Válka na Ukrajině: Kreml popřel, že Putin vyhlásí 9. května Kyjevu oficiálně válku
 
DPR LPR Russia Ukraine Military Operation
Letecký pohled na čtvrť v Mariupolu • Autor: Profimedia

 

Středa, 22:00: Podle gubernátora Doněcké oblasti Pavla Kyrylenka pokračovala snaha o evakuaci civilistů z přístavu Mariupol, který je - s výjimkou tamních oceláren Azovstal - obsazený ruskými invazními silami. Odchod civilistů z bojové zóny nicméně podle Ukrajiny ztěžují pokračující útoky ruských vojsk. Moskva z průtahů viní ukrajinské bojovníky.

Reklama
Reklama

List Ukrajinska pravda uvedl, že ruské jednotky do oceláren Azovstal už pronikly. Podle ukrajinského generálního štábu, se ale ruským vojákům nedaří zničit ukrajinské jednotky v rozsáhlém hutním areálu. Starosta Mariupolu řekl, že na místě se odehrávají těžké boje. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že Mariupol je již zcela pod kontrolou ruských sil, ačkoliv Kyjev tvrdí, že v částech města nadále kladou odpor ukrajinští obránci. Šojgu přitom znovu poznamenal, že Moskva považuje vozidla převážející zbraně od zemi NATO za legitimní cíle.

Agentura AP oznámila, že podle jejího vyšetřování zemřelo při březnovém ruském bombardování divadla v Mariupolu téměř 600 osob, což je takřka dvojnásobek do této chvíle uváděných obětí. (ceskenoviny)


Středa, 14:38: Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, že by se ruský prezident Vladimir Putin chystal 9. května vyhlásit Ukrajině oficiálně válku. Na možnost, že by se tak mohlo stát, upozornila tento týden americká televizní stanice CNN. Peskov zároveň podle Interfaxu popřel, že v tento den Rusko vyhlásí všeobecnou mobilizaci.

Impozantní vojenskou přehlídkou v Moskvě i v dalších městech Rusko 9. května tradičně slaví porážku nacistického Německa v roce 1945. V médiích se spekuluje, že Putin letos využije této příležitosti k oznámení vojenských úspěchů ve válce na Ukrajině, nebo naopak poukáže na eskalaci konfliktu a bude hovořit o potřebě většího nasazení. Oficiální vyhlášení války by mu podle CNN umožnilo mobilizaci záložníků a odvody branců. Moskva konflikt na Ukrajině nenazývá slovem „válka“, a místo toho používá označení „speciální vojenská operace“.

„Ne, je to nesmysl,“ odpověděl Peskov na otázku novinářů, zda se Rusko chystá Ukrajině vyhlásit válku. Záporně odpověděl i na dotaz, zda má cenu přikládat význam zprávám západních médií, že Rusko může 9. května vyhlásit mobilizaci.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že vojenská přehlídka se 9. května uskuteční ve 28 ruských městech. Zúčastní se jí asi 65 000 lidí, přes 460 letounů a zhruba 2400 dalších exemplářů armádní techniky. Na konci dubna Kreml uvedl, že na letošní přehlídku Rusko nepozve zahraniční představitele.

Zpravodajská služba ukrajinského ministerstva obrany na facebooku varovala, že by Rusko mohlo svoji vojenskou přehlídku uspořádat i v ukrajinském Mariupolu. Ten je od začátku března v obležení ruských sil a Moskva tvrdí, že ho Rusové mají pod kontrolou, přestože ukrajinská strana to popírá. Do zničeného Mariupolu podle informací ukrajinské rozvědky dorazil Sergej Kirijenko, náměstek personálního šéfa Putinova úřadu, který má za úkol ve městě připravit na 9. května „slavnostní události“. (čtk)


Středa, 13:30: Ukrajinská protiofenziva zatlačila Rusy asi čtyřicet kilometrů východně od Charkova, uvedl Institut pro studium války. Podle něj by mohla vytvořit podmínky pro širší operaci s cílem vytlačit Rusy z většiny pozic v okolí města. K bojům v nedalekém Donbasu britské ministerstvo obrany uvedlo, že se ruské síly nejspíš pokusí dobýt Kramatorsk a Severodoněck, který ostřelují od února. (čt24)


Středa, 13:00: Na Ukrajině pokračuje snaha o evakuaci civilistů z přístavního města Mariupol, které je - s výjimkou tamních oceláren Azovstal - obsazené ruskými invazními silami. Evakuace v Mariupolu začala podle oblastního gubernátora ve středu ráno a podporuje ji OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže. Autobusy už z Mariupolu vyjely, oznámil Pavlo Kyrylenko na facebooku.

Konvoj podle něj míří na severozápad do Záporoží, které je pod kontrolou ukrajinských sil. Po cestě má vyzvednout i další zájemce o evakuaci a přidat se k němu mohou i lidé v osobních automobilech. Kolik autobusů se v koloně nachází a zda se povedlo evakuovat další civilisty z Azovstalu, který zůstává poslední výspou ukrajinského odporu, nesdělil.

OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže v úterý informovaly o úspěšné evakuaci více než stovky civilistů, kteří se několik týdnů ukrývali před ruskými útoky v hutním komplexu Azovstal. Část z nich se rozhodla podle OSN zůstat v Mariupolu, kde chtějí zjistit, zda jsou naživu jejich příbuzní. Většina však dorazila v konvoji do Záporoží. K autobusům a sanitkám doprovázeným týmy MVČK a OSN se připojili rovněž lidé v soukromých autech. Do Záporoží s konvojem přijelo celkem 127 lidí.

Stovky civilistů však v bunkrech Azovstalu stále zůstávají. Podle mariupolského starosty Vadyma Bojčenka se tam ukrývají asi dvě stovky civilistů a obránci Mariupolu. Jinde ve městě je asi 100 000 civilistů, čtvrtina počtu, který tam žil před ruskou invazí na Ukrajinu. Město je do velké míry zničené.


Středa, 12:00: Velení ruských ozbrojených sil nasadilo u ukrajinského Izjumu 22 praporních uskupení ve snaze proniknout do oblasti Donbasu. Ve své ranní zprávě o dění na Ukrajině to uvedlo britské ministerstvo obrany. Každá z těchto taktických jednotek má 600 až 800 vojáků a důstojníků, zhruba desítku tanků a disponuje značnou palebnou silou. „Rusko se snaží prolomit ukrajinskou obranu a připsat si významnější územní zisky, velmi pravděpodobně má v úmyslu pokračovat za Izjum a dobýt města Kramatorsk a Severodoněck,“ uvedlo britské ministerstvo.

Dobytí těchto míst by upevnilo ruskou vojenskou kontrolu nad severovýchodním Donbasem. Moskva by tak získala strategický opěrný bod pro odříznutí ukrajinských sil v oblasti. Východní Ukrajina je nyní místem nejtěžších bojů v zemi, analytici očekávají, že se Rusko pokusí obklíčit ukrajinské síly. Postupuje však pomalu, protože ukrajinští bojovníci se zakopávají a používají k útoku na protivníka zbraně dlouhého dosahu.

Ukrajinský generální štáb ve své pravidelné situační svodce uvedl, že Rusko provedlo raketové útoky ve snaze zničit dopravní infrastrukturu v osmi ukrajinských regionech - konkrétně v Dněpropetrovské, Kirovohradské, Lvovské, Vinnycké, Kyjevské, Zakarpatské, Oděské a Doněcké oblasti.Ukrajinská média o silných explozích v některých městech jako je Lvov nebo Dnipro informovala už v úterý. Zasažen byl i blíže neupřesněný objekt v horách Zakarpatské oblasti, podle ukrajinských médií šlo o první ruský úder v této oblasti od začátku války.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho ozbrojené síly raketovými údery zničily šest elektrických rozvoden na pěti ukrajinských železničních stanicích včetně Lvova. „Ukrajinské skupině vojsk na Donbasu přes ně byly dodávány zbraně a munice vyrobené v USA a evropských zemích,“ tvrdí mluvčí ruského resortu obrany Igor Konašenkov. Ruské letectvo podle něj v noci zasáhlo také 40 ukrajinských vojenských objektů, včetně čtyř muničních skladů. Podobné informace stran konfliktu není možné ihned ověřit.


Středa, 11:00: Ruský vrchní rabín Berel Lazar označil výroky šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova o židovském původu Adolfa Hitlera za šokující. Naznačil, že by bylo dobré se za ně omluvit. List The Jerusalem Post k tomu napsal, že jde o nezvyklý postoj v Rusku, kde představitelé ostatních církví vyjadřují podporu ruské válce proti Ukrajině.

Lazar je považován za člověka blízkého prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Přesto - stejně jako federace židovských ruských komunit, již vede - vyjádřil nelibost nad ukrajinskou válkou, i když Putinův režim přímo nekritizoval. „Nepovažuji se za člověka, který by měl radit šéfovi ruské diplomacie, ale bylo by pěkné, kdyby se Židům omluvil a přiznal, že se mýlil. Myslím, že by pak bylo možné tento incident považovat za vyřízený a obrátit stránku,“ napsal Lazar v odpovědi na žádost o komentář židovské zpravodajské agentury Jewish Telegraphic Agency.

Lazar také uvedl, že „není správné jakkoli srovnávat“ současné události s holokaustem. Podobné srovnání podle něj „znevažuje úsilí hrdinských vojáků, kteří osvobodili Osvětim a vztyčili vítěznou vlajku nad Reichstagem“. (ceskenoviny)


Středa, 10:00: Přijetím Švédska a Finska do Severoatlantické aliance by se podle Antonína Novotného z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany podstatně změnila geopolitická situace na severu Evropy. NATO by podle něj získalo vojensky, usnadnila by se i případná obrana Estonska, Lotyšska a Litvy. Šlo by také o prohru ruské diplomacie, napsal ČTK v analýze . Finsko i Švédsko zvažují vstup do NATO kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo na konci února.

V souvislosti s vojenskou agresí Ruska na Ukrajině se v oblasti bezpečnosti děje mnoho událostí, které by dříve byly jen těžko představitelné. Ruský prezident Vladimir Putin napadením Ukrajiny podle Novotného dosáhl toho, že Finsko a Švédko, tedy země s dlouholetým neutrálním statusem, zvažují, že v nejbližší době požádají o vstup do NATO.

„Paradoxně jeden ze záměrů, kterým prezident Putin odůvodňoval agresi proti Ukrajině, totiž zastavit rozšiřování NATO k ruským hranicím, vede k opaku. Totiž, že válka na Ukrajině nasměrovala Finsko společně se Švédskem ke členství v NATO ve snaze zajistit svou bezpečnost před případnou další vojenskou agresí Ruska,“ uvedl Novotný.


Středa, 09:30: Evropská komise navrhuje do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie. Oznámila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Evropský blok podle ní v rámci šestého balíku protiruských sankcí rovněž odpojí od mezinárodního platebního systému SWIFT největší ruskou banku Sberbank a dva další bankovní domy. Aby sankce vstoupily v platnost, musí je jednomyslně schválit členské země. Podle diplomatů se čeká diskuse o ropném embargu. Maďarsko a Slovensko, které je odmítají podpořit, mají podle unijních činitelů dostat výjimku na dovoz ropy v příštím roce.

https://www.youtube.com/watch?v=ntteugX8EeM

Evropské komise chce rovněž potrestat představitele ruské armády odpovědné za zvěrstva proti civilistům v Buče a za útok na Mariupol. Trojice ruských státních televizí šířících kremelskou propagandu má mít zakázáno vysílat v unijních zemích. Podle von der Leyen je cílem sankcí stejně jako v případě předchozích postihů omezit možnosti režimu prezidenta Vladimira Putina pokračovat v agresi proti Ukrajině.

„Putin chtěl vymazat Ukrajinu z mapy. Rozhodně neuspěje. Naopak, Ukrajina povstala v jednotě. A nyní se potápí jeho země, Rusko,“ prohlásila von der Leyen, podle níž má nový sankční balík dále oslabit ruskou ekonomiku a znemožnit její modernizaci. (čtk)


Úterý, 21:00: Rusko obvinilo Izrael, že podporuje „neonacistický režim“ v Kyjevě, informuje na svých internetových stránkách britský The Guardian. Upozorňuje, že tak eskaluje diplomatická roztržka mezi Moskvou a Izraelem, který je jedním z mála blízkých spojenců USA, již po ruském vpádu na Ukrajinu nezavedli sankce proti Kremlu ani neposílají na Ukrajinu útočné zbraně.

V pondělí si izraelské ministerstvo zahraničí předvolalo ruského velvyslance kvůli výrokům šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova, podle kterého nacistický vůdce Adolf Hitler v sobě měl židovskou krev a že „největší antisemité bývají Židé“. Lavrov to řekl v rozhovoru s italskou televizí v souvislosti s židovským původem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid výroky označil za „neodpustitelné, šokující a historicky chybné“. „Říci, že Hitler byl Žid, je totéž jako říci, že Židé zabíjeli sami sebe,“ uvedl Lapid.

Ruské ministerstvo zahraničí nyní naopak obvinilo Lapida, že dělá „protihistorické“ poznámky o holokaustu, které „do značné míry vysvětlují kurz současné izraelské vlády, která podporuje neonacistický režim v Kyjevě“. Resort v prohlášení dodal, že „bohužel historie zná tragické případy spolupráce Židů s nacisty“.

https://www.youtube.com/watch?v=tZSf_py7TsM

The Guardian uvádí, že izraelská vláda se kvůli tomuto sporu dostala pod zvýšený tlak, aby opustila dosavadní snahy o neutrální postoj k válce Ruska s Ukrajinou. Od začátku ruské invaze Izrael na Ukrajině zřídil polní nemocnici, dodává do země humanitární pomoc a ochranné vesty a přilby pro ukrajinské vojáky. Vztahy mezi Izraelem a Ruskem The Guardian označuje za delikátní vzhledem k tomu, že obě země mají své zájmy v Sýrii.

Agentura DPA informuje, že ruského velvyslance si v úterý „kvůli nepřijatelným antisemitským prohlášením ruského ministerstva zahraničí“ předvolal i lotyšský resort diplomacie. Reagoval tak na pasáž v prohlášení, v níž se píše o tom, že „židovský původ prezidenta není zárukou ochrany před neonacisty v zemi“. Moskva připomíná, že židovské kořeny má i lotyšský prezident Egils Levits a obviňuje ho z toho, že „úspěšně kryje rehabilitaci (jednotek) Waffen-SS ve své zemi“.

Ruský prezident Vladimir Putin 24. února ohlásil začátek invaze na Ukrajinu s cílem tuto zemi demilitarizovat a denacifikovat.


Úterý, 15:00: Šéf německé opozice Friedrich Merz odcestoval do Kyjeva. Ve videovzkazu na twitteru oznámil, že cesta vlakem je navzdory ruské invazi bezpečná a že ukrajinské úřady jsou velmi nápomocné. Merz bude v ukrajinské metropoli jednat s premiérem Denysem Šmyhalem nebo kyjevským primátorem Vitalijem Kličkem, naopak setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským není zatím plánováno.

„Noc v lůžkovém vagonu na cestě do Kyjeva. Máme před sebou zajímavou cestu,“ řekl Merz, který je předsedou opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) a zároveň šéfem poslanecké frakce CDU a její bavorské sestry Křesťansko-sociální unie (CSU). „Všechno je bezpečné, všechno je dobré a ukrajinské úřady jsou nanejvýše nápomocné. Je pěkné být v této zemi,“ dodal o cestě do ukrajinské metropole.

Merz na konci března řekl , že si velmi cení premiérů Česka, Polska a Slovinska za jejich cestu do tehdy obleženého Kyjeva za prezidentem Zelenským. Také řekl, že takovou návštěvu neplánuje, neboť by u něj jako u šéfa německé opozice vyvstalo podezření z vlastní propagace. (čtk)


Úterý, 14:10: Ukrajina vyhraje a bude svobodná, řekl britský premiér Boris Johnson prostřednictvím videohovoru poslancům ukrajinského parlamentu. Ukrajina zničila mýtus neporazitelnosti ruského prezidenta Vladimira Putina, dodal.

„Takzvaně neporazitelná Putinova válečná mašinérie se rozbila o ukrajinské vlastenectví a lásku k zemi,“ řekl Johnson. Díky Ukrajině „vybuchl mýtus Putinovy neporazitelnosti,“ dodal.

Johnson také oznámil další britskou vojenskou pomoc Ukrajině, aby se mohla bránit proti ruské invazi, která začala 24. února. Podle Downing Street půjde o radarové systémy, rušičky GPS nebo přístroje pro noční vidění za celkem 300 milionů liber. (ceskenoviny)


Úterý, 14:00: Výhodou v současném konfliktu na Ukrajině by pro ukrajinskou stranu byla takzvaná opotřebovávací válka, míní Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Uvedl, že pro vedení takového konfliktu by zahraniční pomoc Ukrajině v podobě dodávek zbraní a techniky mohla pro Ukrajinu představovat způsob, jak válku vyhrát.

Na Ukrajinu vojensky zaútočilo Rusko na konci února, do země míří materiální pomoc ze zahraničí, v posledních týdnech i těžké techniky včetně tanků. Petráš uvedl, že v daném okamžiku je pochopitelně každá materiální pomoc, zvláště pak zbraně a munice, obrovským přínosem pro obránce Ukrajiny. „V této chvíli se zdá, že se plánovaná ruská blesková operace transformuje spíše do opotřebovávací války, což by byla výhoda pro ukrajinskou stranu. Tento druh konfliktu je veden tak, aby jedna strana ničila schopnost nepřítele vést válku,“ dodal. (ceskenoviny)


Úterý, 13:10: Ruský prezident Vladimir Putin podepsal nařízení o zavedení odvetných sankcí reagujících na „nepřátelské kroky některých zemí a mezinárodních organizací“. Zatím není jasné, na koho se sankce budou vztahovat - ruská vláda má do deseti dní sestavit seznam sankcionovaných osob. Řada zemí a organizací včetně USA a Evropské unie přijala proti Rusku sérii sankcí poté, co Moskva na konci února rozpoutala válku na Ukrajině.

Rozhodnutí o odvetných sankcích bylo přijato „v souvislosti s nepřátelským jednáním odporujícím mezinárodnímu právu ze strany Spojených států amerických a dalších zemí a mezinárodních organizací, které se k nim připojují,“ citovala z dokumentu agentura TASS.

Nařízení zakazuje uzavírání obchodů s fyzickými i právnickými osobami, jichž se odvetné sankce budou týkat, a zároveň umožňuje obchodním stranám v Rusku, aby neplnily závazky vůči těmto subjektům. Nařízení také znemožní vývoz výrobků a surovin z Ruska „ve prospěch těchto osob“.

Evropská unie zatím schválila pět balíků bezprecedentních ekonomických sankcí zaměřených mimo jiné na ruské banky, dopravu, průmysl nebo export důležitých výrobků a surovin včetně uhlí. V současnosti se diskutuje o možném zavedení energetického embarga. Podobné sankce jako evropský blok zavedly také USA nebo Británie. (ceskenoviny)


Úterý, 09:55: Ruský prezident Vladimir Putin by mohl oficiálně vyhlásit Ukrajině válku, a to již 9. května, kdy se v Rusku slaví vítězství nad nacistickým Německem. Podle stanice CNN si to myslí někteří američtí a další západní představitelé. Tento krok by Putinovi umožnil nařídit plnou mobilizaci ruských záložníků.

Putin se podle západních představitelů nejspíše bude snažit využít symbolického významu, který v Rusku představuje svátek 9. května, kdy si země připomíná porážku nacistického Německa v roce 1945 a pořádá impozantní vojenskou přehlídku na Rudém náměstí v Moskvě. V tento den by mohl Putin buď oznámit vojenské úspěchy na Ukrajině nebo poukázat na velké vyostření konfliktu. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price v pondělí řekl, že existuje „dobrý důvod se domnívat, že Rusové udělají vše pro to, aby 9. května využili k propagandistickým účelům“.

Jedním ze scénářů podle CNN je, že šéf Kremlu vyhlásí oficiálně válku. K této možnosti se minulý týden přiklonil britský ministr zahraničních věcí Ben Wallace v rozhovoru s britskou rozhlasovou stanicí LBC. Invazi na Ukrajinu zatím ruské vedení označuje za „speciální vojenskou operaci“ a tvrdí, že jejím cílem je denacifikovat sousední zemi. „Nebyl bych překvapen, ale nemám o tom informace, kdyby (Putin) v tento květnový den prohlásil ‚Nyní jsme ve válce se světovými nacisty a je třeba hromadná mobilizace ruského lidu‘,“ řekl Wallace. „Myslím, že se pokusí posunout od své ‚speciální operace‘,“ doplnil britský ministr.

Podle ruských zákonů by vyhlášení války Putinovi umožnilo mobilizaci záložníků a odvody branců, připomněla CNN. Rusko se pravděpodobně potýká s nedostatkem lidské síly, zatímco se snaží získat kontrolu nad částmi ukrajinského východu a jihu.

Další možností podle CNN je, že Putin 9. května učiní kroky pro připojení separatistických regionů na východě Ukrajiny nebo vyhlásí plné ovládnutí Mariupolu na jihovýchodě země. Americký velvyslanec při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Michael Carpenter v pondělí upozornil, že podle „vysoce důvěryhodných“ zpravodajských informací se Rusko chystá „někdy v polovině května“ připojit separatistické republiky. Podle Carpentera existují také náznaky, že se Moskva chystá vyhlásit „lidovou republiku“ v ovládnutém městě Cherson na jihu Ukrajiny a posléze připojit i ji. (čtk)


Pondělí, 22:52: Ukrajinská prokuratura a policie identifikovaly prvního přímo podezřelého z brutálních vražd civilistů ve městě Buča ležícím nedaleko Kyjeva. Podle ukrajinských úřadů se jedná o velitele oddílu ruské Národní gardy Sergeje Koloceje. Zprávy místních úřadů o stovkách civilistů povražděných za okupace ruskými jednotkami v Buči vyvolaly ve světě silnou vlnu rozhořčení.

„Bučští prokurátoři a policisté zjistili, že právě tento voják 18. března zabil v Buči čtyři bezbranné muže,“ napsala na facebooku vicepremiérka Iryna Venediktová. K jejímu sdělení jsou přiložené i fotografie podezřelého a záběr zachycující tři zavražděné osoby. Kromě toho Kolocej podle vyšetřovatelů 29. března mučil dalšího civilistu a donutil ho, aby se přiznal k podvratným aktivitám proti ruské armádě. Fyzicky ho týral ve sklepě a nechal ho také převézt na „místo popravy“, kde mu v předstírání likvidace střílel u ucha.

Vicepremiérka uvedla, že pracovníci bučské prokuratury dokázali Koloceje identifikovat na základě shromážděných důkazů a svědectví postiženého a po odborném posouzení pořízených záběrů. Ze zprávy není jednoznačně zřejmé, zda je dotyčný nyní v ukrajinském zajetí, i když takovou možnost formulace textu naznačuje. Ukrajinská generální prokuratura už 28. dubna zveřejnila jména prvních deseti ruských vojáků, kteří jsou podezřelí z účasti na krutém zacházení s civilisty v Buči. V případě Koloceje se však jedná o první osobu podezřelou přímo z vražd. (čtk)


Pondělí, 22:23: Spojené státy mají „vysoce důvěryhodné“ zprávy, že se Moskva brzy pokusí anektovat část východní Ukrajiny, řekl novinářům americký velvyslanec při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Michael Carpenter. Připojení dvou takzvaných lidových republik vyhlášených na Donbase k Rusku by údajně mohlo přijít už v polovině května. Podle Carpentera má Moskva podobné úmysly také s Chersonskou oblastí na jihu Ukrajiny.

„Zprávy uvádí, že Rusko plánuje zinscenovat referenda o připojení k Rusku někdy kolem poloviny května, a že Moskva zvažuje podobný plán v Chersonu,“ citovala Carpentera televize CNN. Údajná falešná hlasování se mají uskutečnit v Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice, což jsou útvary vyhlášené na východě Ukrajiny separatisty podporovanými Ruskem v roce 2014. Rusko těsně před útokem na Ukrajinu označilo samozvané republiky za nezávislé státy.

