charkov_profimedia
Hořící ruský obrněnec v Charkově • Autor: Profimedia

 

Pondělí, 22:00 Shrnutí - Válka na Ukrajině se stupňuje. Ruské síly se v noci na pondělí znovu pokusily dobýt Kyjev, k němuž se blíží několik desítek kilometrů dlouhá kolona ruské armády. V ukrajinském hlavním městě dnes ráno po 36 hodinách skončil zákaz vycházení. Otevřely se obchody a omezeně funguje i hromadná doprava. Při ostřelování Charkova na východě Ukrajiny zahynulo 11 lidí a ze země před boji uprchlo přes 500 000 osob. Západ slibuje napadené Ukrajině další podporu, ministři obrany zemí Evropské unie podpořili společné financování dodávek zbraní. Moskva přijímá odvetná opatření proti sankcím, které už tvrdě dopadají na ruskou ekonomiku. Představitelé Ruska a Ukrajiny, jejíž prezident Volodymyr Zelenskyj podal žádost o přijetí své země do EU, spolu poprvé od začátku války jednali. Brzké ukončení konfliktu se ale nepředpokládá.

Reklama
Reklama

Pondělí, 21:20: Prezidenti osmi členských států Evropské unie včetně České republiky vyzvali unijní země, aby umožnily okamžitě udělit Ukrajině status kandidáta EU a zahájit přístupová jednání. O společném otevřeném dopise informoval Pražský hrad. Prezidenti Bulharska, Česka, Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska, Slovenska a Slovinska vyjádřili pevné přesvědčení, že Ukrajina si zaslouží perspektivu přistoupení k EU. „Vyzýváme proto členské státy EU, aby Ukrajině projevily maximální politickou podporu a umožnily institucím EU podniknout kroky k okamžitému udělení statusu kandidátské země EU Ukrajině a k zahájení procesu přístupových jednání,“ uvádí se v otevřeném dopise.(čtk)


Pondělí, 21:00: Základním důvodem dosavadních neúspěchů Ruska na Ukrajině jsou jeho špatné zpravodajské informace a chybné vyhodnocení nálad Ukrajinců, domnívá se vojenský analytik Dušan Rovenský. Vedení Ruska pravděpodobně předpokládalo, že minimálně na východě Ukrajiny budou ruské vojáky vítat jako osvoboditele. Poukázal také na nepřipravenost na dlouhodobější operace, na nedostatek pohonných hmot a munice, na nízký počet vojáků nasazených vojáků nebo na starou vojenskou techniku.

Rusko do útoku na Ukrajinu nasadilo podobný počet vojáků jako Spojené státy při invazi do Iráku. Ukrajina je ale o polovinu větší země s dvojnásobným počtem obyvatel. Navíc irácká armáda po letech sankcí a současná ukrajinská jsou nesrovnatelné. Po anexi Krymu Ukrajina navíc vybudovala třetí nejpočetnější armádu v Evropě. Rusko podle Rovenského nejspíš počítalo s rychlým postupem a na počátku operace chtělo využít podobný scénář jako při obsazení Československa v srpnu 1968. U Kyjeva se ale Rusům ovládnout nepodařilo klíčové letiště a transportní letouny, které již byly na cestě, musely být odkloněny do Běloruska.

tag_reuters.com_2022_newsml_RC2NOS9B9O5X_14681842
Ruská vojenská mise dorazila do Doněcku. Tanky a armádní vozidla projíždějí jeho ulicemi. • Autor: REUTERS

Rovenský se také domnívá, že Rusové nebyli připraveni na dlouhodobější operace, což se projevuje nedostatkem pohonných hmot a munice. Ruská vojska tak budou nejspíš muset dopravit zásoby z Ruska. Jako další příčinou ruských problémů může podle názoru Rovenského být obecná chyba velkých zemí, které přeceňují vlastní schopnosti a podceňují protivníka. Poukázal i na to, že ruská armáda je prezentována jako silná, ale na rozdíl od ukrajinské nemá většina vojáků bojové zkušenosti. Ukrajina totiž na linii bojů se separatisty na východě země pravidelně své jednotky střídala. V ruské armádě mají podle Rovenského tyto zkušenosti speciální síly.

Zmínil i zastaralou techniku, kterou Rusko do bojů nasazuje. Pouze na několika fotografiích podle něj byly vidět moderní zbraně, jinak většinou byly použity třeba staré tanky T-72, i když některé z nich modernizované. V této souvislosti podle něj hraje roli i opotřebení techniky, která musí na Ukrajině překonat značné vzdálenosti, a je tak náchylnější na poruchy. Z fotografií je podle něj vidět, že Rusové nechávají i nepoškozenou techniku stát podél cest, na vině je pravděpodobně nedostatek paliva nebo porucha. Opuštěných strojů se mohou následně zmocnit Ukrajinci. (ceskenoviny.cz)


Pondělí, 20:00:  Valné shromáždění OSN  začalo svou mimořádnou schůzi k ruské invazi na Ukrajinu minutou ticha k uctění památky obětí. Generální tajemník organizace António Guterres vyzval k okamžitému ukončení bojů, kvůli nimž podle něj hrozí největší humanitární krizi v Evropě za řadu desetiletí. Podle velvyslance Ukrajiny při OSN Serhije Kyslycji nyní jeho země platí nejvyšší cenu za svobodu a bezpečnost na celém světě. Ruský zástupce Vasilij Něbenzja řekl, že agresi zahájila Ukrajina na svých východních územích a že kritici ruskou „zvláštní vojenskou operaci“ dezinterpretují.

„(Boje) zuří napříč celou zemí (Ukrajinou), ve vzduchu, na pevnině i na moři. Musí to ihned přestat. (…) Je to nepřijatelné,“ řekl Guterres. „Nyní mluví zbraně, ale cesta dialogu je vždy otevřená. Nikdy není příliš pozdě pustit se do vyjednávání (…) a všechny otázky vyřešit mírovou cestou,“ dodal a vyjádřil naději, že rozhovory mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači, které v pondělí začaly, povedou k okamžitému zastavení bojů. Za hrůzný přitom označil rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti.  Guterres  vystoupil jako jeden z prvních řečníků, jichž se do rozpravy přihlásilo více než sto. Jednání se proto podle agentury AFP pravděpodobně protáhne do úterý, ne-li až do středy.


Pondělí, 16:40: Valné shromáždění OSN v New Yorku začalo svou mimořádnou schůzi k ruské invazi na Ukrajinu minutou ticha k uctění památky obětí. Boje musí přestat, řekl na začátek svého vystoupení generální tajemník organizace António Guterres, podle nějž by spor mohl vyústit v největší humanitární krizi v Evropě za řadu posledních desetiletí. Vyjádřil naději, že pondělní rozhovory mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači povedou k okamžitému zastavení bojů. (českenoviny.cz)


Pondělí, 16:27: Humanitární organizaci Člověk v tísni poslali Češi na pomoc Ukrajině již zhruba 350 milionů korun. Dárcovské fórum Darujme.cz uvádí téměř 170 milionů. Charita ČR vybrala 36 milionů korun, na sbírkové konto organizace ADRA lidé přispěli 18 milionů korun. Češi pomáhají i jinak, nabízejí uprchlíkům volné pokoje i celé byty, nakupují předměty denní spotřeby a potraviny. (aktuálně.cz)


Pondělí, 15:40: Ruská armáda opakovaně bombardovala město Ochtyrka s asi 50 tisíc obyvateli na severovýchodě Ukrajiny vakuovými bombami. Podle agentury Unian to uvedl to starosta města Pavlo Kuzmenko na sociálních sítích. „Nepřítel válčí zbaběle. Na Ochtyrku znovu shodili vakuovou bombu, na sklad ropných paliv. Ropnou nádrž to vyhodilo do povětří,“ napsal starosta a dodal, že tyto zbraně jsou zakázané ženevskou konvencí. Vakuové bomby Rusové již dříve shodili na syrské město Halab, známé též jako Aleppo, poznamenal Unian. Tvrzení starosty města Ochtyrka nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Rusko ještě v roce 2007 oznámilo, že úspěšně vyzkoušelo vakuovou bombu, jejíž síla je srovnatelná s jadernou pumou. Z letadla vypouštěná vakuová bomba je satelitně naváděná. Ruská verze bomby přezdívané „otec všech bomb“ obsahuje méně výbušnin než americká „matka všech bomb“, ale čtyřikrát přesahuje její ničivou sílu. Rovněž v epicentru výbuchu vytváří teplotu dvakrát vyšší, uvedla tehdy ruská televize. „Testy ukázaly, že nové zbraně jsou srovnatelné s jadernou bombou co do účinnosti i schopnosti,“ prohlásil tehdejší zástupce náčelníka generálního štábu ruské armády Alexandr Rukšin v televizním vysílání. „Zároveň chci zdůraznit, že tato zbraň nekontaminuje prostředí na rozdíl od jaderné bomby,“ dodal.

https://twitter.com/tomas_lindner/status/1498315932938252292

Exploze vakuové bomby má za následek rozsáhlou devastaci. V první fázi výbuchu se otevře ve stanovené výšce kontejner a vypustí palivový mrak, jenž se smísí s kyslíkem. Druhá nálož zapálí mrak, který může následně pohltit objekty či budovy. Kromě vakuových bomb o síle exploze srovnatelné s jadernou bombou existují i slabší nálože, obvykle označované za termobarické. Poprvé je podle internetové encyklopedie použili Američané ve Vietnamu.


Pondělí, 14:35:  Evropská unie bude financovat poskytnutí protitankových střel a dalších vysokorážních obranných zbraní pro Ukrajinu. Před mimořádným jednáním ministrů obrany členských zemí sedmadvacítky to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ministři mají na pondělí v plánu i koordinaci budoucích dodávek zbraní Ukrajině. K těm se kromě zemí východního křídla EU v posledních dnech v reakci na ruskou agresi vůči sousedovi rozhodly připojit i další státy jako Německo. Unijní ministři zahraničí už v neděli rozhodli, že EU na tyto dodávky vyčlení 500 milionů eur ze společného vojenského fondu. „Tyto peníze budou využity na poskytnutí obranných zbraní, a to zbraní velké ráže, protitankových střel a různého vybavení,“ řekl Borrell. EU bude podle něj financovat i dodávky paliva pro ukrajinské vojenské stroje a další vojenský materiál. Konkrétní dodávky závisí na koordinaci členských států a Ukrajiny, Polsko se již nabídlo, že bude organizovat jejich převoz na ukrajinskou hranici.

Josep Borrell
Josep Borrell • Autor: REUTERS

Borrell také kritizoval běloruské referendum, v němž země ovládaná autoritářským vůdcem Alexandrem Lukašenkem schválila ústavní změny včetně zrušení neutrálního statusu Běloruska. To umožní případné umístění jaderných zbraní jiných států na běloruském území. „Víme, co to znamená. Že bude moci Rusko umístit své jaderné zbraně do Běloruska. To je velmi, velmi nebezpečná cesta,“ prohlásil Borrell. Ruský prezident Vladimir Putin v neděli nařídil pohotovost ruských jaderných sil, což však podle EU nic nemění na snaze podporovat bránící se Ukrajinu i dodávkami zbraní.


Pondělí, 14:02:  Česká národní banka zahájila kroky k odnětí bankovní licence Sberbank CZ. Důvodem je zhoršení situace banky v souvislosti s odlivem vkladů po napadení Ukrajiny Ruskem. V souvislosti s tím ČNB vydala předběžné opatření, kterým bance zamezila nakládání s aktivy a pasivy, včetně poskytování nových úvěrů a přijímání vkladů. Vklady klientů bank včetně Sberbank jsou ze zákona pojištěny do 100 tisíc eur pro jednoho vkladatele u jedné banky nebo družstevní záložny. „Likviditní krize Sberbank CZ byla způsobena externím, geopolitickým vývojem. Jedná se tak o izolovaný a specifický problém banky, která není významná z hlediska tuzemského bankovního sektoru. Ten tak i nadále zůstává jedním z nejrobustnějších a nejstabilnějších v Evropě,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.


Pondělí, 13:55: Při mohutném ruském ostřelování východoukrajinského města Charkov zahynuly desítky lidí. Zraněných jsou stovky. Přesný počet obětí není známý, město dopoledne kvůli ruské ofenzivě vyhlásilo zákaz vycházení. „Charkov byl právě mohutně ostřelován Grady (salvovými raketomety). Desítky mrtvých, stovky zraněných. Tuhle hrůzu by měl vidět celý svět,“ uvedl na Facebooku to poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Heraščenko. K příspěvku připojil záběry patrně z charkovské obytné čtvrti, na kterých jsou vidět oblaky dýmu a záblesky při dopadech raket. Ostřelování podle serveru Ukrajinska pravda zasáhlo okrajové čtvrti východně od centra města.

https://www.youtube.com/watch?v=UreR-qYgZwU

Boje hlásí i Mariupol, nejasná je situace okolo jaderné elektrárny záporožná na jihovýchodě Ukrajiny. Obě strany konfliktu tvrdí, že ji mají v držení. Raketa zasáhla obytný dům ve městě Černihiv.

