Česká věda: klid před bouří

V české vědě zavládl prozatímní klid zbraní. Premiér Fischer jmenoval 10. května novou Radu pro výzkum, vývoj a inovace, důležitý poradní orgán vlády. Kritici předchozí Rady vyslovují s novým složením opatrnou spokojenost, ale mají i některé výhrady.

Akademie věd má v Radě čtyři zástupce, průmysl také čtyři, vysoké školy jich mají šest. O počty ale tolik nejde, podstatnější je, že se jmenování Rady neřídilo právě nejšťastnějším principem. Premiér trval na tom, že členy musí být několik tzv. titulářů, tedy lidí zastávajících určitou funkci: ministr školství, předseda České konference rektorů, předseda Akademie věd ČR, předseda Rady vysokých škol, prezident Svazu průmyslu a dopravy. Na žádost nové ministryně životního prostředí Bízkové k nim na poslední chvíli přibyl zástupce rezortních výzkumných ústavů zřizovaných jednotlivými ministerstvy.

Premiér tím zřejmě chtěl dosáhnout vyváženosti. Jenže se částečně připravil o možnost jmenovat do Rady osobnosti se širším nadhledem a strategickou vizí, které nebudou hájit jen úzký okruh zájmů a zároveň na práci v Radě na rozdíl od zaneprázdněných „titulářů“ budou mít čas. Fischer během jednání, jež jmenování předcházela, argumentoval také tím, že v Radě musejí být nejvyšší zástupci akademie, vysokých škol a podobně, aby mohli rozhodovat a nemuseli neustále volat svým nadřízeným. To by se ovšem dalo ošetřit tím, že by se jim propůjčil status stálých hostů, který by mohli dostat například i šéfové obou velkých grantových agentur.

Snaha vliv v Radě spravedlivě rozdělit mezi různé zájmové skupiny se může časem vymstít. A vůbec tu nejde o rozpočet na příští rok: Věda a výzkum mají dostat přidány necelé dvě miliardy, jenže ministr Janota řekl, že se musejí najít v kapitole ministerstva školství; jinými slovy, ministr financí žádné další peníze nemá a pro vědce je shánět nebude. Rozpočet na nejbližší roky je však jen drobnou patálií ve srovnání s problémy, které se již rýsují na horizontu.

Zhruba od roku 2014 u nás začnou fungovat nové výzkumné ústavy postavené převážně za peníze Evropské unie. Jejich provoz bude už Česko platit ze svého státního rozpočtu. V současnosti na vědu a výzkum státní pokladna věnuje zhruba 25 miliard korun ročně, fungování těchto ústavů bude ale stát dalších 10–15 miliard. Loni se vedly spory o jednotlivé miliardy, a přitom má za pár let rozpočet na vědu narůst až o 60 procent! Kde se tyto peníze vezmou? To v Česku vůbec nikdo neví. Zřejmě se bude muset šetřit, a lidé s kvalitní strategickou vizí by proto ve vlivné vládní radě byli dost potřeba.

Bylo by hloupé předem tvrdit, že Rada bude pracovat špatně a že její členové žádnou vizi nemají. Jen chceme upozornit, že se blíží veliké potíže, jimž nelze čelit hádkami a hrou čistě na vlastním hřišti.