O propadu HDP, problémech KBC a vyhlídkách regionu

Česká ekonomika se v prvním čtvrtletí meziročně propadla o 3,4 procenta, tedy blíže pesimistickým scénářům analytiků. Pád to byl rozhodně prudší, než předvídaly státní instituce. Ministerstvo financí a ČNB stále počítají pro letošní rok s celkovým poklesem HDP o 2,3, resp. 2,4 procenta. Je něco takového ve světle nových čísel ještě možné nebo nás čekají mnohem horší celoroční výsledky?

V dnešních turbulentních dobách stojí predikce většinou na vodě, když ale přemýšlíme, proč by měl být výsledek za celý rok lepší než za první čtvrtletí, jsou na místě jen dva důvody. Jeden silnější, druhý slabší. Silnější důvod je, že v posledním čtvrtletí letošního roku bude již meziroční propad slabý nebo žádný. Prudký pokles průmyslu a exportu začal již totiž v posledním čtvrtletí loňského roku. Druhý nejistý důvod je, že oslabená koruna může pomoci našemu vývozu (zatím to na to nevypadá, koruna je spíše volatilní).

A zde jsou příčiny skepse: nezaměstnanost teprve poroste a výrazný psychologický dopad na poptávku se teprve projeví. Vývoj v Německu překonává všechny temné věštby a meziroční propad o 6,7 procenta v prvním čtvrtletí letošního roku nepředvídala ani nejtemnější Deutsche Bank. S německou ekonomikou jsme velmi úzce provázáni.

Dobrou zprávou zatím je, že se všichni shodují na tom, že příští rok se má už vrátit velmi chabý růst.
…

Zajímává je každopádně otázka, proč MMF předpovídá pro Polsko relativně nejlepší výsledky z celého regionu. Důvody jsou dva. Polská ekonomika je velká, velký trh sám o sobě, rozpočtové stimuly mohou být výrazně efektivnější než v malé otevřené ekonomice.

Druhým důvodem je, že Polsko je daleko méně flexibilní ekonomikou, zachovává si mnohem více rigidit, především na pracovním trhu (vlastně se nabízí určitá analogie s Francií). Už jsme o tom psali vícekrát: flexibilita je dobrá zbraň pro období růstu, resp. dobrý nástroj pro dosažení "ještě lepšího" růstu. V první fázi prudkého hospodářského poklesu jsou ale více chráněny země s větší rigiditou trhu práce.

Na své pražské prezentaci ale šéf MMF pro Evropu Marek Belka nikoho nepřesvědčil o tom, proč by mělo mít Maďarsko letos lepší výsledky než Česká republika. Argument, že experti fondu nyní Maďarsko dobře znají, protože ho zkoumali v rámci poskytování pomoci, příliš neobstojí.

Jediné, co mne napadá je opět ta provázanost s Německem. Možná, že je v Maďarsku přeci jen o stupínek nižší, zatímco česká ekonomika se v poslední době chová jako další spolkový stát.
…

Belgickou KBC musel již po třetí zachraňovat stát, resp.vlámská vláda. O tom, že rakouská skupina Erste je pro změnu ohrožena vývojem na východě, tedy například v Rumunsku, se ví delší dobu.
Vyplývá z toho něco pro ČSOB nebo Českou spořitelnu? Obě tyto banky jsou zatím zdravé, vystačí si se svými vklady a jsou dokonce věřiteli svých matek.

Nebudou je chtít jejich matky prodat, aby se zahojily? I kdyby chtěly, je v tuto chvíli zřejmé, že není zrovna komu. V Evropě de facto neexistuje bankovní ústav, který by byl úplně bez potíží, přestože relativně zdravé je například francouzské bankovnictví. Tržní cena českých bank je teď mnohem nižší než zase bude za několik let (doufejme). Prodávat když je trh "dole či na dně" je nehospodárné, či dokonce hloupé jednání.

Proti tomu stojí argument, že české banky utrpí šrámy z pádu reálné ekonomiky. To možná ano, ale zatím to vypadá, že by je měly ustát. Především ty s velkou základnou deposit.
To ale neznamená, že špatná banka na nové špatné úvěry nevznikne brzy u nás. Patrně ano, už proto, že vznikne nebo bude vznikat všude v Evropě. Ne že by snad měla nová státní instituce chránit banky před pádem. Stát ale bude asi chtít nalít bankám do žil optimismus a přimět je k odvážnějšímu úvěrování ekonomiky.