Jmenoval se Benjamin Lay, měřil něco málo přes 120 centimetrů a uměl se náramně zlobit. Jednou se na své spoluobčany načuřil do té míry, že vytrhal stránky z Bible a do jejích desek místo nich ukryl měchýř s rudou šťávou. Před ctihodnými občany americké kolonie New Jersey pak spustil hysterickou tirádu. „Vy všichni, kdo říkáte, že se má druhým činit tak, jak si přejete, aby oni činili vám! Spravedlnost nad vámi vynese až Všemohoucí! Ten vidí a uznává všechny národy a barvy lidí stejnou měrou!“ Načež tasil meč a Bibli proklál. Rudá tekutina se rozprskla po tvářích zkoprnělých věřících. „Tak Bůh proleje krev těch, kteří vrhají jiné bytosti do otroctví!“
Do britských kolonií na americkém kontinentu dorazil temperamentní mužík za snem o svobodě vyznání. Jako námořník zažil v 18. století ledacos. V Turecku spatřil křesťanské otroky sdírané z kůže muslimy. Na Barbadosu zotročené černochy sdírané z kůže křesťany. Jednou byl v přístavu svědkem, jak černý otrok, než by snášel další rány, raději spáchal sebevraždu.
V ponížení jiných bytostí viděl pohrdání samotným Bohem. Bouřil se a vztekal. Agitoval, tiskl knihy, rozdával pamflety. Léta putoval budoucími Spojenými státy, na slabých nožkách, jež tak tak dokázaly unést jeho hrb a vydutý břich, neboť, jak podotýká americká historička Jill Lepore, „nikdy by nepobídl koně ostruhami“. Soucit rozšířil za sféru lidských bytostí, přestal jíst maso a usadil se v jeskyni.
Mezi kolonisty se stal legendou, Benjamin Franklin objevil…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
