0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Agenda21. 2. 20226 minut

Putin uznal nezávislost povstaleckých republik a nařídil zahájit na Donbase "mírovou operaci"

Podle EU, Německa i Británie je to porušení mezinárodního práva. Významný bude postoj Washingtonu

Rusko-běloruské cvičení

Aktualizace 22. 2. 0:40:  Ruský prezident Vladimir Putin v noci na úterý místního času nařídil ruské armádě, aby zahájila „mírovou misi“ v donbaských republikách, jejichž nezávislost předtím uznal, a ministerstvu zahraničí dal pokyn, aby s oběma republikami navázalo diplomatické styky. Z prezidentského výnosu není zřejmé, kdy mají ruské jednotky na východní Ukrajinu dorazit. Rozhlasová stanice RFE/RL krátce před půlnocí s odvoláním na svědky oznámila, že ruské vojenské oddíly již vstoupily do povstaleckých republik a míří k tzv. linii dotyku, která povstalce dělí od ukrajinských vládních sil. Předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen  ve společném prohlášení uvedli, že sedmadvacítka zareaguje sankcemi proti těm, kdo se podíleli na uznání lidových republik. Americký prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který Američanům zakazuje investovat nebo obchodovat v separatistických regionech na východě Ukrajiny. Kyjev požaduje svolání zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Pondělní podvečerní řeč Vladimíra Putin vstoupí do dějin jako jedna z nejvýhružnějších, kterou kdy jaký státník v moderní historii držel. Ruský prezident promluvil k národu ve chvíli, kdy na hranicích Ukrajiny stojí v agresivní formaci téměř dvě stě tisíc ruských vojáků s těžkou bojovou technikou. Ukrajinu ve svém vystoupení vykreslil jako úpadkový stát a umělý konstrukt, který se z jeho pohledu nikdy neměl oddělit od Ruska. Ukrajince pak charakterizoval jako xenofobní nacionalisty, kteří se opakovaně dopouštějí násilí na Rusech.

Reklama

Jestliže ještě nedávno byl Putin na Západě často vnímán jako jakýsi chladnokrevný pokerový hráč vyškolený KGB, a dokonce si občas vysloužil označení geniálního stratéga, v poslední době se stále více komentátorů ptá, nakolik je jeho mysl v kontaktu s realitou. Už lidé z doprovodu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nedávnou schůzku obou státníků líčili především jako jednostrannou a velmi svéráznou, hodiny trvající historickou přednášku šéfa Kremlu. A pondělní projev se nesl zcela v tomto duchu, doplněný ještě o zjevné urážky a výhružky na adresu Ukrajiny, potažmo Západu.

Ukrajina v očích Vladimira Putina představuje ve své současné podobě pro Rusko jednoznačnou hrozbu. Západ jí údajně pomáhá v zisku jaderných zbraní, a tomu je třeba zabránit. Skutečné nebezpečí, tvrdí Putin, tak představuje pro Rusko především Západ jako takový, a hlavně země, jež jsou součástí NATO. Právě Severoatlantické alianci má ostatně Ukrajina v očích ruského vůdce sloužit jako loutkový stát, s jehož pomocí by bylo možné vést útok proti Rusku.

Na závěr projevu pak Putin ohlásil to, co už vyplynulo v průběhu dne z jeho  televizí přenášeného vystoupení před zástupci ruských ozbrojených složek a silových resortů. Ty si ruský prezident postupně zval k mikrofonu a ptal se jich na další postup, přičemž řeč se točila především kolem uznání nezávislosti tzv. Doněcké a Luhanské lidové republiky, tedy dvou území Ukrajiny na Donbasu, které ruská armáda okupuje od roku 2014. Tehdy Putin nezískal celý Donbas, ale jeho část. Další postup jeho armády zarazily Minské dohody - soubor ujednání mezi Ruskem, Ukrajinou a Západem o zastavení bojů. V pondělí Putin obě Ruskem podporované enklávy uznal jako nezávislé republiky - tím přestaly Minské dohody platit a dál je hra otevřená.

Otázek je mnoho a část odpovědí se přitom nachází pouze v hlavě ruského vůdce. Zatím není například jasné, na jak velkém území se obě Ruskem čerstvě vytvořené „lidové republiky“ vlastně rozkládají. Povstalci reálně obsazené území je jen o něco více než třetinové v porovnání s celou rozlohou Donbasu, na nějž si teď - čistě teoreticky - budou nejspíš vůdci obou enkláv činit nárok. Prohlásí například Putin zbytek Donbasu za území „okupovaná“ Ukrajinou? Obsadí ruská armáda v roli mírotvorců enklávy v jejich dnešní podobě, jak ji o to jejich vůdcové již de facto požádali?  Podle nejnovějších informací pak Putin nařídil ruské armádě zahájit v donbaských republikách „misi k zajištění míru“.

Otázka následujících hodin a dní bude, zda to znamená, že se revanšistický nástup Moskvy stále ještě vyhýbá klasické podobě záboru s valícími se tanky a formacemi bojových letadel. Do té doby to přesouvá tíhu rozhodnutí na politiky v Evropě a Americe: na nich záleží, kdy ruskou hru nazvou invazí a narušením ukrajinské suverenity, což pak zase povede k uvalení slibovaných tvrdých protiopatření v podobě sankcí.

Putin stále může doufat či sázet na to, že do řad spojenců zaseje rozkol. K vyhlášení sankcí EU je například zapotřebí jednomyslný postoj, ale především Maďarsko nejspíše nikam spěchat nebude. Váhajících zemí je přitom víc a možnost nevidět situaci jednoznačně jim případné lavírování usnadňuje. Významný v tomto bodě bude pravděpodobně postoj Washingtonu: Bílý dům bude muset otevřeně nazvat věci pravým jménem a ukázat tak směr celé západní spojenecké konfiguraci.

Bidenova administrativa s tím zatím neměla problém, během týdnů vzrůstajícího napětí držela spojence pohromadě, i když Biden v lednovém projevu naznačil, že právě opatrný postup Moskvy po etapách může mezi spojenci rozpoutat spory o interpretaci událostí. V každém případě EU i NATO uznání obou republik okamžitě jednoznačně odsoudily, totéž učinilo ústy svého kancléře Olafa Scholze Německo a britský premiér Boris Johnson se přidal vzápětí.

V tuto chvíli je stále předčasné tvrdit, že válka je nevyhnutelná, zároveň je férové konstatovat, že je opět o něco pravděpodobnější, a to významnou měrou. Putin formuloval ruskou doktrínu v nebývale otevřené  a agresivní formě. Status quo, jenž nastal v Evropě po skončení studené války, je už jen kvůli tomu v podstatě v troskách.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].