Obrazy uvolněné energie
Letos v Česku není šance vidět nic lepšího než aktuální výstavy malířů Josefa Bolfa a Daniela Pitína
Je to zdánlivě nesmiřitelný souboj. Dvě prestižní pražské výstavní instituce pořádají ve stejný čas dvě výstavy dvou českých malířů, které jsou bez debat vrcholem letošní sezony. Výstavy Josefa Bolfa ve Veletržním paláci Národní galerie a Daniela Pitína v Galerii Rudolfinum nicméně víc věcí spojuje, než rozděluje, a kdo je navštíví obě, rozhodně neudělá chybu.
Oběma malířům je přes čtyřicet, oba absolvovali AVU, ateliéry měli dlouhý čas na stejném místě v Karlíně, zastupuje je žižkovská galerie Hunt Kastner a momentálně jsou na tvůrčím vrcholu. K výjimečné pozici, kdy jim NGP a Rudolfinum svěřily své prostory pro prezentaci desítek pláten, si museli prošlapat trnitou cestu a zejména v Česku léta poslouchali, že se věnují činnosti odsouzené k zániku. Dnes ale Bolfova výstava Tušení stínu a Pitínova Papírová věž dokládají, že u nás momentálně naopak neexistuje sebevědomější a živější výtvarný obor než právě klasická malba.
Oltáře v Matrixu
Starší má přednost. Osmačtyřicetiletý Josef Bolf se do Veletržního paláce dostal díky pozvánce od kurátora Otty M. Urbana a až do léta šéfa Sbírky umění 19. století a klasické moderny NGP, který z galerie odešel na protest proti vyhazovu jejího ředitele Jiřího Fajta. Vracet se do instituce nehodlá ani po dosazení nové prozatímní ředitelky a ve Veletržním paláci každý může vidět proč.
Mamutí stavba odráží turbulentní stav,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
