Studená válka mezi USA a Pekingem. Zaplatí Čína škody způsobené koronavirem?

Tlak na Čínu roste a její důvěryhodnost se v souvislosti s koronavirem propadla ještě hlouběji než dříve. Austrálie požaduje vyšetřování původu viru. Americká administrativa rovnou - ovšem bez předložených důkazů - tvrdí, že virus má původ v laboratořích v čínském Wu-chanu. Německo a Británie znovu přehodnocují rozhodnutí umožnit čínské firmě Huawei vstup do budované sítě 5G. K původu viru, a především k nedostatečnému informování zbytku světa o nebezpečí pandemie, se pak pojí stoupající aktivita spojená s možným vymáháním škod.

Ministr spravedlnosti amerického státu Missouri už podal k federálnímu soudu proti Číně žalobu. Donald Trump zmínil, že by Čína měla vyplácet náhradu ve výši deseti milionů dolarů za každého Američana, který podlehl chorobě covid-19. Německý časopis Bild se dostal do konfliktu s čínskými diplomaty poté, co zveřejnil požadavek, aby Čína kompenzovala Německu způsobené škody částkou 160 miliard dolarů.

Možností, jak na Čínu tlačit, se podle amerických médií zvažuje ve Spojených státech několik. Jednou z nich je zbavit Čínu právní ochrany suverénního státu, a umožnit tak americké vládě i soukromníkům podávat proti Pekingu žaloby o náhradu škod. Zvažuje se údajně také pozastavit splácení úroků z amerického dluhu vůči Číně, který dosahuje výše jednoho bilionu dolarů. Deník The Washington Post přišel koncem minulého týdne s tvrzením, že v Bílém domě zasedali zástupci klíčových amerických ministerstev a ladili plány, jakým způsobem na Peking tlačit a kompenzace vymáhat.

„Prezident Trump se před svými poradci a dalšími v uplynulých dnech rozohňoval s tím, že Čína zatajovala informace o viru, a diskutoval s nimi o zavedení dramatických opatření, jež by pravděpodobně vyvolala odvetné kroky ze strany Pekingu,“ citoval deník své zdroje ze zmíněného zasedání. Trump na tiskové konferenci uznal, že opatření jsou vysokou hrou a že například pozastavená splátek dluhu by mohlo ohrozit celkové postavení dolaru. Jako náhradní variantu uvedl zavedení obchodních přirážek, s jejichž pomocí by Spojené státy mohly údajně získat až jeden bilion dolarů (o čemž mnozí pochybují).

Čína si podobná obvinění a požadavky nechce nechat líbit a její agresivita či arogance je překvapující. Po zveřejnění australského požadavku na vyšetřování původu viru například čínská státní média reagovala urážlivými komentáři, že „Austrálie je jenom žvýkačka přilepená na podrážce čínské boty“. A následovaly samozřejmě výhrůžky ekonomickou blokádou. „Možná si obyčejní Číňané řeknou, proč bychom měli pít australské víno a jíst australské maso?“ zamýšlel se například čínský velvyslanec v Austrálii na stránkách The Australian Financial Review. Australská ministryně zahraničí Marise Payne to na oplátku označila za „ekonomické vydírání“ - a v Austrálii se teď debatuje, jak k Číně vlastně přistupovat.

Čína také vysílá do světa vlastní konspirační teorie: vir prý například podstrčily do Číny americké tajné služby. Jak nicméně píše deník The New York Times, podstatnější je, že se v čínské zahraniční politice začíná prosazovat celá nová generace nacionalisticky vyladěných čínských diplomatů, kteří se předhánějí v loajalitě k Pekingu a v agresivitě vůči zemím, v nichž působí.

„Pouští se do střetů s každou severoevropskou zemí, v níž mají nějaké zájmy, a znepřátelili si již každou z nich,“ cituje deník poradce francouzského zahraničněpolitického think tanku Institut Montaigne a asijského specialistu Françoise Godementa. Čína minulý týden pohrozila Nizozemí, že mu nebude nadále poskytovat zdravotnickou pomoc, protože přejmenoval svoje zastoupení na Tchaj-wanu. A nejde jenom o Evropu, v posledních několika týdnech byli k vysvětlení kvůli agresivním výrokům předvoláni čínští velvyslanci ve Francii, Kazachstánu, Nigérii, Keni, Ugandě, Ghaně a na půdě Africké unie.

NYT vysvětlují, že v čínských uších znějí obvinění a volání po náhradě škod jako ozvuky reparací, jež musela poražená Čína platit světovým mocnostem po tzv. boxerském povstání na přelomu 19. a 20. století - tedy události, od níž se v Číně dodnes odvozuje hluboký pocit ponížení a z něhož plyne porce nacionalismu a nepřátelství k Západu.

Nic dobrého ostatně nevěští skutečnost, že jak v Číně, tak v USA jsou u moci právě v tomto okamžiku nacionalisticky ladění vůdci. Donald Trump si přitom intenzivně hledá téma pro předvolební kampaň v situaci, kdy se jeho ekonomické úspěchy kvůli pandemii rozplynuly. Země prochází hlubokým psychologickým otřesem - v květnu se má počet umírajících ještě vystupňovat, Trump v pondělí odhadl počet obětí na sto tisíc - a vstupuje do hluboké hospodářské krize.

Komentátor deníku The Financial Times Gideon Rachman tak v úterním vydání varuje, že „nebezpečné hledání viny mezi USA a Čínou nepřinese nic dobrého“. A vyzývá, aby Čína svolila k nezávislému vyšetřování okolností vzniku epidemie, nejspíše pod vedením OSN a za účasti světových expertů, ale sám neočekává, že by Peking dal k něčemu takovému někdy svolení: „Očekávám, že k vyšetřování dojde? Vlastně ne. Bez nezávislého šetření ale bude hra na viníky mezi USA a Čínou eskalovat a bude stále nebezpečnější.“ Vlastně tak hrozí novou studenou válkou, nebo ještě něčím horším, tedy ozbrojeným konfliktem.

V tomto světle by se požadavek na nezávislé, nikoliv tedy americké vyšetřování epidemie měl stát stabilní součástí rejstříku vlád po celém světě. Stejně tak začíná být dobře vidět, jak důležité bude, aby v nadcházejících, nepochybně těžkých letech vládli na Západě lidé s racionálním uvažováním a schopností chladného úsudku.