Ženy umírají zbytečně na rakovinu

Nerovné postavení a předsudky stojí někdy život. V některých zemích doslova. K tomuto závěru dospěl odborný vědecký časopis The Lancet v obsáhlé studii zveřejněné na konci září, v níž zkoumal okolnosti léčby rakoviny u pacientek ve 185 zemích světa. 

Pokud by byla rakovina diagnostikována včas nebo lépe fungovala prevence, bylo by možné předejít úmrtí až milionu a půl žen, přičemž dalších 800 tisíc umírá proto, že nemají zajištěnou odpovídající zdravotní péči. Důvodů je celá řada, jedním z hlavních je fakt, že medicína má tendenci soustředit se na ženské typy rakoviny, tedy na onemocnění prsou nebo děložního čípku. Jenže ženy trpí také ostatními typy rakoviny, a jak dokládá Lancet, jsou u nich diagnostikovány v pokročilejších stadiích než u mužů. Týká se to zejména rakoviny plic, tlustého střeva a konečníku, močového měchýře a močových cest. Rakovina plic a kolorektální rakovina jsou přitom celosvětově mezi třemi nejčastějšími typy rakoviny způsobujícími úmrtí žen. Mezi další příčiny pak patří obecnější společenské jevy, na které ovšem není zvykem v medicínských analýzách brát zřetel, zejména horší ekonomické postavení a odpovědnost za péči o děti a další příbuzné. 

Věda podle analýzy Lancetu rovněž nevěnuje dostatečnou pozornost rozdílům mezi muži a ženami, a to jak biologickým, tak těm způsobeným odlišným postavením ve společnosti. U studia vedlejších účinků léků se tedy nezohledňuje, jestli se projevují jinak u mužů a u žen. Ženy přitom čelí až o třetinu vyššímu riziku, že se u nich po léčbě rakoviny rozvinou závažné nežádoucí účinky. Pohlaví se nezohledňuje ani v základním výzkumu, kdy často není jasné, jestli byli při pokusech použiti samci, nebo samice zvířat (třeba myší). Léčba se totiž může i v laboratoři v závislosti na pohlaví projevovat odlišně.