K ostřelování Charkova dochází v době, kdy na ukrajinsko-běloruské hranici jednají ukrajinská a ruská delegace. Jde o první schůzku zástupců bojujících stran od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Klíčovým požadavkem Kyjeva je okamžité příměří a stažení ruských vojsk z ukrajinského území, Kreml před jednáním své požadavky neoznámil.

Od čtvrtka, kdy ruské jednotky vpadly na Ukrajinu, zemřelo nejméně 352 civilistů a 1684 lidí utrpělo zranění. S odvoláním na ukrajinské ministerstvo zdravotnictví to uvedla agentura Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně uvedl, že v uplynulých sedmi dnech zahynulo 16 dětí, 45 jich bylo zraněno. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že z Ukrajiny už kvůli ruské invazi uprchlo nejméně 368 tisíc lidí. (ceskenoviny.cz)


Pondělí, 13:00: Podle britského deníku The Times je v hlavním městě Kyjeve asi 400 ruských žoldnéřů, kteří mají za úkol zabít prezidenta Volodomyra Zelenského. Takzvaní Wagnerovci jsou ozbrojené milice blízké a loajální Vladimiru Putinovi, které v minulosti páchaly válečné zločiny například v Sýrii. Informace se k ukrajinské vládě dostala v sobotu ráno, a úřady proto ve městě zavedly zákaz vycházení, který měl pomoct odhalit ruské sabotéry. Prezident Zelenskyj dál zůstává v hlavním městě. (aktálně.cz)


Pondělí, 11:30: Jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací u běloruských hranic začala, Kyjev bude požadovat okamžité příměří a stažení ruských vojsk z ukrajinského území. Ruští vojáci se v noci na pondělí znovu pokusili prolomit obranu Kyjeva, všechny jejich pokusy ale selhaly, uvedla ukrajinská armáda. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jeho země požádá o okamžité přijetí do EU. (aktálně.cz)


Neděle, 22:20:  Ruské ministerstvo obrany poprvé přiznalo, že při bojích na Ukrajině utrpěla ruská armáda ztráty. Mluvčí Igor Konašenkov však žádné konkrétní údaje neuvedl. Tvrdil jen, že ruské ztráty jsou „mnohonásobně menší než počet zlikvidovaných nacionalistů“.  "Ruský vojenský personál prokazuje odvahu a hrdinství při plnění bojových úkolů speciální vojenské operace. Bohužel mezi našimi druhy jsou mrtví a zranění,“ prohlásil Konašenkov.

Podle údajů Kyjeva jich naopak je už přes 4000.  Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová  na facebooku napsala, že Rusko od začátku útoku na Ukrajinu přišlo o přibližně 4300 vojáků a také o 146 tanků, 27 letadel a 26 vrtulníků.

Konašenkov přiznal, že někteří ruští vojáci padli do zajetí. V této souvislosti tvrdil, že „ukrajinští nacionalisté“ několik zajatců mučí. Již dříve obvinil ukrajinské síly, že na předměstí Kyjeva poblíž letiště Hostomelu začaly „masově“ používat zakázanou munici s fosforem. V ukrajinských médiích nyní panují obavy, že by se ruské jednotky tímto obviněním mohly snažit zastřít vlastní použití této munice.

Russia Ukraine Military Operation
Invaze začíná… • Autor: Profimedia

Rusko zatím nasadilo asi dvě třetiny sil, které vyčlenilo pro vojenskou invazi na Ukrajinu. Nejmenovaný zástupce amerického Pentagonu v hodnocení ruského postupu na bojišti uvedl, že ruské jednotky kvůli odhodlané ukrajinské obraně postupují pomaleji, než očekávaly, a do jejich rukou zatím nepadlo žádné důležitější město. Rusko se ale může ze svých chyb poučit a poměr sil brzy zvrátit, poznamenal.

Podle činitele amerického ministerstva obrany přitom není zřejmé, jestli pomalý postup ruských vojáků způsobily chyby v plánování nebo provedení útoku. Svůj podíl na něm má zatím poměrně účinná ukrajinská obrana a také nedostatek paliva pro ruská vojenská vozidla. Podle USA zatím Rusko vypálilo asi 320 balistických střel krátkého doletu, pozemní jednotky jsou asi 30 kilometrů od Kyjeva a 50 kilometrů od Mariupolu. Boj o ukrajinský vzdušný prostor podle představitele Pentagonu dál pokračuje, ukrajinský systém protivzdušné obrany je nadále funkční. (aktuálne.cz)


Neděle, 22:00: Evropská unie zmrazí aktiva ruské centrální banky, vykáže vlivné ruské banky z mezinárodního platebního systému SWIFT a uzavře nebe pro jakékoliv ruské letadlo. V neděli to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a nyní ti potvrdilo večerní zasedání unijních ministrů zahraničí. Sankce zamíří i na Bělorusko jako režim „kolaborující“ na ruské agresi vůči Ukrajině. Sedmadvacítka dá navíc 450 milionů eur na vyzbrojení Ukrajiny.  (ceskenoviny.cz)  Čtěte také: Zmražení dolarů a eur ubere Putinovi část zdrojů k válčení


Neděle, 19:00: Evropská unie uzavře v reakci na ruský útok na Ukrajinu vzdušný prostor pro všechna ruská letadla včetně soukromých letounů ruských oligarchů. Evropský blok bude také vůbec poprvé společně financovat dodávky zbraní mimounijní zemi - Ukrajině. Uvedla to předsedkyně EU Ursula von der Leyen. Nová opatření by měli v neděli večer odsouhlasit ministři zahraničí zemí sedmadvacítky.

https://twitter.com/tomas_lindner/status/1497995173141389313

Nový balík sankcí by se podle šéfky komise měl zaměřit také na běloruský režim, který ruské armádě umožňuje útočit na Ukrajinu ze svého území. Jeho součástí je také vyloučení významných ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT či zákaz transakcí Ruské centrální banky. Na sankční seznam rovněž přibudou více než dvě desítky ruských činitelů či oligarchů.

https://twitter.com/tomas_lindner/status/1498005032507256838

„Evropská unie bude vůbec poprvé financovat nákup a doručení zbraní a dalšího vybavení zemi, která byla napadena. Toto je historický předěl,“ prohlásila von der Leyen. Podle unijních činitelů by sedmadvacítka ze společného fondu měla poskytnout stovky milionů eur zemím, které dodaly či dodávají zbraně a další vojenské vybavení Kyjevu. Řada členských států již uzavřela svůj vzdušný prostor ruským strojům a nyní se tento zákaz rozšíří na celou unii. (ceskenoviny.cz)


Neděle, 14: 40:  Ruský prezident Vladimir Putin nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti, uvedly agentury. Podle Putina se tak děje v reakci na agresivní prohlášení vedoucích představitelů členských zemí Severoatlantické aliance na adresu Ruska. „Agresivních vyjádření na adresu naší země se dopouštějí i vysocí představitelé předních zemí NATO, a proto přikazuji ministru obrany a náčelníkovi generálního štábu, aby uvedli síly odstrašování ruské armády do zvláštního režimu bojové pohotovosti,“ řekl Putin podle agentury TASS během porady v Kremlu, které se zúčastnil ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov. Zmíněné odstrašující síly zahrnují balistické rakety a další zbraně s konvenčními bojovými hlavicemi, ale také ruské jaderné zbraně. Rusko ve své strategii až dosud kladlo důraz především na jaderné odstrašování. (aktuálně.cz)

https://twitter.com/tomas_lindner/status/1498005032507256838


Neděle, 14:30:  Na  Václavském náměstí se v neděli konala zatím největší demonstrace na podporu Ukrajiny. Účastnily se jí desetitisíce lidí. Ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis se svojí ženou Olgou plynulou češtinou poděkovali za dosavadní podporu Čechů a vyzvali Západ k vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou, aby nemohlo útočit Rusko ze vzduchu. Na mítinku, kde se nad hlavami lidí vznášely ukrajinské vlajky a kde byl Vladimir Putin přirovnán k Adolfu Hitlerovi, vystoupil i premiér Petr Fiala. Informoval o nedávném telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, v němž vyjádřil jeho zemi i jemu osobně maximální podporu. „Na té fasádě je naše historická zkušenost. To je naše memento. To je jeden z důvodů, proč se nesmíme smířit s tím, že do nějaké země přijedou tanky a rozdrtí tam touhu po svobodě a demokracii,“ řekl také premiér před budovou Národního muzea nesoucí stopy sovětské invaze z roku 1968. Ředitel neziskové organizace Člověk v tísni Šimon Pánek pak oznámil vypravení humanitárního konvoje na západ Ukrajiny. Odjet má ještě v neděli. (on)

 


Neděle, 14:00: Česká vláda na nedělním zasedání schválila dodávku vojenského materiálu v hodnotě 400 milionů korun pro Ukrajinu. Po zasedání kabinetu to řekli premiér Petr Fiala (ODS) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Složení dodávky ministři nechtěli upřesnit, uvedli pouze, že nejde o lehké zbraně. Fiala řekl, že Česko je schopné materiál dopravit na Ukrajinu v řádu hodin, na převozu se již pracuje. Dříve v CNN Prima News uvedl, že přeprava by se měla uskutečnit v neděli odpoledne. Nová zásilka je vyšší než předchozí dodávka zbraní, kterou vláda schválila v sobotu. Ta měla hodnotu 188 milionů korun. Černochová v ČT řekla, že ukrajinská armáda obdrží dodávku schválenou v sobotu již za pár okamžiků. Armáda chvíli před tím na twitteru uvedla, že vlak se zbraněmi z Česka se už vykládá na místě určení.


Neděle, 13:30:  Kyjev se dál brání ruské invazi, ve městě nejsou žádné ruské jednotky, uvedl po poledni starosta ukrajinského hlavního města Vitalij Kličko podle agentury Reuters. Na sociální síti Telegram nicméně připustil, že ukrajinská armáda a policie ustavičně odhaluje a zneškodňuje ruské sabotéry a diverzanty v hlavním městě. Od začátku ruské invaze přišlo podle starosty v ukrajinském hlavním městě o život 31 lidí, včetně devíti civilistů. Mezi oběťmi je i jedno dítě. Dalších 106 lidí utrpělo zranění.

Ukrajinským silám se podařilo odvrátit teroristický útok v River Mall, největším nákupním a zábavném středisku v levobřežní části metropole, oznámil poradce ministra vnitra Anton Heraščenko. Stalo se tak díky občanovi, který upozornil policii na batoh, opuštěný neznámým „vousáčem“. Policisté zjistili, že v batohu jsou trhaviny. Za pomoci záznamu z kamer se podařilo najít tři podezřelé muže, jednoho - údajně příslušníka ruských sil - ukrajinské bezpečnostní síly zadržely, po dvou dál pátrají.

V noci ale začal jižně od města po ostřelování hořet zásobník ropy. Útok způsobil ohromnou explozi, po níž se vzduch zaplnil hustým, černým kouřem na kilometry daleko, úřady doporučily neotvírat okna. Není jasné, zda si incident vyžádal oběti na životech.


Neděle, 10:00:  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj  vyzval svět, aby Rusko zbavil hlasovacího práva v Radě bezpečnosti OSN. Počínání Ruska, které ve čtvrtek zahájilo invazi na Ukrajinu, je podle ukrajinského prezidenta na hraně genocidy. Moskva ještě zintenzivní své útoky na civilní cíle, počínání sousední země je nyní hlavně pomstou, míní Zelenskyj. „Chystají se (Rusové) ještě více bombardovat naše ukrajinská města, chystají se ještě více zabíjet naše děti. To zlo, které postihlo naši zemi, musí být zničeno,“ zdůraznil prezident, který se stále nachází v ruskými vojsky obléhaném Kyjevě.

