Jak přesně zahynul hlavní vědec íránského jaderného programu Mohsen Fachrízádeh, nevíme. Podle prvních informací se na jeho úspěšném přepadení před více než týdnem podílelo tajemné komando, podle jiných ho o život připravil robotizovaný kulomet umístěný v zaparkovaném autě napěchovaném výbušninou. Tak či onak, za akcí stál se vší pravděpodobností Izrael, který nic nepopírá a jehož premiér předloni Fachrízádeha výslovně jmenoval jako předmět izraelského zájmu v televizním vystoupení.

Jestliže o strůjci atentátu v podstatě není pochyb, o jeho smyslu lze vést dlouhou debatu. Íránský režim je agresivním hráčem na Blízkém východě, shoda ovšem nepanuje na tom, čím přesně je Teherán nebezpečný, a jakým způsobem se mu tedy nejlépe bránit. Z této neshody pak vyvěrají rozdílná hodnocení atentátu na atomového fyzika.

Dva pohledy

V užším pohledu je hlavním rizikem íránský jaderný program. Představa atomové zbraně v rukou teheránského režimu je hrozivá sama o sobě, ještě děsivějším receptem na katastrofu je ale pravděpodobný následný závod v jaderném zbrojení napříč celým nestabilním regionem. Problém poměrně úspěšně řešila dohoda iniciovaná Spojenými státy za vlády Baracka Obamy a uzavřená ve spolupráci s mezinárodním společenstvím včetně EU, Ruska a Číny. Než Donald Trump dohodu jednostranně vypověděl, Teherán ji v podstatě dodržoval a jeho jaderný program byl na jejím základě až do roku 2030 pod kontrolou.

Izrael a sunnitské monarchie Perského zálivu s dohodou nikdy…