Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Agenda

Biden: Invaze na Ukrajinu začala. Bude hůř a bude to bolet

Americký prezident vyhlásil první sadu sankcí proti Rusku. V tuto chvíli vše nasvědčuje tomu, že obě strany počítají s další eskalací

Joe Biden • Autor: REUTERS
Joe Biden • Autor: REUTERS

Americký prezident Joe Biden vystoupil v úterý zhruba o půl deváté večer středoevropského času s projevem k Američanům a v podstatě celému světu. Jeho projev na téma ruských kroků na Ukrajině velmi dobře vystihuje věta, která zazněla v první třetině. „Jak si proboha prezident Putin může myslet, že smí vyhlašovat nové nezávislé státy na území svého souseda?“ ptal se nevěřícně a Putinova pondělní rozhodnutí označil za „počátek invaze Ruska na Ukrajinu“. Jasně také řekl, že očekává další agresivní kroky a postup ruských vojsk hlouběji na ukrajinské území.

„Putin v pondělním vystoupení dokonce nepřímo pohrozil zemím, které jsou dnes prosperujícími demokraciemi a jsou členskými státy NATO,“ popsal situaci americký prezident. Na mysli měl zjevně pobaltské státy, které byly dříve nuceně součástí Sovětského svazu, tedy útvaru, jejž Putin v pondělí nazval jakýmsi širším Ruskem. S tím také souvisí jedno z opatření, které Biden oficiálně oznámil: Spojené státy přesouvají další americké jednotky  dislokované v jiných částech Evropy právě do pobaltských zemí. Prezident zopakoval, že Spojené státy a NATO budou bránit „každý centimetr půdy“ členských zemí Severoatlantické aliance, ale nejen pro americké publikum zároveň zopakoval, že vojenský obranný závazek se týká výhradně zemí NATO, nikoliv tedy Ukrajiny.

Komentátoři se  velkou část dne dohadovali, jaký postoj přesně Washington k vystoupení Vladimira Putina zaujme. Čekalo se, zda symbolicky zazní slovo „invaze“, kterým Biden dříve podmiňoval zavedení odvetných opatření, tedy především sankcí. Panovaly pochybnosti, zda vyhlášení dvou „nezávislých republik“ na východě Ukrajiny bude Bílému domu stačit k tomu, aby to mohlo být považováno přímo za invazi, tedy vpád na cizí území. Biden si ponechal určitý odstup tím, že situaci odstupňoval. Prohlásil, jak již bylo řečeno, že jsme svědky „počátku invaze“. Zopakoval, že očekává její pokračování, důkladně také popsal agresivní, útočné rozmístění ruských pozemních  jednotek, letadel i lodí v okolí Ukrajiny.

A pak v odpovědi na  první fázi invaze oznámil uvalení prvního balíku sankcí - s tím, že další budou následovat, pokud bude Rusko v agresivním postupu vůči Ukrajině pokračovat. Netajil se přitom, že ekonomické nástroje budou bolet i na Západě. „Obrana svobody bude nést své vlastní náklady, o tom si nesmíme nic nalhávat,“ prohlásil.

Ústředním bodem sankcí jsou restrikce namířené proti dvěma velkým ruským bankám a sankce proti ruskému státnímu dluhu, jež podle Bidena zabrání Rusku, aby si mohlo nadále půjčovat peníze na Západě nebo aby mohlo se svým dluhem obchodovat na západních finančních trzích. Další omezení jsou namířena proti elitním oligarchům a jejich rodinám. Americký prezident se také přihlásil ke zřejmě nejsilnějšímu kroku, který byl v úterý na Západě přijat, a tím je rozhodnutí Německa pozastavit certifikaci nového plynovodu Nord Stream II. Biden poznamenal, že krok s Německem dlouze vyjednával a koordinoval.

Další sankce budou podle šéfa Bílého domu následovat, pokud bude Putin situaci dále vyhrocovat. Biden nezapomněl připomenout, že je stále čas couvnout od propasti a najít diplomatické řešení. Popisem Putinova vystoupení, který po několika úvodních slovech přerušil s tím, že slovní kotrmelce a lži šéfa Kremlu vlastně ani nestojí za další komentáře, však dal celkem jasně najevo, že obratu vývoje k lepšímu příliš nevěří.

Bidenovo vystoupení uzavřelo den, kdy se Západ snažil udržet jednotu a najít odpověď na pondělní, neobvykle agresivní vystoupení ruského prezidenta, který si - i podle slov amerického prezidenta - vybudoval příběh, jímž upírá Ukrajině právo na samostatnou existenci a zdůvodňuje chystaný útok proti této zemi.

Vladimir Putin • Autor: REUTERS
Vladimir Putin • Autor: REUTERS

Jednotu se podle všeho udržet podařilo - a obavy, že absence vizuálně působivých tankových jednotek valících se přes ukrajinské hranice umožní části západních zemí váhat s odvetou, se zatím nepotvrdily. Britové nazvali Putinův postup invazí již v úterý ráno a reakce dalších evropských zemí včetně zmíněného německého přerušení schvalovacího procesu kontroverzního plynovodu situaci nijak nezlehčovaly.

Zda jsou přijatá opatření a sankce skutečně účinným nástrojem, který může logiku Putinova uvažování ještě změnit, však zůstává otevřenou otázkou. Západ zatím rozhodně nesáhl k restrikcím, jež by znamenaly skutečný úder ruské ekonomice, tedy k odstřižení Ruska od globálního bankovního systému SWIFT a k sektorovým sankcím proti dodávkám ropy a plynu. Taková opatření by měla razantní dopad i na evropské ekonomiky a minimálně zatím na stole nejsou.

Evropané i Američané si ponechávají další omezení v zásobě - zjevně proto, aby měli k dispozici nástroje pro další, pravděpodobně ještě dramatičtější fáze konfliktu. Americký prezident také oznámil pokračování vojenské podpory Ukrajině, což učinil přes výslovný požadavek Kremlu, aby byla pomoc a dodávky zbraní neprodleně zastaveny a zbraňové systémy, které na Ukrajinu již dorazily, byly staženy zpět.

V tuto chvíli tak vše nasvědčuje tomu, že obě strany počítají s další eskalací. Zároveň je pravda, že ruská armáda zatím nevpadla masově na ukrajinské území, že území na východě Ukrajiny fakticky okupuje již několik let a že plynovod Nord Stream II ještě nebyl zprovozněn, takže na situaci se prakticky v tuto chvíli příliš nemění. K fatálnímu střetu stále ještě nedošlo, ale mraky nad východní Evropou jsou stále temnější a visí den ode dne níže nad zemí.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].