U tématu kolapsu civilizace bývalo v české fantastické literatuře zvykem děj situovat do zahraničí, kde se dějí „velké“ dějiny, popřípadě rozprostřít jej po celé planetě a nahlížet na katastrofu globálně. Pozoruhodným trendem posledních několika let je ovšem přesun obrazu konce do české kotliny a zároveň ztráta obrazu konkrétního, vnějšího nepřítele.
Můžeme si klást otázku, zda se jedná o reflexi apokalyptické publicistiky poslední doby (na ose Cílek – Bárta), skutečně pociťovaných společenských tenzí, či jejich mediálních přepisů. Každopádně přibývají knihy z kategorie, kterou bychom mohli nazvat českým apokalypticismem – nebo literaturou občanského neklidu. Tou poslední je román Miroslava Bočka Příliv.
Zdroje neklidu
Přicházejí z různých zdrojů. Jednak tu máme publikace, v nichž cítíme autorskou povinnost „probudit“ čtenáře. Některá témata Houellebecqova Podvolení již před lety předjímal Vladimír Podracký v románu Žluté nebezpečí (vyšlo v roce 2007, mimochodem s doslovem Adama Bartoše), celosvětovou ekonomickou krizi líčí v optimističtějších new age barvách Jan Šuba ve vlastním nákladem vydané knize Iluze doby (2015), její předstupeň pak Vladimír Pikora a Markéta Šichtařová v knize Lumpové a beránci (rovněž vlastní náklad 2014).
Druhým zdrojem je žánrová science fiction. Jeden z jejích čelných představitelů Miroslav Žamboch líčí Česko blízké budoucnosti jako radioaktivní válečnou zónu. Také jeho podobně píšící…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