Ruské počínání označil za pomstu, za úmyslně zvolenou taktiku ničení měst a ubližování lidem. A pachatelé těchto zločinů by měli být podle prezidenta pohnáni před mezinárodní soud. „Ruské zločiny proti Ukrajině nesou známky genocidy,“ prohlásil Zelenskyj. Ruská strana odmítá, že by útočila na civilní objekty, míří prý jen na ukrajinskou vojenskou infrastrukturu. Slovy o údajné genocidě ruskojazyčného obyvatelstva na východě Ukrajiny Moskva v minulých dnech zdůvodňovala svůj útok na Ukrajinu.

https://twitter.com/tomas_lindner/status/1497884666862395394

Zelenskyj také  vyzval cizince, aby přijeli na Ukrajinu vytvořit legionářskou jednotku, která by se poté zapojila do boje proti ruské agresi a pomohla bránit ukrajinskou svrchovanost. Na základě nařízení o vojenské službě v ozbrojených silách schváleného prezidentským dekretem v roce 2016 mají na Ukrajině cizinci právo vstoupit do tamní armády na základě smlouvy na dobrovolném základě, působit mohou také v řadách ukrajinské teritoriální obrany, uvedla ukrajinská média.

Také ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na twitteru vyzval všechny cizince ochotné bránit Ukrajinu, aby se zapojili do budoucí jednotky, kterou značil za Mezinárodní legii. Britský list Daily Star nicméně varoval před přímým zapojením osob z členských států NATO do bojů proti Rusku. List dodal, že v obavě z ruské reakce pravděpodobně nebudou představitelé západních států nikoho povzbuzovat, aby šel jako dobrovolník bojovat na Ukrajinu.

https://twitter.com/DmytroKuleba/status/1497840669066502145


Neděle, 10:00: Ruská delegace dorazila do Běloruska, kde by měla jednat se zástupci ukrajinské strany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale zdůraznil, že nehodlá vyjednávat v Bělorusku, které má podíl na ruské agresi proti jeho zemi. Jinde je rozhovorům otevřen. Boje na Ukrajině mezitím sílí. (aktuálně.cz)


Neděle, 8:30: Ruští vojáci se dostali do Charkova, druhého největšího města Ukrajiny, které leží třicet kilometrů od ruských hranic. Neznámo jak velká skupina vojáků s lehkými obrněnci pronikla do centra města. Tam teď probíhají těžké boje. Pokud se ve městě udrží a překonají ukrajinský odpor, znamenalo by to pro ruskou armádu pokrok - o dobytí Charkova, města o velikosti Prahy a metropole východu země, se snaží od počátku invaze.

Zatím se zdá, že je neúspěšná ruská snaha o dobytí Kyjeva. Ráno je situace ve městě stejná jako večer, byť v noci opět probíhalo ostřelování a podle informací ukrajinských úřadů i boje se skupinami diverzantů. Ruským jednotkám se dostat hlouběji do města nepodařilo. Jejich rakety ale zasáhly sklad ropy u Kyjeva, plynovod u Charkova a údajně těsně minuly sklad jaderného odpadu.

Společnost SWIFT se připravuje na realizaci západních sankcí a odpojení ruských bank od tohoto klíčového komunikačního systému, bez něhož je obtížné či rovnou nemožné provádět finanční transakce. (tb)


Tímto sobotní online zpravodajství z konfliktu na Ukrajině končí.

Sobota, 23:00:  Kyjev čelí v noci ze sobotu na neděli dalšímu ostřelování. Podle ukrajinské televize TSN zasáhly rakety i nemocnici pro onkologicky nemocné děti. Vláda varovala před dalším mohutným útokem a vyzvala obyvatele, aby se schovali do krytů. Tvrdé boje probíhají u východoukrajinského Charkova, který je druhým největším městem v zemi.

Kreml uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin nařídil v pátek pozastavení postupu na Ukrajině, ale v sobotu jej obnovil s argumentem, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl vyjednávat. Zelenskyj ale Putina k jednání vyzval v jednom ze svých nejnovějších videoprojevů. Jeho mluvčí odmítl, že by se bránil jednání, a jeho poradce Mychajlo Podoljak to označil za ruskou taktiku. Britské ministerstvo obrany navíc uvedlo, že nedošlo ani k údajnému přerušení ruských operací. Současně řeklo, že ruský postup spíše zpomalil, což kromě ukrajinského odporu přičítá i logistickým problémům.


Sobota, 22:30: Ukrajinci teď očekávají útoky na obytné domy, říká reportér Boháč


Sobota, 22:00: Evropská komise se společně s lídry nejlidnatějších zemí Evropské unie, Spojenými státy, Kanadou a Británií dohodla na snaze odpojit vybrané ruské banky od globálního systému SWIFT, který je klíčový pro mezinárodní finanční transakce. Oznámila to předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, která v projevu označila počínání ruské armády na Ukrajině za barbarské. Krok podporuje i Německo, které se zpočátku stavělo proti.

swift_profimedia
Demonstranti v Berlíně žádají co nejtvrdší sankce proti Rusku • Autor: Profimedia

Po odpojení Ruska od zmíněného systému v posledních dnech hlasitě volali nejen lídři ukrajinské vlády, ale i mnozí politici v členských zemích EU nebo v USA. Von der Leyen odpojení ruských bank navrhne lídrům členských zemí unie. Už předtím bylo na neděli svoláno jednání unijních ministrů zahraničí týkající se protiruských sankcí. Západ zároveň ohlásil další opatření, která mají zvýšit izolaci Ruska od globální ekonomiky a oslabit schopnost Moskvy financovat válku na Ukrajině po čtvrtečním útoku ruských jednotek. Cílem nových sankcí je paralyzovat aktiva ruské centrální banky a zabránit ruským oligarchům ve využívání svých majetků na západních trzích. (ceskenoviny.cz)


Sobota, 20:00: V evropských městech  třetím dnem po sobě vyšly do ulic desetitisíce lidí, aby protestovaly proti invazi ruských sil na Ukrajinu. Na demonstraci v Tallinnu se podle odhadu policie sešlo na 30 tisíc lidí, tisíce lidí provolávaly protiválečná hesla v Mnichově a Frankfurtu nad Mohanem, před sídlem OSN v Ženevě, ve Vídni, v Římě nebo v Marseille. Demonstrovalo se i v Praze.

„Svět, který jsme znali ještě před týdnem, už neexistuje,“ řekl na shromáždění v Tallinnu estonský prezident Alar Karis. „Nejde tady o válku ruského národa proti Ukrajině a Ukrajincům. Je to válka prezidenta Putina,“ dodala hlava státu. Prezident zároveň apeloval na všechny, aby otevřeli dveře ukrajinským uprchlíkům, kteří hledají bezpečný azyl.

V Helsinkách se na několika demonstracích proti ruskému útoku sešlo přes 10 tisíc lidí, jedna z nich se konala před ruskou ambasádou. Obyvatelé Finska, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, mají po událostech na Ukrajině velké obavy také o bezpečnost své země.

https://www.youtube.com/watch?v=rm1gRbTpB-s

Ve Švýcarsku se sešlo asi  tisíc  lidí na ženevském náměstí Place des Nations přímo naproti hlavnímu sídlu OSN. Lidé tam byli často oblečeni do žluté a modré a provolávali hesla „sláva Ukrajině“ nebo „vrah Putin“. V projevech mluvčí žádali přísnější západní sankce proti Rusku včetně vyřazení z platebního systému SWIFT a ustavení bezletové zóny nad Ukrajinou. Mnozí apelovali i na švýcarskou vládu, aby zaujala vůči Moskvě tvrdší postoj a nařídila například zmrazení účtů ruských oligarchů ve švýcarských bankách. Kromě Ženevy se demonstrovalo také v Bernu, v Basileji, Lucernu či Bellinzoně.

Ve Vídni se dopoledne sešly tisíce lidí na náměstí Platz der Menschenrechte. Emotivně vypjatou atmosféru shromáždění podpořili svými projevy Ukrajinci, kteří se slzami v očích prohlašovali, že se s ruským obsazením Ukrajiny nikdy nesmíří.

Ve Frankfurtu nad Mohanem protestní akce pod názvem Solidarita s Ukrajinou - Mír ve východní Evropě přilákala tisíce lidí. „Když se tady na ty lidi podíváte, tak vidíte, že všichni mají strach… Měli jsme 80 let mír a teď najednou válka znovu vtrhla do Evropy,“ řekl agentuře Reuters Stefan Pischel, jeden ze zhruba pěti tisíc protestujících na mnichovském náměstí Karlsplatz. Lidé s transparenty a vlajkami demonstrovali proti ruské invazi také ve Vilniusu, Římě, Istanbulu, Nikósii či Sofii. Další protesty jsou plánovány na neděli. Například v Berlíně očekávají pořadatelé přes 20 000 lidí.


Sobota, 19:00:  Ministerstvo vnitra odhaduje, že z Ukrajiny do Česka přijelo nyní mezi 1000 a 2000 Ukrajinců. Oficiální cestou přes pobytová zařízení a žádosti o pomoc jich zatím prošly jenom stovky. Vláda má v první fázi připraveno 5000 míst, které je schopná a ochotná nabídnout, další místa bude poptávat u krajů. České televizi to po jednání krizového štábu ministerstva vnitra řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Ono je těžké mapovat. My nemáme tu hranici. My máme otevřenou hranici mezi Slovenskou republikou a Českou republikou. Mnoho lidí sem přijíždí po vlastní ose. My samozřejmě teprve budeme mapovat, kolik jich tady reálně je. My odhadujeme, že v současné době to mohou být nižší tisíce. Myslíme si někde mezi tisícovkou dvěma tisícovkami lidí,“ uvedl Rakušan. Další ubytovací kapacity bude poptávat u krajů. „Nemáme vrchní limit, nebudeme říkat, kolik přijmeme,“ dodal.


Sobota, 16:30:  Celkem 27 zemí, včetně států Evropské unie, USA a Velké Británie, souhlasilo s poskytnutím více zbraní nebo zdravotnické pomoci Ukrajině. Uvedla to televize Sky News. Britský ministr obrany Ben Wallace podle ní v pátek večer uspořádal virtuální dárcovskou konferenci zaměřenou na vojenskou pomoc Ukrajině, kterou ve čtvrtek vojensky napadlo Rusko. S další pomocí počítá i Česká republika. Ukrajinská ambasáda se během soboty evakuuje z Moskvy do Lotyšska. (ct24)

https://twitter.com/tomas_lindner/status/1497635642016161796


Sobota, 15:54: Rusko by mohlo v reakci na sankce přijaté Západem kvůli ruské invazi na Ukrajinu zabavit majetek podniků a občanů ze Spojených států, zemí Evropské unie a dalších států, prohlásil bývalý prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní místopředsedou bezpečnostní rady. Za nespravedlivé označil páteční rozhodnutí pozastavit členství Ruska v Radě Evropy, ale podotkl, že je to dobrá příležitost pro to, aby Rusko mohlo za sebou „prásknout dveřmi“ a obnovit řadu důležitých institutů, například trest smrti v případě těžkých zločinů.

Dmitrij Medveděv a Vladimir Putin; ilustrační foto
Dmitrij Medveděv a Vladimir Putin; ilustrační foto • Autor: REUTERS

Dále uvedl, že zahraničí Rusko straší zabavováním peněz ruských občanů a podniků - a Moskva na takové jednání odpoví zrcadlově. „(Odpovíme) zabavením prostředků cizinců a zahraničních společností v Rusku podle starého principu,“ napsal Medveděv na sociální síti VKontaktě. „A možná znárodněním majetku osob, které mají registraci v nikoli přátelských jurisdikcích. Jako jsou USA, státy EU a řada zemí anglosaského světa, které s tím souhlasí.“


Sobota, 15:30: Čína pomohla Rusku „odpružit“ sankce již po anexi Krymu v roce 2014, po níž se obě mocnosti začaly rychleji sbližovat. Ani tehdy - nebo během agrese v Gruzii v roce 2008 - se ale jasně na ruskou stranu nepostavila, dodnes například neuznala anexi Krymu. Stále lepší vztahy a vzájemnou důvěru nicméně ilustruje fakt, že Rusko přemístilo ze svého dálného východu desítky tisíc vojáků směrem k ukrajinské hranici. (Pokud se Čína a Rusko ještě víc sblíží, bude mít Západ špatné karty)


Sobota, 15:20: Česká republika od půlnoci na neděli úplně uzavře vzdušný prostor aerolinkám z Ruska. Dosud směla letadla nad územím ČR přelétat.  ČR již o půlnoci z pátku na sobotu zakázalo provoz všech ruských leteckých dopravců na svém území. Omezení se týkala linek, které by létaly na tuzemská letiště. Zároveň v sobotu Rusko dnes uzavřelo vzdušný prostor pro letecké dopravce z České republiky, Polska a Bulharska.

„Stupňujeme opatření proti ruské agresi na Ukrajině. S platností od půlnoci uzavíráme pro všechna letadla ruských dopravců vzdušný prostor nad ČR. Navazujeme na páteční rozhodnutí, kterým jsme zakázali ruským leteckým společnostem přistávat a vzlétat z našeho území, a na rozhodnutí z půlky týdne, kdy jsme přestali povolovat ruské nepravidelné lety do České republiky,“ uvedl v tiskovém prohlášení ministr dopravy Martin Kupka (ODS). V České televizi upozornil, že jde zřejmě o poslední krok v leteckém provozu, protože další možná opatření již ani nejsou k dispozici.

