Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Redakce Dopisy

Dopisy

Malá velká vláda

Respekt 50/2017

Autoři ústavy zřejmě nepředpokládali situaci, která nastala po volbách. Jejími reprezentanty jsou prezident Zeman a předseda vlády Babiš. Přitom by stačila docela drobná úprava textu v ústavě, aby se nic podobného nemohlo opakovat.

Reklama
Reklama

Máme parlamentní, a nikoli prezidentský systém. Zřejmě je správné, že prezident jmenuje premiéra a na jeho návrh i vládu. Odpovědnost kabinetu však je ke sněmovně, nikoli k prezidentovi. Hlavní princip českého parlamentarismu je, že vláda musí získat důvěru sněmovny a pouhé jmenování vlády prezidentem by k převzetí vládní moci stačit nemělo. I menšinový kabinet může plnohodnotně vládnout, pokud by v parlamentu prokázal své oprávnění a získal alespoň 101 hlasů poslanců. Do té doby by stát spravovala předchozí vláda v demisi s oprávněním provádět jen základní a naprosto nezbytná rozhodnutí.

Pokud by příslušné ustanovení v ústavě bylo upraveno v tomto smyslu, tj. po jmenování prezidentem se kabinet ujme svého úřadu až okamžikem získání parlamentní většiny, nemohla by vzniknout vláda bez důvěry a pozbyla by smyslu i formulace „bez zbytečného odkladu“. Jmenovaný premiér by ve svém vlastním zájmu v optimální době o převzetí moci usiloval a získání parlamentní podpory pro svoji „nevládu“ zbytečně neprotahoval ani jinak s vládní mocí nespekuloval…

Vím, že to nyní uplatnit nejde a současný problém to nevyřeší. Ale snad by zákonodárci měli o takové úpravě ústavy uvažovat.

Bohumil Moutelík

Jak začít nový život

Respekt 51–52/2017

V článku podrobně popisujete teorii vyčerpání ega, respektive svalovou hypotézu Roye Baumeistera. Pouze v závěru pak stručně uvádíte, že se v posledních letech jinak „vlivná teorie docela otřásla“. To je však velmi eufemistické označení pro to, co se skutečně stalo.

Protože lidská mysl opravdu funguje „trochu složitěji než bojler“, nelze komplexnost psychologických teorií redukovat do jediného vztahu a ten ověřit jedním experimentem. Teorie zpravidla poskytují celou řadu predikcí, jež lze testovat odděleně a při dílčím neúspěchu třeba příslušnou část teorie revidovat.

Bohužel, v případě teorie vyčerpání ega se řadě laboratoří po celém světě nepodařilo replikovat klíčové experimenty, na nichž celá studie stojí a bez nichž nemůže fungovat – a to při dodržení zcela shodného výzkumného postupu s původními autory. Jinými slovy: teorie vznikla na popisu jevů, které nejsou univerzálně platné a které byly pozorované zřejmě jen náhodou či v důsledku chyby měření (anebo ještě pravděpodobněji z důvodu tzv. pochybných praktik ve výzkumu, ale to je na delší řeč). Teorie tedy není děravá, ale chybná jako celek.

Příčinou popularity teorie vyčerpání ega proto není její vědecká přesnost, ale její (neexistující) potenciál pro trénink lidské mysli, s tím spojená určitá přitažlivost pro laiky a v neposlední řadě rovněž její jednoduchost a přímočarost. Teorie se intuitivně zdá být správná, trénování mozku jako svalu lze popsat a pochopit velmi rychle – naopak vysvětlit důvody, proč je teorie chybná, vyžaduje nesrovnatelně více prostoru a odborných znalostí.

Situaci navíc neprospívá, že jedním z důsledků nereplikovaných experimentů je kromě odmítnutí teorie jako takové navíc i zpochybnění „kvality vědecké práce“ jejích původních autorů. Protože se ve světě „vysoké vědy“ točí značné peníze a prestiž, může se zdát výhodné výtky odbýt, chyby neuznat a teorie nerevidovat. Laické veřejnosti i části odborníků se vyčerpání ega, sociální priming a další vadné teorie budou líbit i tak.

Hynek Cígler, výzkumný
pracovník katedry psychologie, Fakulta sociálních studií MU

Mýtus vládních odborníků

Respekt 1/2018

Rád bych reagoval na komentář Marka Švehly. První námitka míří k tomu, že aktuální otázkou je dostavět další dva bloky Jaderné elektrárny Temelín… Aktuální otázkou je náhrada Dukovan, které mají daleko dřívější termín odstavení než Temelín. Jejich životnost je čistě technická otázka, byly dříve postavené a uvedené do provozu, tak musí být dříve odstavené. Dále je zde technický problém geografického rozložení zdrojů a spotřeby (je nutné zachovat výrobu rovnoměrně rozloženou po celém území naší republiky); Němci (a bohužel i Poláci a my) by mohli vyprávět, jaké problémy přinese nerovnováha v podobě výroby dominantně umístěné na severu a spotřeby dominantně umístěné na jihu.

K problému „energetického mixu“: Německo se na základě politického rozhodnutí vydalo na cestu, kde, obrazně řečeno, míchá koktejl Cuba Libre z 90 procent vody, 4 procent bílého rumu, 1 kusu limetky a 4 procent koly. Takový nápoj by vám chutnal? Mně asi ne… Prostě pokud má mix opravdu fungovat, musí v něm být rovnoměrně zastoupené zdroje s garantovanou výrobou (klasické elektrárny uhelné i vodní, bezuhlíkatý zdroj v podobě jaderných elektráren) a zdroje s výrobou negarantovanou (větrné a fotovoltaické elektrárny).

K otázce, proč by mělo být „neodborné“ dovážet elektřinu z partnerských, stabilních zemí, lze dodat jediné: co má být ta stabilní partnerská země, která je v energetickém přebytku, a od níž tak budeme moci nakupovat elektrickou energii? Takovou zemi neznám.

Jindřich Kysela, Brno-Žebětín

Upřesnění

V komentáři Názory a pravidla v minulém Respektu jsme uvedli, že Benátská komise je „právní autorita Evropské unie“. Evropská komise se názorem Benátské komise sice zpravidla řídí, ale Benátská komise spadá pod organizaci Rada Evropy, která s EU nijak nesouvisí.

Za nepřesnost se omlouváme.

 

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte