Gruzínská prezidentka odmítla potvrdit volební vítězství proruské strany a vyzvala k protestům
I tak je ale pravděpodobné, že evropská cesta země je u konce
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišvili odmítla uznat legálnost víkendových voleb ve své zemi, ve kterých podle údajů Ústřední volební komise vyhrála dlouho vládnoucí proruská strana Gruzínský sen. „Byl to naprostý podvrh. Totální konfiskace našich hlasů,“ uvedla prezidentka, jež vyzvala občany, aby v pondělí navečer vyšli masově na protest do ulic. Ten největší se očekává na hlavní tbiliské třídě Rustaveli.
„Tyto volby neuznávám. Tyto volby nelze uznat. Je to stejné jako uznat vstup Ruska sem, podřízení Gruzie Rusku. Naši předkové kvůli tomuhle nežili a my tohle nepřijmeme. Nikdo nemůže Gruzii vzít její evropskou budoucnost,“ doplnila hlava státu s tím, že Gruzie je obětí „ruské speciální operace hybridní války.“ Vládnoucí strana trvá na tom, že zvítězila s více než 54 procenty získaných hlasů. Proevropská opozice složená ze čtyř stran pak měla dostat čtyřicet procent hlasů.
Opozice a stejně tak prezidentka tvrdí, že volby provázelo kupování voličů, jejich zastrašování, vhazování mnoha zfalšovaných hlasovacích lístků do volebních uren a také násilnosti v místech, kde se hlasovalo. Pozorovatelé hlásili rozsáhlé nesrovnalosti během hlasování včetně distribuce předem označených hlasovacích lístků, nuceného vyhoštění pozorovatelů z volebních místností a porušení tajnosti hlasování.
Lídři opozičních stran již prohlásili, že na protest jejich poslanci nepřevezmou mandáty, ve stopadesátičlenném parlamentu by tak měli zasednout poslanci Gruzínského snu, další místa by zůstala neobsazená. „Toto je převrat, zodpovědný je za něj Gruzínský sen a bude se zodpovídat,“ komentoval výsledky voleb jeden z lídrů opozice Nika Gvaramia.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studně
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
