Macron se dočkal odpovědi

Z Česka, kde většina politických elit i médií evropskou a globální agendu ignoruje, lze snadno přehlédnout, že se v Evropě právě hýbou ledy. Pod tlakem krizí posledních let se rozbíhá debata o tom, jakou EU si my Evropané přejeme.

Spád dostala předminulý týden, kdy se dopisem zveřejněným ve 22 jazycích k Evropanům obrátil Emmanuel Macron. Vyslovil se za výraznější integraci EU v bezpečnostní i azylové politice, za sbližování sociálních systémů a minimálních mezd, za cílené upřednostňování evropských firem při státních zakázkách před firmami z jiných kontinentů, za vznik nových evropských agentur, například na ochranu před zahraničním vměšováním do našich demokracií. Macron v principu zopakoval svou radikální představu silné, mnohem více integrované Unie. I za cenu toho, že se Evropa bude muset rozdělit do dvou skupin s výrazně rozdílným stupněm integrace.

Nerozvedl už, jak chce svých cílů dosáhnout. Jeho problémem je, že nemá v Evropě dost spojenců. Ukázalo se to již v minulých dvou letech, kdy prosadil jen minimum ze svých představ reformy eurozóny. Je to zjevné i z odpovědi, které se minulý týden dočkal z Německa, svého hlavního partnera. V úřadu kancléřky podle německých médií vnímali dopis z Paříže především jako startovní výstřel do kampaně před blížícími se volbami do Evropského parlamentu. I proto asi odpověď neformulovala Angela Merkel, ale její nástupkyně, momentálně „jen“ šéfka středopravicové CDU bez vládní funkce Annegret Kramp-Karrenbauer.

Mezi…