Na uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla se dohodli Litva, Lotyšsko a Estonsko. Rovněž Polsko nebo Bulharsko uzavřely svůj vzdušný prostor pro ruská letadla. Británie hned ve čtvrtek, v den zahájení ruské invaze, s okamžitou platností zakázala strojům ruské letecké společnosti Aeroflot přistávat na svém území. V reakci na to pak Moskva zakázala britským aerolinkám vstup do ruského vzdušného prostoru, který je přitom důležitý pro letecké spojení mezi Evropou a Asií. Rovněž Polsko zavřelo pro ruská letadla svůj vzdušný prostor.


Sobota, 14:00 - Slovensko od sobotního poledne vyhlásilo v zemi stav mimořádné situace. Činí tak v souvislosti s příchodem lidí, kteří utíkají před boji na Ukrajině. Slovenský premiér Eduard Heger po zasedání vlády uvedl, že pro obyvatele Slovenska se nic nemění. „Cílem vyhlášení mimořádné situace je vytvořit podmínky pro přijetí nezbytných opatření k zamezení a zmírnění následků mimořádné události v souvislosti s hromadným přílivem cizinců na území Slovenské republiky,“ uvedl kabinet.

Členové vlády a šéfové dalších centrálních úřadů státní správy mají přijímat opatření k civilní ochraně obyvatel a činit opatření k řešení krizové situace. Vláda rovněž zplnomocnila premiéra Hegera a ministra vnitra Romana Mikulce, aby mimo jiné řídili záchranné práce. Slovenská policie v sobotu oznámila, že za posledních 24 hodin odbavila na východní hranici 10.526 vstupů do země. Před ruským útokem na Ukrajinu to bylo 1444 vstupů denně. Čekací doba na hraničních přechodech je podle policie v současnosti osm až deset hodin, zvýšený počet nelegálních přechodů hranic policie nezaznamenala.


Sobota, 13:15: Hlavní ruské síly jsou podle britského ministerstva obrany 30 kilometrů od centra Kyjeva. Ukrajinské síly kladou ruskému postupu silný odpor. Na Kyjev míří rakety, poškozeny jsou i civilní objekty, desítky lidí podle starosty Vitalije Klička utrpěly v noci na sobotu zranění. Bojuje se ale i jinde na Ukrajině. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval svět, aby diplomaticky i ekonomicky izoloval Rusko včetně ropného embarga. Do země dorazila kolona kamionů naložených municí a zbraněmi, které Polsko předalo Ukrajině, pomoc avizovaly i další země včetně Česka. (ct24)


Sobota, 12:00: Ukrajinský prezident Zelenskyj na svém twitterovém účtu informoval také o velmi důležitém obsahu telefonátu s italským premiérem Mariem Draghim. Ten mu údajně slíbil vojenskou pomoc, ale především podpořil vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT. Itálie - vysoce závislá na dovozu ruského plynu - ještě na čtvrtečním summitu EU spolu s Německem, Kyprem a Maďarskem platila k hlavním odpůrcům této tvrdé sankce.

https://twitter.com/tomas_lindner/status/1497530542811664388


Sobota, 11:18: Při pokračujících bojích o ukrajinské hlavní město Kyjev bylo v noci na soboty zraněno 35 lidí včetně dvou dětí, uvedl starosta města Vitalij Kličko. Podle agentury Reuters ale není jasné, zda se toto oznámení týká pouze civilistů. Jedna z raket zasáhla v Kyjevě vícepodlažní obytný dům, tento incident si ale nevyžádal mrtvé ani zraněné. V noci bylo v Kyjevě slyšet výbuchy a střelbu z automatických zbraní. Na sociálních sítích se objevily záběry hořících vozidel na kyjevské třídě Vítězství. Ruské jednotky se také u Kyjeva snaží ovládnout vodní elektrárnu, která leží na severním okraji metropole na Kyjevské přehradě.

Ukrajinská prezidentská kancelář sdělila, že do pátečního rána v bojích s ukrajinskými silami v zemi zemřelo přes 3500 ruských vojáků a 200 jich bylo zajato, tento údaj ale zatím není potvrzen z dalších zdrojů. Agentura Interfax-Ukrajina pak s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví informovala, že ruské vojenské operace si vyžádaly životy 198 Ukrajinců včetně tří dětí.

https://twitter.com/ZelenskyyUa/status/1497450853380280320

Ruské síly podle ukrajinských představitelů vypálily kromě Kyjeva rakety a střely s plochou dráhou letu z Černého moře na města Sumy, Poltavu a Mariupol, u něhož pokračují tvrdé boje. Použití těchto střel k zacílení vojenské infrastruktury potvrdilo podle agentury Interfax i ruské ministerstvo obrany.

Starosta Kličko v sobotu ráno sdělil, že v Kyjevě zatím není významná přítomnost ruských sil, ačkoli ve městě působí sabotážní skupiny. Radnice ráno vyzvala obyvatele, aby zůstali v krytech, protože v ulicích se válčí. Na sociálních sítích se objevily záběry hořících vozidel na kyjevské třídě Vítězství. Ruské nálety se podle ukrajinských médií snažily vyřadit tepelnou elektrárnu v Kyjevě. Rusové si také vzali za cíl vojenskou jednotku poblíž stanice metra Berestejska.

Střelba z automatických zbraní se podle zpráv ze sociálních sítí rozléhala také u zoologické zahrady. Objevovaly se také zprávy o střelbě na jihozápadním okraji metropole a o pokračující střelbě na severních předměstích.

https://twitter.com/jancizinsky/status/1497521293742288897

Ruské vojenské velení ohlásilo, že ovládlo město Melitopol na jihu Ukrajiny, uvedla dnes agentura Interfax. Leží na jihu Zaporožské oblasti, jde o druhé největší město v této oblasti s asi 150 000 obyvateli. Místní obyvatelé vyššího věku podle ruského ministerstva obrany vycházeli na ulice s rudými prapory a vítali ruské vojáky. Ukrajinští obránci podle agentury Unian ještě v pátek večer kladli tvrdý odpor ruským jednotkám, které podle agentury ostřelovaly i místní nemocnici. V ruských médiích se objevila tvrzení, že „na osvobození města“ se podílely jednotky proruských separatistů z východoukrajinského Donbasu.

Zelenskyj v sobotu časně ráno na twitteru zveřejnil další video, na němž sám sebe natočil v ulicích Kyjeva. Snažil se tak vyvrátit nepravdivé informace ze sociálních sítí, že se vzdal a vyzval armádu, aby složila zbraně. Na twitteru Zelenskyj rovněž uvedl, že ráno hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a že na cestě jsou další zbraně a vybavení od partnerů Ukrajiny.

Už v pátek večer zveřejnil ukrajinský prezident video, na němž vyzval Ukrajince, aby vydrželi další noc bojů.  V sobotu na twitteru také vyzval Evropskou unii, aby rozhodla o rychlém členství Ukrajiny.


Sobota, 10:50: Desetitisíce motivovaných obránců můžou město bránit měsíce, říká Soukup v DVTV


Sobota, 09:45: Česká vláda v sobotu schválila další pomoc Ukrajině, která čelí ruskému útoku. Do země pošle kulomety, samopaly, odstřelovací pušky, pistole a odpovídající munici v hodnotě 188 milionů korun. Na Twitteru to uvedlo ministerstvo obrany. Česká strana také zajistí dopravu materiálu na místo, které určí ukrajinská strana. (čt24)


Sobota, 9:30: Ruské útoky na Kyjev v noci na sobotu mířily na strategické cíle a měly za cíl vyřadit z provozu tepelnou elektrárnu. Z města byly slyšet výbuchy i střelba z automatických zbraní. Prezident Volodymyr Zelenskyj podle ukrajinských zdrojů opakovaně odmítl americkou nabídku na evakuaci a nadále řídí obranu metropole. V sobotu ráno natočil video, na němž vzkazuje, že Ukrajina se bude proti Rusku bránit dál. (aktuálně.cz)


Sobota: 8,00: Veřejná prohlášení na demonstracích i sociálních sítích, která schvalují útok Ruska na Ukrajinu nebo vyjadřují podporu vedení Ruska, mohou být za současných okolností posuzována jako trestný čin, za který hrozí až tříleté vězení. V tiskové zprávě to uvedl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. „Svoboda projevu je v ústavněprávní rovině zakotvena v článku 17 Listiny základních práv a svobod. Každý má právo vyjadřovat své názory způsobem, který považuje za vhodný. Ale i svoboda projevu má v demokratickém právním státě své limity,“ napsal.

https://twitter.com/PolicieCZ/status/1497477368528740355

Pokud by někdo veřejně, tedy například na demonstracích, ale i na internetu vyjadřoval souhlas s útokem Ruska na Ukrajinu, podporoval jej nebo vyjadřoval podporu čelným představitelům Ruska, mohl by se za určitých podmínek dopustit trestného činu schvalování trestného činu, případně trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Za taková provinění hrozí podle zákona trest vězení v prvním případě až na rok, v druhém případě na šest měsíců až tři roky. Policie na twitteru  uvedla, že spolu se státními zastupitelstvími bude obdobné projevy na veřejných shromážděních i v kyberprostoru důkladně analyzovat, jestli nenaplňují skutkovou podstatu zmíněných trestných činů. (ceskenoviny.cz)


Pátek, 23:30: „Tuto noc zahájí útok. Nepřítel použije veškerou svou sílu na všech frontách, aby prolomil naši obranu. Tuto noc musíme stát na místě. Nyní se rozhoduje o osudu,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že dnešní noc bude velmi těžká, ale po ní přijde ráno. Takřka současně s tím se zároveň objevila zpráva, že Ukrajina a Rusko jednají o místě a čase rozhovorů. Uvedl to  na sociálních sítích mluvčí prezidenta Zelenského. „Ukrajina byla a je připravena mluvit o příměří a míru,“ napsal mluvčí Sergej Nikiforov. (aktuálně.cz)

https://twitter.com/ukraine_world/status/1497333447873888257


Pátek, 21:00:  Druhý den ruské invaze na Ukrajinu, největší pozemní války v Evropě od druhé světové války, se soustředil na hlavní město. Střelba a výbuchy byly slyšet z různých částí Kyjeva už od rána a zněly čím dál blíže k vládní čtvrti v centru, napsala agentura AP. „V mlze války není jasné, jak velká část Ukrajiny zůstává pod ukrajinskou kontrolou a jak velké či malé části se ruské síly zmocnily,“ poznamenala agentura. Připomněla, že podle britského ministerstva obrany jsou ruské kolony postupující na Kyjev vzdáleny ještě více než 50 kilometrů od centra města. Ke střetům ale již dochází na severních předměstích Kyjeva. Těžké boje hlásí ukrajinská média z města Ivankiv asi 60 kilometrů od metropole.

Ruská armáda uvedla, že se zmocnila strategického letiště Hostomel u Kyjeva, což jí umožnilo rychle přemístit síly k dobytí hlavního města. Rusové tvrdí, že již město odřízli od západu, což je směr, kterým se vydali mnozí z uprchlíků před invazí k polské hranici.  V Kyjevě je podle BBC nejvíce napjatá situace ve čtvrti Oboloň na severu metropole, kde byly během dne slyšet výbuchy a odehrávaly se potyčky s diverzanty. Dobrovolníkům tam rozdávali zbraně, zatímco armádní jednotky budovaly obranné pozice na okrajích metropole. V centru několikrát během dne sirény ohlásily letecký poplach.

Intenzivní palba se soustředila na most přes řeku Dněpr, který spojuje západní a východní část města. Asi 200 ukrajinských vojáků zaujalo obranné pozice a krylo se za obrněnými vozidly a pod mostem. Další klíčový most vedoucí do hlavního města byl vyhozen do povětří.

https://www.youtube.com/watch?v=bzSAjQZXDOE

V Kyjevě podle videa natočeného před sídlem prezidentské kanceláře zůstává prezident Volodymyr Zelenskyj, jeho spolupracovníci a premiér Denys Šmyhal. Kyjevský starosta Vitalij Kličko označil situaci za hrozivou, ruská vojska postoupila až k hlavnímu města. „Příští noc a ráno budou bez přehánění velice složité. Ruská vojska jsou už u hlavního města. Vojáci a policisté zneškodňují ve městě diverzní skupiny,“ napsal na sociální síti podle agentury Interfax-Ukrajina.  Úřady tak varovaly občany, aby okamžitě zamířili do bunkrů, protože hrozí bezprostřední nebezpečí bombardování. Několik střel podle Klička dopadlo nedaleko kyjevské elektrárny.