Podle Carpentera se nyní chystá vyhlášení „lidové republiky“ také v Chersonu, což je jediné větší ukrajinské město, které Rusové od únorového začátku invaze kompletně ovládli. „Je to přímo z taktické příručky Kremlu,“ řekl americký diplomat. Moskva už v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym, kde bylo po vojenském obsazení rovněž uspořádáno hlasování o připojení k Rusku. (ceskenoviny)


Pondělí, 22:12: Cílem Německa je, aby Rusko ukončilo válku a stáhlo se z ukrajinského území, řekl  spolkový kancléř Olaf Scholz. Německo podle něj nikdy nepřijme ani anexi Krymu. Bez míru s Ukrajinou nedosáhne ruský prezident Vladimir Putin ukončení protiruských sankcí, míní Scholz, který to řekl v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ZDF. Slova šéfa německé vlády se zdají potvrzovat tvrdší kurs, k němuž se Berlín v posledních dnech přiklonil, poté co týdny čelil kritice, že není dost rázný a Kyjev dostatečně nepodporuje. Začátkem minulého týdne se Německo po dlouhém váhání rozhodlo dodávat Ukrajině i těžké zbraně. V neděli v prvomájovém projevu Scholz Kyjevu přislíbil další pomoc, a to včetně té vojenské. (ceskenoviny)


Pondělí, 16:00:  Lidé, jimž se o víkendu podařilo uprchnout ze zdevastovaného Mariupolu, popisují týdny strádání a bombardování. Nedovedete si představit, čím jsme si prošli - byl to teror, řekla agentuře Reuters Natalija Usmanovová poté, co ji o víkendu evakuovali z úkrytu v železárnách a ocelárnách Azovstal. Další žena, které se povedlo dostat z poničeného města jiným způsobem, agentuře AP řekla, že nad hutním areálem viděla rakety a mračna kouře.

„Bála jsem se, že to bunkr nevydrží - měla jsem strašný strach,“ líčila sedmatřicetiletá Usmanovová dobu, kdy se skrývala v Azovstalu a zažila jeho bombardování ruskými silami. V úkrytech se podle ní nedostávalo vzduchu a mezi lidmi panoval strach. „Tak dlouho jsme neviděli slunce,“ dodala po evakuaci v obci Bezimenne, která leží asi 30 kilometrů východně od Mariupolu na území Doněcké oblasti ovládané proruskými separatisty.

https://www.youtube.com/watch?v=MV1iqJbZUG0

V úkrytech pod rozlehlým metalurgickým komplexem, který vybudovali Sověti za vlády Josifa Stalina tak, aby vydržel značné poškození, se ukrývají podle dostupných informací stovky civilistů a až 2000 ukrajinských vojáků, někteří jsou podle Kyjeva zranění a potřebují pomoc. Dochází jim voda, jídlo a léky.

Celkem ve městě, které - až na Azovstal - ovládly ruské invazní síly, zůstává asi 100000 obyvatel. O víkendu se některým povedlo dostat pryč - část lidí z Azovstalu evakuovaly OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK). Někteří obyvatelé města využili víkendového příměří a uprchli sami.

„Neumíte si představit, co jsme prožili - byl to teror. Žila jsem tam, pracovala celý svůj život, ale co jsme tam viděli, bylo otřesné,“ uvedla Usmanovová. Stanice CNN přinesla svědectví nejmenované ženy, jejíž vyprávění se v některých částech podobá líčení Usmanovové, nicméně není jasné, zda jde o stejnou osobu. Podle americké zpravodajské stanice uvedla, že v Azovstalu pracovala a během bojů strávila v labyrintu bunkrů pod závodem celé týdny. Už dříve se prý snažila z Mariupolu uniknout evakuačními koridory, ale kvůli neustávajícímu ostřelování nemohla.

https://www.youtube.com/watch?v=ofXTEw3X2M4

„Ostřelování bylo silné a dopadlo do naší blízkosti. U východu z bombového krytu (…) se nedalo dýchat, nebyl tam dostatek kyslíku. Bála jsem se i jen vyjít ven a nadechnout se čerstvého vzduchu,“ řekla tato žena CNN. „Když jsme byli v evakuačním autobusu, řekla jsem manželovi: 'Vasjo, už nebudeme muset chodit na záchod s baterkou? A nebudeme muset používat pytlík a koš jako toaletu,“ dodala.

Zatímco oficiální evakuace z Mariupolu často selhávaly, mnoha lidem se v posledních týdnech podařilo z města uprchnout vlastními silami. Někteří do Záporoží dorazili i v pondělí ráno, nezávisle na evakuaci organizované OSN a Červeným křížem. Jedna žena přijela v pohřebním voze, popsal Reuters. Mariupol podle svých slov opustila před časem a ukrývala se pak ve sklepě v nedaleké vesnici.

Jiným se dosud prchnout nepovedlo. „Lidé bez aut nemohou odjet. Jsou zoufalí,“ řekla AP Olena Gibertová, která byla mezi těmi, kdo přijeli - často ve špinavých a poničených vozech - do přijímacího střediska v Záporoží, které je pod kontrolou ukrajinských sil. „Musíte pro ně jet. Lidé nemají nic,“ dodala žena, podle níž řada obyvatel města touží uprchnout, ale bojí se to v Rusy kontrolovaném městě otevřeně říct.

Ruské obléhání města od prvních dnů války uvěznilo civilisty v otřesných podmínkách, s omezeným přístupem k potravinám, vodě, lékům a elektřině. Vystaveni byli intenzivnímu ruskému bombardování, které se nevyhnulo ani místní porodnici nebo divadlo. Mariupolu podle Gibertové vládne atmosféra proruské propagandy.

Anastasija Dembycká využila krátkého víkendového příměří v souvislosti s evakuací civilistů z Azovstalu a uprchla z města i s dcerou, synovcem a pejskem. Hutní areál podle svých slov viděla z okna, když se odvážila vyhlédnout ven. „Viděli jsme létat rakety,“ popsala a dodala, že nad továrnou pak viděla mračna kouře. Cestou do Záporoží musela projít mnoha kontrolními stanovišti a poblíž města čekala 18 hodin.

Podobně jako mnoho dalších obyvatel Mariupolu přežívala s rodinou za téměř neustálého bombardování díky vaření na provizorních kamnech a vodě ze studny. „Byla jsem vyděšená, pak jsem si zvykla,“ konstatovala Vladyslava, čtrnáctiletá dcera Dembycké.

Předchozí pokusy o otevření bezpečných koridorů z města u Azovského moře ztroskotaly, přičemž ukrajinští představitelé opakovaně obviňovali ruské síly ze střelby a ostřelování podél dohodnutých evakuačních tras. Ruská vojska mezitím ovládla takřka celé město, poslední baštou ukrajinského odporu zůstává Azovstal, který ruské jednotky obklíčily. (čtk)


Pondělí, 14:00: Ukrajinský pluk Azov, který před ruskými jednotkami stále brání těžce ostřelovaný Mariupol, zveřejnil záběry z evakuace ocelárny Azovstal. Z trosek poničeného komplexu se podařilo o víkendu zachránit desítky civilistů. Mezi nimi se nacházeli starší lidé i matky s novorozenci. „Dochází nám jídlo. Děti chtěly pořád jíst,“ svěřila se jedna z evakuovaných žen. Z trosek poničeného komplexu se podařilo zachránit desítky civilistů.

https://www.youtube.com/watch?v=p6tJ74agSYs

Záchrannou operaci, kterou mluvčí Organizace spojených národů označil za „velmi složitou“, organizuje OSN s Mezinárodním výborem Červeného kříže. Lidé mají být nyní evakuováni do Záporoží, kde jim bude poskytnuta humanitární a psychologická pomoc. Podle odhadů je pod hutním komplexem, který zůstává poslední částí Mariupolu dosud neobsazenou ruskými silami, ukryto přibližně dva tisíce ukrajinských bojovníků a až tisíc civilistů. Podle poradce ukrajinského ministra obrany Jurije Saka je v objektu navíc také přes 500 zraněných vojáků, kteří potřebují lékařskou pomoc.

Jakmile evakuace části civilistů skončila, obnovily v neděli večer ruské jednotky ostřelování, uvedl Denys Šleha, jeden z ukrajinských velitelů, který se nachází v Mariupolu. Zatím není jasné, zda to ohrozí další fázi evakuace z Azovstalu. Podle odhadů zůstává v Mariupolu zničeném ruskými útoky asi 100 tisíc lidí, kteří podle serveru BBC nemají mimo jiné přístup k vodě nebo plynu.


Pondělí, 11:23: Izrael si předvolal ruského velvyslance za výroky šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova o židovském původu Adolfa Hitlera. Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid řekl, že Izrael od Ruska očekává omluvu. Lavrov v rozhovoru s italskou televizí řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj stejně jako Hitler v sobě mají židovskou krev a že „největší antisemité“ jsou Židé. Zástupce izraelského památníku obětem holokaustu Jad vašem uvedl, že Lavrov udělal z oběti zločince.

https://www.youtube.com/watch?v=0W65GuP2oA8

Lapid označil Lavrovovy výroky za „neodpustitelné, šokující a historicky chybné“. „Říci, že Hitler byl Žid, je totéž jako říci, že Židé zabíjeli sami sebe. Židy pronásledovali nacisté, pouze nacisté prováděli systematické vyhlazování židovského národa,“ sdělil Lapid s tím, že bude předvolán ruský velvyslanec a že se očekává omluva.

Lavrovovy názory jsou „nebezpečné a je třeba je za každou cenu odsoudit“, řekl šéf Jad vašemu Dani Dajan. Nejvyšší ruský diplomat podle něj „naprosto chybným tvrzením, že byl Hitler židovského původu, učinil z oběti zločince“. Dajan také nesouhlasí s označováním Ukrajinců za nacisty, protože je to „překrucování významu tohoto slova a poškozování obětí nacismu“.

Lavrov prohlásil, že to, že je Zelenskyj Žid, neznamená, že na Ukrajině nejsou nacistické prvky. „Zelenskyj je Žid? Hitler byl také židovského původu. Největší antisemité jsou právě Židé,“ prohlásil Lavrov. (čtk)


Pondělí, 10:00: Rusko od začátku invaze na Ukrajinu nasadilo přibližně dvě třetiny veškerých svých pozemních siluvedlo britské ministerstvo obrany s odkazem na informace rozvědek. Na východě Ukrajiny pokračují ruské síly v ofenzivě ve směru od Izjumu v Charkovské oblasti na Slovjansk a Barvinkove a na jihozápadě země se soustředí na zlepšení své pozice v Chersonské oblasti, sdělil generální štáb ukrajinské armády ve pravidelném ranním hlášení.

Rusko na Ukrajinu zatím podle britského ministerstva vyslalo přes 120 praporních uskupení. Jedna taková jednotka většinou čítá 700 až 800 vojáků, upřesnila ruská služba BBC. Více než čtvrtina z nich už podle britského ministerstva pravděpodobně není bojeschopná. Nejvíce přitom v bojích utrpěly některé elitní útvary, například výsadkové jednotky VDV.

V Doněcké oblasti nepřítel útočí na ukrajinské síly mezi městy Siversk a Lyman, aby je vytlačil z jejich pozic a připravil si půdu pro ofenzivu na Slovjansk, upozornil štáb ukrajinské armády. Nepřítel se snaží zlepšit svoji pozici i u města Popasna v Luhanské oblasti, kam přesunul od Mariupolu jednotku vojáků o velikosti praporu. Rusové pokračují také v ostřelování Charkova a okolních obcí Udy a Pruďanka. Na jihozápadě Ukrajiny se nepřátelské síly snaží dosáhnout administrativních hranic Chersonské oblasti. Část oblasti již mají Rusové pod kontrolou.

V Luhanské oblasti si ostřelování v uplynulých 24 hodinách vyžádalo tři oběti mezi civilním obyvatelstvem a další tři lidé během něho utrpěli zranění, uvedl podle agentury Unian místní gubernátor Serhij Hajdaj. Uplynulý den byl podle něj mimořádně těžký. Dohromady bylo v oblasti zaznamenáno 18 ostřelování. Po jedné oběti je hlášeno z obcí Zolote, Lysyčansk a Popasna. Mezi třemi raněnými je také chlapec narozený v roce 2010. V Lysyčansku shořelo gymnázium. (čtk)


Pondělí, 09:40: Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se z oblastí bojů podařilo díky humanitárním koridorům, dohodnutým s ruskou stranou, zachránit více než 350 .000 lidí. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Interfax-Ukrajina. V Belgorodu na západě Ruska zazněly dva silné výbuchy. Podle gubernátora Gladkova nejsou hlášeny škody či oběti nebo ranění, uvedl TASS. Podle BBC ruská policie během prvomájových akcí zadržela nejméně 32 lidí, a to i za účast na protestech proti válce s Ukrajinou. Ruské jednotky obnovily ostřelování mariupolských oceláren Azovstal, jakmile byla dokončena evakuace části lidí, kteří se v hutním závodě skrývali. Podle ruské služby BBC to v neděli večer řekl ukrajinské televizi Denys Šleha, jeden z ukrajinských velitelů, jenž se nachází v Mariupolu. (ceskenoviny)


Neděle, 17:00: Náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil Valerij Gerasimov byl zraněn na Ukrajině, uvedla ukrajinská tisková agentura Unian s odvoláním na vojenského novináře Olexandra Šulmana. Podle něj šestašedesátiletého generála, kterého se nyní z okolí ukrajinského Izjumu snaží evakuovat, zasáhl šrapnel do pravé nohy. V ohrožení života není. Moskva informaci nekomentovala.

Podle zpráv, které přebírají ukrajinská média, byl Gerasimov s dalšími vojáky na velitelském stanovišti, když toto místo zasáhla ukrajinská palba. Údajně při ní zahynulo 20 osob. Gerasimovovi podle údajů, které nelze nezávisle ověřit, už střepinu z nohy odstranili. Zlomeninu neutrpěl. O tom, že Gerasimov osobně přijel do ukrajinského Izjumu, aby převzal velení ruských vojsk v Donbasu, ukrajinská média informovala koncem dubna. Kyjev tvrdí, že od začátku ruské agrese zabil více než deset vysoce postavených ruských velitelů, včetně nejméně šesti generálů. (čtk)


Neděle, 16:00:  OSN potvrdila, že probíhá operace s cílem evakuovat lidi zablokované ruskými jednotkami v železárnách a ocelárnách Azovstal v jihoukrajinském Mariupolu. Na operaci se podílí Mezinárodní výbor Červeného kříže a je koordinována s ukrajinskými a ruskými představiteli, řekl AP mluvčí OSN Saviano Abreu. Situaci označil za „velmi složitou“ a další podrobnosti nechtěl uvést.

Odhaduje se, že pod hutním komplexem, který zůstává poslední částí Mariupolu dosud neobsazenou ruskými silami, je společně s přibližně 2000 ukrajinskými bojovníky ukryto až 1000 civilistů. Podle Reuters operace s cílem evakuovat lidi z Azovstalu obklíčeného ruskými jednotkami začala už v pátek 29. dubna.

https://www.youtube.com/watch?v=0W65GuP2oA8

Ruské ministerstvo obrany v neděli  sdělilo, že z domů u Azovstalu v sobotu odešly humanitárním koridorem dvě skupiny civilistů. V jedné podle tohoto zdroje bylo 25 osob a ve druhé 21, napsala agentura TASS. „Přes den odešlo 25 místních obyvatel. S příchodem tmy (…) odešla druhá skupina 21 lidí a byla převezena do obce Bezimenne,“ uvedlo ministerstvo s odkazem na obec, která leží na území Doněcké oblasti ovládaném tamními proruskými separatisty.

Podle fotografa agentury Reuters dorazilo v neděli do dočasného ubytovacího centra ve městě Bezimenne přes 50 civilistů, kteří opustili oblast kolem Azovstalu. Fotografie zachycují civilisty přijíždějící do obce Bezimenne v autobusech s ukrajinskými poznávacími značkami, které v konvoji doprovázejí ruské jednotky a vozidla se symboly OSN, popsal Reuters. První skupina podle něj čítala asi 40 lidí, další 14 osob. Bezimenne se nachází asi 30 kilometrů východně od Mariupolu.

Generální tajemník OSN António Guterres po čtvrtečním setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě podle Reuters uvedl, že se odehrávají intenzivní jednání, která mají umožnit evakuaci z Azovstalu. O evakuacích civilistů jednal šéf OSN předtím v úterý v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.

Ruské agentury TASS a RIA Novosti už v sobotu večer uvedly, že z areálu ocelárny bylo evakuováno 25 civilistů, včetně šesti dětí. Zástupce velitele ukrajinského pluku Azov Svjatoslav Palamar později v sobotu informoval o evakuaci 20 žen a dětí z Azovstalu. Server The Guardian v souvislosti s informacemi o sobotní evakuaci z Azovstalu poznamenal, že to byli první civilisté ukrývající se pod rozsáhlým hutním komplexem, kterým se po několika týdnech podařilo odejít.

Mariupolská městská rada a oblastní gubernátor mezitím oznámili, že by v neděli mohla fungovat evakuace civilistů z Mariupolu. Lidem, kteří chtějí odjet do Záporoží, úřady sdělily, aby se dostavili v 16:00 místního času (15:00 SELČ) na určeném evakuačním místě.

S výjimkou rozlehlého areálu oceláren Azovstal je nyní Mariupol pod kontrolou ruských sil. Podle odhadů zůstává ve městě zničeném ruskými útoky a bombardováním asi 100.000 lidí, kteří podle BBC nemají mimo jiné přístup k vodě nebo plynu. (ceskenoviny)


Neděle, 11:00: Ruská armáda pokračuje ve stahování sil k ukrajinským hranicím, uvedl ukrajinský generální štáb ve své situační zprávě k bojům v zemi. Invazní jednotky se podle něj rovněž pokoušejí dosáhnout administrativních hranic ukrajinské Chersonské oblasti a vytvořit tam příznivé podmínky pro ofenzivu na Mykolajiv a Kryvyj Rih. Pokračují v ostřelování a leteckých náletech na Charkov, sdělilo velení ukrajinských ozbrojených sil.

„Velení ozbrojených sil Ruské federace nadále přijímá opatření k posílení úderného potenciálu svých vojsk, aby zvýšilo tempo útočné operace. Do příhraničních oblastí s Ukrajinou přivážejí po železnici zbraně a vojenskou techniku z (ruských) skladů v Západním, Centrálním a Východním vojenském okruhu a Severní flotily,“ tvrdí ukrajinské vojenské velení.

Ruské jednotky podle něj podnikají útoky ve směrech z Izjumu na Barvinkove a na Slovjansk. „Pokračuje posilování útočné skupiny nepřítele - do určitých regionů bylo přesunuto až 300 kusů zbraní a vojenské techniky a asi tisíc vojáků mobilizovaných na dočasně okupovaných územích Doněcké a Luhanské oblasti,“ píše mimo jiné generální štáb. Na severu Ukrajiny podle něj nepřátelské jednotky ostřelovaly pozice ukrajinských ozbrojených sil z ruské Brjanské oblasti.

Velení ukrajinské armády dále hlásí, že ukrajinští obránci za posledních 24 hodin jen v Doněcké a Luhanské oblasti na východě země odrazili devět nepřátelských útoků a zničili krom jiného osm tanků, dělostřelecký systém nebo 24 obrněných bojových vozidel. Ukrajinský systém protivzdušné obrany v sobotu zasáhl dva letouny Su-25 a sedm dronů, tvrdí štáb. (čtk)


Neděle, 10:00: Rusko podle Londýna usiluje o dlouhodobou politickou a ekonomickou kontrolu nad jihoukrajinskou Chersonskou oblastí, jejíž převážnou část obsadilo v počáteční fázi své invaze. Uvedlo to ve svém pravidelném hodnocení britské ministerstvo obrany. Podle Moskvy při ostřelování vesnic v Chersonské oblasti ukrajinskými silami zemřeli civilisté a další lidé byli zraněni. „Od obsazení jihoukrajinského města Chersonu na začátku března se Rusko snaží legitimizovat svou kontrolu nad městem a okolními oblastmi dosazením proruské správy,“ uvedlo britské ministerstvo obrany. „Tato správa v nedávných prohlášeních mimo jiné uvedla, že návrat pod ukrajinskou kontrolu je ‚nemožný‘, a oznámila čtyřměsíční přechod od ukrajinské hřivny na ruský rubl,“ dodalo s tím, že ruský rubl se v Chersonu používá od neděle.

Podle Londýna trvalá kontrola nad Chersonem a jeho dopravními cestami zvýší schopnosti Ruska udržet postup na sever a západ a upevní také jeho kontrolu nad anektovaným poloostrovem Krym. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ukrajinské síly ostřelovaly školu, školku a hřbitov v obcích Kyselivka a Šyroka Balka nedaleko Chersonu. Resort neposkytl žádné informace o tom, kolik lidí bylo zabito nebo zraněno, ani kdy k ostřelování došlo. Ukrajina na zprávu zatím nereagovala. Informace nebylo možné nezávisle ověřit.

Rusko chce podle Kyjeva v Chersonu uspořádat referendum o vzniku nové odštěpenecké republiky po vzoru dvou proruských separatistických útvarů na východě země - Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Na začátku tohoto týdne ruští vojáci podle ukrajinské správy obsadili budovu radnice. V sobotu ukrajinské úřady informovaly, že v Chersonské oblasti nefunguje mobilní síť ani internet. (ceskenoviny)


Neděle, 09:00: Šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi navštívila Kyjev, kde se setkala s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Poděkovala mu za boj, který Ukrajinci svádějí za svobodu. Pelosi je dosud nejvýše postavenou americkou představitelkou, která přijela na Ukrajinu od začátku ruské invaze v této východoevropské zemi.

Zelenskyj na svém telegramovém účtu zveřejnil krátké video, kde vítá americkou delegaci z Kongresu. „Navštívili jsme vás, abychom vám poděkovali za váš boj za svobodu,“ sděluje šéfka americké Sněmovny reprezentantů ukrajinské hlavě státu. „Jsme na hranici svobody a váš boj je bojem za všechny. Naším závazkem je být tady pro vás, dokud tento boj neskončí,“ dodala .

Podle ruské služby BBC Zelenskyj označil USA za vůdčí zemi v podpoře Kyjeva v jeho boji proti ruské agresi a poděkoval za pomoc při ochraně suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. Výprava americké delegace do ukrajinské metropole nebyla předem veřejně ohlášená. Pelosi v hierarchii americké moci následuje za prezidentem Joem Bidenem a viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a návštěva je tak významným projevem pokračující americké podpory.

Ukrajinu před týdnem navštívili americký ministr zahraničí Antony Blinken společně s ministrem obrany Spojených států Lloydem Austinem. Podle agentury Reuters slíbili Ukrajincům a dalším zemím regionu pomoc ve výši 713 milionů dolarů (16 miliard Kč), přičemž Kyjevu má připadnout 322 milionů dolarů, a oznámili postupný návrat amerických diplomatů na Ukrajinu. Prezident Biden tento týden požádal Kongres mimo jiné o vyčlenění dalších 33 miliard dolarů (zhruba 770 miliard korun) na pomoc Ukrajině.


Neděle, 08:00:  Západoukrajinský Lvov v sobotu navštívila americká herečka Angelina Jolie, informují ukrajinská média. Herečka přijela na hlavní nádraží ve Lvově přivítat vnitřně vysídlené Ukrajince, kteří přijeli evakuačním vlakem z Pokrovska v Doněcké oblasti, informoval list Kyiv Independent. Podle ruské služby BBC se hollywoodská hvězda, která je známá svým zapojením do charitativních projektů, objevila v jedné z místních kaváren.

