0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Agenda24. 9. 20165 minut

Mlhy politiky

Po rozhodnutí o brexitu Evropská unie tlačí na větší vojenskou integraci. Její návrhy však většinou míjejí cíl.

Autor: REUTERS

Terorismus, ruské zastrašování, chaos na Blízkém východě a možnost, že americkým prezidentem se stane Donald Trump. Nepřekvapí tedy, že Evropská unie chce umístit obranu a bezpečnost na vrchol pořadu svého jednání. Jak řekl 14. září v „projevu o stavu Unie“ předseda evropské komise Jean-Claude Juncker: „Evropa se musí posílit. Nikde to neplatí víc než v naší obranné politice.“

Přestože je Juncker oddán federalistické představě o evropské armádě, tentokrát si dal pozor a o této vidině se nezmínil. Místo toho oddrmolil několik zdánlivě snáze dosažitelných cílů, z nichž některé se objevily už o několik dnů dříve v dokumentu, který připravila ministerstva obrany Francie a Německa. Mluvilo se o něm předminulý týden na neformálním summitu evropských předáků v Bratislavě. Tento týden se tam vrátí ministři obrany k dalšímu jednání. Cílem je vytvořit soubor návrhů před příštím summitem v prosinci.

Reklama

Jedná se většinou o spíše staré nápady na zlepšení kooperace ozbrojených sil svolných členů EU. Byly jen oprášeny, aby odpovídaly nové, úzkostné náladě. V nabídce je vytvoření stálého vojenského velitelství pro plánování a vykonávání vojenských a civilních akcí EU, například vloni zahájené operace Sophia proti pašerákům migrantů ve Středozemním moři a operace Atalanta, protipirátského tažení u pobřeží Somálska, které začalo v roce 2008. Tyto akce dosud řídila velitelství pověřených členských států.

Tuto myšlenku dlouho vetovala Británie, obávala se, že se bude jen nákladně…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc