Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Volby 2021: Černý, nikoli zelený bonus aneb teplo pro lidi

Předvolební přehled Respektu vás dvakrát týdně provede nejdůležitějšími událostmi

Elektrárna Počerad; ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský
Elektrárna Počerad; ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský

Přihlaste se k tomuto newsletteru

Uchopit čistou energetiku jako volební téma zřejmě v Česku vážně nejde. Důkazem budiž nynější schůze Poslanecké sněmovny, kde ve středu probíhalo další kolo horečného last-minute hlasování o tom, co z nabitého programu ještě do voleb prosadit a co nechat spadnout pod stůl.

Ve stejný den, kdy Evropská komise zveřejnila svoji vizi dalšího postupu k bezemisní ekonomice, čeští poslanci shodou okolností posuzovali zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Zdálo by se, že Praha a Brusel jsou ve shodě. Ale opak je pravdou.

Český zákon přitáhl pozornost hlavně ve dvou ohledech, a to kvůli zkrácení podpory pro starší solární elektrárny a navýšení biosložky v pohonných hmotách. První bod prošel, druhý ne. Do zákona se však propracoval ještě jeden důležitý, byť ne tak propíraný bod o podpoře uhelných tepláren (sněmovní tisk 870 / pozměňovací návrh 8502). Je na něm dobře vidět, jak to v Česku s ochranou klimatu a útlumem fosilních zdrojů ve skutečnosti vypadá, když dojde na lámání chleba v podobě skutečných dopadů na koncové zákazníky alias voliče.

Návrh dává velkým uhelným teplárnám v principu nárok na „zelený bonus“, ve kterém jim stát odpustí tři čtvrtiny poplatku za emisní povolenky. Ty na unijním trhu fungují už roky jako pokuta za vypouštění skleníkových plynů a Evropská komise nyní – za podpory mnoha západních zemí – navrhuje zatížit jimi nejen velké elektrárny, teplárny a průmyslové podniky, ale i širší spektrum emitentů včetně lodní dopravy nebo dovozu zboží zatíženého uhlíkovou stopou, a to skrz princip uhlíkového cla na přechodu přes hranici EU.

Česko se nyní vydává úplně opačnou cestou, kdy odpouští uhlíkovou pokutu i těm, kteří s ní už měli léta počítat. Peníze mohly skončit v krajně děravém státním rozpočtu a zafungovat jako páka na to, aby jedno důležité odvětví hledalo rychlejší cestu k čistší budoucnosti. Teď miliardy skončí na účtech tepláren, které si stěžují, že nemají jinou možnost než zvednout ceny.

Ty jsou přitom regulované, takže stát má možnost přinutit firmy, aby si sáhly do zisku, se kterým to leckdy zjevně není tak zlé. Nečekanou podporu uhlí lze navíc snadno brát jako nefér protekci v neprospěch konkurentů, kteří do zelenější budoucnosti investovali a teď zjišťují, že zbytečně.

Jenže to všechno jsou před volbami nejspíš moc komplikované úvahy – přednost má „cena tepla pro lidi“, jak podstatu návrhu shrnul Jaroslav Faltýnek, šéf poslanců ANO, které s návrhem přišlo. Nikdo z poslanců nakonec nebyl proti, jen komunisté a Piráti se zdrželi. V další fázi návrh posoudí Senát.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].