Podle portálu Gazeta.ua sdílela video s herečkou v kavárně novinářka a bloggerka Maja Pidhorodecká na svém facebooku, kde záběry mimo jiné okomentovala slovy: „Nic zvláštního. Jen Lvov. Prostě si přišla vypít kávu. Jen Angelina Jolie. Prostě Ukrajinu podporuje celý svět.“

Americká herečka a zvláštní vyslankyně vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Ukrajinu podpořila krátce poté, co zemi napadly ruské invazní jednotky. Podle ukrajinského serveru nv.ua se Jolie s pracovníky UNHCR podílí na pomoci ukrajinským uprchlíkům. Média už na konci března informovala o její návštěvě dětské nemocnice v italském Římě, kde leží ukrajinské děti, jež utekly před válkou v rodné zemi. Jolie se dlouhodobě věnuje humanitárním projektům. (čtk)


Sobota, 12:00: Cílem ruských vojenských útoků na Donbase je oblast zcela zničit a vylidnit, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj hrozí, že oblast skončí jako těžce obléhaný Mariupol.  „Neustálé brutální bombardování, neustálé ruské útoky na infrastrukturu i obydlené oblasti ukazují, že Rusko chce tuto oblast zcela vylidnit,“ uvedl Zelenskyj. Za brutální označil i situaci v Charkově, kde se podle Zelenského podařilo ukrajinské armádě dosáhnout „významných taktických úspěchů“, aniž by je dále upřesnil. Z Mariupolu, který před válkou patřil mezi nejrozvinutější ukrajinská města, se podle něj stal „ruský koncentrační tábor pod širým nebem“.

Zelenskyj také uvedl, že od začátku války na konci února v zemi zemřelo na 23 novinářů a pracovníků v médiích. Poslední obětí byla redaktorka Rádio Svoboda Vira Hyryčová, jejíž dům v Kyjevě zasáhla ve čtvrtek ruská raketa.

Ukrajinská armáda ráno uvedla, že v Doněcké a Luhanské oblasti odrazila 14 útoků protivníka. Zničila při tom desítky kusů vojenské techniky a zneškodnila na dvě stovky ruských vojáků. Počty ale nelze nezávisle ověřit.

Podle amerického ministerstva obrany ruská ofenzíva na Donbase postupuje výrazně pomaleji, než bylo v představách Moskvy. Podle představitele Pentagonu jsou ruské jednotky „alespoň několik dní pozadu vůči stavu, kde chtěly být“. Může za to i houževnatý vzdor ukrajinských jednotek.  Podle britského ministerstva obrany ale bitva na Donbase zůstává hlavním strategickým vojenským úsilím Ruska, aby dosáhlo svého deklarovaného cíle zajistit si kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí. (čtk)


Sobota, 10:00:  Spojené státy začaly s výcvikem ukrajinských vojáků na základnách v Německu, řekl mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby. Souvisí to s použitím nových zbraní, které Západ posílá na Ukrajinu, aby se mohla bránit před Ruskou agresí. Chování Rusů na Ukrajině je „kruté“ a ruský prezident Vladimir Putin je „mravně zkažený“, řekl Kirby na nezvykle emotivní tiskové konferenci.

Výcvik v Německu „naváže na počáteční dělostřelecký výcvik, který ukrajinské síly již absolvovaly jinde“. Vojáci se začínají školit v používání radarových systémů a obrněných vozidel. Školí je příslušníci Floridské národní gardy, která působila na Ukrajině až do února, kdy začala ruská invaze. Kirby prohlásil, že shledání vojáků, kteří se poznali ještě před válkou, bylo velmi emotivní.

„Je těžké dívat se na některé záběry a představit si, že je způsobil jakýkoli zdravě uvažující, seriózní a zralý vůdce,“ uvedl mluvčí Pentagonu. Argumenty Kremlu pro invazi označil za „bizarní“ a „nesmyslné“. Moskva tvrdí, že Ukrajinu osvobozuje od nacismu a své působení označuje jako speciální vojenskou operaci. Je „těžké sladit tuto rétoriku s tím, co dělá na Ukrajině nevinným lidem, kterým střílí do týla, svazuje jim ruce za zády, zabíjí ženy, těhotné ženy, bombarduje nemocnice,“ hodnotil Kreml Kirby, admirál ve výslužbě. (ceskenoviny)


Pátek, 12:10: Polsko posílá na Ukrajinu více než 200 tanků T-72, uvedl Polský rozhlas. Tento typ tanků byl nejvyužívanější v zemích někdejší Varšavské smlouvy a ukrajinská armáda ho v současnosti nasazuje ve válce s Ruskem. Většina polských tanků prý už dorazila na Ukrajinu. Že Polsko posílá tanky Ukrajině čelící ruské agresi, oznámil před několika dny premiér Mateusz Morawiecki. Neupřesnil ale jejich počet.

Polská armáda má ve výzbroji tři typy tanků. Největší hodnotu v boji by měly německé tanky Leopard II, kterých vlastní 249, uvádí portál onet.pl. Pak to jsou tanky polské konstrukce PT-91 Twardy. Nejvíce, asi 300, má tanků T-72 vyráběných v Sovětském svazu od 70. let do poloviny 90. let minulého století. Vyzbrojeny jsou dělem ráže 125 milimetrů, kulometem, protiletadlovým kulometem a odpalovačem kouřových granátů.

Bývalý velitel ozbrojených sil Miroslaw Róžański i někdejší velitel pozemních sil Waldemar Skrzypczak rozhodnutí polské vlády uvítali. „Několik týdnů vyzývám, aby bez odpovědi nezůstávala prosba ukrajinského prezidenta Wolodymyra Zelenského o dodání jeho zemi vojenské techniky, která jí umožní nejen se bránit, ale podnikat i ofenzivní kroky,“ cituje onet.pl Róžańského. Tanky dodávané Polskem podle něho představují výraznou podporu.

Generál Skrzypczak uvedl, že Polsko má tanků nadbytek a může je bez problémů předat Ukrajině. „Rusové dnes nemají tolik síly, aby mohli válčit s někým kromě Ukrajiny,“ uvedl. Připomněl, že během několika let polská armáda získá americké tanky Abrams. Začátkem tohoto měsíce polský ministr obrany Mariusz Blaszczak s Američany podepsal smlouvu o nákupu 250 těchto tanků v nejnovější verzi.

Podle neoficiálních informací Ukrajině čelící ruské agresi jako první země poskytla tanky Česká republika. Minulý týden agentura DPA informovala, že větší počet tanků T-72 má na Ukrajinu poslat Slovinsko, které má jako náhradu dostat pancéřové vozy Marder a kolové obrněnce Fuchs od Německa.

Polský rozhlas na svých internetových stránkách uvádí, že kromě tanků T-72 Polsko posílá na Ukrajinu i několik desítek bojových vozidel pěchoty. Už dříve v rámci pomoci ukrajinské armádě předala Varšava samohybné houfnice 2S1 Gvozdika, raketomety Grad nebo rakety vzduch-vzduch pro letouny MIG-29 a Su-27. Hodnota dosavadní polské vojenské pomoci činí sedm miliard zlotých (asi 36,9 miliardy korun). (čtk)


Pátek, 12:00: Za nedávným útokem na novináře a nositele Nobelovy ceny míru Dmitrije Muratova se směsí červené barvy a acetonu stojí ruská tajná služba, domnívá se americká administrativa. Informovaly o tom deníky The Washington Post a The New York Times s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele.

Šéfredaktora nezávislého ruského listu Novaja gazeta napadl neznámý pachatel zkraje dubna ve vlaku z Moskvy 0do Samary. Polil ho olejovitou barvou s acetonem a podle žurnalisty přitom křičel: „Muratove, to máš za naše chlapce!“ The Washington Post píše, že se přitom odkazoval na ruské invazní jednotky na Ukrajině.

Poté, co Rusko v březnu přijalo přísný cenzurní zákon, jenž fakticky kriminalizuje jakékoli zpravodajství o válce na Ukrajině, které je v rozporu s linií Kremlu, Novaja gazeta se jako jedno z mála nezávislých ruských médií rozhodla pokračovat ve své práci. Nedlouho před útokem na Muratova však oznámila, že pozastavuje vydávání své tištěné verze i internetového zpravodajství až do konce „zvláštní vojenské operace“, jak nazývá Moskva ruskou invazi na Ukrajinu. Nezávislý list před tím dostal od úřadů dvojí výstrahu kvůli pokrývání konfliktu. Už v předvečer války Novaja gazeta varovala, že její první obětí se stanou pozůstatky svobody v Rusku. (ceskenoviny)


Pátek, 10:12: Rusko potvrdilo, že ve čtvrtek provedlo raketový útok na Kyjev v době návštěvy šéfa OSN Antónia Guterrese. Podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klička si nálet, při němž byl zasažen obytný dům, vyžádal nejméně jednu oběť. „Vysoce přesné letecké zbraně ruského letectva s dlouhým doletem zničily výrobní budovy raketového a kosmického podniku Artem ve městě Kyjev,“ citovala agentura Interfax z vyjádření mluvčího ruského ministerstva obrany Igora Konašenkova.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek uvedl, že Rusové na Kyjev v době Guterresovy návštěvy vypustili pět raket. Podle serveru RBK Ukrajiny část z nich sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana. Mluvčí generálního tajemníka v souvislosti s raketovým úderem uvedl, že Guterres je v šoku, nicméně v pořádku.

Zpravodaj deníku The Guardian uvedl, že závod Artem byl v době útoku prázdný, neboť byl vyklizen ještě před zahájením ruské invaze. Čtvrteční nálet však podle něj zasáhl také obytný dům. (ceskenoviny)


Pátek, 09:58: Kontrolní stanoviště v ruské Kurské oblasti nedaleko hranic s Ukrajinou se ráno stalo terčem minometného ostřelování. Podle agentury TASS o tom informoval gubernátor regionu Roman Starovojt. Při incidentu, který si nevyžádal žádné oběti, podle něj ruští vojáci a pohraničníci palbu opětovali.

Jedná se o další z řady incidentů v ruských oblastech hraničících s Ukrajinou. V poslední době v ukrajinském příhraničí vzplálo několik skladů paliv a munice, přičemž ruské úřady z útoků obviňují ukrajinské síly a hrozí Kyjevu tvrdou odvetou. Ukrajina oficiálně útoky na ruském území nepřiznala. Ve středu poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak označil výbuch v jednom z ruských muničních skladů za „zásah boží“. (ceskenoviny)


Pátek, 08:32: Britská nevládní organizace Presidium Network informovala, že ruští vojáci na Ukrajině zadrželi dva dobrovolníky, kteří pro ni pracují. Na starosti měli rozdělování humanitární pomoci. Zástupci organizace podle agentur Reuters uvedli, že Rusové britské dobrovolníky zadrželi v pondělí na kontrolním stanovišti jižně od Záporoží. Na Ukrajině se podíleli na distribuci jídla, zdravotnických potřeb a pomoci při evakuaci civilistů. Britské ministerstvo zahraničí se k věci zatím nevyjádřilo, ale státní tajemnice pro mezinárodní obchod Anne-Marie Trevelyan uvedla, že resort zahraničí dělá vše, co je v jeho silách, aby tyto dva muže podpořil.Organizace Presidium Network podle informací na svých internetových stránkách působí kromě Ukrajiny také v Afghánistánu.

Ve čtvrtek vláda v Londýně potvrdila, že jeden britský občan na Ukrajině zemřel a druhý se pohřešuje. Britská média informovala, že muž, který přišel o život, byl veterán, jenž se zřejmě po boku ukrajinských vojáků zapojil do boje proti Rusku. Moskva minulý týden uvedla, že ruská armáda v zajetí drží dva Brity, kteří bránili ukrajinské přístavní město Mariupol. Oba v posledních letech žili na Ukrajině a sloužili jako příslušníci ukrajinské námořní pěchoty ještě před začátkem ruské invaze. (ceskenoviny)


Pátek, 08:14: Kyjev doufá, že se v pátek podaří evakuovat civilisty z oceláren Azovstal, které se nacházejí na jihu ukrajinského přístavního města Mariupol zničeného ruskými invazními silami. S odkazem na kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom píše agentura Reuters. Ocelárny Azovstal jsou poslední baštou ukrajinského odporu v Mariupolu. V krytech pod ocelárnami se vedle ukrajinských obránců podle ukrajinských úřadů skrývají i stovky žen a dětí.

Generální tajemník OSN António Guterres po čtvrtečním setkání se Zelenským v Kyjevě řekl, že se intenzivně jedná s cílem umožnit evakuaci Azovstalu. Ruský prezident Vladimir Putin v úterý „v zásadě“ souhlasil se zapojením OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) do evakuace Azovstalu.

Moskva v minulých dnech opakovaně ukrajinské vojáky v ocelárnách vyzývala, aby složili zbraně, čímž podmiňovala evakuaci civilistů. Ukrajinská strana ale ruská ultimáta zatím odmítala, a Moskva tak ze selhání snah o přesun civilistů viní Kyjev. Ukrajina však tvrdí, že sliby Ruska o dočasném příměří po dobu evakuace nejsou solidní, protože invazní síly v minulosti opakovaně útočily na civilisty přesouvající se do bezpečí.

Mariupolské úřady uvedly, že asi 100 000 obyvatel v celém městě je „ve smrtelném nebezpečí“ kvůli ruskému ostřelování a špatným hygienickým podmínkám. Na místě podle úřadů panuje katastrofální nedostatek pitné vody a potravin. (ceskenoviny)


Pátek, 07:12: Bitva o Donbas zůstává hlavním strategickým cílem Ruska, aby dosáhlo svého deklarovaného cíle zajistit si kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí. Ve své nejnovější zprávě k situaci na Ukrajině to uvedlo britské ministerstvo obrany. Rusko pokračuje v ostřelování ukrajinských pozic s cílem zabránit přeskupení ukrajinských jednotek, napsal ukrajinský generální štáb.

Ve východoukrajinských regionech se podle britské vojenské rozvědky odehrávají těžké boje zejména kolem měst Lysyčansk a Severodoněck.Vzhledem k silnému ukrajinskému odporu jsou ruské územní zisky omezené a invazní jednotky jich dosáhly za cenu značných ztrát, tvrdí Britové.

Ve směru na Doněck a Tavrijsk ruské jednotky ostřelují podél celé linie doteku, aby zabránily přeskupení obranných jednotek Ukrajiny, napsal ukrajinský generální štáb. Na severovýchodě Ukrajiny ruské jednotky udržují pozice okolo Charkova, ve směru na Izjum ale nepodnikly žádné ofenzivní operace. Hlavní úsilí ruské armády se soustředilo na identifikaci ukrajinských pozic, píše generální štáb.

Ruská armáda v okupovaných územích rabuje, uvádí Kyjev. Z města Kamjanka-Dniprovska v Záporožské oblasti podle generálního štábu ruští vojáci ukradli 60 tun obilí a nákladní vozy. Tyto informace nelze nezávisle ověřit. (ceskenoviny)


Čtvrtek, 22:00: Americký prezident Joe Biden požádal Kongres o vyčlenění dalších 33 miliard dolarů (zhruba 770 miliard korun) na pomoc Ukrajině. Asi 20 miliard dolarů (468 miliard korun) má směřovat do vojenské pomoci, kolem osmi miliard dolarů (187 miliard korun) na podporu ukrajinské ekonomiky a asi tři miliardy dolarů (70 miliard korun) na humanitární a potravinové programy. Biden rovněž požádal Kongres o udělení nových sankčních pravomocí, jež by mu například umožnily zabavit nyní zmrazený majetek ruských oligarchů uložený v USA a předat ho Ukrajině.

„Potřebujeme tento balík, abychom podpořili Ukrajinu v jejím boji za svobodu,“ řekl Biden a dodal, že USA již poskytly ukrajinské armádě „deset protitankových střel na každý ruský tank“. Vyzval také Kongres, aby jeho návrh co nejrychleji schválil. „Cena tohoto boje není nízká, ale ustoupit agresi by bylo ještě nákladnější,“ dodal s tím, že USA nenechají Rusko uspět v jeho snaze o podmanění Ukrajiny.

Spojené státy se podle prezidenta svou pomocí nesnaží útočit na Moskvu, ale podpořit Kyjev. Biden odmítl, že by válka na Ukrajině přerůstala ve větší zástupný konflikt mezi Moskvou na jedné straně a Washingtonem a NATO na straně druhé, který by mohl přivést svět blíže k jaderné válce. Výhrůžky použití jaderných zbraní od ruského prezidenta Vladimira Putina považuje Biden za nezodpovědné a jsou podle něj výrazem beznaděje Moskvy kvůli tomu, že se jí nepodařilo dosáhnout svých původních cílů na Ukrajině.

https://www.youtube.com/watch?v=ZVO4_7OzHZU

Biden rovněž poznamenal, že USA nenechají Moskvu, aby vyhrožovala evropským zemím tím, že zastaví dodávky plynu a ropy. Ruský plynárenský obr Gazprom ve středu přerušil dodávky plynu do Polska a Bulharska kvůli tomu, že tamní společnosti nechtěly za surovinu platit v rublech. „Nenecháme je využívat jejich zásoby ropy a plynu k tomu, aby se vyhýbali následkům své agrese,“ řekl Biden. „Spolupracujeme s jinými státy, například s (Jižní) Koreou, Japonskem, či Katarem na tom, abychom pomohli našim evropským spojencům ohroženým tímto ruským vydíráním,“ dodal.

Nové finance by měly vystačit na podporu Ukrajiny po dobu pěti měsíců, řekl již před prezidentovým oficiálním oznámením Bílý dům. Biden pak poznamenal, že jím požadovaný balík je „začátkem přechodu k dlouhodobé bezpečnostní pomoci“ Ukrajině. Kongres již krátce po začátku invaze schválil pomoc pro Ukrajinu v hodnotě 13,6 miliard dolarů (318 miliard korun), která je nyní již téměř vyčerpaná, píše agentura AP. Ta rovněž upozornila, že Bidenem nově požadovaný obnos odpovídá více než polovině celého letošního rozpočtu amerického ministerstva zahraničí dohromady s rozpočtem americké rozvojové agentury USAID. Je nicméně jen zlomkem výdajů plánovaných Pentagonem.

Podle  AP lze očekávat, že Kongres Bidenův požadavek široce podpoří. Prezident nicméně zákonodárnému sboru rovněž znovu zaslal požadavek na dodatečné finance na boj proti covidu-19, který již Kongres v minulosti několikrát odmítl kvůli politickým neshodám. Prezident řekl, že mu nezáleží na tom, zda Kongres oba balíky schválí současně nebo zvlášť. „Potřebujeme je ale oba,“ podotkl. (ceskenoviny)


Čtvrtek, 21:25: Evropské země nejspíš nenajdou shodu ohledně plateb za dodávky ruského plynu. Dobře informovaný činitel Evropské unie sice uvedl, že přijetí ruského požadavku by znamenalo porušení sankcí zavedených EU a že žádná unijní země dosud nedala najevo, že je ochotna za ruský plyn platit v rublech. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó však stanici CNN řekl, že Budapešť na ruské podmínky přistoupila. Také německá energetická společnost Uniper bude platby za ruský plyn převádět do ruské banky, a nikoli do banky v Evropě. Na platby v rublech se podle listu Financial Times připravuje i rakouská energetická skupina OMV.

Ruský list Kommersant napsal, že Rusko od začátku války na Ukrajině zdvojnásobilo příjmy z prodeje plynu, ropy a uhlí do Evropské unie. Vydělává na růstu cen fosilních paliv, přestože objem dodávek se kvůli embargu a sankcím snížil. Akcie světových plynárenských.společností zaznamenaly od ruské invaze raketový růst. (čtk)


Čtvrtek, 21:00: Generální tajemník OSN António Guterres navštívil ukrajinské město Buča, kde ruské jednotky během krátké okupace podle místních úřadů zavraždily stovky civilistů. Šéf OSN vyzval Moskvu, aby spolupracovala s Mezinárodním trestním soudem při vyšetřování možných válečných zločinů. Ukrajinská generální prokuratura zveřejnila jména deseti ruských vojáků, kteří jsou podezřelí z účasti na zvěrstvech v Buči.

Boje na východě Ukrajiny se nyní soustřeďují v okolí Izjumu a Charkova, uvedl ukrajinský generální štáb. Ukrajinský portál Defence Express tvrdí, že náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil Valerij Gerasimov osobně přijel do Izjumu, aby převzal velení ruských vojsk v Donbasu. Ruské útoky jsou hlášeny také z jiných částí Ukrajiny. Ostřelována byla například během návštěvy Antónia Guterrese i ukrajinská metropole.

https://www.youtube.com/watch?v=abPwTTFl1IY

Koordinátorka OSN pro Ukrajinu Osnat Lubraniová oznámila, že míří na jih Ukrajiny, aby se pokusila zorganizovat evakuaci civilistů z Mariupolu. Guterres po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským prohlásil, že OSN dělá vše, co je v jejích silách, aby umožnila evakuaci z tohoto města. Mariupolská městská rada varovala, že s teplejším počasím hrozí i jiná nebezpečí než jen ruské útoky. Kvůli špatným hygienickým podmínkám se obává šíření úplavice nebo cholery.

V ruském Belgorodu nedaleko hranic s Ukrajinou se dnes ozvaly dva silné výbuchy. Podle ruské agentury RIA Novosti zafungoval v oblasti systém protivzdušné obrany. Je to už několikátý incident hlášený z Belgorodské oblasti v posledním měsíci. Rusko tvrdí, že na cíle v Belgorodské oblasti útočí Ukrajina. Kyjev zodpovědnost za útoky nepřijímá nebo je nechce komentovat.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová prohlásila, že Západ otevřeně vybízí Kyjev k tomu, aby používal dodávané zbraně k napadání Ruska. Varovala, že Moskva na případné provokování Ukrajiny k provádění úderů na ruském území tvrdě zareaguje.

Šéf NATO Jen Stoltenberg řekl, že aliance je připravená dlouhodobě podporovat Ukrajinu a mimo jiné jí pomoci zmodernizovat vybavení armády. Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou se podle něj může táhnout i roky. Stoltenberg také ujistil, že pokud se neutrální Finsko a Švédsko rozhodnou požádat o členství v NATO, bude jejich přijetí rychlé. Poslanci německého Spolkového sněmu schválili rezoluci vládních stran a opozičních konzervativců na podporu dodávek těžkých zbraní Ukrajině. (čtk)


Čtvrtek, 15:30: Západ otevřeně vybízí Kyjev k tomu, aby používal dodávané zbraně k napadání Ruska, prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Rusko ale podle ní na další provokování Ukrajiny k úderům proti vojenským objektům na ruském území tvrdě odpoví. Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře vzápětí zdůraznil, že Ukrajina má právo se ruské agresi bránit, a to také útoky na ruské vojenské základny a sklady.

„Taková zločinná činnost ukrajinských ozbrojených sil proti ruskému území nemůže zůstat bez odpovědi,“ prohlásila Zacharovová podle ruské agentury TASS. Kyjev a západní metropole by podle ní měly brát vážně vyjádření ruského ministerstva obrany, že podobné akce povedou k tvrdé ruské odpovědi.

https://www.youtube.com/watch?v=kNCN4hnpVng

„Rusko zaútočilo a zabíjí civilisty. Ukrajina se bude bránit všemi způsoby, včetně úderů na sklady a základny zabijáků. Svět uznává toto právo,“ napsal na twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Na jihu a západu Ruska v poslední době vzplálo několik skladů paliv a munice. Ruské úřady obviňují z útoků ukrajinské síly, Kyjev se obvykle nevyjadřuje.

„Když se (Rusové) rozhodnete rozsáhle napadnout jinou zemi, masově tam zabíjet, masově drtit mírumilovné lidi tanky a ve svých oblastech k tomu využívat sklady, dříve nebo později se vám to vrátí,“ napsal ve středu Podoljak, aniž by ale přímo přiznal ukrajinskou zodpovědnost za požár muničního skladu v Belgorodské oblasti. Příčin požáru v muničním skladu může být podle něj víc - například „zásah boží“ za ostřelování civilistů v Mariupolu v době nedávných pravoslavných velikonočních svátků. „Karma - krutá to věc,“ dodal Podoljak.

„Snahy o vyzbrojování Ukrajiny, a to i těžkými zbraněmi, jsou počínáním, které ohrožuje bezpečnost kontinentu, provokují nestabilitu,“ prohlásil ve čtvrtek mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v reakci na slova britské ministryně zahraničí. Liz Truss uvedla, že ruská vojska musí být vytlačena z celé Ukrajiny a spojenci musí „zdvojnásobit“ své úsilí a poslat Kyjevu další vojenské vybavení.

