Respekt: Čína si stěžuje na česko-americkou dohodu o 5G

Vedení čínské ambasády v Praze si podle informací Respektu důrazně stěžovalo u české vlády kvůli 5G sítím. Pekingu konkrétně vadí, že premiér Andrej Babiš a americký ministr zahraničí Mike Pompeo nedávno prostřednictvím telefonického rozhovoru stvrdili podpis společné deklarace o bezpečnosti právě ohledně 5G sítí. Čína české vládě sdělila, že je „hluboce rozhořčena a zklamána“ a že takový krok „nečekala“.

Cílem deklarace je společnými silami postavit takové 5G sítě, které „zajistí občanům soukromí a ochranu jejich základních práv“. V deklaraci je zřetelně řečeno, že dodavatelé technologií do sítí musí mít jasnou vlastnickou strukturu a běžnou strukturu řízení a musí být součástí právního prostředí, které umí soudně ochránit duševní vlastnictví. Pompeo i Babiš potvrdili, že deklarace navazuje na pár měsíců starý dokument EU nazvaný 5G Security Toolbox.

Evropská unie se v něm inspirovala předloňským varováním tuzemského Národního úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost před technologiemi čínských společností Huawei a ZTE, neboť obě firmy jsou vázány čínským zákonem o spolupráci společností s tamními tajnými službami. EU to přijala jako pádný argument a v dokumentu deklaruje, že při výběru technologií do evropských sítí je „nutné zkoumat důvěryhodnost dodavatelských řetězců“. Tím se ze hry o strategické uzly evropské sítě 5G dostává do velké míry právě čínská firma Huawei.

Podpis na smlouvě Česka s USA nemá takovou moc právního doporučení jako evropský 5G Security Toolbox. Ze států střední a východní Evropy ji kromě nás podepsali Poláci, Rumuni a pobaltské státy; jde o politickou dohodu, že budeme sdílet bezpečnostní standardy a - jak stojí v deklaraci – společně je budeme prosazovat v debatách o kybernetické bezpečnosti v NATO. Spolupráce by měla podle expertů co nejvíce snížit riziko napadení sítí prostřednictvím technologií, které by mohly umožnit nepozorované masivní krádeže dat.

Číně dlouhodobě vadí nejen spolupráce Prahy s USA ohledně 5G sítí, ale i navazování bližších vztahů s Tchaj-wanem, který považuje za svou vzbouřeneckou provincii. Jak již Respekt v minulosti informoval, Čína dala Babišově vládě opakovaně najevo nelibost nad humanitární pomocí z Tchaj-wanu během koronavirové krize. Ostrov Česku dodal zdravotnický materiál.

Zástupce čínského velvyslance v Praze Čang Mao-ming se obrátil na vládu a stěžoval si, že političtí zástupci Česka dary od Tchaj-wanu přijímají. Kromě dalšího čínský diplomat vytýkal i avizovanou přítomnost nového předsedy Senátu Miloše Vystrčila u přebírání tchajwanských roušek. V jiném dopise zase kritizoval, že v materiálech ministerstva zdravotnictví o výskytech viru po světě je mezi zeměmi zmíněn i Tchaj-wan.

Řadě podobných intervencí předcházela stížnost čínského velvyslance v Praze Čang Ťien-mina na to, že Česko v souvislosti s epidemií navázalo s Tchaj-wanem expertní spolupráci v oblasti výzkumu a zdravotnických technologií. Právně nezávazný dokument o nevládní spolupráci podepsaly hospodářské a kulturní kanceláře obou zemí. Tchaj-wan patří mezi země, které proti koronaviru úspěšně bojovaly a bojují - a je v tomto směru dáván za příklad.

Aktuálně se také znovu řeší „výhrůžný“ dopis, který měl vzniknout v minulosti na čínské velvyslanectví před připravovanou cestou dnes již zemřelého šéfa Senátu Jaroslava Kubery na Tchaj-wan. Čína vyhrožovala potrestáním Kuberovi i českých firem, které mají zájem dělat byznys v Číně. Podle své rodiny Kubera zemřel v důsledku tlaku, jenž byl na něj vyvíjen.

Po víkendu by se kvůli tomu měl sejít s prezidentem Milošem Zemanem Kuberův nástupce Vystrčil, který pátrá po okolnostech jeho smrti. Podle Deníku N měl vznik dopisu u čínských diplomatů iniciovat prezidentův kancléř Vratislav Mynář. Hrad až doposud nechtěl na otázky s tím spojené odpovídat.