Nejasný základ státu
Vláda se pokouší rozšířit definici toho, čemu by Češi mohli říkat rodina
Všichni tam patříme. Přesto se vůbec neshodneme na tom, co to vlastně je. Obsah pojmu „rodina“ má v praxi nekonečné množství variant a spor o to, zda má i nadále smysl preferovat jen jeden oficiální model, dnes hýbe českou společností i politikou. Debatu vyvolalo průlomové červnové rozhodnutí Ústavního soudu týkající se osvojování dětí lidmi žijícími v registrovaném partnerství a především nová definice rodiny, s níž přichází vládní koncepce rodinné politiky. Výsledek zatím nelze předjímat. Zároveň je nad slunce jasné, že pohled, který převáží, radikálně promění životy nás všech.
Správný model
Na to, že má být základem státu, opravdu nemáme nejzákladnější stavební jednotku společnosti příliš jasně definovanou. Pojem „rodina“ je zmiňován v ústavě a českých zákonech a některé činy „proti rodině“ jsou ze zákona trestány (bigamie či zanedbání péče o děti), obecně platnou charakteristiku ovšem v tuzemském právním řádu nenajdeme.
Potíž s jednoznačným vymezením rodiny měly i některé vládní materiály přímo věnované politice na její podporu: kupříkladu dvanáct let stará Národní zpráva o rodině z dílny ministerstva práce a sociálních věcí přiznává, že je „obtížné nalézt odpovídající definici rodiny“. A nakonec i Ústavní soud ve svém výše zmíněném rozhodnutí, jímž otevřel cestu lidem žijícím v registrovaném partnerství k osvojení dítěte, konstatoval, že se „nehodlá pokoušet o formulaci obecně platné a výstižné definice pojmu rodina“.
Koncepce rodinné politiky, kterou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