Mluvčí ruské diplomacie také obvinila OBSE, že předávala údaje o ruských silách zpravodajským službám Západu a Ukrajiny. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva se pak podle tvrzení mluvčí ruské diplomacie uchyluje k používání „výmyslů, lživých a falešných zpráv, zinscenovaných představení“ v prohlášeních o Ukrajině. Úřad informuje o válečných zločinech, kterých se na Ukrajině dopouštějí ruští vojáci. Několik pozorovatelů OBSE bylo pod záminkou vyzvědačství zadrženo v Doněcku a Luhansku, baštách proruských separatistů na východě Ukrajiny. (čtk)


Čtvrtek, 10:30: Rusko nasadilo u své černomořské námořní základny v Sevastopolu trénované vojenské delfíny, kteří pomáhají chránit kotvící lodě před podmořskými útoky. Na základě analýzy satelitních snímků k tomu dospěl Námořní institut Spojených států, soukromá nezisková organizace, která se zabývá bezpečnostními otázkami. Dvojice delfínů je podle analýzy v Sevastopolu zhruba od doby, kdy koncem února Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu.

Delfíni se pohybují u vjezdu do přístavu a jejich úkolem nejspíš je zasáhnout v případě nepřátelských záškodnických operací. Základna leží mimo dostřel ukrajinských raket, ale může být zranitelná co se týče útoků pod vodou vedených například speciálními potápěčskými jednotkami, jejichž cílem je poškodit kotvící plavidla.

https://www.youtube.com/watch?v=TScObGbZ1O0

Trénink delfínů pro vojenské účely není jen doménou Ruska, zvířata pro potřeby námořnictva cvičí i Spojené státy - a to nejen delfíny, ale i mrože. Výcvik delfínů pro armádu probíhal už v dobách Sovětského svazu během studené války a výcvikové středisko fungovalo právě na poloostrově Krym poblíž Sevastopolu. Po rozpadu Sovětského svazu program přestal fungovat a Ukrajina ho obnovila v roce 2012, o dva roky později ale Krym anektovalo Rusko.

Podle listu The Guardian se armády snaží využít echolokačních schopností delfínů, které zvířatům umožňují detekovat předměty pod vodou včetně min. Rusko delfíny používalo například i na své námořní základně v Sýrii, ukázaly satelitní snímky z roku 2018. Kromě toho Rusko nejspíš pro výzvědné účely využívá i velryby. V roce 2019 Norsko objevilo u svého severního arktického pobřeží běluhu se speciálním postrojem, který měl i úchyt na kameru, podle vědců ruské výroby. (čtk)


Čtvrtek, 09:48: Maďarsko přistoupilo na platební podmínky Moskvy pro odběr ruského plynu, potvrdil americké televizi CNN ministr zahraničí Péter Szijjártó. Maďarsko podle něj nemá alternativní možnosti, jak si zajistit energetické zdroje nebo trasy, které by zemi umožnily v nejbližších letech ukončit dovoz z Ruska. Szijjártó již dříve uváděl, že jeho země nepodpoří žádnou podobu evropských sankcí, která by se týkala ruské ropy a plynu.

„Z Ruska pochází 85 procent našich dodávek plynu a 65 procent našich dodávek ropy. Proč? Protože to určuje infrastruktura,“ poznamenal Szijjártó. Od ruské invaze na Ukrajinu země Evropské unie v několika etapách zpřísnily své sankce vůči Moskvě, nyní diskutují o zákazu dovozu energetických surovin. Maďarsko patří mezi těch několik států unie, které se proti podobnému kroku stavějí, hlavně s ohledem na podobu vlastní energetiky a ekonomiky.

Ruský prezident Vladimir Putin po začátku bojů a ostré západní reakci na ruskou agresi oznámil, že odběratelé z „nikoliv přátelských zemí“ budou za ruský plyn muset platit v rublech. Evropské země a tamní plynárenské firmy to odmítly s tím, že by změna platební metody byla porušením uzavřených kontraktů. Ruská strana, pro kterou dodávky plynu do zemí EU znamenají výrazné příjmy, poté vypracovala a zákazníkům nabídla nový systém plateb. V rámci tohoto platebního schématu si odběratelé surovin musí u banky Gazprombank, nad kterou má kontrolu Kreml, otevřít dva bankovní účty - devizový a rublový. Odběratelé za energie platí v dolarech nebo v eurech a Gazprombank poté částku převede na rublový účet.

Agentura Bloomberg, která se odvolala na zdroj blízký Gazprombank, ve středu napsala, že takové účty si už otevřelo deset evropských odběratelů ruského plynu a čtyři z nich tímto způsobem zaplatili. Ruská plynárenská společnost Gazprom ve středu ráno zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. Cena plynu pro evropský trh se pak výrazně zvýšila. (čtk)


Čtvrtek, 09: 37: Ruská armáda zesiluje svou ofenzivu na Ukrajině, největší aktivitu vyvíjí na východě a severovýchodě země, oznámil ukrajinský generální štáb. Ruské jednotky své síly soustředí zejména ve směru na Izjum a pokračují v ostřelování Charkova. V Černém moři se nyní nachází zhruba 20 plavidel ruského námořnictva včetně ponorek, uvedlo britské ministerstvo obrany na twitteru.

„I přes ostudnou ztrátu výsadkové lodi Saratov a křižníku Moskva si ruská černomořská flotila udržela schopnost zasáhnout ukrajinské a pobřežní cíle,“ napsala britská vojenská rozvědka. V ranním hlášení poznamenala, že pro jiná, než turecká válečná plavidla je i nadále uzavřená úžina Bospor a Rusko tedy nemá jak nahradit raketový křižník Moskva, který byl potopen v polovině dubna.

https://www.youtube.com/watch?v=dqYt4Y46–68

Ruské síly nicméně pokračují s ostřelováním ze země i ze vzduchu. Podle ukrajinského generálního štábu ruská armáda převelela vzdušné síly a na 500 jednotek techniky k Izjumu. Dřívější analýza amerického Institutu pro studium války (ISW) uvedla, že právě u tohoto města jižně od Charkova těží ruský postup ze stavu ukrajinských obranných pozic, které nejsou tak dobře připravené, jako na donbaské frontě.

Ve směru na Doněck ruské jednotky pokračují v ostřelování podél linie dotyku ve snaze obklíčit ukrajinské síly. Intenzivní palba pokračuje i na vesnice Marjinka a Očeretyn. Za posledních 24 hodin ukrajinské síly podle generálního štábu odrazily šest útoků v Luhanské a Doněcké oblasti, zničeno bylo pět tanků a 23 dalších vojenských vozidel či jeden dělostřelecký systém. (ceskenoviny)


Čtvrtek, 09:00: Spojené státy tvrdí, že mají věrohodné informace o tom, že ruská armáda zastřelila Ukrajince, kteří se pokusili se vzdát v Doněcké oblasti. Ve středu to podle stanice CNN na půdě OSN řekla zvláštní vyslankyně USA pro mezinárodní trestní spravedlnost Beth van Schaack. Násilí je podle ní systematické a není výsledkem činů jednotlivců.

„Nyní máme věrohodné informace, že ruská vojenská jednotka operující v okolí Doněcku popravila Ukrajince, kteří se pokoušeli vzdát, místo aby je vzala do vazby,“ řekl Van Schaack. „Pokud by to byla pravda, jednalo by se o porušení základní zásady válečného práva: zákazu hromadné popravy civilistů a bojovníků, kteří jsou hors de combat (mimo boj) z důvodu kapitulace, zranění nebo jiných forem zneschopnění,“ dodala.

USA mají podle ministryně také věrohodné zprávy o mučení, o sexuálním násilí na ženách a dívkách a o lidech zabitých na způsob popravy se svázanýma rukama. Množství informací podle ní naznačuje, že „zvěrstva nejsou výsledkem zběhlých jednotek nebo jednotlivců; spíše odhalují hluboce znepokojující vzorec systematického zneužívání ve všech oblastech, kde se ruské síly angažují.“ Ruskému vojenskému a politickému vedení vzkázala, že USA jejich počínání nadále bedlivě sledují a povolají je k odpovědnosti, uvedl ruskojazyčný web stanice BBC. (čtk)


Středa, 22:17: Ve dvou proruských separatistických republikách na východě Ukrajiny se chystá referendum o jejich připojení k Rusku, napsal portál Meduza s odvoláním na své tři nejmenované zdroje blízké Kremlu. Hlasování se má podle informací portálu uskutečnit v polovině května. Dva zdroje uvedly, že hlasování v Doněcké a Luhanské lidové republice (DNR a LNR) je plánováno na 14. a 15. května. Pravděpodobně se prý bude rozhodovat o připojení republik v hranicích, jak je v únoru krátce před zahájením invaze uznala Moskva, přestože některé obce na tomto území jsou stále pod kontrolou Kyjeva.

Také v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny může být ve stejném termínu vypsáno referendum o vytvoření nového útvaru, takzvané Chersonské lidové republiky, po vzoru DNR a LNR. Na tuto hrozbu již dříve poukazoval Kyjev. Ruské síly mají část Chersonské oblasti pod kontrolou. Referenda byla původně plánována již na konec dubna, ale byla posunuta kvůli ruským neúspěchům na bojišti, upřesnili lidé, na něž se Meduza odkazuje. Podotkli také, že ze stejných příčin může být hlasování opět odloženo. Stejné zdroje přitom tvrdí, že činitelé z administrativy ruského prezidenta Vladimira Putina zastávají názor, že tyto oblasti nemají pro Rusko význam, ale že jejich připojení si přeje Putin.

Lídr Doněcké lidové republiky Denis Pušilin i jeho kolega z Luhanské lidové republiky Leonid Pasečnik v březnu oznámili, že referenda v DNR a LNR jsou skutečně v plánu, ale až po skončení války na Ukrajině. V roce 2014 se uskutečnilo referendum o připojení k Rusku na ukrajinském poloostrově Krym. Většina voličů se podle oficiálně oznámených výsledků vyslovila pro sjednocení s Ruskou federací, podle Kyjeva a Západu ale bylo hlasování zmanipulováno Moskvou. (čtk)


Středa, 22:00: Reakce Moskvy na jakékoli vnější vměšování do událostí na Ukrajině nebo ohrožování Ruska bude blesková, prohlásil  podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. „Pokud se někdo rozhodne zvenčí vměšovat do toho, co se děje, a bude vytvářet z našeho pohledu nepřijatelné hrozby strategického charakteru, musí mít na paměti, že naše protiúdery budou bleskové,“ řekl Putin. „Máme na to nástroje - takové, kterými se nemůže v současnosti pochlubit nikdo jiný. Ale my se chlubit nebudeme, budeme je používat, pokud to bude zapotřebí,“ nechal se slyšet ruský lídr. „Všechna rozhodnutí v tomto ohledu jsou již přijata,“ doplnil.

https://www.youtube.com/watch?v=ixvgFU6DQ3I

K válce na Ukrajině Putin řekl, že všechny cíle „speciální vojenské operace“ musí být splněny, aby obyvatelé Doněcké a Luhanské lidové republiky měli v dlouhodobé perspektivě záruku míru a bezpečí. Údajnou snahou zamezit útlaku jejich obyvatel, ke kterému podle Moskvy dochází, Rusko zdůvodňuje své vojenské aktivity na Ukrajině.

Na setkání s poradním sborem ruského parlamentu v Petrohradu také Putin ubezpečoval, že ruská ekonomika ustála nové sankce, které proti ní přijaly západní země v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu: sankcím prý v odolaly jak ruský bankovní systém, tak obchod, rubl, sektor dopravy a celá ekonomika. Západní postihy proti ruské ekonomice označil za „nešikovné“ a řekl, že Rusko zareaguje zavedením „větší svobody podnikaní“ a „otevřeností k férovému partnerství“. Zároveň  podotkl, že je zapotřebí posílit stabilitu ruského vnitřního trhu, „průmyslovou suverenitu“ země a její „technologickou svrchovanost“. Po zahájení invaze na Ukrajinu oznámily přerušení činnosti v Rusku mnohé západní technologické firmy. (čtk)


Středa, 20:00: Ruská vojska dál útočí na východě Ukrajiny, informoval ukrajinský generální štáb, který zároveň připustil dobytí několika obcí ruskými silami. Kyjev si podle britské vojenské rozvědky udržuje kontrolu nad většinou ukrajinského vzdušného prostoru.

Podle ukrajinské strany také pokračovalo ruské ostřelování a bombardování Charkova a masivní ostřelování obklíčených ukrajinských sil v ocelárnách Azovstal v Mariupolu. V Doněcké oblasti jsou ruské jednotky aktivní prakticky podél celé frontové linie. Moskva mimo jiné tvrdí, že přesnými střelami dalekého doletu zničila v areálu hliníkárny v Záporožské oblasti velkou zásilku zbraní, dodaných ukrajinské armádě z USA a z evropských zemí. Podobné údaje válčících stran nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

https://www.youtube.com/watch?v=PwLH7QJGXLc

Britské ministerstvo obrany s odvoláním na svou rozvědku sdělilo, že ruské síly neuspěly ve snaze zničit ukrajinské letectvo či potlačit protivzdušnou obranu země. Aktivity ruského letectva se podle něj zaměřují hlavně na podporu pozemních sil na jihu a východě Ukrajiny a Rusko má velice omezené možnosti na nebi nad severem a západem země.

ISW ve své zprávě uvádí, že Rusko postupuje pomaleji, ale metodičtěji - alespoň na linii mezi městy Izjum a Rubižne, kde ruské oddíly postupují v bližší vzdálenosti od sebe, což jim umožňuje navzájem si poskytovat strategickou podporu. ISW také upozornil, že se Moskva může pokusit destabilizovat Moldavsko skrze operace pod falešnou vlajkou v jeho separatistickém regionu Podněstří. Tamní úřady oznámily, že byla z Ukrajiny ostřelována příhraniční vesnice Kolbasna. Jedná se o další z řady incidentů, které tento týden podle podněsterských úřadů cílily na tamní infrastrukturu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ruské tajné služby ze snahy destabilizovat situaci Podněstří a odradit Moldavsko od podpory jeho země. Kyjev v této souvislosti vyjadřuje obavy, že se ruské síly chystají území neuznávané proruské republiky používat k podnikání dalších útoků na Ukrajinu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí už dříve poukázalo na skutečnost, že incidenty se odehrály poté, co velení ruské armády avizovalo, že chce vytvořit přes Ukrajinu pozemní most s Podněstřím. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko však tvrdí, že Moskva by se ráda vyhnula vtažení tohoto regionu do dění na Ukrajině. (čtk)


Středa, 17:20: Německo nabídlo České republice vojenský materiál a zbraně náhradou za vybavení, které Praha poskytne ukrajinské armádě. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje na německém ministerstvu obrany informoval deník Die Welt. Německá ministryně obrany Christine Lambrecht v úterý na mezinárodní konferenci o Ukrajině na americké základně Ramstein v Německu řekla, že řetězová směna zbraní mezi Ukrajinou, německými spojenci a Berlínem je jednou z cest, kterou chce vláda kancléře Olafa Scholze Kyjevu pomoci. Die Welt na svém webu napsal, že podle důvěrného dokumentu ministerstva obrany již byl předán seznam možného zbrojního vybavení, které by Německo mohlo spojencům jako náhradu nabídnout.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock před týdnem naznačila, že Německo by Slovinsku mohlo poskytnout pásové bojové vozy pěchoty Marder a kolové obrněnce Fuchs jako náhradu za tanky T-72, které by Lublaň dodala Ukrajině. O podobné kompenzaci za polské tanky T-72 hovořil po úterním jednání s německým kancléřem i polský premiér Mateusz Morawiecki. Své tanky sovětské výroby jako první země poskytlo Ukrajině podle neoficiálních informací Česko, o možných kompenzacích se ale dosud nehovořilo.

Německá vláda se dosud dodávat těžké zbraně na Ukrajinu zdráhala, v úterý ale Lambrecht oznámila, že Berlín jako první takovéto bojové vybavení nabídl Kyjevu samohybný protiletecký systém Gepard. O něj Ukrajina žádala na počátku ruské invaze, kdy ale Německo podle ukrajinského velvyslance Andrije Melnyka dodávky odmítlo kvůli chybějící munici. Tu Německo nemá k dispozici ani nyní, nicméně přislíbilo ji zajistit.


Středa, 15:00: Evropská komise  navrhla roční pozastavení dovozních cel na veškeré ukrajinské zboží a zrušení všech antidumpingových a ochranných opatření EU na ukrajinskou ocel. Cílem je pomoci ukrajinské ekonomice v době války s Ruskem. Aby tento krok vstoupil v platnost, musí jej schválit Evropský parlament a vlády zemí EU. „Tento dalekosáhlý krok má pomoci zvýšit vývoz z Ukrajiny do EU. Pomůže zmírnit obtížnou situaci ukrajinských výrobců a vývozců tváří v tvář ruské vojenské invazi,“ uvedla komise.

Ukrajinská lodní doprava přes Černé moře je nyní odříznuta ruským námořnictvem. EU se proto snaží také pomoci pozemní dopravě ukrajinského zboží a liberalizuje podmínky pro ukrajinské řidiče kamionů, usnadňuje tranzit a umožňuje využívání infrastruktury EU.

EU je největším obchodním partnerem Ukrajiny, v roce 2019 se na celkovém obchodu podílela více než 40 procenty. Ukrajina a EU mají od roku 2016 uzavřenou dohodu o volném obchodu, která odstranila většinu obchodních bariér mezi oběma zeměmi. Podle této dohody mají být některá cla a kvóty v několika kategoriích zboží postupně zrušeny nebo jsou z dohody vyloučeny. EU nyní navrhuje tato omezení dočasně zrušit. Británie už začátkem tohoto týdne oznámila, že sníží cla na veškeré zboží z Ukrajiny na nulu. (čtk)


Středa, 14:00: Ukrajinu nenecháme osamocenou, budeme ji pomáhat humanitárně, finančně i vojensky, řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier při návštěvě Slovenska. „Zprávy a obrázky, které přicházejí z Ukrajiny, jsou hrozné. Stojíme za Ukrajinou, Evropa musí být soudržná a jednotná,“ řekl Steinmeier po schůzce se svou slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou v Košicích na východě Slovenska. Vyslovil se také pro potrestání viníků možných válečných zločinů Ruska během invaze.

Kromě pomoci Ukrajině je podle německého prezidenta potřeba zbavit se závislosti na dodávkách uhlí, ropy a zemního plynu z Ruska. „Porušení pravidel je třeba odsoudit. Jsme názoru, že budeme nadále platit v eurech,“ řekl Steinmeier k přerušení dodávek plynu do Polska a Bulharska, což Rusko zdůvodnilo tím, že místní plynárenské podniky odmítly za plyn platit v rublech. Takový postup plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz označily za porušení smluv.

Čaputová v souvislosti s válkou na Ukrajině řekla, že klíčová je jednota EU a NATO. „Musíme se zbavit závislosti na ruském plynu v realistické době,“ dodala. Slovenská prezidentka na společné tiskové konferenci se Steinmeierem také poděkovala Německu za jeho účast v mnohonárodní jednotce na Slovensku, která se formuje v rámci posílení východního křídla NATO. Německo spolu s Nizozemskem poslaly na Slovensko systém protivzdušné obrany Patriot. (ceskenoviny)


Středa, 11:58: Nyní již bývalý viceprezident banky ruského plynárenského koncernu Gazprom, Gazprombank, Igor Volobujev utekl z Ruska na Ukrajinu, kde vstoupil do řad kyjevské domobrany, aby bránil svou vlast se zbraní v ruce, uvedl ruský server The Insider. Volobujev v interview, poskytnutém The Insider a ukrajinskému serveru Liga.net, uvedl, že Gazprom nejspíše přímo řídí ruský prezident Vladimir Putin. Vyslovil podezření, že některé sebevraždy vysoce postavených ruských manažerů z poslední doby, například prvního viceprezidenta Gazprombanky Vladislava Avajeva či hlavního účetního plynárenské společnosti Novatek Sergeje Protoseni, byly ve skutečnosti zamaskované vraždy. (ceskenoviny)


Středa, 10:00: Ruská vojska dál útočí na východě Ukrajiny s cílem ovládnout celý Donbas a udržet pozemní přístup na Krym, uvedl ukrajinský generální štáb v ranním hlášení, ve kterém připustil dobytí několika obcí ruskými silami. Ukrajina si udržuje kontrolu nad většinou svého vzdušného prostoru, ruské síly neuspěly v snaze zničit ukrajinské letectvo či potlačit protivzdušnou obranu země, upozornila britská vojenská rozvědka. Ukrajinské síly ostřelovaly ruské pozice na Hadím ostrově v Černém moři, který Rusové zabrali na počátku války, píší média s odvoláním na jižní velitelství ukrajinských sil.

Aktivity ruského letectva jsou změřeny hlavně na podporu pozemních sil na jihu a východě Ukrajiny, Rusko má velice omezené možnosti na nebi nad severem a západem Ukrajiny, uvedlo o poznatcích své rozvědky britské ministerstvo obrany. Při většině ruských náletů na Mariupol byly použity klasické, neřízené bomby, což omezuje efektivnost přesných úderů a zvyšuje riziko ztrát mezi civilisty.

Ruské velení se snaží o přísun posil a zabraní svým jednotkám, aby nahradilo dosavadní ztráty. Dvě praporní taktické skupiny výsadkářů přesunulo do města Izjum, v jehož okolí pokračují ruské útoky. Nepřítel ovládl severovýchodní okraj obce Velyka Komyšuvacha a také obec Zavody, uvedla ukrajinská armáda. Do blízkosti hranic Rusové přisunuly dva oddíly vyzbrojené raketami Iskander. Pokračuje ostřelování a bombardování druhého největšího ukrajinského města, Charkova na východě země.

V Doněcké oblasti jsou ruské jednotky aktivní prakticky podél celé frontové linie. Jejich hlavní úsilí se soustřeďuje na ofenzívu, jejímž cílem je zřejmě dobytí měst Popasne, Rubižne a pokračování útoku směrem na Severodoněck a Slovjansk. Rusové ovládli obce Zarične a Novotoškivske. Pokračuje masivní ostřelování obklíčených ukrajinských sil v ocelárnách Azovstal v Mariupolu. Ve směru na Mykolajiv a Zaporože ruská armáda ve snaze zlepšit svou taktickou situaci přeskupuje své síly, upozornil generální štáb.  (čtk)


Úterý, 16:30: Ruské bombardování poničilo železniční most v ústí řeky Dněst, úřady kvůli útokům uzavřely i silnici na mostě. Jeho zničení by znamenalo, že část jižní Ukrajiny zůstane odříznutá a dostupná pouze přes území Moldavska. (aktualně.cz)


Úterý, 12:00:  Znovuzvolený francouzský prezident Emmanuel Macron dal zelenou dodávkám moderních dělostřeleckých zbraní Kyjevu, které by mohly pomoci zastavit novou ruskou ofenzivu na východě země.  Samohybné houfnice Caesar, které umí vystřelit šest ran za minutu na vzdálenost větší než 40 kilometrů, umožní Ukrajincům zasahovat ruské jednotky na dálku, poté se přemístit a následně na ně střílet znovu. Děla nasazená s velkým úspěchem v tažení proti Islámskému státu v Iráku jakož i v dalších konfliktech představují další stupeň francouzské pomoci vládě prezidenta Volodymyra Zelenského.

Dalším významným posunem je skutečnost, že Macron o dodávkách zbraní otevřeně hovoří, a zvedá tak závoj tajemství, kterým byla francouzská vojenská pomoc Kyjevu dosud zahalena. Dodávky a publicita podle agentury AP signalizují Macronovu tvrdší linii ve vztahu s Putinem, tedy méně mluvit a zapojit se více do střetu s Kremlem. „Zpočátku jsme se trochu zdráhali ukázat, co poskytujeme,“ řekl generál ve výslužbě a bývalý šéf francouzské vojenské mise při OSN Dominique Trinquand. Ale „týden po týdnu jsme (dodávky) navyšovali a testovali reakci“.

https://www.youtube.com/watch?v=uqweliKeXMo

Macron zmínil možnost dodávek houfnic Caesar v rozhovoru pro deník Ouest-France 21. dubna, tedy v závěrečné fázi své kampaně za znovuzvolení francouzským prezidentem. Zmínil také střely Milan, byť předání těchto protitankových zbraní bylo oznámeno již dříve. Počty Macron neuvedl. S odvoláním na blíže neurčené francouzské zdroje list Ouest-France nicméně napsal, že francouzská armáda ze svých zásob vyčlení 12 houfnic Caesar a že na vojenskou základnu na jihu Francie již dorazilo na výcvik 40 ukrajinských dělostřelců.

