Odpověď Hradu a zelené peníze
Aby se věci pohnuly kupředu, je nutné změnit zaběhané myšlení
Než se dostaneme k vlastnímu textu editorialu, pojďme rychle vyřešit jednu aktualitu. Kancelář prezidenta republiky oznámila, že nebude Respektu a dalším vybraným redakcím odpovídat na otázky. Důvody jsou zástupné, tak je netřeba zmiňovat.
Nic se nemění: Hrad utajuje, Respekt odhaluje.
----


Výrazem revoluce se musí šetřit. Tím spíše, že zatím jde jen o slova. Když ale slyšíme vyjádření šéfa společnosti ČEZ Daniela Beneše o proměně strategie tohoto energetického kolosu, těžko se hledají jiná slova. Firma chce být zelenější a rychleji se zbavit uhlí.
V rozhovoru pro Hospodářské noviny mimo jiné Beneš uvedl: „Vidíme, jak se vyvíjí debata o udržitelném podnikání a společenské odpovědnosti. De facto se to celé začalo propojovat do něčeho, čemu se dnes říká ESG rating. Což je posuzování korporací podle toho, jak se v těchto oblastech, o kterých jsem mluvil, chovají. Ta naše změna je zásadní sdělení pro banky, pojišťovny, fondy, investory bank a podobně. Ti jsou v poslední době velmi přísní v posuzování toho, komu půjčí peníze, koho pojistí, jaké akcie koupí a tak dále.“
A ještě dodal: „Ale není to jen o péči o životní prostředí, ale i o tom, jak jsou vůbec korporace vnímány. Dlouhá léta stačilo hlídat, jestli jsou spokojeni akcionáři. Jenže v posledních letech společnost není zvědavá na firmy, které nejsou odpovědné a nemají s lidmi dobré vztahy. Někde jsme vztahy dobré měli, ale teď chceme, aby to bylo přímo v naší DNA.“
Šampaňské se bude otevírat až ve chvíli, kdy se slova změní v činy, nicméně tentokrát je třeba věnovat pozornost i rétorice. Kdokoli pročítal v posledních letech zahraniční ekonomické noviny jako Financial Times, sledoval různé debaty se světovými ekonomy či byznysmeny, musel vidět, že peníze se barví do zelena. Nejdříve to byly nesmělé náznaky, pak ideologické volání po záchraně planety a následně poznání, že zelený byznys může být cestou k velkým penězům. Již zmiňované FT nedávno citovaly přední dravce z Wall Street, kteří říkali, že „klimatická změna představuje historickou investiční příležitost“ nebo že „klimatická změna je investiční příležitost naší generace“.
V Česku však na úrovni vlády či velkého byznysu bylo ticho. Jistě, tu a tam se zmínilo, jak je nutné chránit přírodu, pod tlakem Evropské unie jsme přijali nějakou okleštěnou normu, ale mentálně jsme pořád zůstávali na úrovni: zelený byznys neexistuje, životní prostředí zajímá jen pár levičáků. Proto je důležité, když i ředitel ČEZ mění rétoriku a optiku.
Stále je kolem toho spousta „ale“, z historie však víme, že aby se věci pohnuly kupředu, je nutné změnit zaběhané myšlení. Takže revolucí Benešův plán zatím není, ale nadějným krokem, který je třeba opatrně přivítat, ano.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje
Erik Tabery
šéfredaktor
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.










