I sever se má čeho bát. Kvůli levným úvěrům domácností
Německo: Mají lidé ústavně zajištěné právo investovat své peníze s návratností?
Bankovní unie má sice začít fungovat už letos, Evropská centrální banka ale varuje, že rozdíly mezi způsoby klasifikace špatných úvěrů mezi národními regulátory jsou příliš velké.
V interním dokumentu ECB, který přinesla agentura Bloomberg, stojí, že „klasifikace špatných dluhů prokazuje fundamentální rozdíly, které – pokud nebudou vzaty v úvahu – zásadně ovlivní konzistentnost a kredibilitu celého cvičení“.


To není až tak odtažitá tématika, jak by se v Česku – kde jsou velké banky stále velmi silné a zdravé – zdálo. Nemusí to platit pro všechny a věčně. A metodika posuzování kvality úvěrového portfolia je dnes horkým tématem i u nás, hlavně u kampeliček.
…
Převládající narativ o evropských ekonomikách je dnes ten, že nejen Německu, ale i severským státům se velmi daří, zatímco jihu Evropy nikoli, a tak to ještě dlouho zůstane. Avšak i Skandinávie se ocitá v hledáčku kritických akademiků i studií nadnárodních institucí.
Většina zemí na severu přilákala v době „krize suverénních dluhů“ kapitál. Příliv způsobil rekordně levné úvěry domácnostem, jejichž úroveň začíná být podle ekonomů neudržitelná. Paul Krugman například prohlásil, že „si není jist, zda to není další krize, která čeká na to, aby vypukla“.
Dokonce i v Norsku, které de facto nemá žádný veřejný dluh díky ropnému fondu bohatství, jenž spravuje aktiva za 820 miliard eur, se dostávají dluhy domácností nad úroveň, kterou jak OECD, tak MMF považují za bezpečnou. Dalším problémem jsou rychle rostoucí ceny nemovitostí.
…
Na serveru www.eurointelligence.com píšou, že německý ústavní právník Paul Kirchhof, který se málem stal v roce 2005 německým ministrem financí, tvrdí, že existuje ústavní povinnost centrálních bank zajistit pozitivní úrokové míry.
Wolfgang Münchau to označil za finanční negramotnost, protože úrokové míry z úspor stanovuje trh, nikoli centrální banka. Na serveru eurointelligence se podivují nad tím, že Kirchhof nepovažuje nízkou inflaci za problém a deflaci za riziko.
Kirchhof tvrdí, že jeho interpretace pozitivních úrokových měr vychází z toho, že lidé mají ústavně zajištěné právo investovat své peníze s návratností - a to v prostředí negativních úrokových měr není prý možné.
Server eurointelligence praví, že i když je někdo právník, ještě to neznamená, že se nemusí zajímat o takové maličkosti, jako je deflátor HDP či přesná data o inflaci. Kromě toho člověk může své úspory zhodnocovat všelijak jinak než uložením v bance.
Každopádně je dobré připomenout, že nejen ČNB má nyní spoustu kritiků, ale centrální bankéři všude na světě dnes musejí čelit nejroztodivnějším útokům z pozic nejrůznějších dogmatiků a ideologů.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].