Závody na sněhu bez sněhu
Příznivci Jizerské padesátky si lámou hlavu, jak závod udržet počasí navzdory
Schody do kanceláře Radima Nyče lemují řady lyží a fotek závodníků a také pohled do jeho pracovny potvrzuje, že ředitel tratí Jizerské padesátky momentálně nežije ničím jiným než chystáním letošního ročníku slavné soutěže. Je první lednová středa, do startu zbývají dva dny a všechny stoly v místnosti pokrývají meteorologické analýzy, diplomy pro výherce – a především mapy s variantami tras. Padesátka má sice už půl století jasně vytyčenou délku i trať, proměny počasí v posledních letech však nutí organizátory značně improvizovat. Takové nervy jako letos ale prý pan Nyč před závodem ještě nezažil. Vůbec poprvé se pojede jen na technickém sněhu a kromě profesionální kategorie si místo 50 kilometrů většina účastníků zajede jen třetinu. Místo výletu na hřebeny navíc bude všech pět tisíc lidí kroužit na nevelkém oválu. „Modlím se, aby nepršelo a okruh ten nápor vydržel,“ přiznává ředitel tratí. Na českých horách ale prostě opět není sníh a pan Nyč se, podobně jako řada dalších místních, začíná smiřovat s tím, že doba, kdy se závod bude běhat i jinak než na lyžích, je možná tady.
Sedm set kamionů
Návštěvníky Jizerských hor vítají pár dní před startem závodu zlehka pocukrované kopce. Tu a tam sice běží vlek, bližší pohled na stráně však prozrazuje, že všude tam, kde nehučí sněžná děla, se skrz poprašek derou na světlo trsy hnědé trávy a borůvčí. Kolem Vánoc se teploměr vyšplhal na šest stupňů nad nulou a rozkvetly tu sedmikrásky. A organizátoři nejoblíbenějšího běžeckého…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.