0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kultura8. 11. 20202 minuty

Pojďte jíst děti

Jazykový koutek

Hana Vařáková

Ne, to není výzva ke kanibalismu, svoje ratolesti můžete nechat, aby si v klidu užívaly dětství. Pokud do věty z titulku doplníme čárku, získá sdělení zcela jiný význam: „Pojďte jíst, děti.“ Dalším známým případem je věta: „Omilostnit nelze, popravit“ – a její optimističtější varianta: „Omilostnit, nelze popravit.“ A ještě přidáme panovníkovo osudové dilema: „Válku, ne mír“ – nebo „Válku ne, mír“?

Na těchto extrémních příkladech je vidět, jak důležitá, někdy i životně, je čárka. Toto interpunkční znaménko odděluje věty v souvětí, jednotlivé složky několikanásobných větných členů, volně vložené či připojené výrazy, oslovení a také částice nebo citoslovce.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Čárky tedy nejsou ve větách jen pro okrasu a nemůžeme je libovolně sázet, kam se nám zlíbí. Naopak ovlivňují zásadním způsobem význam sdělení a texty jsou pak díky nim přehledné a srozumitelné. Nelze proto vyslyšet volání některých lidí po tom, aby v zájmu zjednodušení češtiny byly čárky zrušeny.

Právě naopak, bez nich by docházelo k mnoha nedorozuměním. Například: Řekni to Karle.“ Tady se má něco dozvědět dívka Karla. Ale: „Řekni to, Karle“ vyzýváme Karla, aby nám něco sdělil.

Nebo jiný příklad: „Učitel mi řekl, abych to dopsal a odešel.“ To znamená, že až to dopíšu, mám odejít. Na rozdíl od: „Učitel mi řekl, abych to dopsal, a odešel“, kde se vzdálil učitel poté, co mi zadal úkol.

A do třetice: „Šéf mi vysvětlil, co bude mou prací hned první den.“ Dozvěděl jsem se tedy, co budu dělat první den v novém…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc