Pijpovi. Joost & Angela. Máme tě rádi, mami! Takové a jiné vzkazy jsou laserem vypálené do prken na pěší lávce v centru Rotterdamu. Lávka má 390 metrů a prken je hodně. Sedmnáct tisíc si jich koupili místní občané. Jedno stálo 25 eur. Právě Pijpovi, Joost a všichni další, kdo tu jsou podepsaní, se zasloužili o to, že most zvaný Luchtsingel stojí. Pomáhá chodcům překonat ulici Schiekade, kde sviští šest proudů aut a jezdí vlaky. Spojil dvě rozdělené čtvrti. Scelil nepovedený městský šev, který nějak ušel pozornosti plánovačů.
Mostek prochází také kancelářskou budovou Schieblock. Byl to jeden z těch omšelých domů v okolí, které tu tak nějak bezcílně vyrostly. Teď je to cool místo s vizí, sídlí tu kreativní startupy a na střeše je zeleninová zahrada. Ve třetím patře má kancelář ZUS (Zones Urbaines Sensibles), architekti, kteří celý projekt dali do pohybu. Elmu van Boxel a Kristiana Koremana obtěžovalo, že se celou oblastí nedalo pořádně projít. Rozhodli se to řešit a navrhli lávku.
Lidé jim nejdřív odhlasovali vítězství v soutěži o peníze z participativního rozpočtu Rotterdamu, zbytek doplatili nákupem prken. Efekt pro město je blahodárný, asi jako kdyby se v Praze dalo dojít z hlavního nádraží na Vinohrady. Je to úspěch. A také důkaz, že crowdfunding, tedy sbírání peněz po internetu, může nejen pomáhat umění, ale do budoucna změnit i představy o tom, co kdo a jak má stavět.
Nejdřív…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
