Krajně pravicová izraelská vláda si vyhrnula rukávy k velkým činům
Když jeden z nejvyhledávanějších hlasů současného Izraele, historik a filozof Juval Noach Harari, otiskl minulý týden v listu Financial Times komentář o schvalování izraelské justiční reformy, připomínalo to zoufalé volání o pomoc. „Izraelská demokracie bojuje o život,“ psalo se v textu a Harari přirovnával vládu Benjamina Netanjahua k íránskému režimu. I Izrael teď bude mít podle historika tendenci a potenciál uvrhnout Blízký východ do zničujícího konfliktu.
Jakkoli to může znít přehnaně, všichni se teď budou moci přesvědčit, jak směrodatné je Harariho varování. Knesetem totiž nakonec zákon prošel. Stalo se tak přes odpor veřejnosti, prezidenta, Spojených států jako klíčového spojence Izraele a většinou jediného hlasu, jíž koalice v Knesetu disponuje.
Kabinet závislý na hlasech ortodoxně náboženských, otevřeně rasistických a homofobních politiků prosadil reformu, jež přináší jednu zásadní změnu: Nejvyšší soud ztrácí právo zrušit vládní rozhodnutí jen s odvoláním na „hlas rozumu“. Všem, kteří věří v parlamentní demokracii a mají obavy z nevolených soudců, to může znít jako dost dobrý krok. Z pohledu izraelských demokratů je ale problém, že židovský stát nemá psanou ústavu ani senát, a Nejvyšší soud proto slouží jako zásadní pojistka v jemném a kruciálně důležitém mechanismu vyvažování moci.
V jeho logice vládní většina nad sebou potřebuje kontrolu.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
