Utečenecké tábořiště mizí. Je největší střet na polsko-běloruské hranici u konce?

Běloruská armáda srovnala se zemí provizorní tábor, který před necelými dvěma týdny sama postavila pro pět tisíc běženců, jež dovedla k polské hranici. Stál nedaleko stovek polských vojáků a pohraničníků, kteří bránili jejich pokusům dostat se do Unie. Část lidí, kteří ve stanech nedaleko hraniční čáry přečkali několik mrazivých nocí, běloruské úřady ubytovaly v nedalekém skladišti, kde obratem začala fungovat směnárna a stánek s kebabem. Část z nich armáda pak odvezla zpět do vnitrozemí. Po několika napjatých dnech se zdá, že zatím nejostřejší epizoda běloruského útoku na unijní hranici je u konce.

Střet u polského městečka Kuźnica byl vyvrcholením několik měsíců trvajícího tlaku běloruského diktátora Aljaksandra Lukašenky na Evropskou unii. Zásadně uvolnil vízový režim pro migranty z Blízkého východu a ti začali po stovkách přijíždět s vidinou snadného překonání unijní hranice. To se však nesplnilo. Tisíce lidí jsou uvízlé v lesích na hranici obou zemí - ani běloruský pokus zvýšit tlak vybudováním tábora téměř nikomu z běženců přes hranici nepomohl.

Pokud Bělorusko skutečně ustupuje, je to po sérii unijních diplomatických kroků. Po hrozbách přistoupily blízkovýchodní aerolinky ke kontroverznímu opatření a do spojů směr Minsk nepouštějí občany Sýrie, Iráku, Jemenu a Afghánistánu, kteří novou, běloruskou cestu využívají nejčastěji. S Lukašenkou dvakrát mluvila odstupující německá kancléřka Angela Merkel.

Hlavně ve východní části Unie si za to vysloužila kritiku, neboť tím podle některých hlasů legitimizuje běloruského diktátora, jehož prezidentství Unie neuznává. Není ovšem známo, o čem spolu oba mluvili. Například Svjatlana Cichanouská, exilová vůdkyně běloruského odporu, ji za rozhovor nekritizovala.

Pokud chtěl Lukašenka získat oficiální uznání Unie, jak někteří analytici soudí, pak ho nedostal. Pokud se chtěl domoci zrušení sankcí, které na něj Unie uvalila za brutální potlačení občanského odporu po loňských zfalšovaných volbách, získal opak. Nový unijní sankční balíček už je na cestě. Zároveň začala evakuace iráckých občanů z Běloruska. O let domů údajně projevily zájem stovky lidí.

Dostal naopak hrozbu úplného uzavření hranic z polské strany, čemuž se nyní jeho režim snaží zabránit, a plotů - Lotyšsko, Litva, Polsko i Ukrajina hodlají hranici s Běloruskem obehnat bariérou. Je přitom velmi sporné, zda je coby vstřícný krok, či dokonce tečku za celým konfliktem možné vnímat páteční rozhovor Lukašenky s britskou stanicí BBC: běloruský diktátor v něm v podstatě bez přestání uráží západní země i vlastní občany.

Co určitě nekončí, je zoufalá situace lidí, kteří už se do hraniční pasti mezi polské a běloruské pohraničníky dostali. Za poslední týden hlásí dobrovolníci a humanitární organizace, které se pokoušejí dostat až k hranici, několik mrtvých.