Ukrajinští představitelé ohlásili nejméně 137 mrtvých na ukrajinské straně a stovky zabitých na straně ruské, podle ukrajinského ministerstva obrany ruské ztráty jen v pátek přesáhly tisícovku vojáků, což nebylo možné ověřit. Ruské úřady žádné údaje nezveřejnily. Představitelé OSN odhadli, že asi 100 tisíc lidí opustilo své domovy. Podle odhadů by počet uprchlíků mohl dosáhnout až pěti milionů, pokud by se boje dále vyostřily. (ceskenoviny.cz)


Pátek, 19,14: Severoatlantická aliance v reakci na ruskou agresi posiluje své východní křídlo a v případě potřeby rozmístí v Evropě další jednotky. Shodli se na tom prezidenti a premiéři zemí NATO během mimořádného videosummitu, který vyjádřil podporu Ukrajině, aniž ale přislíbil Kyjevem požadované zbraně. Lídři aliančních zemí zároveň ve společném prohlášení tvrdě odsoudili ruskou invazi a označili krok prezidenta Vladimira Putina za „hrozivou strategickou chybu“. „Tento dlouho plánovaný útok na Ukrajinu, nezávislou, mírumilovnou a demokratickou zemi, je brutální a zcela nevyprovokovaný a neospravedlnitelný,“ shodla se třicítka lídrů států NATO.

Americký prezident Joe Biden s ostatními vůdci aliančních zemí hledal způsob, jak zajistit bezpečí zejména zemí ležících v blízkosti Ruska. Aliance již v minulých týdnech posílila počet vojáků na svém východním křídle a Spojené státy ve čtvrtek rozhodly o vyslání dalších 7000 příslušníků americké armády do Evropy. Německo dnes oznámilo nasazení několika lodí, zapojují se i další západoevropské státy.

„Učiníme všechna rozmístění potřebná k tomu, abychom zajistili silné a spolehlivé odstrašení a obranu celé aliance,“ uvedli šéfové států v prohlášení. Lídři také přislíbili Kyjevu další „politickou a praktickou podporu“. NATO přitom opakuje, že přímo na Ukrajině zasahovat nehodlá a ačkoli některé členské země Ukrajině dodávají zbraně a vojenské vybavení, jako celek se na tom aliance neshodla.


Pátek, 18:50: Státy Evropské unie schválily druhý balík sankcí proti Rusku v reakci na jeho útok proti Ukrajině. Evropský blok vedle omezení významných sektorů ruské ekonomiky zmrazí majetek prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Po jednání unijních ministrů zahraničí to uvedl lotyšský ministr Edgars Rinkévičs. EU rovněž zahájila přípravu dalšího balíku opatření, která mají ještě zásadněji ochromit ruskou ekonomiku. (Sankce bez odpojení od SWIFT? Zatím je to zakolísání, za týden to bude selhání a Další sankce EU proti Rusku: Zasažena má být většina bank, ale klíčový SWIFT v odvetě není)


Pátek, 17:35: Rozporuplné zprávy přicházejí ohledně možností rusko-ukrajinského jednání. Ruský prezident Vladimir Putin v pátek odpoledne označil vedení Ukrajiny za bandu narkomanů a neonacistů, s níž neočekává dohody. Vyzval ukrajinskou armádu, aby provedla převrat. Nedlouho předtím Putin podle čínské televize CCTV tamějšímu prezidentovi Si Ťin-pchingovi tvrdil, že Rusko je ochotno s Ukrajinou jednat na vysoké úrovni. Portál RBK Ukrajina informoval, že prezident Volodymyr Zelenskyj opět vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby kvůli bojům přistoupil na diplomatická jednání.  Zároveň podle agentury Unian vyzval obyvatele evropských zemí s bojovými zkušenostmi, aby se aktivně zapojili do obrany jeho země a Evropy. „Pokud v Evropě máte bojové zkušenosti a nechcete se dívat na nerozhodnost politiků, můžete přijet do naší země a společně s námi bránit Evropu,“ řekl. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dříve podle agentury TASS uvedl, že Moskva je připravena vyjednávat s Kyjevem teprve poté, co Ukrajina složí zbraně, a že Zelenskyj promarnil příležitosti k jednání. V pátek odpoledne ale agentura RIA Novosti s odkazem na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova napsala, že Rusko je připraveno jednat a nabízí, že pošle svoji delegaci do Minsku. Mezitím pokračují boje v ukrajinské metropoli, k níž se Rusové blíží z několika směrů. (ct24)


Pátek, 17:20: Prezident Miloš Zeman navrhl vyloučení Ruska z platebního systému SWIFT, jinak hrozí během několika dnů okupace celé Ukrajiny. Nad podobou současných sankcí vyjádřil pochybnosti, přijaté „černé listiny“ označil za legrační. Zeman to řekl na dnešním summitu zemí B9, tedy členských zemí NATO ze střední a východní Evropy. Zúčastnil se ho on-line. Přepis Zemanova vyjádření zveřejnil Pražský hrad na svém webu. Zeman již ve čtvrtek tvrdě odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině, označil ji za zločin proti míru. Kromě summitu B9 se v pátek společně s premiérem Petrem Fialou (ODS) účastní i videosummitu NATO. (ceskemoviny.cz)


Pátek, 16:45: Ruské síly přišly během invaze o 2800 vojáků, tvrdí ukrajinské ministerstvo obrany. Podle serveru Ukrajinska pravda jde o zabité, raněné a zajaté. Náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová dále tvrdí, že ruské síly přišly od začátku invaze o zhruba 80 tanků, 516 bojových obrněných vozidel, deset letadel a sedm vrtulníků. Údaje nelze ověřit z jiných zdrojů. (ceskenoviny.cz)


Pátek: 16:20: Ruská armáda sice vládne zničující destruktivní silou, avšak ne vysoce přesnými zbraněmi jako vyspělé západní armády. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký se proto v rozhovoru pro Aktuálně.cz obává velkých ztrát na životech při obsazování zalidněných městských aglomerací, jako je Kyjev nebo Charkov. „Vladimiru Putinovi jde o trvalé ovládnutí Ukrajiny. Její pohlcení Ruskem,“ tvrdí. (aktuálně.cz)


Praha, 16:10: Česko zakáže od páteční půlnoci provoz všech ruských leteckých dopravců na svém území. Omezení se bude týkat linek, které by létaly na tuzemská letiště. Novinářům to řekl ministr dopravy Martin Kupka. Opatření česká vláda přijala v součinnosti s Polskem. Rovněž tamní premiér Mateusz Morawiecki sdělil, že země uzavře svůj vzdušný prostor letadlům, která patří ruským leteckým společnostem. Varšava tento krok podnikla v souvislosti s krizí na Ukrajině, proti které ve čtvrtek ráno Rusko zahájilo vojenskou operaci. (ceske noviny)


Pátek, 15:17: Ruští výsadkáři obsadili strategické vojenské letiště Hostomel, které se nachází na okraji Kyjeva, uvedlo podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Tvrdí zároveň, že při dobývání letiště ruští vojáci zlikvidovali 200 příslušníků ukrajinských sil a ruské vojsko posléze odřízlo ukrajinskou metropoli ze západu. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko podle agentury Reuters prohlásil, že město vstoupilo do obranné fáze. Ukrajinské ministerstvo obrany mezitím prohlásilo, že během současných bojů bylo na Ukrajině zabito více než 1000 ruských vojáků, uvedla agentura Reuters. Výsadek ruských vojáků v prostoru letiště Hostomel různé zdroje ohlásily ohlásily již ve čtvrtek; z této lokality pak prakticky celý den přicházely nepřehledné informace o bojích.

„Ruské ozbrojené síly 24. února (ve čtvrtek) provedly úspěšnou výsadkou operaci v oblasti letiště Hostomel na předměstí Kyjeva. Při dobytí letiště bylo zlikvidováno více než 200 nacionalistů ze speciálních jednotek Ukrajiny. Ruské ozbrojené síly neutrpěly žádné ztráty,“ prohlásil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Výsadkové jednotky se podle něj spojily s dalšími ruskými silami a armáda prý zablokovala Kyjev od západu. Ukrajina zatím tuto informaci nepotvrdila.

https://www.youtube.com/watch?v=jfK_wkWgUl4

Starosta metropole Vitalij Kličko mezitím řekl, že Kyjev vstoupil do obranné fáze, situace je podle něj složitá. „V některých čtvrtích jsou nyní slyšet výstřely a výbuchy. Ukrajinští vojáci zneškodňuje diverzní skupiny. Bohužel některé z těchto skupin sabotérů už pronikly do Kyjeva. Nepřítel chce srazit hlavní město na kolena a zničit nás. " Starosta zároveň apeloval na obyvatele Kyjeva, zejména ve čtvrti Oboloň, aby neopouštěli své domovy a úkryty. "Udělejte si zásoby vody, jídla a nezbytných věcí, připravte si teplé oblečení, deky, které si můžete vzít do úkrytu,“ dodal. Podle agentury Reuters přijíždějí do metropole ukrajinské vojenské vozy, aby město bránily.

Letiště v Hostomelu má dlouhou vzletovou a přistávací dráhu schopnou pojmout těžká dopravní letadla. Jeho obsazení umožňuje Rusku přepravovat vojáky přímo na předměstí Kyjeva. Hostomel leží sedm kilometrů severozápadně od Kyjeva. Jeden z poradců ukrajinské vlády ráno uvedl, že očekává, že se Rusko už během pátku pokusí proniknout do Kyjeva. Informace o střelbě ve městě přicházely už dopoledne. Ukrajinské ministerstvo obrany ráno varovalo obyvatele Kyjeva před přítomností ruských sabotérů v citované Oboloni, což je jedno ze sídlišť v severní části metropole. Ministerstvo Kyjevany požádalo, aby si připravili zápalné lahve a nepřítele pomohli zneškodnit, uvedla agentura Unian. Civilistům radilo, aby zůstali doma a hlásili pohyby ruské techniky. Zároveň ukrajinské ozbrojené síly distribuují na ulicích Kyjeva zbraně. Lidé si kromě samopalů a pušek berou i nabité zásobníky a připravují se na boj.


Pátek, 15:07: Sberbank uzavřela všechny své pobočky. Zaměstnanci banky údajně čelili i „agresivním útokům“ klientů. Od rána lidé i firmy ve velkém ruší u této banky účty a vybírají peníze kvůli ruskému útoku na Ukrajinu. Bance se nedaří uklidňovat klienty vyjádřením, že má vídeňskou centrálu. (aktuálně.cz)


Pátek, 14:53: Finále Ligy mistrů nebude v Rusku. Evropská fotbalová asociace UEFA v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přesunula dějiště letošního finále fotbalové Ligy mistrů z Petrohradu a tamní Gazprom Areny do Paříže. “Takové rozhodnutí je ostudné. Petrohrad by nabídl všechny příznivé podmínky pro pořádání tohoto svátku fotbalu,” reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. (tl)


Pátek, 14:30: Vláda na pátečním mimořádném jednání rozhodla o zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Po zasedání to na tiskové konferenci řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vláda schválila poskytnutí 300 milionů korun na naléhavou humanitární pomoc pro Ukrajince, kteří musí kvůli ruskému vojenskému vpádu do země opustit své domovy. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) pak ještě v pátek definitivně rozhodne o omezení leteckého provozu některých ruských společností nad Českou republikou. Konkrétní míru omezení domlouvá Česko s Polskem.


