili do Evropy. Takové tvrzení nás samozřejmě zaujalo, a proto bychom u něj rádi udělali několik zastavení. Ze svých zdrojů údajně zjistil, že 35 procent ze zmíněných migrantů má základní vzdělání a ten zbytek nemá vzdělání žádné.
Zastavení první: Kde brát informace
Předně je třeba říci, že žádný z úřadů mapujících migrační proudy nedisponuje veřejnou statistikou, která by se týkala čistě vzdělání migrantů putujících do Evropy, potažmo EU. Prověření vzdělání rovněž není úkolem hraničních kontrol. Není navíc úplně jasné, koho měl prezident na mysli, když hovořil o „migrantech, kteří dosud přišli“. Ke dvěma milionům ukazuje součet prvožadatelů o azyl na celém území EU, jenž dle Eurostatu činil za roky 2014 a 2015 celkem 1,818,320 žadatelů. Za rok 2016 ještě národní úřady data neposkytly, budeme tedy nadále vycházet z těchto let a z množiny žadatelů o azyl.
Dalším limitem je zdroj informace. I oficiální statistiky často vychází přímo z prohlášení osob, neboť ty s sebou zpravidla doklad o dosaženém vzdělání nepřináší. A stejně jako v běžných anketách, i zde může být odchylka mezi nasbíranými daty a realitou, potažmo možnost vzdělání neuvést.
Zastavení druhé: Na věku záleží
Hovoříme-li přesto o konkrétních číslech, je třeba vytknout před závorku významnou proměnnou. Kritériem, které ovlivňuje dosažené vzdělání žadatele, je samozřejmě věk. Podívejme se na věkovou strukturu prvožadatelů ze zemí mimo EU. V letech 2014 až 2015 neměla víc než čtvrtina žadatelů ani reálnou možnost získat středoškolské vzdělání, neboť byli příliš mladí. V téměř pětině případů šlo dokonce o děti do 14 let. I pokud vezmeme v úvahu možnost odlišných věkových hranic pro studium v daných zemích, jde již o čísla, jež mohou posunout vyznění statistik.
Zastavení třetí: Vzpomínané Německo
Prezident konkrétně vytkl Německo, jež má podle něj imigrantů nejvíc. Právě Německo a Švédsko jakožto země, které evidují informaci o vzdělání, přijaly v letech 2014 a 2015 na 850 tisíc prvožádostí o azyl. Údaje však neukazují, že by dvě třetiny z nich neměly „žádné vzdělání“. Naopak. Vzdělanostní strukturu žadatelů bez zohlednění národnosti za rok 2014 převzalo OECD z dat národních úřadů. Dle dat za rok 2014 bylo úplně bez vzdělání pouze 11 % osob, které v Německu tento rok žádaly o azyl. Deklarované vzdělání žadatelů si ukažme na grafu:
Připomeňme znovu, že zde vzdělání bylo zjišťováno pouhou otázkou na žadatele. V průměru vyšší vzdělanost vykazovali syrští uprchlíci, kteří žádali o azyl v Německu v období od počátku roku 2013 do září 2014. 21 % z nich uvedlo, že navštěvovalo univerzitu, 22 % dosáhlo vyššího středoškolského vzdělání a 47 % osob odpovědělo, že dosáhlo buď nižšího středoškolského, nebo základního vzdělání. British Council uvádí, že okolo roku 2000 studovalo ve válkou zmítané Sýrii na zhruba dvacítce univerzit více než 100 000 studentů. Právě ze Sýrie přitom podle Eurostatu pochází největší část uprchlíků, kteří v rozmezí let 2015 a 2016 přišli na území Evropské unie.
V roce 2015 žádalo dle Eurostatu v Německu o azyl více než 441 tisíc osob. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky disponuje částečnými socio-demografickými údaji žadatelů o azyl z roku 2015. Od předchozího roku se čísla příliš nevychýlila, přestože se drobně liší kategorie a dotaz směřuje na nejvyšší navštěvovanou školu:
Zastavení čtvrté: A jinde
Podle statistik Švédska, jež monitorují příchozí v roce 2014, dosáhlo minimálně středoškolského vzdělání více než 40 % Syřanů, 20 % Afghánců a 10 % Eritrejců. Takto nízké vzdělání, o kterém hovoří prezident Zeman, není ani dlouhodobým trendem. Data z roku 2010 uvádí, že 43 % uprchlíků ve Francii mělo nejméně středoškolské vzdělání, 14 % se dostalo vyššího vzdělání.
Nad prezidentem nehodláme vynést rozsudek na naší obvyklé hodnotící škále, data Eurostatu a OECD však o mnohém svědčí. Tento text má předně sdělit, že ač je možné najít některá data k žadatelům o azyl, není fakticky možné zjistit úroveň vzdělání migrantů, kteří v posledních letech přišli do Evropy.
Nezřídka je obtížné zjistit i jejich věk či národnost. Nikdo by tedy nemohl objektivně vinit prezidenta z toho, že tato čísla nezná. Ale výrok, že „35 % imigrantů má základní vzdělání a ten zbytek pak žádné“, je natolik posunutý, že i s bonmotovou tolerancí a pochopením pro nadsázku nemáme pro prezidentovo prohlášení mnoho porozumění. Což dalo vzniknout předchozím řádkům.
Autory textu jsou Jiří Uhlíř a Anna Kloudová.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
