Bidenovy velmi nejisté vyhlídky 

Čtete jeden z našich pravidelných autorských newsletterů, které vám mohou chodit jako e-mail - přihlaste se k jejich odběru podle vlastního výběru. Vždy v daný den je pro vás píšou Tomáš Brolík (Prostředek Evropy), Pavel Turek (Playlist), František Trojan (Mimo záznam), Jiří Sobota (Americká krása), Silvie Lauder (V pasti pohlaví) a Andrea Procházková (Zákony politiky).

Do amerických prezidentských voleb zbývá přibližně půl roku. Jak si tedy kandidáti v tuto chvíli stojí? Nejjednodušší odpověď zní: Joe Biden nevyhrává.

V podstatě ve všech průzkumech má jemně navrch Donald Trump. Podle serveru FiveThirtyEight, který průměruje průzkumy, jež považuje za solidní, vykazuje bývalý prezident čerstvě podporu 41,2 procenta voličů, zatímco ten současný pouze 40,5 procenta. Podle serveru RealClearPolitics, který také průměruje průzkumy, ale podle odlišné metodologie, vede Donald Trump s podporou 46,3 procenta, zatímco Joea Bidena by v tuto chvíli volilo 45,2 procenta Američanů.

Důležité je, že popsaný stav je dlouhodobý. Biden byl v průzkumech v čele naposledy v září minulého roku. Po letošním projevu O stavu unie se Trumpův náskok o něco snížil, jeho vedení v celostátních šetřeních je ale už devět měsíců jednou z konstant současné americké politické scény. Rozdíl se pohybuje v rozmezí jednoho až dvou procent, kandidáti jsou tedy v podstatě vyrovnaní, situace je ale pozoruhodně stabilní.

Průměrné celoplošné průzkumy mají nicméně ve Spojených státech pouze omezenou výpovědní hodnotu. Nejde pouze o to, že do voleb je ještě stále relativně daleko, ale také o samotný americký volební systém, v němž o výsledku nerozhoduje plošný součet všech odevzdaných hlasů. Volby se ve skutečnosti odehrávají v jednotlivých státech a ty pak vysílají do Washingtonu volitele většinou podle systému, v němž vítěz bere vše. V praxi to dopadá tak, že o budoucí hlavě státu rozhodne pouze několik států, tzv. swing states, v nichž je rozdíl v podpoře kandidátů těsný a které disponují dostatečným počtem volitelů k ovlivnění konečného výsledku na federální úrovni. Jako by v evropských volbách nakonec rozhodoval těsný výsledek třeba v Portugalsku, Řecku, Česku, Belgii a Nizozemsku. 

Pro tábor stoupenců Joea Bidena je nepříjemné, že v tuto chvíli současný prezident prohrává také ve většině klíčových států letošní volební sezony. Poslední výsledky obvykle spolehlivého šetření provedeného pro deník The New York Times agenturou Siena z minulého víkendu tento trend k nevelkému nadšení demokratů jenom potvrdily (deník Financial Times průzkum popsal jako „ponuré čtení“). 

Za letošní klíčové státy se považují Arizona, Georgie, Michigan, Nevada, Pensylvánie, Severní Karolína a Wisconsin. Podle zmíněného nejčerstvějšího průzkumu je přitom Biden v čele pouze v Michiganu, a to pouze těsně, v rámci statistické chyby. I v rámci klíčových států je trend dlouhodobý, Bidenovi se nedaří již od podzimu. Trend je však pro něj mírně pozitivní, stále ale platí, že kdyby se volby konaly dnes a výsledky průzkumů by se potvrdily v praxi, příštím prezidentem by se stal Donald Trump.

Na co tedy může Biden sázet? 

Klasický argument Bidenovy kampaně stojí na přesvědčení, že klání je ještě v raném stadiu a většina voličů mu v podstatě nevěnuje pozornost. Bidenova strategie přitom vychází z předpokladu, že stárnoucí prezident není kandidátem nadšení, ale spíše nezbytí. Až budou voliči na podzim postaveni před jasnou volbu mezi oběma možnostmi, zní argument, přidá se k prezidentovu táboru i skupina dosud chladných a celkovou situací otrávených Američanů – prostě proto, že jim alternativní varianta bude připadat děsivá. S podobnou strategií ostatně současný prezident uspěl již před čtyřmi lety, kdy vedl relativně tichou a nekontaktní kampaň zpovzdálí, popisovanou hanlivě jako tažení „starého muže ze suterénu“. 

Trump se naopak dlouhodobě snaží své stoupence udržovat ve stavu permanentního nadšení. Donedávna pořádal obří mítinky s atmosférou rockových koncertů, v posledních týdnech ho zaměstnává především nutná účast u soudního přelíčení v kauze falšování účetnictví během kampaně v roce 2016. (O možném dopadu kauzy soustředěné okolo Trumpovy aféry s pornoherečkou Stormy Daniels se můžete dozvědět více v posledním vydání našeho podcastu Americká krása).  

Letošní volby mají zkrátka hodně netradiční průběh, což jenom podtrhla čerstvá informace o tom, že oba kandidáti se dohodli na dvou debatách, přičemž k prvnímu přímému střetu dojde již 27. června, tedy mnohem dříve, než bylo zvykem v předchozích volebních cyklech. Dlouho ustálené křivky preferencí se tak na začátku léta mohou – alespoň teoreticky – nově rozvlnit.