Mlhy politiky
Po rozhodnutí o brexitu Evropská unie tlačí na větší vojenskou integraci. Její návrhy však většinou míjejí cíl.
Terorismus, ruské zastrašování, chaos na Blízkém východě a možnost, že americkým prezidentem se stane Donald Trump. Nepřekvapí tedy, že Evropská unie chce umístit obranu a bezpečnost na vrchol pořadu svého jednání. Jak řekl 14. září v „projevu o stavu Unie“ předseda evropské komise Jean-Claude Juncker: „Evropa se musí posílit. Nikde to neplatí víc než v naší obranné politice.“
Přestože je Juncker oddán federalistické představě o evropské armádě, tentokrát si dal pozor a o této vidině se nezmínil. Místo toho oddrmolil několik zdánlivě snáze dosažitelných cílů, z nichž některé se objevily už o několik dnů dříve v dokumentu, který připravila ministerstva obrany Francie a Německa. Mluvilo se o něm předminulý týden na neformálním summitu evropských předáků v Bratislavě. Tento týden se tam vrátí ministři obrany k dalšímu jednání. Cílem je vytvořit soubor návrhů před příštím summitem v prosinci.
Jedná se většinou o spíše staré nápady na zlepšení kooperace ozbrojených sil svolných členů EU. Byly jen oprášeny, aby odpovídaly nové, úzkostné náladě. V nabídce je vytvoření stálého vojenského velitelství pro plánování a vykonávání vojenských a civilních akcí EU, například vloni zahájené operace Sophia proti pašerákům migrantů ve Středozemním moři a operace Atalanta, protipirátského tažení u pobřeží Somálska, které začalo v roce 2008. Tyto akce dosud řídila velitelství pověřených členských států.
Tuto myšlenku dlouho vetovala Británie, obávala se, že se bude jen nákladně…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