Pátek, 13:30: Na jihovýchodě Ukrajiny zesílily boje o Mariupol na břehu Azovského moře, blíží se k němu ruské tanky. Informuje o tom server RBK Ukrajina s odvoláním na starostu tohoto strategicky důležitého přístavu. Boje mezi ukrajinskou armádou a ruskými vojáky se odehrávají 15 kilometrů od města, řekl jeho starosta Vadym Bojčenko. (čt24)


Pátek, 13:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval ruskou hlavu státu Vladimira Putina k dalšímu jednání. Také požádal evropské občany, aby formou protestů tlačili na vedení svých zemí kvůli ráznějším krokům vůči Rusku. (aktuálně.cz)

https://twitter.com/okundra/status/1497158407912108064


Pátek, 12:20:  Moskva je připravena vyjednávat s Kyjevem teprve poté, až Ukrajina složí zbraně, uvedl dnes podle agentury TASS šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle Lavrova dříve promarnil příležitost s Ruskem jednat. „Navrhovali jsme různé varianty zajištění bezpečnosti (…) Promarněné příležitosti prezidenta Zelenského jsou tedy dobře známy,“ citovala Lavrova ruská agentura. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v pátek ráno podle ukrajinské agentury Unian uvedl, že Ukrajina je připravena zahájit s Ruskem jednání o neutrálním statusu, ale požaduje bezpečnostní garance. „Ukrajina vždy ponechávala a ponechává prostor pro jednání. A to i nyní, když Rusko podniklo plnohodnotnou invazi. Tuto válku je nutné zastavit,“ citovala slova poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Unian. (české noviny)


Pátek, 11:30: Ruská armáda se posunuje z několika směrů do hlavního ukrajinského města Kyjeva. Metropole vyhlásila letecký poplach, v noci a nad ránem čelila raketovým útokům. V obytné čtvrti se podle místních médií ozývá střelba. K metropoli míří ruské tanky, ukrajinská armáda likviduje mosty, aby jim ztížila postup. V Charkově se ozývají hlasité výbuchy. Tamní zpravodajci informovali o ruském plánu na obsazení Kyjeva. Ukrajinské jednotky svádějí na mnoha místech země tuhý boj a řadu strategických uzlů se jim zatím daří bránit. Stovky mrtvých vojáků jsou hlášeny na obou stranách. Střelba byla slyšet také u vládní čtvrti . Ukrajinský generální štáb žádá obyvatele, aby informovali o pohybu ruské vojenské techniky, vyzývá také k výrobě Molotovových koktejlů. „Nepřítel čím dál častěji ničí civilní infrastrukturu a obydlí, aby zastrašil ukrajinskou populaci,“ upozornil generální štáb. (aktuálně.cz a čt24)

d668d64a046037e780a22119340f277f_
Autor: Aktuálně.cz


Pátek, 11:00: Na protest proti invazi na Ukrajinu se ve čtvrtek sešli obyvatelé mnoha ruských měst, především Moskvy a Petrohradu. Otevřené dopisy odsuzující agresi podepsaly stovky ruských novinářů, vědců či obecních zastupitelů. Podle nejnovějších informací bylo během protestů zatčeno přes 1700 ruských obyvatel. (Al Jazeera)

https://twitter.com/HannaLiubakova/status/1496981350498324483


Pátek, 10:30: Za největší překážku zařazení SWIFT na sankční seznam se považuje Německo, které mělo obavy ze své závislosti na ruském plynu. Ruský lídr Vladimir Putin ještě před invazí na Ukrajinu prohlásil, že pokud EU omezí přístup země k systému SWIFT, Rusko zavře kohoutky s plynem do Evropy. Přes tato selhání označili evropští politici schválené sankce za dobrý krok. „Jde o masivní, přesně cílené sankce, které Rusko tvrdě pocítí,” prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen, jejíž tým připravoval ekonomickou odvetu Unie ve spolupráci s Američany. (Další sankce EU proti Rusku: Zasažena má být většina bank, ale klíčový SWIFT v odvetě není)

https://twitter.com/tomas_lindner/status/1496859618349301760


Pátek, 10:10: Lidé na sociálních sítích obdivují odvahu a hrdost ukrajinských vojáků, kteří se odmítli vzdát ruské přesile. Strategicky položený Hadí ostrov chránilo ve čtvrtek třináct ukrajinských pohraničníků. “Tady  ruská vojenská loď. Vyzývám vás, abyste složili zbraně a vzdali se. Vyhněte se krveprolití a zbytečným obětem. Jinak budete bombardováni. Potvrďte příjem,” ozvalo se z válečné lodi.  “Ruská vojenská lodi, jdi do pr*ele,” odpověděli ukrajinští vojáci. Všichni jsou mrtví. (is)

https://twitter.com/WorldWarTV/status/1497099209706651650


Pátek, 10:00: Podle ukrajinského ministerstva obrany už vstoupila ruská obrněná vozidla a tanky do hlavního města. BBC potvrdila pravost záběrů z kyjevské čtvrti Oboloň. (BBC)

https://twitter.com/AlchevskUA/status/1497128120746401799


Pátek, 9:40: „Rusko je po Indii druhým největším producentem pšenice na světě. A je největším vývozcem s dvacetiprocentním podílem na světovém obchodu s pšenicí. Mimochodem, jednou ze zemí, která narušila dominantní postavení Ruska, byla Ukrajina - s desetiprocentním podílem na celosvětovém vývozu pšenice. Pokud Rusko nyní ovládne celou Ukrajinu, bude Putin kontrolovat téměř třetinu světového obchodu s pšenicí. A může tak Západ dodatečně vydírat. Chléb je síla.“ (die ziet)


Pátek, 9:20: Ukrajina se v pátek probudila do druhého dne, kdy vojensky zcela osamocena vzdoruje přesile nepřítele, jehož útok nevyprovokovala. Z rétoriky Vladimira Putina přitom vyplývá, že jeho cílem není „pouze“ sousední země, ale zásadní návrat evropského kontinentu do dob, kdy v něm Rusko mělo mnohem větší vliv a kdy jeho hranice ležely mnohem dále směrem na západ. (Jsem pro Rusy cílem číslo jedna, prohlásil Zelenskyj)


Pátek, 9:10: Kyjev vyhlásil letecký poplach, v noci a nad ránem čelil raketovým útokům. K metropoli míří ruské tanky, ukrajinská armáda likviduje mosty, aby jim ztížila postup. Ten se podle prezidenta Volodymyra Zelenského podařilo z většiny směrů zastavit. (čt24)


Pátek, 08:30: Logika (nebo chcete-li absurdita) trhu se zemním plynem. Po útoku Ruska na Ukrajinu roste evropský nákup plynu, který k nám proudí z Ruska přes Ukrajinu…

https://twitter.com/EmilyJHolland/status/1497111735152656415


Pátek, 08:05: V pátek nad ránem otřásly Kyjevem mohutné exploze, podle představitelů ministerstva vnitra byl nad metropolí sestřelen ruský letoun. Rusko podle prezidenta Volodymyra Zelenského pokračuje v raketových útocích na Kyjev a do města vstoupily sabotážní jednotky, invazní vojska se ale podařilo zastavit z většiny směrů. Sirény ráno zněly i ve Lvově. Zelenskyj nařídil všeobecnou mobilizaci. Po dobu válečného stavu tak nesmějí zemi opustit muži ve věku od 18 do 60 let. V projevu prezident prohlásil, že Ukrajina zůstala proti Rusku sama a západní sankce označil za nedostatečné.  (ct24)

https://twitter.com/okundra/status/1497063864634073088


Čtvrtek, 23:00: Na čtvrtek měl Martin Pošta vcelku nabitý program. Jenže hned ráno se kulturnímu manažerovi a spoluzakladateli několika akcí, mezi nimi i Signal festivalu, do rozvrhu vloudila položka, s níž nepočítal. Zkontaktoval tři svoje známé - ukrajinské umělce žijící v Kyjevě, mezi nimi třeba herce a moderátora Jurije Chornenkije - a ptal se jich, jestli jim nemůže nějak pomoci.

Ubytováním nejen v Česku, kde má on sám i jeho známí volné ubytovací kapacity, ale i někde jinde po Evropě, kde má kontakty. Materiální pomocí či jinak. Nabídka byla o to naléhavější, že jedna oslovená umělkyně je čerstvě matkou. Všichni tři zájem ocenili, ale zatím se rozhodli v ukrajinské metropoli zůstat, protože možnosti pohybu jsou omezené, ale také proto, že vyčkávají, co se bude dít dál. “Velmi si vážíme nabídky, ale aktuálně nefunguje letecká doprava a pozemní cesty jsou zablokované,” napsal Poštovi Chornenkij. “Až bude možné se volněji pohybovat po městě, vezmu rodinu a schovám ji někam daleko od vojenských cílů. A pak se do města vrátím a budu se snažit nějak pomoci.” Podle Pošty mají nabídky pomoci i další projevy solidarity s Ukrajinou smysl nejen pro Ukrajince samotné, ale jsou směřovány i “dovnitř”. “Aby bylo jasné, kde česká společnost stojí,” říká.

UKRAINE RUSSIA CRISIS, Kharkiv, Kharkiv Oblast, Ukraine - 24 Feb 2022
Lidé v Charkově schovaní před ruskými útoky; v metry hledaly úkryt stovky obyvatel • Autor: Profimedia

Podobným směrem mířila i další spousta nabídek, která se po ruském útoku vyrojila na sociálních sítích i v e-mailových schránkách organizací typu Člověk v tísni nebo státních institucí. Byt v centru Prahy nabídla třeba režisérka Tereza Nvotová, která svůj čas dělí mezi Prahu a New York a aktuálně se do Ameriky chystá. Kateřina Černá nabídla rodinnou chalupu v městečku na Liberecku, kde donedávna žil její tatínek, který je aktuálně v nemocnici. “S tátou jsem to probrala a souhlasí, mohl by tam někdo klidně rok dva bydlet,” říká.

Nabídky bytů, chalup, ale i rodinných statků a dalších prostor se scházejí také u Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra, které děkuje za “spontánní projevy solidarity českých občanů, měst, obcí, institucí i soukromých společností, které nabízejí pomoc v souvislosti se situací na Ukrajině”. Na úřadě se během prvního dne sešla více než stovka podobných nabídek.

Ještě dál jdou plány pěstounů sdružených do Aliance náhradních rodin ČR - během dne se zatím dvacet pěstounských rodin od Prahy po Havířov rozhodlo, že by se v případě potřeby postaraly buď o ukrajinské děti bez doprovodu, případně i s dospělým doprovodem. “Pokud by byla potřeba se postarat třeba o děti z ústavních zařízení z konfliktní zóny, tak pěstouni jsou pro tento typ péče proškolení,” říká místopředsedkyně Aliance Hana Martinková Bojková. S návrhem organizace oslovila Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

K jednotlivcům se připojil dlouhý seznam organizací, institucí i měst. Praha poslala deset milionů Člověku v tísni, má připraveny ubytovací kapacity i dopravu, podobně Brno alokuje prázdné byty pro případně uprchlíky z Ukrajiny.


Čtvrtek, 22:00: Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se  shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy podle závěrů summitu míří na finanční a bankovní sektor, energetiku, dopravu i obchod. Zasáhnou také další ruské představitele. Balík tvrdých sankcí ohlásila i Británie a také USA. Šéfové unijních států zároveň rázně odsoudili  ruský útok na Ukrajinu a vyzvali Moskvu k jeho okamžitému ukončení. Vyzvali rovněž k přípravě dalšího balíku sankcí, který se bude týkat i Běloruska, z jehož území Rusko na Ukrajinu také útočí. Lídři vyjádřili podporu Ukrajině, které jsou podle nich unijní země připraveny poskytovat další politickou, finanční a humanitární pomoc. (čtk)


Čtvrtek, 21:00:  V důsledku  ruského útoku přišlo o život 57 Ukrajinců a 169 utrpělo zranění, uvedl podle agentury Interfax-Ukrajina ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško. Zdravotnická zařízení po celé zemi podle něj vybídla pacienty, které lze léčit ambulantně, aby se vrátili do svých domovů, protože nemocnice musí být připraveny přijímat raněné. „Učinili jsme tak spolu s vyhlášením válečného stavu,“ řekl Ljaško. Ujistil, že zdravotnický systém pracuje stabilně, jakkoli nemocnice znovu musí měnit své zaměření; to se dosud soustřeďovalo na zvládnutí pandemie covidu-19. Interfax-Ukrajina neupřesnil, zda ministr hovořil o civilních obětech, anebo o celkových ztrátách mezi vojáky i civilisty.

UKRAINE RUSSIA CRISIS, Kharkiv, Kharkiv Oblast, Ukraine - 24 Feb 2022
Lidé v Charkově schovaní před ruskými útoky; v metry hledaly úkryt stovky obyvatel • Autor: Profimedia

Ukrajina čelí útoku ruských sil z nejrůznějších směrů, téměř podél celé pozemní hranice, jakož i z anektovaného Krymu a z Běloruska. Kyjev připustil, že v rukou ruského výsadku se ocitlo letiště Antonov na kyjevském předměstí Hostomel, v samotném Kyjevě je však podle policie situace pod kontrolou. Ruští vojáci obsadili také odstavenou jadernou elektrárnu Černobyl. Rusko nasadilo do prvního úderu více než stovku raket a střel s plochou dráhou letu, ale nepříteli se nepodařilo zlomit odpor a vyvolat paniku, napsala agentura Unian ve večerní bilanci prvního dne bojů. Dodala, že podle údajů ze sociálních sítí se Ukrajincům podařilo zničit sedm nepřátelských letadel a sedm vrtulníků, 24 tanků a 24 obrněných vozidel. V bojích padly desítky nepřátel. Tyto údaje nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. (české noviny)


President Biden delivers remarks on Russia and Ukraine
Joe Biden • Autor: Profimedia

Čtvrtek, 20:20: Americký prezident Joe Biden oznámil „silné“ ekonomické sankce proti Rusku poté, co podle jeho slov zahájilo brutální útok na ukrajinský lid. Cílem Spojených států a jejich spojenců je omezit schopnost Ruska účastnit se globální ekonomiky a odstřihnout jej od velké části dovozů vyspělých technologií, uvedl. Nové sankce byly vypracované ve snaze maximalizovat dlouhodobý dopad na Rusko a týkají se mimo jiné dalších ruských bank včetně VTB. „Putin je agresor. Putin si tuhle válku vybral,“ prohlásil Biden při vystoupení v Bílém domě. Podle něj šéf Kremlu celé měsíce plánoval útok na Ukrajinu, odmítl diplomacii a nyní za to musí zaplatit. Zároveň Biden řekl, že Američané se nebudou pouštět do přímého konfliktu s Ruskem, pouze budou „bránit své spojence na východní straně NATO“. (čtk)


Čtvrtek, 20:00: Před ruským velvyslanectvím se sešly stovky lidí, kteří se sem přesunuli z demonstrace na Václavském náměstí. Senátor Marek Hilšer označil ruského prezidenta Vladimira Putina „za šílence a Hitlera“ a vyzval Česko k praktické pomoci Ukrajině - poslání zbraní a humanitární pomoci i přijetí válečných utečenců - a také k izolaci Ruska. “Putin překročil červenou linii. Další na radě bude třeba Pobaltí, pak Polsko, a pak to můžeme být my,” řekl. (ph)


Čtvrtek, 19:15: Ukrajinská armáda odpoledne sváděla těžké boje s ruskými jednotkami u letiště Hostomel nedaleko Kyjeva, které později padlo do rukou invazních jednotek. Na východě země obě strany stále válčí o Charkov. Zahynuly desítky ukrajinských vojáků, oběti jsou i mezi civilisty. Ve večerních hodinách ruská armáda podle vyjádření ukrajinské prezidentské kanceláře dobyla bývalou jadernou elektrárnu Černobyl. (aktuálně.cz)

ukrajina03_profimedia
Sestřelený ukrajinský letoun • Autor: Profimedia


image0

Čtvrtek, 19:00:  Na podvečerní demonstraci za Ukrajinu na Václavské náměstí přišlo několik tisíc lidi. Skandovali “sláva Ukrajině” a “Putin je Cu..ak”. Primátor Zdeněk Hřib ve svém projevu oznámil, ze Praha věnuje na pomoc Ukrajině 10 milionů korun, které pošle neziskové společnosti Člověk v tísni. Ta organizuje humanitární pomoc na pomoc lidem postiženým válkou. Velká část demonstrantů se kolem 18. hodiny po skončení demonstrace začala přesouvat k ruské ambasádě. (ph)

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílel uživatel @sasablau


Čtvrtek, 18:00: Ruští vědci a vědečtí novináři napsali otevřený dopis a vyvěsili ho k podpisům. Ve čtvrtek navečer měl několik stovek signatářů. „My, ruští vědci a vědečtí novináři, důrazně protestujeme proti vojenské akci, kterou zahájily ozbrojené síly naší země na území Ukrajiny. Tento fatální krok vede k obrovským ztrátám na životech a podkopává základy zavedeného systému mezinárodní bezpečnosti. Odpovědnost za rozpoutání nové války v Evropě nese výhradně Rusko. Pro tuto válku neexistuje žádné racionální opodstatnění. Snaha využít situaci v Donbasu jako záminku pro nasazení vojenské operace není důvěryhodná. Je jasné, že Ukrajina nepředstavuje hrozbu pro bezpečnost naší země. Válka proti ní  je nespravedlivá a upřímně řečeno zbytečná,“ píšou vědci v dopise a požadují okamžité zastavení všech vojenských akcí proti Ukrajině a respektování její svrchovanosti a územní celistvosti.

Na stránce change.org pak vznikla petice ruských občanů nazvaná Ne válce, podpisy přibývají rychle a lze sledovat na počítadle, jak přiskakují další a další. Ve čtvrtek navečer jich tam bylo 286 tisíc. Píše se tu mimo jiné: My, stoupenci míru, jednáme ve jménu záchrany životů občanů Ruska a Ukrajiny, abychom zastavili započatou válku a zabránili jejímu přerůstání ve válku celoplanetárního rozsahu. Chceme vyhlásit vznik protiválečného hnutí v Rusku a podpořit všechny mírové formy protiválečného protestu. Požadujeme okamžité zastavení palby ze strany ozbrojených sil Ruska a jejich okamžité stažení z území současného státu Ukrajina. Považujeme za válečné zločince všechny ty, kteří rozhodli o zahájení válečných akcí na východní Ukrajině a kteří schvalovali agresivní a válku ospravedlňující propagandu v ruských médiích závislých na vládě. Budeme usilovat o to, aby se za své činy zodpovídali. Ať jsou prokleti! (is)


Čtvrtek, 17:30: Rusko napadlo zemi, která je partnerem a s níž má Česko historické vazby, řekl ve čtrvtek v podvečer na mimořádné schůzi Sněmovny Petr Fiala (ODS) k ruské vojenské agresi vůči Ukrajině. V jejím úvodu zazněla ukrajinská hymna a poslanci uvítali potleskem ukrajinského velvyslance v Praze Jevhena Perebyjnise. Ten požádal o pomoc Ukrajině v oblasti hospodářské i vojenské. Vyzval také k sankcím, které by ochromily ruskou ekonomiku. I premiér se pak opět vyslovil pro co nejtvrdší protiruské sankce a poděkoval za konstruktivní přístup prezidentu Miloši Zemanovi i sněmovní opozici. Ukrajinská válka sněmovnu spojila: všech 166 přítomných poslanců hlasovalo pro protiputinovské usnesení, nikdo se ani nezdržel. „Našim přátelům musíme v těžkých časech pomáhat, a to za cenu vlastního nepohodlí a vlastních ztrát,“ uvedl také Fiala a Ukrajincům v Česku zaručil , že se nemusí obávat o prodloužení víz a o spojení s rodinami. „Jste zde vítáni a jste zde v bezpečí,“ dodal premiér. (čtk)

01
Autor: Milan Jaroš
02
Autor: Milan Jaroš
03
Autor: Milan Jaroš
04
Autor: Milan Jaroš
05
Autor: Milan Jaroš
06
Autor: Milan Jaroš
07
Autor: Milan Jaroš
08
Autor: Milan Jaroš
09
Autor: Milan Jaroš
10
Autor: Milan Jaroš
11
Autor: Milan Jaroš
12
Autor: Milan Jaroš
13
Autor: Milan Jaroš
14
Autor: Milan Jaroš
15
Autor: Milan Jaroš
16
Autor: Milan Jaroš
17
Autor: Milan Jaroš
18
Autor: Milan Jaroš
19
Autor: Milan Jaroš
20
Autor: Milan Jaroš
21
Autor: Milan Jaroš
22
Autor: Milan Jaroš
23
Autor: Milan Jaroš
24
Autor: Milan Jaroš
25
Autor: Milan Jaroš
26
Autor: Milan Jaroš
27
Autor: Milan Jaroš
28
Autor: Milan Jaroš
29
Autor: Milan Jaroš
30
Autor: Milan Jaroš
31
Demonstrace na Václavském náměstí • Autor: Milan Jaroš
Celá fotogalerie Zavřít fotogalerii


Čtvrtek, 17:20: Ukrajinská vlajka na věži Chrámu sv. Víta v Praze.

IMG_2275
Autor: Milan Jaroš


Čtvrtek, 17:20: Ruští vojáci se pokouší obsadit černobylskou jadernou elektrárnu a ukrajinští vojáci zde obětují své životy, aby se neopakovala tragédie z roku 1986. Uvedl to na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v narážce na tehdejší explozi jednoho z jaderných bloků. „Jde o vyhlášení války celé Evropě,“ napsal Zelenskyj. Elektrárna ležící asi 100 kilometrů od Kyjeva je odstavená, ale v místě se podle ukrajinských představitelů nalézá úložiště jaderného odpadu. V případě zásahu by se radioaktivní prach mohl dostat i dále do Evropy.  O vstupu ruských vojsk z Běloruska do černobylské zóny informoval podle agentury Interfax-Ukrajina poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko, podle kterého příslušníci národní gardy střežící úložiště nebezpečných radioaktivních odpadů kladou úporný odpor ruským jednotkám. „Pokud v důsledku dělostřelecké palby nepřítele bude úložiště jaderných odpadů zničeno, pak radioaktivní prach může pokrýt území Ukrajiny, Běloruska a zemí Evropské unie!“ varoval Heraščenko. (aktuálně.cz)


Čtvrtek, 16:40: Pavel Rychetský: „Bylo by na místě postavit Putina před Mezinárodní trestní tribunál, vydat na něj evropský zatýkací rozkaz a pozastavit členství Ruské federace ve všech mezinárodních institucích včetně OSN.“ (čtk)


Čvrtek,16:20: Starosta Kyjeva Vitalij Kličko v reakci na další možné útoky podle agentury Reuters vyhlásil v hlavním městě zákaz vycházení. Z ukrajinské metropole se ale stále snaží davy lidí dostat pryč. Jsou zaplněná autobusová nádraží a tvoří se kolony na silnicích. (aktuálně.cz)


Čtvrtek, 16:00: Oficiální vládní noviny Rossijskaja gazeta mají ¨po celý den na svém webu jako hlavní článek projev Vladimira Putina a pod ním je text založený na vyjádření prezidentova mluvčího, že v případě Ukrajiny se nemá mluvit o okupaci. Mluvčí “ruského vůdce” Peskov řekl, že slovo „okupace“ pro “ruskou speciální operaci na Ukrajině” není vhodné, a zopakoval slova z Putinova projevu, že jde o denacifikaci a demilitarizaci. Na otázky novinářů, co bude dál a zda je třeba “změnit vedení země a její ideologii”, mluvčí sdělil, že “to bude věcí volby ukrajinského lidu”.

Poměrně svobodné, respektive Kremlem tolerované médium Echo Moskvy, které se snaží vystupovat co nejobjektivněji, naopak označilo na svých stránkách za Video dne záběr, v nichž šéfredaktor na Kremlu nezávislých novin Novaja gazeta Dmitrij Muratov odsuzuje válečný vpád Ruska na Ukrajinu. „Naše země na příkaz prezidenta Putina zahájila válku s Ukrajinou. A válku nemá kdo zastavit. Spolu se zármutkem cítíme i stud. Vrchní velitel ve svých rukou jako klíčenkou od drahého auta otáčí jaderným tlačítkem. Je dalším krokem jaderná salva? Slova Vladimira Putina o odvetné zbrani nelze interpretovat jinak. Toto číslo listu Novaja gazeta vydáme ve dvou jazycích - ukrajinštině a ruštině. Protože neuznáváme Ukrajinu jako nepřítele a ukrajinštinu jako nepřátelský jazyk. A nikdy neuznáme,“ říká ve videu Muratov. (is)


Čtvrtek, 15:45: Ukrajinská armáda svádí těžké boje s ruskými silami u letiště Hostomel, které se nachází nedaleko Kyjeva. Samotnou metropolí otřásly masivní exploze a znějí v ní sirény. Podobná je i situace na východě země, kde strany válčí o Charkov.  Ruské jednotky už pronikly i do zóny u někdejší černobylské jaderné elektrárny. Rusko na Ukrajinu podle Kyjeva zaútočilo více než 30 nálety. Zahynulo přes 40 ukrajinských vojáků. Kyjev přerušil s Ruskem diplomatické vztahy, spojence vyzývá k témuž. Prezident Zelenskyj žádá o mobilizaci. Podle ruskojazyčné verze BBC to ve čtvrtek oznámil poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč. (aktuálně.cz)


Čtvrtek, 15:28: Fotbalový klub Schalke 04 stáhne ze svých dresů logo a název hlavního sponzora, ruské plynárenské firmy Gazprom. Již ve středu se nejčtenější německý deník Bild rozhodl - s vysvětlením, že už nebude dělat reklamu Putinovi - na všech fotografiích hráčů slavného, ale momentálně druholigového klubu nápis „Gazprom“ překrýt heslem „Svoboda pro Ukrajinu“. (tl)

https://twitter.com/s04/status/1496838711279034374


Čtvrtek, 15:10: Hrozí nebezpečí ruského výsadku ve vládní čtvrti v centru Kyjeva s cílem zajmout vedení země, řekl podle agentury Interfax-Ukrajina poradce šéfa prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Bojuje se podle něj nyní v Hostomelu, který leží severozápadně od metropole a kde se nachází důležité letiště, využívané i leteckým výrobcem Antonov. „Teď se vedou silné boje v Hostomelu a je možný pokus proniknout do vládní čtvrti. Jedním z cílů by bylo zajmout nejvyšší vedení země,“ řekl poradce. Doporučil novinářům v tiskovém středisku ukrajinského parlamentu, aby pokračovali v práci ve svých redakcích. Na sociálních sítích se objevily zprávy o údajně probíhající evakuaci poslanců. (čtk)


