Univerzita Kellnerova

Když se v pět hodin odpoledne druhý říjnový čtvrtek členové Akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy konečně dostali k projednávání oznámeného výbušného tématu, chvíli se zdálo, že nebudou mít o čem mluvit. Během odpoledne totiž firma Home Credit ze skupiny PPF podnikatele Petra Kellnera oznámila, že odstupuje od smlouvy o partnerství, kterou jen pár dní předtím s Univerzitou Karlovou uzavřela a o níž právě chtěli akademici z pražské „fildy“ – její obzvláště hlasití kritici – na poradě senátu jednat. Také rektor UK Tomáš Zima, který měl podle předběžných plánů na schůzi vystoupit s vysvětlením, se nakonec omluvil.

Záhy po začátku rozpravy se ale ukázalo, že vypovězením smlouvy celá kauza, jež minulý týden vzbudila hlasité protesty akademiků a studentů, zdaleka nekončí. Jak hned zkraje debaty shrnul místopředseda senátu Jan Bičovský: „Problém dál trvá.“ Podobně mluvil i bývalý děkan filozofické fakulty Michal Stehlík: „Jasně se ukázala síla akademické půdy, ale ta diskuse zdaleka nekončí.“ Akademici sice ocenili, že díky vypovězení smlouvy už kontroverzní společnost „krále lichvářů“ (jak Kellnera v otevřeném dopise rektorovi nazval Václav Němec z Ústavu filosofie a religionistiky FF UK) nebude hlavním partnerem nejstarší české univerzity, ale během více než hodinové debaty padla celá řada otázek: Proč rektor Zima uzavření takto důležité smlouvy téměř s nikým nekonzultoval? A proč následně tak snadno souhlasil se zrušením smlouvy, kterou uzavřel jen pár dní předtím? A proč vůbec spojil jméno univerzity s firmou profitující z byznysu, který má z velké části na svědomí obrovský český problém s exekucemi?

Dluhová past minulosti

„Akademické investice do budoucnosti nemohou stavět na dluhových pastech minulosti,“ řekl uznávaný ústavní právník a filozof Jiří Přibáň, když na protest proti rektorově smlouvě s Kellnerem opustil Čestnou radu absolventů univerzity. Měl tím na mysli to, že slibované Kellnerovy sponzorské peníze (půl milionu korun ročně po dobu následujících tří let) by univerzita inkasovala od firmy zabývající se poskytováním krátkodobých nebankovních půjček, což je druh úvěrů, který v minulosti výrazně přispěl k epidemii exekucí dodnes trápící českou společnost. I když se teď už praxe firmy při poskytování půjček výrazně zlepšila a je srovnatelná s velkými bankami, jejím klientům však stále komplikují život tzv. rozhodčí doložky. Podle nich měl případný spor mezi dlužníkem a firmou namísto soudů řešit údajně rychlejší, ve smluvních dokumentech ovšem blíže nespecifikovaný „rozhodce“; ten pak v případech, kdy dlužník svůj závazek řádně nesplácel, rozhodoval o jeho exekuci.

Protože se už dávno ukázalo, že tito rozhodci vůbec nejsou nestranní, ale silně a často protiprávně nahrávají poskytovatelům půjček, Ústavní soud platnost rozhodčích doložek zrušil a exekuce vykonávané na jejich základě jsou nezákonné. Jak ovšem prohlašuje Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni, firma Home Credit na toto soudní rozhodnutí nebere ohled. „Home Credit patří mezi společnosti, které tyto nezákonné exekuce podle neprůhledných rozhodčích doložek stále vymáhají, což považujeme za neospravedlnitelnou praxi,“ říká Hůle. Ministerstvo spravedlnosti letos v červnu uvedlo, že se v Česku vymáhá asi 130 tisíc nezákonných exekucí, podle Hůleho připadá asi čtvrtina z nich „na vrub“ Home Creditu a jeho dceřiných společností.

„Home Credit patří mezi společnosti, které tyto nezákonné exekuce podle neprůhledných rozhodčích doložek stále vymáhají.“

Kromě byznysu s půjčkami ale Home Credit vzbuzuje obavy také kvůli svým snahám ovlivňovat českou zahraniční politiku. V roce 2014 se dostal majitel skupiny PPF Petr Kellner až na setkání s čínským prezidentem. Přivedl ho tam český prezident Miloš Zeman, který posléze z Číny do Česka letěl namísto vládního speciálu letadlem pronajatým právě skupinou PPF. A říše středu se postupem času stala pro Home Credit zásadním místem pro byznys: díky mimořádně vzácné licenci od čínských úřadů může Home Credit poskytovat půjčky v celé Číně a úvěr od ní si pořídily čtyři desítky milionů Číňanů. To firmě jen za poslední dva roky vyneslo osm miliard korun. Podnikatelský úspěch však závisí na udržení zmíněné licence, kterou lze okamžitě odebrat, a Číňané se – jak známo – dokážou chovat velmi tvrdě k firmám ze zemí, jejichž vlády či občanské instituce se „proviní“ třeba kritikou tamního porušování lidských práv.