Macron uvedl, že jeho „červenou linií“ je nadále nevstoupit do přímého konfliktu s Ruskem. Ale do této hranice „musíme Ukrajincům poskytnout maximální pomoc“, míní. „Dodáváme významné vybavení,“ dodal s tím, že „v této cestě musíme pokračovat“. Jeho ministryně obrany Florence Parly na twitteru uvedla, že součástí dodávky budou i tisíce dělostřeleckých granátů.

Analytik se specializací na dělostřelecké systémy Sunil Nair pro odborný časopis Jane's uvedl, že samohybné houfnice mohou být použity samostatně nebo společně jako baterie. „Poskytuje to palebnou sílu, o tom není pochyb,“ řekl. „Jde o to, jak ji (Ukrajinci) použijí a kde ji použijí.“

Před ruskou invazí na Ukrajinu i po jejím zahájení udržoval Macron s Putinem otevřené komunikační kanály. Zvěrstva, která vyšla na povrch po stažení ruských vojsk z obcí v okolí Kyjeva, však Macrona přiměla tyto aktivity přerušit. Jeho kancelář minulý týden uvedla, že oba prezidenti spolu od 29. března nemluvili. Macron ovšem tvrdí, že nakonec bude muset telefon zvednout znovu - s odůvodněním, že pokud nebude s Putinem mluvit, umožní to vedoucím představitelům Číny, Indie a Turecka postavit se do čela snah o zprostředkování míru, ať už by nastal kdykoliv.

Do té doby však podle AP povedou jednání francouzské zbraně - v naději, že se jim podaří zvýšit tlak na Putina. „Nejlepší způsob, jak vést úspěšné rozhovory, je, aby Ukrajinci úspěšně odvrátili ruskou invazi,“ řekl francouzský vojenský a bezpečnostní analytik François Heisbourg z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS).

Houfnice Caesar umožní „lovit“ ruské dělostřelectvo používané na východě Ukrajiny k nevybíravému ostřelování civilních cílů. „Američané, Poláci, Slováci, Belgičané, Francouzi a Kanaďané posílají na Ukrajinu těžké dělostřelectvo,“ připomněl Heisbourg. „To je opravdu, opravdu velké zlepšení situace Ukrajiny v nové fázi války,“ dodal. (čtk)


Úterý, 9:14: Do Moskvy  na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dorazí generální tajemník OSN António Guterres. Podle médií budou jednat především o vpuštění humanitární pomoci do bojových oblastí na Ukrajině, zejména do obléhaného přístavu Mariupol. Guterresova cesta vyvolala kritiku ukrajinského vedení.

Guterres se v Moskvě nejprve sejde před polednem SELČ s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, načež je plánována tisková konference. Poté se generální tajemník OSN přesune do Kremlu na schůzku s Putinem. V dalších dnech pak Guterres zamíří přes Polsko na Ukrajinu, kde se ve čtvrtek setká s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Také kvůli tomu, že na své cestě zavítá do Moskvy před Kyjevem, čelil Guterres kritice od řady ukrajinských činitelů. (ceskenoviny)


Úterý, 09:00: Německo poskytne Ukrajině samohybný protiletadlový systém Gepard, nabídku předloží německá ministryně obrany Christine Lambrechtová na mezinárodní konferenci na americké základně Ramstein v Německu. S odvoláním na své zdroje o tom informoval list Süddeutsche Zeitung.

Gepard je založen na podvozku tanku Leopard, který je ve službě od poloviny 60. let 20. století. Je vybaven dvěma 35milimetrovými kanóny a radiolokátorem. V devadesátých letech systém prošel modernizací. Gepard je schopen likvidovat nejen vzdušné, ale i pozemní cíle.

Na základnu Ramstein na úterý pozval americký ministr obrany Lloyd Austin své protějšky nejen ze zemí Severoatlantické aliance, aby s nimi projednal možnosti dalších dodávek zbraní pro ukrajinskou armádu. Za Česko by se měl jednání zúčastnit náměstek ministryně obrany Jan Havránek, který se připojí dálkově. (čtk)


Úterý, 08:00: Rusko se zřejmě snaží o obklíčení ukrajinských pozic na východě Ukrajiny. Tvrdě se bojuje jižně od Izjumu, kde se ruské síly snaží prorazit k městům Slovjansk a Kramatorsk, oznámilo britské ministerstvo obrany.  „Ukrajinské síly připravují obranu v Záporoží v přípravě na možný ruský útok z jihu,“ uvedla v hodnocení britská vojenská rozvědka. Podle správy Záporožské oblasti v úterý ráno ruské jednotky město ostřelovaly. Tamní městská rada obyvatele vyzvala, aby se odebrali do krytů, bližší detaily zatím nejsou k dispozici, napsala agentura Unian.

Podle ukrajinského generálního štábu ruští vojáci dál ostřelují ocelárny Azovstal, poslední baštu ukrajinského odporu v Mariupolu. „Ruský nepřítel silně ostřeluje a blokuje ukrajinské jednotky v areálu Azovstalu v Mariupolu,“ uvedl ukrajinský generální štáb. Ruské síly dál pokračují také v ostřelování částečně obklíčeného Charkova.

Na východě Ukrajiny se situace nezměnila, napsala ruskojazyčná verze BBC s odkazem na hlášení z Kyjeva. Ukrajinské síly v posledních 24 hodinách odrazily šest ruských útoků v Doněcké a Luhanské oblasti a zničily čtyři ruské tanky a 28 dalších vozidel a pět dělostřeleckých systémů. Zničený byl i muniční sklad nedaleko okupovaného Chersonu na jihu Ukrajiny, kde podle Kyjeva zemřelo přes 70 ruských vojáků. Zprávy nelze nezávisle ověřit.

Na severu Ukrajiny podle ukrajinské armády nejsou žádné známky toho, že by se Rusko chystalo obnovit ofenzivu. V příhraničních ruských oblastech, tedy v Brjanské, Kurské a Belgorodské, posiluje Moskva ochranu hranic. (ceskenoviny)


Úterý, 07:30: Rusko se zasazuje o vyloučení jaderných konfliktů, i když nyní je riziko vysoké, řekl v pondělním televizním rozhovoru ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva podle něj chce omezit všechny možnosti umělého zvyšování takových rizik. Ruská vláda přitom od únorového napadení Ukrajiny oznámila zvýšení bojové pohotovosti jaderných sil a opakovaně hovoří o možnosti použití jaderných zbraní.

„Toto je náš klíčový postoj, o nějž opíráme všechno. Rizika jsou nyní značná,“ řekl Lavrov ruské státní televizi k údajné snaze snižovat napětí. „Nechtěl bych tato rizika uměle zvyšovat. Mnohým by se to líbilo. Nebezpečí je vážné, skutečné. A my to nesmíme podceňovat,“ pokračoval šéf ruské diplomacie.

Ruské ministerstvo obrany minulý týden jako absurdní popřelo tvrzení Washingtonu, že se Rusko chystá použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně. Moskva tvrdí, že jaderné zbraně použije jen v případě ohrožení vlastní existence. Zároveň obviňuje Západ, že opatřeními přijatými po invazi na Ukrajinu v zásadě útočí na Rusko.

Také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předminulý týden varoval, že by se všechny státy měly připravit na možnost, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně. Putin na konci února nařídil uvést ruské jaderné síly do „zvláštního režimu“ bojové pohotovosti, přičemž nebylo příliš jasné, jaké má tento krok praktické důsledky. (čtk)


Pondělí, 18:00: Ruská armáda oznámila záměr lokálně pozastavit bojové akce a otevřít humanitární koridor pro ukrajinské civilisty, kteří se ukrývají v železárnách a ocelárnách Azovstal v ukrajinském Mariupolu. Podle Kyjeva ale ruské útoky na ocelárny neustávají, uvedla agentura Unian. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková kromě toho na sociální síti telegram upozornila, že na případném humanitárním koridoru se musejí dohodnout obě strany a že ruské síly v minulosti i přes sliby o dočasném příměří dál útočily na evakuační trasy.

Hutní komplex Azovstal představuje poslední velkou baštu ukrajinského odporu ve strategicky důležitém přístavním městě u Azovského moře. V krytech pod ocelárnami se vedle ukrajinských obránců skrývají i stovky žen a dětí, uvedly už dříve ukrajinské úřady. (ceskenoviny)


Pondělí, 16:20: Švédsko a Finsko v květnu společně vyjádří vůli vstoupit do NATO. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na švédská a finská média. Dvojice severoevropských zemí dlouho zůstávala stranou Severoatlantické aliance, po ruské invazi na Ukrajinu ale zásadně změnila svůj dosavadní postoj. Moskva oba státy před vstupem do NATO důrazně varovala.

Švédský list Expressen a finský deník Iltalehti s odvoláním na zdroje blízké jednání uvedly, že se v týdnu od 16. května setkají vrcholní představitelé obou zemí, aby pak veřejně oznámili cíl vstoupit do zatím třicetičlenné obranné aliance. Podle dřívějších informací by měl být finský prezident Sauli Niinistö na státní návštěvě Švédska ve dnech 17. a 18. května.

https://www.youtube.com/watch?v=uaeqaqNyDFA

V obou zemích se po únorovém začátku války na Ukrajině rozproudila debata o tom, jestli kvůli bezpečnosti nebude lepší, aby se staly členy NATO. Tím by jim totiž byla zajištěna kolektivní obrana v případě napadení třetí zemí. Ve Finsku, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou pozemní hranici, už o problematice od minulého týdne debatují poslanci. Podle průzkumů veřejného mínění vstup do NATO podporuje 60 až 70 procent Finů, před ruskou invazí na Ukrajinu to byla jen zhruba čtvrtina respondentů.

Švédsko už dříve avizovalo, že chce mít o možném členství jasno do konce května. Vstup dosud neutrální země do vojenské aliance schvaluje podle posledního průzkumu 57 procent dotazovaných. V březnu se v průzkumu poprvé v historii země pro vstup do aliance vyslovila nadpoloviční většina Švédů. Rusko oběma státům opakovaně pohrozilo, že jejich vstup do NATO by měl vážné politické a vojenské důsledky. (ceskenoviny)


Pondělí, 15:30: Mezinárodní trestní soud (ICC) se zapojí do vyšetřování možných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na Ukrajině, na němž už teď spolupracují Polsko, Litva a Ukrajina. V tiskové zprávě o tom  informoval unijní úřad pro justiční spolupráci Eurojust. Rusko opakovaně čelí kritice západních zemí i neziskových organizací, že se při své agresi vůči Ukrajině dopouští mezinárodních zločinů. Moskva to popírá.

Možné porušení mezinárodního práva na Ukrajině, kde se bojuje již 61. den, už vyšetřují Mezinárodní trestní soud i trestní orgány některých zemí, jako je Británie, Německo či Česko, kde se možným zločinům věnují policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Polsko, Litva a Ukrajina navíc koncem března ustavily společný vyšetřovací tým (JIT), který teď bude prokuratura ICC podporovat. „Touto dohodou dávají strany JIT a úřad státního zástupce (při ICC) jasně najevo, že vynaloží veškeré úsilí, aby shromáždily důkazy o mezinárodních zločinech spáchaných na Ukrajině a postavily odpovědné osoby před soud,“ uvedl dnes Eurojust v tiskové zprávě. Dohoda má podle něj především usnadnit mezinárodní spolupráci mezi ICC a trojicí zemí, které vedou společný vyšetřovací tým. (čtk)


Pondělí, 14:30: Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora, pokládaného za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo naopak o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská. „Orgány FSB ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.

FSB podle TASS uvedla, že zadržela skupinu členů neonacistické teroristické skupiny National Socialism/White Power, kteří se na zakázku ukrajinské tajné služby SBU chystali zavraždit moderátora Vladimira Solovjova. „Zadržení se doznávají,“ uvedla FSB. Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).

Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova. Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant. Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.

Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.

Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.


Pondělí, 13:55: Evropská unie připravuje takzvané chytré sankce na dovoz ruské ropy, jejichž cílem by měla být minimalizace škod v evropské ekonomice. Uvedl to britský deník The Times, který se odvolává na místopředsedu Evropské komise (EK) Valdise Dombrovskise. Příjmy z ropy představují pro Moskvu důležitý zdroj financování války na Ukrajině. Dombrovskis uvedl, že EK v brzké době představí v pořadí šestý soubor sankcí uvalených na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu. Podle něj bude obsahovat „nějakou formu“ embarga na dovoz ruské ropy. Cílem opatření je „maximalizovat tlak na Rusko“ a současně „minimalizovat vedlejší škody“ způsobené ekonomice unijních zemí, dodal.

Bývalý lotyšský premiér Dombrovskis zdůraznil, že detaily ropného embarga dosud nebyly dohodnuty. Mohlo by však mít podobu postupného ukončení dovozu či uvalení exportních cel. Členské státy by se podle Dombrovskise mohly na konečné podobě opatření shodnout příští měsíc.

Rusko je pro EU největším dodavatelem ropy a v roce 2020 se na dovozu této suroviny podílelo z více než čtvrtiny, připomíná agentura Reuters. Ukrajina a některé unijní státy včetně Polska a Litvy prosazují úplný zákaz ruské ropy a plynu, zatímco Německo či Maďarsko okamžité ropné embargo odmítají. Sedmadvacítka se tak dosud nepřipojila ke Spojeným státům a Británii, které zákaz dovozu ruské ropy oznámily už v březnu.

Ropa a ropné produkty tvořily v loňském roce více než třetinu příjmů Moskvy pocházejících z exportu. Podle think-tanku Bruegel v současnosti Evropa denně zaplatí za ruskou ropu a ropné produkty asi 450 milionů dolarů (10,2 miliardy Kč). Za ruský plyn je to asi 400 milionů dolarů (9,1 miliardy Kč) a za uhlí přibližně 25 milionů dolarů (568 milionů Kč). (čtk)


Pondělí, 12:46: Německý zbrojařský koncern Rheinmetall požádal spolkovou vládu o vývoz stovky starších bojových vozidel pěchoty Marder na Ukrajinu. Napsala to agentura Reuters, která tak potvrdila informace nedělníku Welt am Sonntag. Žádost o souhlas nyní musí posoudit spolková bezpečnostní rada, které předsedá kancléř Olaf Scholz. Německá média poznamenávají, že je to poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu, kdy bude německá vláda o formální žádosti o export obrněnců Marder rozhodovat.

Kyjev o stovku bojových vozidel pěchoty typu Marder ze 70. let již dříve požádal, na počátku dubna ale list Die Welt napsal, že německá ministryně obrany Christine Lambrechtová možnost přenechání vozů zamítla. Zdůvodnila to tím, že stroje Marder, které se německá armáda rozhodla nahradit obrněnci Puma, jsou nadále potřebné kvůli závazkům v rámci NATO.

Před týdnem ve čtvrtek pak agentura DPA napsala, že pancéřové vozy Marder a také kolové obrněnce Fuchs by Německo mohlo dodat do Slovinska jako náhradu za tanky T-72, které by Lublaň poskytla Ukrajině. Tyto tanky podle neoficiálních informací Ukrajině už dříve poslala i Česká republika.


Pondělí, 09:00: Rusko selhává ve svých válečných cílech, Ukrajina je úspěšná, prohlásil po návštěvě Kyjeva americký ministr zahraničí Antony Blinken. Šéf americké diplomacie navštívil ukrajinskou metropoli společně s ministrem obrany Spojených států Lloydem Austinem.

Při nedělní návštěvě Kyjeva slíbili Ukrajině přímou a nepřímou pomoc ve výši 713 milionů dolarů (16 miliard Kč) a postupný návrat amerických diplomatů do země.  Blinken a Austin byli prvními takto vysoce postaveným americkými činiteli, kteří Ukrajinu navštívili od začátku války, již Rusko rozpoutalo koncem února. V Kyjevě se sešli s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími vysokými ukrajinskými představiteli.

Američtí diplomaté opustili velvyslanectví v Kyjevě téměř dva týdny před ruskou invazí na Ukrajinu, která začala 24. února, a přesunuli se nejprve do západoukrajinského Lvova a poté do Polska. Příští týden se diplomaté USA chystají obnovit své „denní cesty“ přes hranici do Lvova a urychlovány jsou plány na návrat do kyjevské mise, prohlásil podle Reuters nejmenovaný představitel amerického ministerstva zahraničí.

https://www.youtube.com/watch?v=sGSDdHTe51g

„Osobní kontakt je nenahraditelný, a pak je v návratu do země také jistá symbolika,“ dodal. Americký prezident Joe Biden oficiálně jmenuje nynější americkou velvyslankyni na Slovensku Bridget Brinkovou velvyslankyní na Ukrajině. Tato funkce nebyla více než dva roky obsazená, poznamenala agentura Reuters.

Blinken a Austin rovněž Zelenského informovali o nové vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši více než 322 milionů dolarů. „Poskytne podporu, kterou Ukrajina potřebuje, zvlášť pro boj na Donbase,“ podotkl americký činitel. „Tato podpora také pomůže ukrajinským ozbrojeným silám v přechodu k vyspělejším zbrojním a protivzdušným systémům,“ dodal.

Téměř 400 milionů dolarů americké vojenské pomoci má připadnout 15 dalším zemím střední a východní Evropy a Balkánu, které od začátku války dodávají Ukrajině vojenský materiál. (čtk)


Pondělí, 08:00: Ruské invazní síly pokračují v ostřelování ve směrech na obce Slobožanske a Izjum na východě Ukrajiny, uvedl ukrajinský generální štáb ve své ranní operační zprávě. Pokus o útok ve směru z Izjumu na Barvenkove a Slovjansk podle něj ukrajinské síly odrazily, útok na obec Popasna v Luhanské oblasti pokračuje. Na jihu v Mariupolu pokračují raketové a bombové údery na pozice ukrajinských vojáků v železárnách a ocelárnách Azovstal, uvádí dále velení ukrajinských ozbrojených sil a hlásí rovněž, že nekončí ani ruské ostřelování Charkova.

„Ukrajinské obranné síly působí nepříteli značné ztráty. Jen v Doněcké a Luhanské oblasti bylo za posledních 24 hodin odraženo sedm nepřátelských útoků,“ uvádí generální štáb ukrajinské armády a dodává, že ukrajinské síly mimo jiné zničily 13 ruských tanků, tři dělostřelecké systémy, dále obrněná vozidla nebo bezpilotní letouny. Podobné informace jednotlivých stran konfliktu není možné nezávisle ověřit.

Ukrajinská armáda upozorňuje, že ruské invazní jednotky pokračují v ofenzivě na východě země s cílem plně ovládnout území Doněcké a Luhanské oblasti a zajistit pozemní trasu mezi těmito územími a poloostrovem Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014.

Rusko - od chvíle, co přesunulo svou pozornost na plnou okupaci Donbasu - učinilo menší pokroky v některých oblastech, napsalo britské ministerstvo obrany ve své pravidelné zprávě. Ruské invazní jednotky jsou ale podle něj bez dostatečné logistické a bojové podpory a zatím nedosáhly významného průlomu. „Ruské rozhodnutí obléhat - spíše než útočit - na ocelárnu Azovstal v Mariupolu znamená, že mnoho ruských jednotek zůstává zablokováno ve městě a nemůže být přesunuto,“ píše britský resort obrany. „Ukrajinská obrana Mariupolu také mnoho ruských jednotek vyčerpala a snížila jejich bojovou efektivitu,“ dodal.

Ruské ministerstvo obrany podle něj navrhlo, aby na kompenzace pro rodiny zabitých vojáků dohlížela raději ruská armáda než civilní úřady, což podle Britů pravděpodobně odráží snahu skrýt skutečný rozsah ztrát před ruskou veřejností. (ceskenoviny)


Neděle, 22:00: Do Kyjeva přicestovali američtí ministři zahraničí a obrany, Antony Blinken a Lloyd Austin. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na poradce ukrajinského prezidenta Oleksije Arestovyče. Ministři jsou prvními takto vysoce postaveným americkými činiteli, kteří Ukrajinu navštívili od začátku války, kterou Rusko rozpoutalo koncem února.

Očekává se, že s prezidentem Volodymyrem Zelenským budou jednat o další americké pomoci Ukrajině. Zelenskyj dal už dopředu jasně vědět, co od návštěvy očekává. „Nemůžete k nám dnes přijít s prázdnýma rukama a neočekáváme jen dárky nebo nějaké dorty, očekáváme jasné věci a konkrétní zbraně,“ poznamenal.

https://www.youtube.com/watch?v=k2dqARrkzIk

Spojené státy jsou největším podporovatelem Ukrajiny ve válce proti Rusku, která dnes vstoupila do 60. dne. Přesto dal na sobotní tiskové konferenci Zelenskyj najevo požadavek, aby Washington ukrajinské armádě dal „ještě těžší a důraznější zbraně“. Podle ukrajinských činitelů jimi mají být systémy protiletecké obrany i tanky a obrněné vozy.

Ukrajinský prezident v sobotu také vyjádřil naději, že by Kyjev mohl - až se zlepší bezpečnostní situace - navštívit i jeho americký protějšek Joe Biden, aby „podpořil ukrajinský lid“. (ceskenoviny)


Neděle, 09:00: Vedení ruské armády podle nové analýzy amerických expertů odmítá vynaložit čas a prostředky na konsolidaci svých sil na Ukrajině a nadále uplatňuje strategii pozorovanou od začátku války. Útočné operace se odehrávají na různých osách a v menším měřítku, napsali v sobotu večer pracovníci washingtonského Ústavu pro válečná studia (Institute for the Study of War, ISW). Domnívají se, že Moskva nebude schopna v brzké době spustit na Donbasu či kdekoli jinde rozsáhlejší ofenzívu.

„Máme za to, že taková operace je nepravděpodobná, vzhledem k pozorovaným vzorcům a k neodmyslitelným omezením v dostupné bojové síle jednotek, které tvrdě bojovaly a utrpěly velké ztráty, jakož i k pozorovaným těžkostem s velením,“ uvádí trojice autorů nejnovější analýzy ISW. „Je možné, že Rusové některé z těchto výzev řeší nebo že se je snaží řešit, a brzy spustí ofenzivu v nové, lépe koordinované podobě, ovšem zůstává to nepravděpodobné,“ pokračuje hodnocení aktuálního vývoje.

Přichází na konci týdne, který začal vystupňováním ruského bombardování ukrajinských cílů a prohlášeními o příchodu nové fáze války či rozhodující „bitvy o Donbas“. Moskva předtím avizovala, že se po neúspěších na severu Ukrajiny bude více soustředit na východ země, kde už roky s ukrajinskou armádou bojují Ruskem podporovaní separatisté. Během týdne se ovšem množily signály o tom, že o jakémsi frontálním útoku Rusů alespoň prozatím nemůže být řeč.

„Pokračují ve vzorci operací, který následují během celé války,“ míní po dvou měsících ISW. „Nasazují malá seskupení jednotek do široce rozprostřených útoků podél vícero os a odmítají přijmout operační přestávky potřebné k vytvoření podmínek pro rozhodující operace,“ pokračuje trojice expertů.

Ruská armáda podle nich posílá do aktuálních bojových zón jednotky, které byly dříve u Kyjeva nebo Mariupolu, aniž by obnovovala jejich výbavu. „Nepozastavují útočné operace, aby počkali, než zkoncentrují jasnou převahu bojové síly, a nezdá se, že by hromadili síly na několika málo rozhodujících osách postupu,“ píší výzkumníci ISW. (ceskenoviny)


Neděle, 07:55:  Americký ministr zahraničí Antony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin míří do Kyjeva. Na sobotní tiskové konferenci to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jde o první oficiální cestu vysokých představitelů Spojených států na Ukrajinu od 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi. Zelenskyj také řekl, že ukrajinská armáda zatím není připravena prolomit obležení Mariupolu, nad kterým mají kontrolu ruské jednotky.

„V neděli k nám přijedou američtí činitelé: potkám se s ministrem obrany a s Antonym Blinkenem,“ řekl Zelenskyj novinářům. Návštěva vysokých amerických představitelů přijde přesně dva měsíce po začátku útoku ruských vojsk. Zelenskyj rovněž vyjádřil naději, že by Ukrajinu mohl někdy v budoucnu navštívit i jeho americký protějšek Joe Biden, až se zlepší bezpečnostní situace, aby „podpořil ukrajinský lid“.

Ukrajinský prezident řekl, že s Blinkenem a s Austinem bude mluvit zejména o dodávkách amerických zbraní. Dodal, že z jeho pohledu se přístup Spojených států v tomto směru zlepšuje, byl by nicméně raději, kdyby Washington dal ukrajinské armádě „ještě těžší a důraznější zbraně“.

Zelenskyj také poznamenal, že se ukrajinská armáda teď nebude pokoušet prolomit obležení Mariupolu, ačkoliv by na to měla plné právo. K diplomatickému řešení konfliktu je podle něj zapotřebí, aby se setkal u jednacího stolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Tato válka může být ukončena tím, kdo ji začal,“ řekl Zelenskyj k možnému jednání s Putinem na tiskové konferenci v kyjevském metru. Rozhovory zprostředkovatelů podle něj k ukončení konfliktu nepovedou. Kyjev ale přeruší jednání s Moskvou, pokud budou zabiti jeho vojáci v Mariupolu, varoval.

Jako další možné důvody pro přerušení rozhovorů s Moskvou Zelenskyj vyjmenoval případná referenda o nezávislosti v Ruskem okupovaných územích v okolí Chersonu a Záporoží. (čtk)


Sobota, 18:00:Útok ruskými raketami na ukrajinské přístavní město Oděsa si vyžádal nejméně pět mrtvých a 18 zraněných. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na ukrajinskou prezidentskou kancelář. Podle ní je mezi oběťmi i tříměsíční dítě. Podle ukrajinské agentury Unian se Oděsa stala terčem ruských střel Kalibr s plochou dráhou letu. „Ve městě zahřměly čtyři výbuchy. Jedna ze střel zasáhla obytný blok, na dvoře shořelo několik aut a několik bytů utrpělo vážné škody, v ostatních jsou rozbitá okna,“ napsal Unian, který na sociální síti zveřejnil také záběry letící ruské střely.

https://www.youtube.com/watch?v=aO__e7T6EnM

Agentura Reuters uvedla, že dvojice raket zasáhla vojenské zařízení, další dvě pak obytné budovy. Na záběrech na twitteru bylo vidět, jak z vysokého domu vychází obrovský oblak černého kouře. Na místě podle BBC zasahují hasiči a zdravotníci, několik lidí bylo zraněno na hlavě. Útok už na twitteru odsoudil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, podle kterého bylo jeho jediným cílem šířit teror. Rusko by mělo být označeno za stát podporující terorismus a podle toho by se s ním mělo zacházet, míní. „Žádný obchod, žádné kontakty, žádné kulturní projekty,“ napsal.

Oděsa je jedním z klíčových míst, která chce ruská armáda dobýt při své ofenzivě na jihu a východě Ukrajiny. Válka, která začala ruským útokem 24. února, pokračuje 59. dnem.


Sobota, 17:00:  Francie a Německo dodaly v letech 2015 až 2020 Rusku navzdory embargu zbraně za 274 milionů eur (6,7 miliardy Kč), Česká republika za 14,3 milionu eur (349 milionů Kč), napsal britský list The Daily Telegraph. Podle deníku, který se odvolává na analýzu Evropské unie, je pravděpodobné, že zbraně, včetně bomb a raket, Rusko využívá při nynější vojenské agresi proti Ukrajině.

EU přijala zbrojní embargo po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Mezery v opatřeních ale nejméně deseti členským zemím umožnily v letech 2015 až 2020 do Ruska vyvézt zbraně za téměř 350 milionů eur (8,5 miliardy Kč). Mezery v embargu se podařilo odstranit až letos, když Rusko znovu napadlo Ukrajinu.

Největším vývozcem zbraní do Ruska byla v šestiletém období Francie (152 milionů eur), následovaná Německem (121,8 milionu eur), Itálií (22,4 milionu eur), Rakouskem (18,5 milionu eur) a Bulharskem (16,5 milionu eur). Česko bylo na šestém místě.

Berlín podle britského listu využil toho, že embargo umožňovalo do Ruska exportovat vybavení dvojího užití, tedy takové, které lze využít jak vojensky, tak pro civilní potřeby. Moskva se přitom zavázala, že ho bude používat právě pouze pro civilní účely. Francie pak využila možnosti naplnit smlouvy dojednané před rokem 2014. Loni, tedy v době, kdy už se Rusko připravovalo na válku s Ukrajinou, země EU Moskvě dodaly zbraně v hodnotě 39 milionů eur (951 milionů Kč).

O vývozu evropských zbraní do Ruska informoval už v březnu novinářský tým Investigate Europe (IE), i když bez přesných čísel pro jednotlivé země. Novináři tehdy uvedli, že export zahrnoval rakety, bomby, torpéda, pušky, pozemní vozidla i lodě. Český průmysl podle nich Moskvě dodával letouny, včetně těch bezpilotních, nebo letecké komponenty.

České ministerstvo průmyslu a obchodu tehdy informaci nepotvrdilo. „Uvádět detaily o konkrétních vývozech nám bohužel zákon neumožňuje,“ řekl ČTK mluvčí úřadu Vojtěch Srnka. Obecně poznamenal, že šlo o plnění smluv uzavřených před 1. srpnem 2014 nebo o dodávky náhradních dílů či služeb nezbytných pro údržbu a bezpečnost stávajících kapacit.


Sobota, 12:00: Ruští vojáci útočí po celé frontové linii v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, oznámil ukrajinský generální štáb. Ruské síly však za uplynulý den navzdory zvýšené aktivitě nedosáhly významnějších územních zisků, jejich úsilí nadále maří ukrajinské protiútoky, upozornila britská vojenská rozvědka. Ruské ministerstvo obrany ohlásilo zničení tří skladů dělostřelecké munice a tří ukrajinských vrtulníků, sestřelení bitevního letounu Su-25 a 15 bezpilotních letounů. Tato tvrzení však nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Ačkoliv Moskva již ohlásila dobytí strategického přístavu Mariupol u Azovského moře, těžké boje tam pokračují a zpomalují postup ruských vojsk na Donbasu, uvedlo k poznatkům rozvědky britské ministerstvo obrany. Postupu ruských sil brání také skutečnost, že se jim kvůli účinné ukrajinské obraně nepodařilo ovládnout vzdušný prostor ani moře.

https://www.youtube.com/watch?v=m4b5fUB_mdw

V oblasti Donbasu ukrajinské jednotky za uplynulý den odrazily osm útoků nepřítele. V Mariupolu jsou ukrajinské síly obklíčeny v ocelárnách Azovstal a pokračuje tam ruské bombardování, a to i ze strategických bombardérů, uvádí generální štáb. K odminování přístavu vyslalo ruské velení ženijní jednotky.

Ukrajinská média z hlášení armádního velení zdůrazňují, že u Izjumu v Charkovské oblasti byly do bojů nasazeny (a utrpěly ztráty) jednotky ruské 64. motostřelecké brigády, jejíž příslušníci jsou podezřelí z válečných zločinů ve městě Buča u Kyjeva. V Buči samotné končí exhumace obětí. Zatím se našla těla 412 zavražděných obyvatel města, informovala agentura Unian.

Rusko od začátku útoku na Ukrajinu přišlo asi o 21 600 vojáků, 854 tanků a 2205 dalších obrněnců, 177 letadel a 154 vrtulníků, odhadl dnes ukrajinský generální štáb. Ani tyto údaje ale nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Moskva přiznává výrazně nižší ztráty.


Pátek, 13:00: Německá armáda z velké části vyčerpala možnosti dodávat další zbraně ze svých zásob na Ukrajinu, tvrdí v rozhovoru s magazínem Spiegel německý kancléř Olaf Scholz. Berlín je opakovaně terčem kritiky za to, že Kyjevu, který čelí ruské agresi, neposkytuje větší pomoc. Scholz v rozhovoru argumentuje i tím, že chce za každou cenu zabránit konfliktu mezi NATO a Ruskem, možné třetí světové válce. Politik je přesvědčen, že Německo, které odmítá Ukrajině dodávat těžké zbraně jako třeba tanky, dělá vše, co je v jeho silách. Možnosti bundeswehru jsou přitom podle něj prakticky vyčerpané. Co ještě může německá armáda poslat, ale ještě pošle, ujistil.

Zároveň připomněl, že Německo bude Ukrajině financovat nákup zbraní od německých výrobců. Berlín Kyjevu nedávno zaslal seznam, z něhož si zbraně může vybrat. Podle informací deníku Bild z něho ale byly vyškrtnuty všechny položky, které Ukrajina považuje za důležité. Na opakované  otázky, proč Německo odmítá dodávat těžké zbraně či průběžně další zbraně ze zásob své armády, Scholz odpověděl mimo jiné tím, že je nezbytné, aby spolková republika byla kdykoliv schopna bránit své území. Ohrožení zemí NATO Ruskem podle něj trvá. „Velmi brzy jsem řekl, že musíme udělat všechno pro to, abychom se vyhnuli konfrontaci mezi NATO a vysoce vyzbrojenou jadernou supervelmocí, jako je Rusko. Dělám vše pro to, abych zabránil eskalaci, která by vedla k třetí světové válce,“ uvedl kancléř.


Pátek, 11:00:  Ve druhé fázi vojenské operace na Ukrajině má ruská armáda za cíl získat úplnou kontrolu nad Donbasem na východě země a nad jižní Ukrajinou. Podle agentury TASS to řekl zástupce velitele Centrálního vojenského okruhu, generálmajor Rustam Minněkajev. Ovládnutí jihu Ukrajiny poskytne Rusku další spojení s moldavským Podněstřím, odkud přicházejí zprávy o pronásledování rusky hovořících obyvatel, prohlásil.

„Po zahájení druhé fáze speciální operace, která začala doslova před dvěma dny, je jedním z úkolů ruské armády nastolit plnou kontrolu nad Donbasem a jižní Ukrajinou,“ řekl generálmajor na zasedání svazu obranného průmyslu Sverdlovské oblasti. „Kontrola nad jihem Ukrajiny představuje další cestu do Podněstří, kde jsou zaznamenávány důkazy o útlaku rusky mluvícího obyvatelstva,“ nechal se podle agentury TASS slyšet . Ovládnutí Donbasu pak podle Minněkajeva Rusku umožní, aby získalo další spojnici s poloostrovem Krym, který v roce 2014 anektovalo. Podněstří, které v roce 1990 vyhlásilo nezávislost na Moldavské SSR, sousedí s jihozápadní Ukrajinou. Kyjev se obává, že se Rusko chystá používat jeho území k provádění dalších útoků na Ukrajinu. (čtk)


Pátek 10:00: Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek zřejmě nařídil blokádu oceláren Azovstal v Mariupolu namísto útoku na ně, aby uvolnil síly pro boje jinde na východě Ukrajiny, uvedlo ve svém pravidelném hlášení britské ministerstvo obrany. Plnohodnotný útok na hutní areál by pravděpodobně znamenal značné ztráty na ruské straně, doplnilo ministerstvo. Generální štáb ukrajinské armády dnes bez dalšího upřesnění varoval, že Rusko se chystá kvůli odvodům do armády zakázat výjezd z poloostrova Krym.

Přestože se ruská armáda na Ukrajině soustředí na nové cíle, její síly stále pociťují dříve utrpěné ztráty. Ve snaze obnovit bojeschopnost armáda posílá nefunkční vojenskou techniku na opravy do Ruska, stojí dále v hlášení britského ministerstva.

Rusko od začátku ofenzivy na konci února vysílalo na Ukrajinu mnoho branců, tito nezkušení vojáci pravděpodobně až do prvního dne invaze nevěděli, že jsou posíláni do války. Ve snaze předejít zmaření jarních odvodů do armády se Rusko chystá zakázat výjezd z ukrajinského poloostrova Krym, stojí v nejnovějším hlášení generálního štábu ukrajinské armády. Rusko poloostrov v roce 2014 anektoval. Zákaz má podle štábu začít platit 30. dubna. Podle dřívější zprávy agentury TASS má být k vojenské službě v Rusku od 1. dubna do 15. července povoláno 134 500 občanů ve věku od 18 do 27 let.

Těžké ostřelování podle Londýna pokračuje ve východní části Donbasu a Rusko se snaží o postup na obce Barvinkove, Lyman, Popasna a Buhajivka v Charkovské, Doněcké a Luhanské oblasti. Štáb ukrajinské armády napsal, že o postup se Rusové snaží také u měst Rubižne v Luhanské oblasti a Marjinka v Doněcké oblasti, kterou tento týden znovu ovládly ukrajinské síly. Na východní Ukrajině podle štábu zesílily boje u města Doněck a vesnice Tavryčeske ležící v Doněcké oblasti asi 50 kilometrů severovýchodně od Mariupolu. Nepřítel také podle ukrajinské armády shromáždil u města Izjumu v Charkovské oblasti až 25 praporů. Velikost těchto jednotek se pohybuje přibližně od 600 do 800 vojáků.

Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj podle agentury Unian popřel zprávy, že by ruské síly ovládly města Rubižne a Popasna. O dobytí města Rubižne napsala dříve na svém webu americká stanice CNN. (ceskenoviny)


Čtvrtek, 16:38: Ukrajinský Mariupol je pod kontrolou ozbrojených sil Ruska a Doněcké lidové republiky, prohlásil ruský ministr obrany Sergej Šojgu v besedě s prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na to však podle agentury Reuters reagoval, že ač je většina klíčového jihoukrajinského přístavního města pod kontrolou Rusů, v části dál kladou odpor ukrajinské síly. Upozornil, že ve městě je uvězněno 120 000 civilistů, a řekl, že Kyjev se snaží dojednat s Moskvou výměnu zajatců za mariupolské vojáky a civilisty.

Informaci o ovládnutí Mariupolu zpochybnil mimo jiné ukrajinský zpravodajský server Ukrajinska pravda. Ten napsal, že sám Šojgu přiznal, že ve městě zůstává na 2000 ukrajinských obránců - s tím, že zbývající ukrajinští bojovníci jsou zablokováni v místních železárnách a ocelárnách Azovstal. Putin nařídil útok na tento hutní komplex přerušit a místo toho pokračovat v jeho blokádě. Rusko se rozhodlo pro blokádu Azovstalu, protože ho nemůže dobýt silou, reagoval poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč podle agentury Reuters. „Utrpěli tam (Rusové) velké ztráty. Naši obránci ho nadále drží,“ dodal.

https://www.youtube.com/watch?v=Q8q0H3–8Tw0


Čtvrtek, 16:00: Spojené státy poskytnou Ukrajině na obranu před ruskou agresí další balík vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů, oznámil americký prezident Joe Biden. Pomoc, která je podle slov šéfa Bílého domu určena pro „frontové linie svobody“, zahrnuje munici, dělostřelecké zbraně či taktické drony. Předchozí pomoc ve stejné výši přislíbily USA Ukrajině minulý týden.

Biden s odkazem na obávanou rozsáhlou ruskou ofenzivu na Donbasu, která nyní zřejmě začíná, hovořil o kritické příležitosti, která bude zásadní pro další fázi války. USA a jejich spojenci se proto podle amerického prezidenta snaží Ukrajině dodat potřebné zbraně a vybavení co nejrychleji. Nejnovější balík pomoci navazuje na zhruba 2,6 miliardy dolarů vojenské pomoci, které USA poskytly Ukrajině již dříve.

Biden také oznámil, že USA poskytnou ukrajinské vládě další přímou ekonomickou pomoc ve výši 500 milionů dolarů a uzavřou své přístavy ruským lodím. Podle prezidenta se jedná o další krok, který USA podnikly společně se zahraničními partnery. Evropská unie se například také rozhodla zakázat lodím plujícím pod ruskou vlajkou vplouvat do přístavů v zemích EU. (čtk)


Čtvrtek, 14:55: Německá vláda chce nepřímo umožnit dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu ze Slovinska. To má na Ukrajinu poslat větší počet tanků T-72 a jako náhradu dostat od Německa pancéřové vozy Marder a kolové obrněnce Fuchs, tvrdí dnes základě svých informací agentura DPA. Nejasný příslib dodání obrněných vozů Ukrajině dala německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbock při návštěvě Estonska, nepřiblížila ale lhůty ani množství.

Ukrajinská armáda zbraňový systém T-72 pocházející ještě ze Sovětského svazu používá, a proto nevyžaduje velký zácvik; tyto tanky podle neoficiálních informací Ukrajině už dříve poslala i Česká republika. Podle informací, které DPA získala z vládních zdrojů, Slovinsko jako kompenzaci požadovalo také další moderní techniku z Německa, mimo jiné tank Leopard 2, kolový obrněnec Boxer a pancéřový vůz Puma, který bundeswehr zavádí do své výzbroje jako nástupce Marderu.

Německá ministryně obrany Christine Lambrecht také televizi RTL potvrdila, že Německo vycvičí ukrajinské vojáky v používání samohybné houfnice PzH 2000. Podle dřívějších zpráv má tyto houfnice na Ukrajinu dodat Nizozemsko. Německo to podle ministryně učinit nemůže, protože na to bundeswehr není dostatečně vybaven.

Německo je kvůli dosavadnímu odmítání poskytnout Ukrajině těžké zbraně vystaveno kritice. Ještě v úterý spolkový kancléř Olaf Scholz prohlašoval, že Ukrajina si může v Německu nakoupit zbraně ze seznamu, který Berlín sestavil v součinnosti s Kyjevem. Podle informací deníku Bild ale byly z tohoto seznamu vyškrtnuty všechny položky, které Ukrajina považuje za důležité.

„Neexistují pro nás žádná tabu, pokud jde o obrněné vozy a další zbraně, které Ukrajina potřebuje,“ ujišťovala však ve čtvrtek německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock, která jednala v Tallinnu. Řekla, že Německo nyní zjišťuje, jaká údržba pancéřových vozů Marder bude zapotřebí, než je bude moci ukrajinská armáda nasadit. Prioritou Berlína je nicméně zajistit, aby Ukrajina rychle dostala starší výzbroj sovětské konstrukce, kterou by její armáda mohla používat bez dalšího výcviku. Ministryně vysvětlila, že Německo se chystá nahradit tuto techniku, kterou mají spojenecké zemi k dispozici, modernějším vybavením německé výroby. Na dotaz novinářů však řekla, že Berlín zaplatí ukrajinským vojákům výcvik pro používání tanku Leopard. (ceskenoviny)


Čtvrtek, 13:00:  Ukrajinský Mariupol je pod kontrolou ozbrojených sil Ruska a Doněcké lidové republiky, řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu prezidentovi Vladimirovi Putinovi podle agentury TASS. Zbývající ukrajinští obránci jsou zablokováni v místních železárnách a ocelárnách Azovstal, tvrdí. Šéf Kremlu nařídil útok na tento hutní komplex zrušit a místo toho pokračovat v jeho blokádě, napsala agentura Reuters. Kyjev na prohlášení z Moskvy zatím podle dostupných informací nereagoval.

„Považuji navrhovaný útok na průmyslovou zónu za zbytečný,“ řekl Putin šéfovi resortu obrany během setkání v Kremlu. Podle Reuters své rozhodnutí zdůvodnil snahou ochránit životy ruských vojáků, je prý lepší počkat, až ukrajinským bojovníkům dojdou zásoby. „Není třeba lézt do těchto katakomb a plazit se podzemím těchto průmyslových zařízení. Zablokujte tuto industriální oblast tak, aby nemohla proletět ani moucha,“ řekl Putin.

https://www.youtube.com/watch?v=1–07k-T0Acw

Ruský prezident podle Reuters rovněž prohlásil, že Rusko garantuje ušetření životů ukrajinských vojáků, kteří opustí ocelárny, a slíbil, že s nimi bude zacházeno s respektem a raněným bude poskytnuta lékařská péče. Šojgu prezidentovi dříve sdělil, že v areálu rozsáhlého metalurgického komplexu se nachází více než 2000 ukrajinských bojovníků a ruským silám by prý mohlo trvat tři až čtyři dny, aby získaly kontrolu nad závodem.

Putin „osvobození“ Mariupolu, jak Rusové označují svou okupaci částí Ukrajiny, nazval „úspěchem“ a ministrovi pogratuloval. Ponechání Azovstalu v ukrajinských rukách však Rusy připravuje o možnost vyhlásit v Mariupolu úplně vítězství. Úplné dobytí Mariupolu je podle Reuters ústřední částí plánu Moskvy odříznout Ukrajinu od Azovského moře a vytvořit pozemní most spojující Rusko s ukrajinským poloostrovem Krym, který Moskva anektovala v roce 2014.

Šojgu Putinovi řekl, že Mariupol má pro Rusko symbolický význam, jelikož je podle něj de facto velitelstvím pluku Azov, který Moskva označuje za krajně pravicový a avizovala jeho zničení. Ruský ministr obrany také sdělil, že Rusko při svém tažení na Mariupol zabilo přes 4000 ukrajinských vojáků a 1478 se jich údajně vzdalo. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze nezávisle ověřit.

Proruští separatisté z takzvané Doněcké lidové republiky, kteří se podílejí na ruském obléhání a dobývání města, v úterý ohlásili útok na Azovstal. Ukrajinští činitelé přitom obviňovali ruské síly, že na hutní komplex shazují extrémně silné bomby. Ukrajinské úřady v uplynulých dnech také uvedly, že v Azovstalu jsou rovněž stovky civilistů, včetně žen, dětí a seniorů, kteří se tam schovali před ruským ostřelováním a bombardováním města.

https://www.youtube.com/watch?v=9yrmb0bqfI4

Ocelárny a železárny Azovstal jsou považovány za poslední významnou oblast ukrajinského odporu ve strategicky důležitém Mariupolu. Moskva několikrát vyzvala tamní obránce, aby složili zbraně, ti něco takového dosud odmítali. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková ještě před prohlášeními z Moskvy uvedla, že ve středu vyjely z Mariupolu skrze humanitární koridor čtyři evakuační autobusy, a dodala, že snaha o evakuaci z města má pokračovat. Snahy o vytvoření bezpečné organizované evakuace z obléhaného města však opakovaně selhávaly. Lidé se povětšinou z města dostávali ven osobními automobily.


Středa, 22:12:  Mariupol již nevydrží dlouho vzdorovat ruským útokům, varoval tamní velitel ukrajinských sil a požádal svět o pomoc s evakuací. V jiných částech Donbasu se ruské síly snaží prolomit ukrajinské obranné linie a intenzita bojů stoupá. Odeslání stovky protiletadlových raket Ukrajině ohlásila norská vláda. Do Kyjeva jako další z evropských politiků přijel předseda Evropské rady Charles Michel. Počet uprchlíků z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle OSN překročil hranici pěti milionů. Rusko podle Kremlu předalo Ukrajině návrh dokumentu s jasnými formulacemi. Podle Kyjeva jde o ruské protiargumenty k ukrajinskému návrhu z istanbulského kola mírových rozhovorů.

https://www.youtube.com/watch?v=UY1VP5BUOWo

Boje na Donbasu jsou stále intenzivnější, uvedlo britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky zpravodajských služeb. Ruské útoky na města napříč Ukrajinou svědčí o záměru narušovat pohyb ukrajinských posil a dodávek zbraní na východ země. Ukrajinští vojáci zastavili postup ruských sil z města Izjum na severovýchodě Ukrajiny směrem na nedaleký Slovjansk. „Soustředili tam své síly, snaží se tam postoupit, ale zatím se jim to nedaří,“ uvedl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč.