Čtvrtek,14:10:  Ruská válka proti Ukrajině tenhle teoretický koncept postavila přímo před oči politiků. Neznamená to, že má česká armáda vzlétnout a bombardovat ruské pozice na ukrajinském území. To nechce po spojencích ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko ale dosud stojí na opačném pólu. Silná slova solidarity s Ukrajinou nedoprovázejí patřičné kroky v terénu. Česko už v lednu slíbilo, že Ukrajině dodá dělostřeleckou munici. Jak ale zjistily Hospodářské noviny, munice stále neopustila české armádní sklady. (Pomocí Ukrajině pomůžeme i sami sobě)

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Denník N (@dennikn)


Čtvrtek, 13:40:  Situace na Ukrajině je v tuto chvíli značně nepřehledná. Podle bývalého ukrajinského ministra obrany Andrije Zagorodňuka, kterého citoval britský list The Guardian, se Rusko v tuto chvíli pokouší o pozemní ofenzívu v několika proudech. Po nočních raketových útocích a útocích prováděných s pomocí dronů, nyní údajně probíhají kritické střety u města Cherson nedaleko Oděsy na pobřeží Černého moře, na severovýchodě se pak ruské jednotky pokouší obklíčit Charkov. Jedna skupina ruské armády míří ze severu na Kyjev, ale tam údajně podle ukrajinského exministra Rusko situaci podcenilo a čelí odporu ukrajinské armády. „Ukrajinské jednotky seriózně bojují, nezavládla panika, pokoušíme se vzdorovat a v mnoha ohledech se to daří,“ řekl novinářům Zagorodňuk. (js)

Putin attacks Ukraine. Explosion in Kiev
Výbuch v Kyjevě • Autor: Profimedia


Čtvrtek, 13:30: Ukrajina požádala Turecko o zákaz plavby ruských lodí do Černého moře. Přístup se řídí mezinárodní konvencí z roku 1936, která dává Turecku kontrolu nad úžinami Bospor a Dardanely. V mírových časech musí povolit přístup všech civilních lodí, ve válečných časech smí Turecko zamezit plavbě zahraničních vojenských lodí a civilních plavidel ze zemí, jež jsou s ním ve střetu. Laura Pitel, zpravodajka listu Financial Times v Ankaře, píše, že se turečtí představitelé v minulých týdnech k omezení ruského přístupu neměli. "Díky statu quo je v Černém moři rovnováha, stabilita a bezpečnost,” řekl například minulý týden ministr obrany Hulusi Akar. Na reakci turecké vlády se nyní čeká, tamní vládě blízký deník Daily Sabah upozorňuje, že země má společnou námořní hranici a dobré vztahy s Ukrajinou i s Ruskem. Prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý přerušil cestu po Africe a ve středu v Ankaře řekl, že nechce ani jeden z těchto vztahů narušit. “Naším cílem je dělat takové kroky, dá-li Bůh, že to vyřešíme, aniž bychom jednu z obou zemí opustili,” cituje jej anglická verze Daily Sabah. A navrhl konání společného summitu s Putinem a Zelenským v Turecku. (Ukrajina požádala Turecko, aby zavřelo úžiny Bospor a Dardanely pro ruská plavidla)


Čtvrtek, 13:15: "Jsem na nás neskutečně naštvaná, protože jsme historicky selhali. Po Gruzii, Krymu a Donbasu jsme nepřipravili nic, co by Putina skutečně odstrašilo. Zapomněli jsme lekce (kancléřů, pozn. red.) Schmidta a Kohla, že jednání musí mít sice vždy přednost, ale naše vojenská síla musí být natolik silná, že pro druhou stranu nemůže být přípustné nevyjednávat," napsala na Twitteru Annegret Kramp-Karrenbauer, do minulého podzimu německá ministryně obrany a bývalá předsedkyně CDU.

https://twitter.com/akk/status/1496803129328816135


Čtvrtek,  13:10: Praha o pomoci Ukrajině.

https://twitter.com/ZdenekHrib/status/1496818069741752326


Čtvrtek, 12:35: Jak píše list The New York Times, proti invazi na Ukrajinu vystoupil Alexej Navalnyj. Vězněný ruský opoziční aktivista využil slyšení před ruským soudem k tvrdé kritice rozhodnutí Valdimira Putina. „Válka s Ukrajinou byla rozpoutána, aby zakryla okrádání ruských občanů a odvedla pozornost od vnitřních problémů Ruska, od úpadku ekonomiky,“ prohlásil Navalnyj. „Válka přinese mnoho lidských obětí, zničí životy a ožebračí ruský lid,“ dodal.  Navalnyj také publikoval dlouhé vlákno na twitteru, v němž označil okruh blízkých spolupracovníků Putina za „senilní zloděje“.


Čtvrtek, 11:50:  Před ruskou ambasádu v pražských Dejvicích od rána přicházejí lidé projevit nesouhlas s útokem na Ukrajinu. Okolo půl dvanácté dopoledne nastříkala dvojice mladých mužů červenou barvu na kovovou plaketu s ruskou orlicí. „Když jsem se v půl osmé ráno probudil a viděl zprávy, psali jsme si esemeskou, že musíme něco udělat,“ říká Jan Kaczor, mladý právník. „Červená symbolizuje krev nevinných lidí, kterou Putin prolévá za to, že si dovolili chtít sami o sobě rozhodovat,“ říká jeho kolega Jáchym Srb, také právník, který si vzal dovolenou, protože si prý nedovede představit, že by seděl u počítače a pracoval. Auta projíždějící Korunovační ulicí na lidi shromážděné často troubí a mávají. Před vstupem do velvyslanectví jsou rozložené ukrajinské vlajky a protestní transparenty. Před velvyslanectvím je zatím asi 50 lidí, ale počet stále roste.

Ambasáda
Autor: Petr Horký


Čtvrtek, 11:30:  Situace na slovensko-ukrajinské hranici:

https://twitter.com/andreivaitovich/status/1496764361339191296


Čtvrtek, 11:10: Prezident Miloš Zeman v projevu k národu odsoudil ruskou agresi na Ukrajinu. „Jedná se o akt nevyprovokované agrese, který je zapotřebí důsledně odsoudit, a to nikoli pouze slovy, ale také činy,“ řekl prezident. Podle něj se Rusko dopouští zločinu proti míru. Zároveň přiznal, že se mýlil, když prohlásil, že Rusové nejsou blázni, aby na Ukrajinu zaútočili.  Jde o jeho první přímé vyjádření poté, co ruský prezident Vladimir Putin tento týden zahájil útok na celou Ukrajinu, když před tím uznal nezávislost dvou samozvaných republik na Donbasu. (aktuálně.cz)


Čtvrtek, 11:00: K tomu všemu se přidává faktické pohlcení Běloruska Ruskem, což znamená, že na hranicích Polska a Litvy se nachází značná ruská palebná síla. To by ještě více ztížilo obranu… pruhu země vklíněného mezi ruskou exklávu Kaliningrad a Bělorusko, který spojuje Polsko s pobaltskými státy, ve válce. „Pokud Putin uspěje na Ukrajině, mohl by se rozhodnout, že potřebuje pozemní most, který by spojil Kaliningrad s Běloruskem a pak Rusko vedoucí přes Litvu nebo Polsko,“ varuje Stephen Hadley, který v letech 2005–2009 působil jako americký poradce pro národní bezpečnost. „To by znamenalo válku mezi Ruskem a NATO.“ (The Economist)

https://twitter.com/mgdowney/status/1496788957568319496


Čtvrtek, 10:52: Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba označil ruskou operaci za plnohodnotnou invazi a prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil na Ukrajině válečný stav. Ukrajinská pohraniční stráž uvedla, že ruské síly napadly hranici Ukrajiny z Ruska, Běloruska i z anektovaného poloostrova Krym. Kroky Moskvy odsoudili západní lídři a slíbili tvrdé sankce vůči Moskvě. Na dnešek se chystají jednání o dalším postupu Západu. (čtk)

https://twitter.com/DmytroKuleba/status/1496695889401896964


Čtvrtek, 10:40:  Dění na Ukrajině se intenzivně propisuje také do tuzemských vysokých škol. Vysoké učení technické v Brně svolalo krizový štáb, na kterém chce projednat pomoc ukrajinským studentům a zaměstnancům. Masarykova univerzita zase odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu. „Vedení Masarykovy univerzity velmi důrazně odsuzuje postup Ruska a jeho násilnou a dobyvačnou politiku,“ řekl rektor MU Martin Bareš. Masarykova univerzita již dříve vypsala možnost finanční pomoci. Formou daru lze finančního daru lze podpořit ukrajinské studenty a akademiky. V současnosti přispělo 49 lidí a vybralo se téměř 40 tisíc korun. Prohlášení vydávají i další vysoké školy. „Jako rektorka společně s vedením Univerzity Karlovy důrazně odsuzuji jakoukoliv formu agrese, zvláště takové, jakou právě teď podniká putinovské Rusko. Jde o nesmírně nebezpečný krok, který ohrožuje životy obyvatel Evropy - včetně mnoha kolegyň, kolegů, studentek a studentů,“ řekla v prohlášení rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. Ruskou invazi odsoudila také VŠCHT, FAMU a již dříve také další vysoké školy. (ft)

ukrajina_dalsi01_profimedia
Čuhujiv, východní Ukrajina – snímek ženy po leteckém útoku • Autor: Profimedia


Čtvrtek, 09:00:  Zajištění energetických potřeb i bez Ruska zmiňoval premiér Petr Fiala už dříve jako variantu, na kterou se koordinovaně připravuje celá Evropská unie. „Ve čtvrtek jsem měl možnost hovořit osobně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen a ona mě ujistila, že Komise udělala všechny kroky pro to, abychom si krátkodobě dokázali poradit i s tím, že by Rusko přestalo dodávat plyn do Evropy,“ prohlásil v neděli Fiala v České televizi. (Odpojení od ruských surovin? „Musíme počítat s každou variantou“)


Čtvrtek, 8:00: Český prezident orientoval svou politiku téměř výhradně na východ. Bagatelizoval jakýkoli prohřešek Kremlu, a to včetně útoku na českém území ve Vrběticích.  Je jedno, co nyní on nebo další zástupci jeho proudu budou říkat. Jejich politika vedla k oslabení naší bezpečnosti a není téměř horšího politického zločinu. (Erik Tabery: Konec ruské éry Miloše Zemana)


Čtvrtek, 7:50: Obyvatelé Záporoží nad ránem nepropadali panice, většina z nich byla připoutaná k televizi, rádiu nebo internetu a snažila se v nové a nebezpečné situaci co nejvíc zorientovat. Včetně uvažování nad tím, jak se nyní zachovat. Část lidí chce ve městě zůstat a proti Rusku bojovat, když dojde k pozemní invazi, jež se očekává. U ukrajinských hranic je téměř dvě stě tisíc ruských vojáků, zemi obklíčili z Ruska, Běloruska, Podněstří i Azovského moře. (Ukrajina: Čekat na pozemní invazi a bojovat, nebo odjet na západ země?)

https://www.youtube.com/watch?v=vfRXOOyl2×8

 


Čtvrtek, 06:00: Ruský prezident Vladimir Putin brzy ráno oznámil, že dal svolení ke speciální vojenské operaci na Ukrajině. Cíl invaze je podle něj „ochrana lidí, kteří byli po osm let cílem útlaku a genocidy ze strany kyjevského režimu“, prohlásil podle agentury Interfax s tím, že proto bude Rusko „usilovat o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny“.

ukajina02_profimedia
Kouř stoupající z vojenského letiště nedaleko Charkova • Autor: Profimedia


Středa, 20:00: Americký časopis Newsweek ve středu  podvečer přišel s tvrzením, že administrativa Joea Bidena ukrajinského prezidenta Zelenského upozornila, že podle amerických zpravodajských informací může útok očekávat v následujících 48 hodinách. Členové prezidentova týmu informaci novinářům potvrdili s tím, že taková situace jistě může nastat - „protože Putin nemůže držet takové množství vojáků v terénu příliš dlouho“. Tím se znovu dostáváme k počátečnímu tvrzení, že nad východní Evropou se ve středu vznášelo napjaté ticho, jež se však může v jediném okamžiku proměnit ve svůj pravý opak. (Ticho před útokem? Rusko spustí akci, nebo musí stáhnout předsunuté jednotky zpět)

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte