Nezaměstnanost v České republice opět stoupá a k tomu lze jen dodat, že bude ještě podstatně hůř. Statistika má zpoždění, má ještě pořád konec podzimu a před námi je zima. Až dosud byla naše recese spíše domácí provenience, byla způsobena především ostrým poklesem domácí poptávky a relativně prudkým nárůstem spořivosti obyvatelstva od začátku roku. Vzhledem k mnohem lepším růstovým výsledkům okolních zemí je bohužel zjevné, že lidé až dosud reagovali na náladu, psychologii, důvěru a očekávání, které vláda a česká politika jako celek (tedy i opozice) vytvářejí (nejistota ohledně daní, penzí, přepjatá polarizace politiky, promarněné evropské fondy, vysoká míra korupce, exekutorská svévole apod.)
Nyní se teprve k tomu všemu dostavuje úder zvenčí, tedy zpomalení v eurozóně a Německu. Export už přestává táhnout a další pokles prožívá stavební výroba.
Všeobecně se předpokládá, že k pozitivnímu obratu v eurozóně dojde až v druhé polovině nebo na konci příštího roku (pokud budeme ignorovat extrémní katastrofické scénáře). Do té doby se budou v souladu s většinou Evropy naše ekonomické výsledky – tedy logicky i nezaměstnanost – spíše zhoršovat, protože o nějakých pozitivních impulzech na domácí scéně si můžeme nechat jen zdát.
Nečasova vláda sice slíbila, že přestane lidi strašit „potem a krví“ a bude se spíše soustředit na růst, v praxi se ale nic moc podstatného v kurzu plavby nezmění, protože na to vláda nemá ani prostředky, ani osobnosti, a rovněž není schopná nějaké rychlé změny. Naše centrální banka může sice přistoupit k nějakým nestandardním či alternativním opatřením, jejich případný efekt však není jistý (ekonomové se neshodnou), a pokud se dostaví, pak jistě se zpožděním.
Je však důležité upozornit, že docela rychle začíná zpomalovat i polská ekonomika, jež se jako jediná z evropské sedmadvacítky vyhnula recesi v roce 2009. Mnozí se obávají, že mýtus polského „zeleného ostrova“ končí a všeobecný evropský trend je nyní neúprosný. I v Polsku začínají klesat investice, export a spotřeba. Ve třetím čtvrtletí rostla polská ekonomika meziročně o 1,4 procenta místo očekávaných 1,8 procenta. A příští rok OECD předpokládá, že poroste jen o 1,6 procenta (polská vláda počítá s růstem 2,2 procenta). Stále se tedy ve srovnání s námi nejedná o recesi, ale jen o mírnější růst. I tak to Polákům nepřejme, není důvod radovat se z toho, že i sousedova koza začíná být už také dýchavičná.
Je tu však jedna podstatná věc, i když je to pro nás Čechy pochopitelně slabá útěcha. Poláci i Slováci – přestože na rozdíl od nás rostou – mají stále (a dalo by se říci, že tradičně) mnohem vyšší nezaměstnanost (přes 12,5 procenta).
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].