Je proto v nejvlastnějším zájmu Kellnerova úvěrového impéria, aby k takové kritice z Česka nedocházelo. A náznaky toho, že tyto svoje zájmy začne Home Credit kromě politických nebo diplomatických kruhů prosazovat i na akademické půdě, se množí delší dobu. Martin Hála, přední český sinolog a – společně s šéfkou Ústavu Dálného východu FF UK Olgou Lomovou – vůdčí postava informačního webu o Číně Sinopsis, zpozorněl počátkem září, když PPF, mateřská společnost Home Creditu, napsala na Twitter, že Sinopsis svou kritikou činnosti Kellnerova podniku v Číně „zneužívá akademické svobody“. „Slýcháme z různých stran, že nás opravdu nemají v lásce a dávají to hodně najevo. Napadlo mě po tom tweetu, že by svou nevoli mohli zkusit tlačit přes univerzitu, ale přišlo mi to absurdní,“ píše Hála v e-mailu. Tato absurdita se však stala realitou.

„Čistě odborný“

Sbližování mezi Univerzitou Karlovou a firmou Home Credit začalo letos na jaře. Nejprve v březnu podepsala se společností smlouvu Fakulta sociálních věd UK. Jak říká její děkanka Alice Němcová Tejkalová, šlo o „standardní, jednoduchou a transparentní darovací smlouvu“, na jejímž základě Home Credit věnoval 100 tisíc korun Institutu ekonomických studií na rozvoj vědy a výzkumu. Fakultě ze smlouvy neplynuly vůči Home Creditu žádné závazky.

Od jara letošního roku pak s firmou vyjednávala také Matematicko-fyzikální fakulta UK a tam už šlo o dlouhodobější spolupráci. Podle oficiálního vyjádření děkana fakulty Jana Kratochvíla přišli s nápadem na spolupráci odborníci fakulty zabývající se finanční matematikou. Jak dodává v e-mailu proděkan MFF UK pro propagaci Martin Vlach, jejich zájem o spolupráci „byl čistě odborný a podnícený především faktem, že by taková spolupráce zpřístupnila studentům finanční matematiky skutečně aktuální a praktické problémy, zejména z oblasti kreditního rizika“. Firma Home Credit zase o spolupráci měla zájem kvůli tomu, že absolventi této fakulty jsou pro ni ceněnými zaměstnanci.

Vyjednávání trvalo šest měsíců, a to zejména kvůli pečlivému zvažování na straně MFF. „Zvažovali jsme samozřejmě mnohé faktory, včetně pověsti firmy,“ píše Vlach s tím, že nakonec je přesvědčily nezávislé analýzy organizace Člověk v tísni dokazující, že „chování firmy je v posledních letech korektní“, a rovněž skutečnost, že Home Credit byl mezi prvními firmami, které získaly novou licenci ČNB, jež začala národní banka vydávat poté, co se v roce 2016 zpřísnila pravidla pro poskytovatele spotřebitelských úvěrů.

Koncem srpna tedy fakulta s Home Creditem uzavřela smlouvu na tři roky, která firmě mimo jiné garantovala možnost vypisovat témata studentských prací, nebo umožňovala jejím expertům podílet se na vyučování či mentoringových programech, při nichž zkušenější praktici trénují studenty. Kromě toho získal Home Credit také možnost používat přízvisko „Partner Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy“ a využívat její logo. Ujednání ovšem nikdy nevstoupilo v platnost. Aby se tak mohlo stát, měl Home Credit – podle Vlacha v souladu s běžnou praxí, jíž se řídí spolupráce s komerčními firmami – během září zaplatit vstupní poplatek ve výši 80 tisíc korun. Jenže tak v termínu neučinil. Proč se tak stalo, vedení fakulty neví a ani to nezjišťovalo. Home Credit potvrzuje, že poplatek nezaplatili, důvody ovšem nechce mluvčí firmy Milan Tománek komentovat. Podle jeho slov má Home Credit stále o spolupráci s fakultou zájem, ale po velmi vzrušených debatách posledních týdnů prý teď není jisté, jestli se pokusí dohodu o partnerství s matematiky a fyziky navázat znovu.

A konečně koncem září podepsal rektor UK Tomáš Zima s Home Creditem smlouvu za celou univerzitu, na jejímž základě se Kellnerova firma stala hlavním partnerem univerzity (po partnerovi generálním jde o druhou „nejvyšší“ formu spolupráce). Přesněji – uzavřely se smlouvy dvě. V jedné je vyčísleno, že UK získá během tří let od Home Creditu milion a půl korun, tedy 500 tisíc ročně. (Částka sice vyvolala ostrou kritiku, někdejší rektor Masarykovy univerzity a nyní senátor Mikuláš Bek ovšem upozorňuje, že pro české univerzity jde o objem peněz u partnerských smluv zcela standardní.) Dále smlouva obsahuje závazky Home Creditu vůči univerzitě: firma kupříkladu slibuje, že uspořádá soutěž pro studenty školy, pomůže jí s marketingovou či sponzoringovou strategií, podpoří univerzitní ples nebo pořídí osvětlení pro výstavy v jedné z budov univerzity. Tuto smlouvu následně univerzita zveřejnila ve veřejně přístupném registru smluv.

Zima dohodu s PPF nekonzultoval s žádným orgánem univerzity.

Zima ovšem zároveň podepsal ještě jednu smlouvu, která v registru smluv nevyšla a na veřejnost se dostala až poté, co si ji počátkem minulého týdne vyžádala redakce serveru A2larm. V této smlouvě je v řadě bodů definována povaha partnerství obou subjektů, přičemž se zde mimo jiné píše, že zapojení Home Creditu do „aktivit univerzity a/nebo jejích fakult převyšuje obvyklou úroveň partnerství“. Pro firmu by to kupříkladu znamenalo, že jen ona bude moci používat označení „hlavní partner Univerzity Karlovy“ (v angličtině „Proud Corporate Partner of the Charles University“). Mikuláš Bek ovšem upozorňuje, že takto definované partnerství není úplně běžné. „Obvykle tyhle dohody obsahují ustanovení, že někde bude logo partnera, to je celé,“ vysvětluje Bek. Mimo jiné vzhledem k předchozím výhradám PPF vůči práci sinologů vzbudila řadu otázek pasáž, kde se obě strany zavazují „zdržet se všeho, co by mohlo poškodit (jejich) dobré jméno a pověst“ nebo co by mohlo „negativně ovlivnit jejich spolupráci“. Podle bývalého rektora UK a nyní senátora Václava Hampla nejsou taková ustanovení v partnerských smlouvách obvyklá. „Univerzita přece nemá zájem poškozovat něčí dobré jméno, ta klauzule je tam minimálně nadbytečná,“ říká Hampl. A nezvyklý je také fakt, že smlouva č. 2 byla de facto „neveřejná“. „Neměla žádné finanční plnění, do registru jsme ji tedy neposílali,“ zdůvodňuje mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek, proč smlouvu nezveřejnili.

Zima dohodu s PPF nekonzultoval s žádným orgánem univerzity – akademickým senátem či správní radou. Podle reakcí, které z obou těles zněly minulý týden, by mu záměr zřejmě neschválily. „Tak jak byly parametry spolupráce nastaveny, by nebyla pro Univerzitu Karlovu příliš důstojná,“ říká třeba člen správní rady UK a poslanec sněmovního školského výboru Petr Gazdík. Plán učinit z Home Creditu hlavního partnera univerzity sice Zima krátce přednesl týden před podpisem na zasedání kolegia rektora, ale podle členů tohoto poradního orgánu se o věci nijak nedebatovalo, ani nebyl k dispozici text dokumentu. Podle Václava Hampla Zimovi sice formální pravidla neukládají, aby takový krok s někým konzultoval. „Rektor má ale zároveň úzkostlivě dbát na dobré jméno univerzity a to zde nebylo splněno,“ říká Hampl.

Vyvodit osobní odpovědnost

Ač firma Home Credit od dohody s univerzitou odstoupila, kauza akademickou obcí značně otřásla a bude se jí dál zabývat tento týden. V pátek kupříkladu jedná Akademický senát UK, kam jdou v úvodu zmínění zástupci filozofické fakulty s pověřením tamního senátu požadovat odstoupení rektora Zimy. K požadavku Zimovy rezignace se koncem minulého týdne přidali také zástupci přírodovědecké fakulty i někteří jednotliví akademici. Okolnostmi toho, jak byla smlouva s firmou Home Credit uzavřena, se pak bude na konci října zabývat správní rada univerzity. Otázek je na stole stále dost. Kromě otázek z úvodu lze přidat i jednu, kterou – zatím bez odezvy – klade zmíněný Václav Němec z FF UK. Podle něj má Zima také „veřejně objasnit“, zda v minulých letech absolvoval cesty do Číny, na nichž se organizačně či finančně podíleli lidé z PPF.