Rusko zjevně posiluje vojenskou přítomnost na východě Ukrajiny před potenciálně rozhodující bitvou o ovládnutí průmyslového srdce Ukrajiny s uhelnými doly a továrnami. Boje se odehrávají podél fronty ve tvaru bumerangu o délce stovek kilometrů. Hlavní prioritou Ruska je podle ukrajinského generálního štábu aktuálně likvidace posledního hnízda odporu v ocelárnách Azovstal ve zdevastovaném Mariupolu.

Získání Mariupolu by Rusku zajistilo kontrolu nad rozsáhlým územím jižní a východní Ukrajiny. Geograficky zaujímá Mariupol na mapě malou plochu, ale jeho dobytí by Moskvě umožnilo dokončit pozemní most z Ruska na ukrajinský poloostrov Krym, který Moskva anektovala v roce 2014, upozornila stanice BBC. V neposlední řadě by dobytí Mariupolu bylo důležité také pro posílení morálky. Kremlu by pomohlo ukázat obyvatelstvu - prostřednictvím státem kontrolovaných médií - že Rusko dosahuje svých cílů.

https://www.youtube.com/watch?v=gl7EwY5qLCk

Starosta Mariupolu Bojčenko v televizím vysílání uvedl, že ukrajinské úřady chtějí do zdevastovaného města poslat 90 autobusů, které by evakuovaly na 6000 žen, dětí a seniorů. Doufá zároveň v to, že se podaří humanitární koridor skutečně zorganizovat. V Mariupolu podle něj zůstává asi 100 000 civilistů.

Evropská unie by měla zavést proti Rusku tvrdší sankce, neboť dosavadní opatření nevedla k zastavení jeho agrese na Ukrajině. Shodli se na tom poslanci ze zahraničního výboru Evropského parlamentu, z nichž část vyzvala k rychlému ukončení dovozu ruské ropy a plynu. Tento dlouhodobě zvažovaný krok však stále nemá jednomyslnou podporu unijních zemí, která je k jeho přijetí nutná. (ceskenoviny)


Středa, 21:00: Ruský šachový velmistr Garri Kasparov, který patří mezi hlasité kritiky ruského prezidenta Vladimira Putina, nastínil podmínky, které by podle něj mohly vést ke svržení ruského vůdce při „palácovém převratu“. Ruská veřejnost i státní elity podle něj musí pochopit, že válka je prohraná, a to společně se sílící sociální a ekonomickou nespokojeností vytvoří správné podhoubí.

Moderátorka CNN Paula Reid se Kasparova zeptala, zda v Moskvě může narůstat nespokojenost s Putinovým vedením v době, kdy stoupají vojenské ztráty na Ukrajině a sílí protiruské sankce. Kasparov odpověděl, že postupem času nespokojenost obyvatel s Kremlem pravděpodobně zesílí, a načrtl sled kroků, které by mohly vést k Putinovu pádu.„Nejdříve musí ruská veřejnost a ruské elity pochopit, že válka je prohraná,“ řekl Kasparov. „Špatné zprávy přicházející z Ukrajiny pobídnou více lidí, aby se postavili proti režimu, protože se budou zhoršovat ekonomické podmínky.“

„Takže vojenská porážka na Ukrajině, společensko-ekonomická revolta, a máte správné podmínky pro palácový převrat,“ dodal Kasparov. „Protože mnoho členů Putinova vnitřního kruhu bude hledat obětního beránka - a je to vždycky diktátor, kdo by měl nést vinu za všechna selhání.“

Pro Putina podle Kasparova neúspěch ve válce na Ukrajině nepřipadá v úvahu. Přičítá to Putinově snaze šířit kolem sebe sílu a „auru neporazitelnosti“ právě proto, aby se nestal terčem svých „rozčarovaných nohsledů“ a „rozzuřeného davu“ ruských občanů. (ceskenoviny)


Středa, 17:00: Moskva zahájila na novou fázi „speciální vojenské operace“, oznámil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s odkazem na oficiální označení ruského vpádu na Ukrajinu. V rozhovoru s indickou televizní stanicí uvedl, že cílem operace je kompletní „osvobození“ samozvaných útvarů Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. O zahájení nové ruské ofenzivy na ukrajinském východě v pondělí informovali přední ukrajinští činitelé v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Začíná další fáze této operace (na východě Ukrajiny) a jsem si jist, že to bude pro tuto celou speciální operaci význačná chvíle,“ řekl Lavrov.

K nové fázi operace se dnes poprvé po třech týdnech vyjádřil také ruský ministr obrany Sergej Šojgu, podle kterého Rusko „konzistentně naplňuje plán osvobození“ obou povstaleckých republik. Spojené státy a další západní země ale obvinil, že dělají vše proto, aby válečný konflikt prodloužily. Ruskojazyčný server BBC poznamenal, že se Šojgu v poslední době neukázal na veřejnosti a události země ve válce komentuje jen sporadicky. Podobnou odmlku měl ministr obrany i v březnu, kdy média spekulovala o jeho zdravotním stavu. Šojgu naposledy na veřejnosti promluvil 29. března.

O novém, silnějším útoku na východě Ukrajiny hovoří západní i ukrajinští činitelé od doby, co Rusko na konci března po vyjednávání delegací obou zemí v Istanbulu stáhlo své jednotky ze severu napadené země. (ceskenoviny)


Středa, 09:00: Obránci ukrajinského Mariupolu vydrží vzdorovat ruským útokům už jen několik dní, nebo dokonce jen několik hodin, varoval na facebooku ukrajinský armádní činitel Serhij Volynskyj. Ruské ministerstvo obrany dalo ukrajinským bojovníkům v Mariupolu nové ultimátum a vyzvalo je, aby složili do středečního odpoledne zbraně. Mariupolské ocelárny Azovstal jsou prakticky úplně zničené v důsledku ruského bombardování a ostřelování, řekl zástupce velitele ukrajinského pluku. Ruská armáda nadále posiluje svou přítomnost na východní hranici Ukrajiny.

Velitel ukrajinské 36. brigády námořní pěchoty Volynskyj vyzval světové lídry, aby zorganizovali evakuaci z rozsáhlých mariupolských oceláren Azovstal, kolem nichž se soustředily ukrajinské síly bránící město a kde se podle ukrajinských představitelů ukrývají i stovky civilistů. Ocelárny jsou poslední baštou ukrajinského odporu ve městě a čelí intenzivnímu ruskému bombardování. „Tohle by mohla být naše poslední výzva. Zbývá nám pravděpodobně několik dní, možná jen hodin,“ řekl ve videoprohlášení Volynskyj. „Nepřítel je co do počtu desetkrát silnější než my, má převahu ve vzduchu, na zemi, i pokud jde o dělostřelectvo, vybavení a tanky,“ doplnil. „Obracíme se na světové lídry a prosíme je, aby nám pomohli (…) a přepravili nás na území třetí země,“ zdůraznil velitel. Dodal, že město je zničeno.

Podle Volynského je v ocelárnách asi 500 zraněných vojáků. Poskytnout jim zdravotní pomoc je podle něj problematické. „Doslova hnijí,“ řekl velitel americké stanici CNN v telefonickém rozhovoru a připomněl, že na místě jsou i civilisté, kteří trpí zejména kvůli explozím v bezprostřední blízkosti.

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak na twitteru vyčetl světu, že jen mlčky přihlíží „vraždění dětí“, zatímco Rusko svrhává na Azovstal bomby určené k ničení protileteckých krytů. Ruská média tvrdí, že příležitosti opustit bojiště využilo asi 120 civilistů, kteří se až dosud ukrývali ve sklepích v okolí vstupu do ocelárny. Tato tvrzení nelze ověřit z nezávislých zdrojů. (čtk)


Středa, 08:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že zbraně, které plánují dodat západní partneři v příštích týdnech, by v případě okamžitého předání Ukrajině mohly zachránit tisíce životů. V projevu na sociálních sítích také prohlásil, že jakákoliv prodleva s pomocí Ukrajině poskytne Rusům příležitost zabít ještě více Ukrajinců. Válka Ruska proti Ukrajině si podle odhadů již vyžádala desítky tisíc mrtvých.

„Ruská armáda se v této válce navždy zapíše do světových dějin jako nejbarbarštější a nejkrutější armáda na světě. Cílevědomě zabíjet civilisty, ničit obytné oblasti, civilní infrastrukturu, používat k tomu všechny druhy zbraní, včetně těch zakázaných mezinárodními úmluvami – to je již typický styl ruské armády. Je to taková podlost, že pro celé generace bude ruská vláda zdrojem absolutního zla,“ prohlásil ukrajinský prezident.

Zelenskyj je přesvědčen, že západní partneři mají morální povinnost bránit svobodu, a tedy i poskytnout zbraně a munici, které pomohou zachránit životy tisíců Ukrajinců. „Doufám, že partneři nakonec pochopí, že každý den je důležitý. Jakákoliv prodleva s pomocí Ukrajině vede k tomu, že okupanti dostanou příležitost zabít víc Ukrajinců,“ zdůraznil prezident.

Kdyby Ukrajina dostala veškerou výzbroj, jakou potřebuje a jakou mají západní státy, válka s Ruskem by podle Zelenského už skončila, protože „převaha ukrajinských vojáků v taktice a chytrosti je naprosto zřejmá“, a to i v situaci, kdy země čelí prakticky celé bojeschopné části ruských ozbrojených sil. (ceskenoviny)


Středa, 07:33: Americký prezident Joe Biden v příštích dnech pravděpodobně oznámí další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě asi 800 milionů dolarů (18 miliard korun). Podle agentury Reuters to uvedlo několik zdrojů obeznámených se situací. Předchozí balík pomoci ve stejné výši přislíbily USA Ukrajině minulý týden.

Hodnota nové pomoci by měla být přibližně stejně vysoká jako té předchozí, ale na podrobnostech se stále pracuje, řekl Reuters nejmenovaný americký činitel. Pokud výše balíku splní očekávání, přesáhne celková hodnota americké vojenské pomoci Ukrajině od doby, kdy ji Rusko v únoru napadlo, tři miliardy dolarů (68 miliard korun).

Biden kromě toho přislíbil v rozhovoru s novináři v New Hampshiru Ukrajně další dodávky dělostřeleckých systémů. Vyslání těchto zbraní oznámili také britský premiér Boris Johnson a kanadský předseda vlády Justin Trudeau. O pomoci Ukrajině jednali jmenovaní lídři společně s dalšími západními spojenci Kyjeva v úterý prostřednictvím konferenčního hovoru. Johnson v parlamentu po jednání řekl, že právě dělostřelectvo bude nadále hrát v konfliktu klíčovou roli.Mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby kromě toho v úterý sdělil, že spojenci dodali Ukrajině další vojenské letouny a letecké součástky. Kirby upřesnil, že tyto dodávky nebyly z USA. (ceskenoviny)


Úterý, 22:00: Rusové bombardovali nemocnici u oceláren Azovstal v Mariupolu, uvedli Ukrajinci. Liší se však jejich informace, zda pod troskami jsou, nebo nejsou lidé. Ocelárny jsou podle obránců zcela zničené a vojáci z trosek vytahují lidi. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že cílem současné operace je kompletní „osvobození“ samozvaných útvarů Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Na tamní frontě ruské síly obsadily město Kreminna, ukrajinský generální štáb naopak hlásí úspěšný protiútok u Marjinky. USA vidí aktuální ruské snahy na východě Ukrajiny jako předehru k mnohem výraznější eskalaci konfliktu. Tam, kde boje skončily, se sčítají mrtví, v Kyjevské oblasti našli už přes tisíc těl civilistů. (ct24)


Úterý, 13:00: Evropská unie připravuje embargo na dovoz ropy z Ruska a Francie se snaží přesvědčit váhající země, aby jej podpořily. Rozhlasové stanici Europe 1 to řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Podle něj je zastavení dodávek ruské ropy nutností, pokud Evropa myslí svou podporu Ukrajiny vážně a chce přiškrtit příjmy, z nichž Rusko financuje válku. „Když vidíte, co se děje na Donbase, tak je víc než kdy dřív nezbytné zastavit import ropy z Ruska. Pracujeme na tom, prezident (Emmanuel Macron) to otevřeně říká už několik týdnů,“ řekl Le Maire.

„Pokud chceme ochránit Ukrajince…, tak musíme zastavit financování války Vladimira Putina zahraniční měnou získanou prodejem ruské ropy. To, že (embargo) dosud neplatí, není proto, že by ho nechtěla Francie, ale proto, že někteří evropští partneři stále váhají,“ dodal ministr země, která v současnosti Evropské unii předsedá. V polovině roku ji v této roli nahradí Česko.

Začátkem dubna EU schválila zákaz dovozu ruského uhlí, který má začít platit od srpna. Vývoz uhlí do unijních zemí představuje pro Rusko příjem čtyř miliard eur (98 miliard korun) ročně. Mnohem citelněji by Putinův režim zasáhlo ukončení dovozu ropy a plynu. Proti úplnému zastavení dodávek ruských fosilních paliv ale existuje v EU hlasitá opozice. Embargo prosazují hlavně pobaltské země, Polsko a další postkomunistické státy a také Francie a Irsko. Německo, Rakousko či Maďarsko se však obávají údajně ničivých dopadů na jejich vlastní hospodářství. (ceskenoviny)


Úterý, 11:00: Začal útok na železárny a ocelárny Azovstal v Mariupolu, ohlásili podle ruskojazyčné verze stanice BBC proruští separatisté. Rozlehlý hutní komplex představuje poslední významnou oblast ukrajinského odporu ve městě. Ukrajinské úřady tvrdí, že se v něm ukrývá mnoho civilistů včetně žen, dětí a starších lidí. Rusko mezitím znovu vyzvalo ukrajinské obránce, kteří se v areálu nacházejí, aby složili zbraně. „Útočné skupiny, které byly vybrány speciálně pro útok na tento objekt, už částečně zahájily práci,“ prohlásil v ruské televizi Rossija 24 Eduard Basurin, zástupce proruských separatistů ze samozvané Doněcké lidové republiky, kteří se podílejí na obléhání Mariupolu. Dodal, že útočícím jednotkám pomáhá ruské letectvo a dělostřelectvo.

Azovstal je dosud pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil, zejména 36. brigády námořní pěchoty a pluku Azov. Moskva už v neděli zbývající ukrajinské obránce Mariupolu vyzvala, aby složili zbraně a slíbila jim, že ušetří jejich životy. Ti však výzvu odmítli. Nyní z Moskvy zazněla podobná nabídka. Ruský generál Michail Mizincev dal ukrajinským vojákům a zahraničním žoldnéřům v Azovstalu čas do dnešního poledne moskevského času. Zároveň slíbil ušetřit jejich životy, pokud tak učiní.

Ukrajinské úřady v pondělí uvedly, že v podzemních úkrytech pod rozsáhlým metalurgickým závodem se před ostřelováním a leteckými útoky ukrývá nejméně 1000 civilistů. Ukrajina rovněž viní ruské síly, že na podnik shazují těžké bomby. Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková vyzvala ruské úřady, aby umožnily humanitární koridor z Mariupolu do Berďansku pro civilisty.  Ruské jednotky obléhají Mariupol od začátku března a většinu města a jeho bezprostředního okolí mají zřejmě pod kontrolou.

https://www.youtube.com/watch?v=Q6UOYKQ8JD8

Ukrajinské jednotky uvězněné ve zdevastovaném městě se však podle dřívějších informací stanice CNN drží navzdory drtivé přesile - nacházejí se ovšem už jen v ostrůvcích odporu a jejich počet je nejasný. Místní úřady odhadují, že kvůli ruskému bombardování a bojům zemřelo v Mariupolu nejméně 21.000 obyvatel. Před počátkem invaze 24. února ve městě žilo 400 tisíc obyvatel.

Ruská armáda pokračuje v útocích na východě Ukrajiny, soustředí se na prolomení obranné linie v Doněcké a Luhanské oblasti a plné ovládnutí Mariupolu. Podle ruského ministerstva obrany ruské síly v noci zaútočily na 1260 vojenských cílů, ruská vzdušná obrana na Donbasu sestřelila ukrajinskou stíhačku MiG-29. „Ruská federace pokračuje v plné ozbrojené agresi proti Ukrajině. Ruský nepřítel se snaží pokračovat v útočných operacích na východě s cílem získat plnou kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí a také udržet pozemní koridor s dočasně okupovaným Krymem,“ napsal generální štáb v hlášení.V obou východoukrajinských oblastech ukrajinští vojáci podle generálního štábu odrazily sedm ruských útoků, zničily deset tanků a několik desítek dalších vozidel, jeden dělostřelecký systém a jeden minomet. Zprávy ani jedné z válčících stran nelze nezávisle ověřit.

Ruští vojáci i nadále částečně blokují východoukrajinský Charkov, ve směru na Izjum spustili ofenzivu na levém břehu řeky Doněc. Ve směru na Doněck zesílili útočné operace po celé linii kontaktu, uvádí ukrajinská armáda. Ruské jednotky posilují v některých částech Záporožské oblasti a pokračují v ostřelování Mykolajivu. (čtk)


Pondělí, 21:00: V areálu železáren a oceláren Azovstal v Mariupolu se ukrývá mnoho civilistů, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí to šéf místní hlídkové policie Mychajlo Veršynin. Ukrajinská vicepremiérka vyzvala Rusko k vytvoření humanitárního koridoru z Azovstalu pro civilisty. V obrovském metalurgickém komplexu jsou podle dostupných informací rovněž zbývající ukrajinští obránci zdevastovaného města a podnik představuje poslední významnou oblast ukrajinského odporu ve městě.

Podle bývalého ministra vnitra Arsena Avakova přežívají civilisté v úkrytech Azovstalu v otřesných podmínkách, bez vody, jídla nebo léků, informuje server Ukrajinska pravda. Podle něj se tito lidé ukrývají před ostřelováním ve skladech hutního závodu.

https://www.youtube.com/watch?v=XhkdjiRXOXw

Policejní šéf Veršynin ruské jednotky obvinil, že využívají zbývající civilisty v Mariupolu, jejichž počet se podle ukrajinských médií pohybuje kolem 100 000, mimo jiné ke sbírání mrtvol nebo vykopávání masových hrobů. Tím se snaží zahladit stopy po svých zločinech. Lidé pracují za stravu, cituje policejního činitele agentura Ukrinform. Uvedený činitel také tvrdí, že ruské invazní jednotky nutí nosit civilisty bílé pásky - na pravé noze a levé ruce - podobně jako ruští vojáci nebo bojovníci proruské samozvané separatistické Doněcké lidové republiky. Tím je staví do pozice bojovníků a posílají je na místa, kde se střílí, čímž je ohrožen jejich život, dodal Veršynin.

Ukrajinské úřady viní zároveň invazní jednotky, že pokračují v násilném odsunu obyvatel Mariupolu do Ruska. Starosta města Serhij Orlov uvedl, že z Mariupolu bylo do oblastí kontrolovaných proruskými separatisty násilně deportováno přes 40 000 lidí. Jeho poradce Petro Andrjuščenko předtím prohlásil, že ruská vojska deportovala z města do separatistického Doněcku veškerý zbývající zdravotnický personál, píše agentura Unian. Ve městě tak podle něj nejsou žádní lékaři ani nemocnice.

Mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk označil situaci v Mariupolu za mimořádně složitou. Podle mluvčího resortu však ruské síly toto strategické přístavní město dosud plně neovládly. S tím souhlasí i Washington. Podle vysoce postaveného činitele amerického ministerstva obrany je status Mariupolu stále sporný. Moskva pro obsazení přístavního města podle něj vyčlenila několik tisíc vojáků, kteří by po dosažení cíle mohli pomoci ruským jednotkám na východě a jihu Ukrajiny. Ukrajinské síly ale o Mariupol tvrdě bojují, dodal podle stanice CNN činitel.

Moskva v sobotu oznámila, že ruská vojska a jednotky proruských separatistů „vyčistily“ celou městskou oblast Mariupolu od ukrajinských sil a zablokovaly zbývající ukrajinské bojovníky v Azovstalu. Ukrajinští vojáci v neděli odmítli výzvu ruského ministerstva obrany, aby složili zbraně, přičemž jim resort sliboval, že ušetří jejich životy.

Ruské jednotky obléhají Mariupol od začátku března a většinu města a jeho bezprostředního okolí mají zřejmě pod kontrolou. Ukrajinské jednotky uvězněné ve městě se však podle stanice CNN drží navzdory drtivé přesile - nacházejí se ovšem už jen v ostrůvcích odporu a jejich počet je nejasný. Místní úřady odhadují, že kvůli ruskému bombardování a bojům zemřelo v Mariupolu nejméně 21 000 obyvatel. (ceskenoviny)


Pondělí, 15:00: Inflace v Rusku se stabilizuje a k normálu se vrací i kurz rublu. Na poradě s vládními činiteli věnované otázkám domácí ekonomiky to řekl ruský prezident Vladimir Putin. Podle agentury TASS rovněž upozornil, že snaha Západu ochromit ruskou ekonomiku v reakci na rozpoutání války selhala a že sankce západních zemí se obrátily proti nim samotným. Vlády mnoha západních států zavedly proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu zatím bezprecedentní omezení. Ukončení činnosti na ruském trhu oznámila po zahájení války také řada velkých soukromých společností.

„Zvlášť se zastavím u tématu inflace. Ta se nyní stabilizuje,“ citovala šéfa Kremlu agentura TASS. Putin podle ní uvedl, že za poslední měsíc a půl vzrostly spotřebitelské ceny o 9,4 procenta a že meziroční inflace k 8. dubnu činila 17,5 procenta. „Kurz rublu se vrátil na úroveň z první poloviny února,“ poznamenal prezident.

https://www.youtube.com/watch?v=fswLW0sIGqU

K normálu se podle Putina vrátila poptávka po některých výrobcích, které byly v uplynulé době více žádané. Také počet oficiálně zaregistrovaných uchazečů o zaměstnání podle Putina zůstává „poměrně nízký“. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin ale například odhadl, že jen v hlavním městě může kvůli odchodu zahraničních firem přijít o práci na 200 000 lidí.

„Strategie ekonomické bleskové války nevyšla,“ okomentoval západní protiruské sankce Putin. „Sankce se navíc podepsaly i na samotných iniciátorech. Mám na mysli růst inflace, nezaměstnanosti, zhoršující se hospodářskou dynamiku v USA a v evropských zemích, pokles životní úrovně Evropanů a znehodnocení jejich úspor,“ zdůraznil ruský prezident.

Dolar se nyní prodává zhruba za 80 rublů, zatímco na začátku března americká měna vystoupila až na rekordních téměř 140 rublů. Přestože rubl je zpět na úrovni, kde byl před invazí, podle analytiků to není přirozený vývoj, ale výsledek mnoha opatření, kterými se Moskva snaží kurz domácí měny podpořit. (ceskenoviny)


Pondělí, 13:00:  Ruská státní televize zveřejnila video, na němž dva Britové bojující za Ukrajinu a zadržení ruskou stranou v Mariupolu žádají, aby je Ukrajinci vyměnili za proruského politika, který je v ukrajinském zajetí. Zhruba ve stejnou dobu zveřejnil server Ukrajinska pravda video, na němž proruský ukrajinský poslanec Viktor Medvedčuk nabízí, aby ho vyměnili za obránce Mariupolu a otevření humanitárního koridoru z tohoto jihoukrajinského města.

O zadržení dvou britských občanů, kteří bojovali na ukrajinské straně proti ruské invazi a byli zřejmě minulý týden zadrženi v Mariupolu, informovala už dříve britská média. Podle nich jde o bývalého britského vojáka Shauna Pinnera, který je podle nedělních informací televize Sky News v Doněcké oblasti ovládané proruskými separatisty. Druhým zadrženým britským občanem je Aiden Aslin, který se podle Sky News připojil k ukrajinskému námořnictvu už v roce 2018 a žádal o ukrajinské občanství.

https://www.youtube.com/watch?v=-GLJQq5emgE

Nyní ruská televize Rossija 24 odvysílala video, na němž tito dva muži žádají britského premiéra Borise Johnsona, aby jim pomohl dostat se domů a vyměnil je za Medvedčuka. Zhruba ve stejnou dobu zveřejnil ukrajinský zpravodajský server video, na němž Medvedčuk žádá ruského prezidenta Vladimira Putina a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ho vyměnili za obránce Mariupolu a obyvatele, kteří jsou v tomto městě. To je v ruském obležení.

