Takové australské předměstí
Chudé předměstí queenslandského Brisbane osmdesátých let. Popkultuře vládnou videokazety, Schwarzenegger a Hvězdné války, ale v ulicích obývaných převážně polskými a vietnamskými uprchlíky a Aboridžinci vládne mezi gangy obchodujícími s fetem skutečný boj. Sem zasadil děj svého loňského debutu Kluk spolkne vesmír uznávaný australský žurnalista Trent Dalton – který tu sám vyrůstal a později také vedl s lidmi ze zdejší nejnižší společenské vrstvy řadu rozhovorů.
Jeho volně autobiografickými hrdiny jsou dvanáctiletý Eli Bell a jeho bratr August, který nemluví (dnešním pohledem nejspíš autista). Žijí s milující matkou a otčímem, kteří v malém kšeftují s heroinem, v němž sami jedou, a oscilují tak mezi nadějemi a zoufalstvím. Dokud je nedostihne jak trestající ruka tzv. velké ryby, když si chtěli něco ulít stranou, tak zákon, a oba sourozence převezme věčně opilý otec. Chůvu jim dál dělá jistý kriminálník a Eliho udržují při životě jen jeho svérázné rady typu před světlem a stínem neutečeš, ale hlavně odhodlání pomstít otčímovo záhadné zmizení (rozuměj smrt) a velký sen: stát se novinářem a získat krásnou, inteligentní a úspěšnou holku, k níž vzhlíží.
Anglofonní kritici Daltonův příběh zasvěcení do dospělosti srovnávali s Pravidly moštárny Johna Irvinga či s Příšerně nahlas a k nevíře blízko Jonathana Safrana Foera, kde je konfrontace mezi dětskou nevinností a krutostí světa zrovna tak drastická a náhlá. Kluk však koketuje i s…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
