Akce Cizinec
Proč policie vyhání ukrajinské dělníky, které podle Svazu průmyslu nutně potřebujeme?
Přijelo snad deset policejních aut, těžkooděnci se psy vtrhli do naší firmy. Pět ukrajinských dělníků, kteří tam pracovali, přirazili ke zdi, povalili je na zem,“ vypráví majitel firmy na Vysočině o nedávné policejní akci Cizinec. „Jsem z toho v šoku. Byli to slušní a pracovití lidé, policie se k nim chovala jako k nějakým teroristům nebo dealerům drog.“
Zveřejnit své jméno a název firmy citovaný podnikatel nechce. Bojí se, že by si tím vykoledoval zásah policie v dalších svých firmách, kde zaměstnává pracovníky z Ukrajiny ve stejném – a podle policie nezákonném – režimu. Rozhodně v tom není sám. Jen při zmíněné akci Cizinec policie vyhostila zhruba tři sta pracujících Ukrajinců. Provalilo se jméno jediné dotčené firmy – Rohlík.cz – a záběry z jejího skladu, odkud policie odvezla přes osmdesát dělníků ze zahraničí. Jsme tak svědky absurdní situace. V údajně „nezákonném režimu“ u nás totiž pracuje přes šest tisíc cizinců, převážně Ukrajinců – zatímco cestou považovanou policií za legální jich loni přišlo zhruba o tisícovku méně.
Úzké hrdlo
Ukrajinci jsou mezi českými podnikateli velmi oblíbení. Mají pověst svědomitých dříčů, jsou nám kulturně blízko, není tu ani výrazná jazyková bariéra. A jsou neskutečně flexibilní, za prací jsou ochotni vyrazit okamžitě, a když práce dojde, v tichosti se přesunou jinam. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj vzpomíná, že když během krize před deseti lety ubyla pracovní místa, velká část z nějakých sto třiceti…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
