V zimě jsem si některé knížky odkládal stranou, na prázdniny. První z nich je Andrzej Stasiuk. Jeho román Bílá vrána je podobenství o tom, co bylo a nebylo, co je a není. Je to příběh několika druhů, kteří odjeli z města do zasněžených hraničních hor na východě země. Jde o výlet, relaxaci, čundr, nebo snad vážný záměr? Co od toho očekávají, má to nějaký smysl? To nikdo dost dobře neví. Za starých časů bylo všechno jasné, ale teď?!
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].