Dva Britové na záběrech odvysílaných ruskou televizí hovořili odděleně. Předtím jim neidentifikovaný muž ukázal video na svém mobilním telefonu, na němž Medvedčukova žena Oksana žádá výměnu svého manžela za dva Brity. Video bylo podle agentury Reuters pořízeno o víkendu. (čtk)


Pondělí, 09:50: Při ruských raketových útocích na západoukrajinský Lvov zemřelo nejméně šest lidí, dalších osm je zraněno. Na sociální síti Telegram to oznámil oblastní gubernátor Maksym Kozyckyj. Tři střely zasáhly zařízení vojenské infrastruktury, jedna pneuservis. Lvov a zbytek západní Ukrajiny byly dosud boji zasaženy méně než jiné části Ukrajiny. Město bylo považováno za relativně bezpečné útočiště.

Při ostřelování města Charkov na severovýchodě Ukrajiny zahynulo za poslední čtyři dny 18 lidí a více než stovka byla zraněna, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Charkově strhli bustu sovětského hrdiny druhé světové války maršála Žukova. Gubernátor oblasti Oleh Syněhubov předtím uvedl, že v neděli přišlo ve městě o život pět osob a 20 utrpělo zranění, když centrum Charkova a jedno z předměstí zasáhla raketa a dělostřelecká palba.

Zelenskyj v nočním projevu řekl, že druhé největší ukrajinské město čelí nepřetržitému ostřelování. „Není to nic jiného než záměrný teror: minometná a dělostřelecká palba namířená proti řadovým obytným čtvrtím, proti řadovým civilistům,“ podotkl Zelenskyj.

Prezident Ukrajiny rovněž obvinil ruské vojáky, že se na jihu Ukrajiny dopouštějí mučení a únosů, a vyzval svět, aby na to reagoval. „Budují se zde mučírny. Představitelé místních vlád a další známí lidé jsou unášeni. Humanitární pomoc je kradena, což vede k hladovění,“ prohlásil Zelenskyj. V okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti Rusové podle Zelenského vytvářejí separatistické státy a zavádějí tam ruskou měnu rubl. Zelenskyj také znovu vyzval k zesílení sankcí vůči Rusku, včetně celého jeho bankovního sektoru a ropného průmyslu. (čtk)


Neděle, 16:00: Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vyzvala členské státy Evropské unie k rychlým dodávkám zbraní na Ukrajinu. V rozhovoru s německým týdeníkem Bild am Sonntag rovněž prohlásila, že státní bankrot Ruska je pouze otázkou času. „Pro všechny členské státy platí, že kdo může, měl by dodávat rychle,“ řekla na téma dodávek zbraní na Ukrajinu. „Protože jenom tak může Ukrajina ve svém boji proti Rusku obstát,“ dodala.

Předsedkyně EK rovněž prohlásila, že západní sankce s postupem času čím dál více ovlivňují ruskou ekonomiku. „Hrubý domácí produkt Ruska se podle aktuální prognózy propadne o 11 procent. Státní bankrot Ruska je jen otázkou času. Putin touto válkou ničí také svou vlastní zemi a budoucnost svých obyvatel,“ dodala.

Evropská unie minulý týden přijala pátý balík sankcí vůči Rusku, na jehož základě mimo jiné od srpna zcela zakáže dovoz ruského uhlí. Při přípravě dalšího balíku sankcí se EK  zabývá energetickými otázkami a bankovním sektorem, zejména největší ruskou bankovní společností Sberbank. „Konečným cílem je snížit Putinovy příjmy. S ropou se ale obchoduje globálně. Nechceme, aby Putin na jiných trzích prodával za ještě vyšší ceny dodávky, které by jinak směřovaly do EU. Proto nyní vytváříme chytré mechanismy, aby bylo do dalších sankcí možné ropu zahrnout,“ uvedla šéfka EK.

Von der Leyen také prohlásila, že Ukrajina je schopna válku s Ruskem vyhrát. „Statečnost a odolnost Ukrajiny je působivá,“ uvedla. Ocenila rovněž prezidenta Volodymyra Zelenského za to, jakým způsobem svou zemi v době války vede. Varovala nicméně, že válka může trvat ještě dlouhou dobu. „Musíme udělat vše, aby skončila co nejrychleji. Zároveň se musíme připravit na to, že v nejhorším případě může tato válka trvat měsíce, nebo dokonce roky,“ upozornila.


Neděle, 15:00:  Ukrajinské jednotky, které zbyly v Mariupolu, i nadále bojují a vzdorují ruskému požadavku, aby se vzdaly. V rozhovoru s americkou televizní stanicí ABC to uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. „Město stále nepadlo, jsou tam stále naši vojáci, kteří budou bojovat až do konce,“ řekl. Rusko uvedlo, že pokud mariupolští obránci složí zbraně, jejich životy ušetří. Obránci ale Moskvě vzkázali, že se nevzdají a budou Mariupol bránit dál.

https://www.youtube.com/watch?v=JHa7w_m9I5c

Generální štáb ukrajinské armády uvedl, že ruská armáda pokračuje v leteckých útocích na Mariupol. Ruské síly se snaží dobýt strategický přístav na severním pobřeží Azovského moře již od počátku invaze na Ukrajinu 24. února. Město je v plném obležení od 2. března. Dobytí Mariupolu by Moskvě umožnilo propojit okupovaný ukrajinský poloostrov Krym po souši se separatistickými územími na východě Ukrajiny, a zajistit si tak úplnou kontrolu nad pobřežím Azovského moře. Jak Šmyhal uvedl, i když je město stále pod ukrajinskou kontrolou, tamní obyvatele trpí. „Nemají vodu, jídlo, topení ani elektřinu. Prosí všechny naše partnery, aby pomohli zastavit tuto humanitární katastrofu,“ dodal.

Rusko již v sobotu oznámilo, že ruští vojáci a jednotky proruských separatistů vyčistili celou městskou oblast přístavu Mariupol od ukrajinských sil a zablokovali zbývající ukrajinské bojovníky v rozsáhlém areálu tamních oceláren Azovstal. Ukrajinské síly ve strategickém přístavním městě obléhaném od počátku března ztratily do soboty již více než 4000 bojovníků, prohlásil podle agentury RIA mluvčí ministerstva obrany Igor Konašenkov.

„V sobotu večer okupanti oznámili, že vytvoří koridor pro ty zbývající bojovníky, kteří se vzdají,“ uvedl poradce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko na sociální síti Telegram. „Naši muži ale dnes pokračují v obraně města,“ dodal. Podle Andrjuščenka se boj nezúžil jen na oblast oceláren Azovstal, jak tvrdí Moskva, ale střety probíhají i Taganrožské ulici, která se nachází pět kilometrů od komplexu oceláren. Rusové rovněž dělostřelectvem ostřelují rezidenční budovy a oblast přístavu, dodal poradce mariupolského starosty.

Podobně se vyjádřil i ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko. Jak řekl v rozhovoru s britskou BBC, ukrajinští vojáci v Mariupolu se Rusům nevzdají. „Mluvil jsem s nimi  a vím, že budou bojovat až do konce,“ uvedl. Situaci ve městě Hončarenko označil za „skutečnou genocidu“. Odhadl, že by se v Mariupolu mohlo nacházet asi 100 000 civilistů, více než 20 000 lidí již v obléhaném městě přišlo podle něj o život.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu večer řekl, že situace v Mariupolu je extrémně vážná a že on či jiní vysocí představitelé ukrajinské vlády jsou v kontaktu s jednotkami ve městě. Tvrzení Moskvy o vyčištění městské oblasti od ukrajinských vojáků  přímo nekomentoval. Podle něj se ruské jednotky snaží zcela zničit civilní obyvatelstvo v přístavním městě. Ukrajinský prezident už dříve novinářům také řekl, že likvidace posledních ukrajinských vojáků v Mariupolu by vedla ke konci mírových jednání s Moskvou.

Server Ukrajinska pravda s odvoláním na informace ukrajinské rozvědky uvedl, že ruská tajná služba FSB zadržela jednoho z vůdců separatistické Doněcké lidové republiky Eduarda Basurina za prozrazení plánů na použití chemických zbraní ruskými okupanty v Mariupolu.


Neděle, 11:30:  Ruská armáda sestřelila ukrajinský vojenský letoun, který převážel vojenské vybavení poslané na Ukrajinu západními zeměmi. Podle agentury TASS o tom informoval mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Žádné bližší podrobnosti nebyly zveřejněny a informace nebylo možné nezávisle ověřit. Jak k tomu dnes poznamenala americká stanice CNN, Rusko tvrdí, že zničilo více ukrajinských vojenských letadel, než by země vůbec měla mít.

„Poblíž Oděsy ruská protiletecká obrana sestřelila ukrajinské vojenské dopravní letadlo, které vezlo velkou zásilku zbraní dodávaných Ukrajině západními zeměmi,“ uvedl Konašenkov ve svém prohlášení. Jak dodal, ruské rakety zasáhly za posledních 24 hodin 317 vojenských objektů, 24 velitelských stanovišť a dvě zásobárny paliva ukrajinské armády. Rusové podle něj rovněž sestřelili dva ukrajinské bezpilotní letouny. (čtk)


Neděle, 10:50: V ukrajinské metropoli Kyjevě se brzy ráno ozvaly výbuchy, informovala místní média. Sirény upozorňující na možné nebezpečí bylo během noci slyšet po celé zemi. Kyjevští představitelé zatím žádné podrobnosti o možných explozích nezveřejnili. Zprávy tak podle agentury Reuters nebylo možné nezávisle ověřit. Ihor Sapožko, starosta města Brovary, které leží nedaleko ukrajinské metropole, bez dalších podrobností potvrdil, že na jeho město ráno dopadly rakety. Ruské ministerstvo obrany následně uvedlo, že rakety u Brovar zničily továrnu na výrobu munice.

Ruská invaze na Ukrajině pokračuje již 53. dnem. Podle generálního štábu ukrajinské armády Rusové i nadále částečně blokují město Charkov a ostřelují jeho residenční čtvrti. Podnikají rovněž nálety na Mariupol. K útoku na město se chystá podle všeho i ruské námořnictvo, tyto informace se nyní ověřují, uvedl generální štáb.

https://www.youtube.com/watch?v=ly-Orl_w_AQ

Podle Kyjeva na území Ukrajiny i nadále proudí ruské jednotky, zejména z Brjanské, Kurské a Voroněžské oblasti. Ruští vojáci, kteří už na ukrajinském území jsou, mají značné problémy se zásobováním, tvrdí ukrajinský generální štáb. Podařilo se jim ale nashromáždit velké množství munice. Nespokojenost ruských vojáků nicméně podle Kyjeva i nadále roste, zejména kvůli kvalitě dodávaného jídla a paliva a taky nedostatečné rotaci jednotek.

Jak generální štáb ukrajinské armády dodal, na územích obsazených Rusy pokračuje rabování a násilnosti páchané na civilním obyvatelstvu. Ukrajincům se za posledních 24 hodin podařilo v Luhanské a Doněcké oblasti odrazit deset ruských útoků. Zničeno bylo 15 ruských tanků a tři dělostřelecké systémy.

Podle britské vojenské rozvědky Rusové nadále pokračují v přesunu bojového i dalšího vybavení z Běloruska směrem na východ Ukrajiny, mimo jiné do oblastí nedaleko Charkova a Severodoněcku. Na východě země rovněž ruské dělostřelectvo i nadále ostřeluje ukrajinské pozice. „I když se Rusko nyní soustředí na východ Ukrajiny, jeho cíl zůstává stejný. Snaží se přimět Ukrajinu, aby se vzdala své euroatlantické orientace a Rusko mohlo v regionu dominovat,“ citovalo britské ministerstvo obrany z nové zprávy britské vojenské rozvědky. (ceskenoviny)


Sobota, 10:00: Pokud ukrajinští obránci přístavního města Mariupolu, kteří ještě bojují, složí zbraně, ušetří Rusko jejich životy. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany o tom  informovala agentura TASS. Generální štáb ukrajinské armády uvedl, že ruská armáda pokračuje v leteckých útocích na Mariupol. Rusko již v sobotu oznámilo, že ruští vojáci a jednotky proruských separatistů vyčistili celou městskou oblast přístavu Mariupol od ukrajinských sil a zablokovali zbývající ukrajinské bojovníky v rozsáhlém areálu tamních oceláren Azovstal. Ukrajinské síly ve strategickém přístavním městě obléhaném od počátku března ztratily do soboty již více než 4000 bojovníků, prohlásil podle agentury RIA mluvčí ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Ruské ministerstvo obrany vyzvalo obránce Mariupolu, aby v neděli od šesté hodiny ranní moskevského času (5:00 SELČ) ukončili odpor a složili zbraně. „Všem, kteří složí zbraně, zaručujeme jejich životy,“ uvedlo. Dodalo, že obránci by měli beze zbraní opustit závod do 13:00 moskevského času (12:00 SELČ). Ukrajinská vláda se podle agentury Reuters k této výzvě nevyjádřila.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu večer řekl, že situace v Mariupolu je extrémně vážná a že on či jiní vysocí představitelé ukrajinské vlády jsou v kontaktu s jednotkami ve městě. Tvrzení Moskvy o vyčištění městské oblasti od ukrajinských vojáků ale přímo nekomentoval. Podle něj se ruské jednotky snaží zcela zničit civilní obyvatelstvo v přístavním městě. Ukrajinský prezident už dříve novinářům také řekl, že likvidace posledních ukrajinských vojáků v Mariupolu by vedla ke konci mírových jednání s Moskvou.

Server Ukrajinska pravda s odvoláním na informace ukrajinské rozvědky uvedl, že ruská tajná služba FSB zadržela jednoho z vůdců separatistické Doněcké lidové republiky Eduarda Basurina za prozrazení plánů na použití chemických zbraní ruskými okupanty v Mariupolu. (čtk)


Sobota, 22:00: Posádka potopeného ruského raketového křižníku Moskva je podle ruského námořnictva naživu. Agentura TASS napsala, že s posádkou se setkal vrchní velitel námořnictva admirál Nikolaj Jevmenov a že zachránění hodlají i dál pracovat v řadách námořnictva. Kyjev uvádí, že vlajkovou loď ruské Černomořské flotily v týdnu zasáhl dvěma protilodními střelami a podle ukrajinské pobřežní stráže se posádka následně zřejmě utopila.

Ministerstvo obrany zveřejnilo i krátké video, na kterém Jevmenov a další dva důstojníci stojí venku před asi stovkou námořníků. Je na něm také vidět, že admirál hovoří s jedním z nastoupených mužů. Server Ukrajinská pravda upozornil, že v komentáři k videu se uvádí, že bylo natočeno v Sevastopolu, přístavu Černomořské flotily na Ruskem okupovaném Krymu. Část videa, kde je zmiňován počet členů posádky a mrtvých, je však bez zvuku. Údaje o počtu námořníků z křižníku Moskvy, kteří zahynuli, tak stále chybí, dodal web. Na záběrech se podle serveru také objevuje velitel potopené lodi Anton Kuprin, kterého někteří ukrajinští představitelé zmiňovali jako jednu z obětí.

Ruské ministerstvo obrany v noci na čtvrtek pouze připustilo, že v důsledku požáru na křižníku explodovala munice. Uvedlo tehdy, že „celá posádka“ byla evakuována. Loď se podle Moskvy potopila až později a to v důsledku špatného počasí, když byla poškozená vlečena do přístavu.

Podle Kyjeva křižník zasáhly dvě protilodní střely Neptun. Následnou záchrannou akci a evakuaci posádky ale podle ukrajinské pohraniční služby znemožnily povětrnostní podmínky a posádka se tak podle ukrajinské strany zřejmě utopila.

Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko nedávno uváděl, že kapitán Moskvy Kuprin přišel o život při výbuchu a požáru na palubě, ukrajinští novináři zmiňovali, že do Sevastopolu bylo ve čtvrtek dopraveno pouhých 14 členů posádky. Podle jiných oficiálně nepotvrzených informací přibližně pět desítek členů posádky Moskvy zachránilo turecké plavidlo.


Sobota, 15:00: Rusko v diplomatické nótě upozornilo českou stranu, že bez jeho souhlasu nesmí poskytovat třetím zemím zbraně sovětské provenience. ČTK to sdělil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). České ministerstvo podle něj reagovat nebude. Jde o věcný nesmysl a na tento materiál neexistuje doložka zakazující jeho opětovný vývoz, uvedl. „Jde o další způsob, jak se Rusko lží domáhá zastavení naší podpory Ukrajině,“ sdělil Lipavský.

„Rusko se obecně snaží odradit západní země od pomoci Ukrajině, výhrůžkami, vydíráním i šířením dezinformací. V tomto případě Moskva tvrdí, že bez souhlasu Ruska nesmí Česká republika vyvážet bývalou sovětskou techniku. To je nesmysl, jen další drzý a trapný pokus,“ uvedla k tomu ministryně obrany Černochová.

Rusko v tomto týdnu diplomatickou nótou formálně varovalo USA a další západní státy, že jejich dodávky zbraní na Ukrajinu podněcují tamní konflikt a mohly by přinést „nepředvídatelné důsledky“. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová řekla, že podobné vzkazy ohledně dodávek zbraní na Ukrajinu Moskva zaslala „všem zemím“, čímž měla zřejmě na mysli státy NATO. Česko je členem NATO od roku 1999.

„Ruský velvyslanec na začátku března oznámil náměstkovi MZV ČR, že Rusko očekává na Ukrajině teroristické útoky proti konvojům se západními zbraněmi. To jasně interpretujeme jako výhrůžky, že Rusko samo chystalo a chystá sabotážní akce. Ruská strana oznámila, že těmto akcím nebude moci nijak zabránit, což my chápeme jako další z řady výhrůžek ze strany Ruska. Podobné vzkazy předávali Rusové dalším našim spojencům z EU a NATO,“ řekl  ministr Lipavský.

Česká strana poskytuje Ukrajině zbraně i další vojenský materiál. Z bezpečnostních důvodů ale resort obrany již delší dobu neuvádí, jaký vojenský materiál na pomoc napadené zemi posílá. Podle serveru Echo24 poslalo Česko na Ukrajinu také samohybné houfnice Dana a salvové raketomety RM-70 Grad československé výroby. List The Wall Street Journal minulé úterý napsal s odvoláním na představitele českého ministerstva obrany, že Česko poslalo na Ukrajinu více než desítku modernizovaných tanků sovětské výroby T-72M.


Sobota, 12:00:  Speciální síly britské armády poprvé od začátku ruské invaze prováděly výcvik jednotek na Ukrajině. Britskému listu The Times to sdělili ukrajinští důstojníci. Výcvikem údajně v posledních dvou týdnech prošly dva prapory ukrajinských ozbrojených sil, jeden umístěný v Kyjevě a druhý v jeho okolí.

Ukrajinský kapitán Jurij Myroněnko listu sdělil, že britští instruktoři přišli učit ukrajinské vojáky, jak používat protitankové střely NLAW dodávané Británií. „Byli to dobří hoši, tihle Britové,“ uvedl další ukrajinský důstojník, který se údajně zúčastnil výcviku. „Pozvali nás k sobě na návštěvu, až válka skončí,“ dodal.

Britští vojenští instruktoři začali na Ukrajině působit po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Letos v únoru se ale stáhli, aby se vyhnuli přímému střetu s ruskými vojenskými silami a možnému zatažení NATO do konfliktu, upozornil list The Times. Spojené státy tento týden oznámily dodávku nových zbraní na Ukrajinu i obnovení výcviku ukrajinských vojáků americkými jednotkami. Upozornily nicméně, že výcvik se nebude odehrávat na ukrajinském území. Britské ministerstvo obrany informace ukrajinských důstojníků odmítlo potvrdit. (ceskenoviny)


Sobota, 10:00: V ukrajinské metropoli Kyjevě a ve Lvově na západě země byly nad ránem slyšet výbuchy, napsala agentura Reuters s odkazem na místní média. Protiletecké sirény se v noci rozezněly také v řadě dalších měst na jihu, západě i v centrální části Ukrajiny, napsal list The Guardian s odkazem na ukrajinské vládní účty na sociální síti telegram. Ruské ministerstvo obrany následně uvedlo, že raketami zasáhlo budovy továrny na výrobu obrněných vozidel v Kyjevě a zařízení na opravu vojenské techniky v Mykolajivu.

https://www.youtube.com/watch?v=KouSpyIYiWE

Podle mluvčího ministerstva obrany Igora Konašenkova mířily raketové útoky „provedené přesnými zbraněmi dlouhého doletu“ na celkem 16 objektů ukrajinské armády. Jak Konašenkov podle agentury Interfax dodal, ruské systémy protivzdušné obrany rovněž jižně od obce Izjum v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny sestřelily ukrajinský letoun typu Su-25.

Kyjevský starosta Vitalij Kličko na internetu uvedl, že záchranáři a zdravotníci ráno zasahovali na místě výbuchu na jihovýchodě metropole, v části města známé jako Darnycký rajón. Doplnil, že zatím nejsou potvrzené informace o zraněných. Ukrajinská média informovala, že asi hodinu po půlnoci byla slyšet varování před ostřelováním ve Dnipru, Záporoží, Doněcku, Oděse, Charkovu, Poltavě či Mykolajivu. O několik hodin později se pak sirény rozezněly rovněž u Rivně, Ivano-Frankivsku, Žytomyru či Lvově na západě země.

Ruská invazní vojska se z většiny oblastí na severu země, kde se nachází také ukrajinská metropole, před časem stáhla. Svoje vojenské akce v poslední době soustřeďuje zejména na východ Ukrajiny, kde zřejmě chystá novou ofenzivu. Rusko nicméně začalo nanovo ostřelovat Kyjev a další města poté, co se ve čtvrtek v Černém moři potopil ruský křižník Moskva.

Ruská armáda přeskupuje a posiluje své jednotky, nejaktivnější je ve směru na města Doněck a Slobožanske na východě Ukrajiny, uvedl generální štáb ukrajinské armády. Rusové rovněž dál částečně blokují město Charkov a ostřelují ho dělostřelectvem. Informace zveřejňované ukrajinským generálním štábem nelze nezávisle ověřit, stejně jako informace poskytované ruským velením. V okolí města Izjum ruská armáda rozmístila až 22 taktických skupin a snaží se udržet dříve obsazené pozice. Do oblasti byly vyslány i další posily. Jak uvedl ukrajinský generální štáb, je pravděpodobné, že Rusové zintenzivní své akce ve směru na obce Izjum a Barvinkove. I ve směru na Doněck se Rusové snaží udržet si pozice na obsazených územích. (ceskenoviny)


Sobota, 03:00: Všechny státy by se měly připravit na možnost, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně, řekl v prozatím zveřejněných úryvcích z rozhovoru s televizí CNN ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl rovněž, že od začátku války zemřelo 2500 až 3000 ukrajinských vojáků a okolo 10 000 jich utrpělo zranění. Rusko podle něj ztratilo 20 000 vojáků. Moskva uvádí kolem 1350 úmrtí příslušníků své armády.

Putin by se podle Zelenského mohl uchýlit k omezenému použití jaderných či chemických zbraní, protože nepřikládá žádnou hodnotu životům lidí na Ukrajině. „Nejen já, ale celý svět, všechny země by se toho měly obávat, protože se to může stát skutečností,“ řekl Zelenskyj moderátorovi CNN Jakeovi Tapperovi v angličtině. „Neměli bychom se bát, ale měli bychom být připraveni,“ dodal.

Američtí činitelé již v minulosti před podobným scénářem varovali, a to v případě, že by měl Putin pocit, že je zahnán do kouta. „Vzhledem k teoretickému zoufalství prezidenta Putina a ruského vedení, vzhledem k neúspěchům, kterým dosud vojensky čelili, nemůže nikdo z nás brát na lehkou váhu hrozbu, kterou představuje možnost uchýlení se k taktickým jaderným zbraním,“ řekl v pátek šéf CIA William Burns. (čtk)

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte