Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Civilizace

Doktor na kolečkách

Lékař se bude moci "vtělit" do robota a navštívit pacienta na druhém konci světa

74 computerworld com R40 2012
74 computerworld com R40 2012 • Autor: Respekt

Už za pár let by se lékař specialista mohl stát vpravdě člověkem s nadpřirozenými schopnostmi. Ráno sedne ke svému domácímu počítači a vtělí se do medicínského robota. Nejdříve do toho v plzeňské nemocnici, kde zkonzultuje vhodnou léčbu pro pacienta s vážným onemocněním. O hodinu později ožije v robotovi v Brně a poradí se nad složitým případem s týmem odborníků. Vzápětí doporučí prostřednictvím svého robotického avatara vhodnou léčbu v Ostravě. A to všechno předtím, než za sebou zavře dveře bytu a odejde za svou prací v pražské nemocnici. Umožnil by mu to nový systém přítomnosti na dálku, tzv. vzdálené prezence, který si pomalu hledá cestu na trh.

Na druhém konci planety

Už dnes se mohou samozřejmě lidé ocitnout během několika vteřin na druhém konci planety, pokud si s sebou neberou svou tělesnou schránku. Videohovory je ale obvykle uvězní do monitoru umístěného na stole v konferenční místnosti a jakákoli další interakce s okolím je velmi omezená. Schází jí to základní – možnost pohybu. Pohyblivý robot by to mohl změnit.

První část komunikačního řetězce takového systému tvoří počítač s kamerou, odpovídajícím softwarem a ovládacím zařízením (např. joystickem), umístěný třeba u lékaře doma na pracovním stole nebo v jeho kanceláři v nemocnici.  Na druhém konci se nachází jednoduchý robot velikostí podobný člověku, který má v místě hlavy monitor s reproduktory a kamerami. Místo nohou mu k pohybu slouží kolečka na robotizované platformě. Ovládací stanice i robot jsou připojeni k internetu, stačí tedy, aby lékař usedl k počítači, spustil kamery, navázal spojení a už se jeho obličej objevuje na obrazovce robota. Pohyb svého avatara pak lékař ovládá joystickem, případně nějakým dotykovým ovladačem. Vidí a slyší, co se kolem robota odehrává, a také prostřednictvím robota promlouvá k přítomným či prezentuje data.

Tyto systémy vyrábí několik firem. Díky populárnímu seriálu Teorie velkého třesku, známého i z českých obrazovek, se nejvíce ví o prototypu s názvem Texai, který vzniká v americké společnosti Willow Garage. Jde o malou krabičku na kolečkách s dlouhou tyčí, na jejímž vrcholku je umístěn monitor, reproduktory, mikrofon a kamera. Celek lze ovládat přes internet pomocí běžného počítače. Sheldon Cooper, puntičkářský fyzik ze zmíněného seriálu, robota v jedné z epizod posílá místo sebe do zaměstnání, aby „jeho intelektová schránka nebyla ohrožena nemocemi či zraněním a mohla tak být zachována co nejdéle“.

Víc hlav víc ví

V praxi se Sheldonův nápad zatím neujal, běžný konferenční videohovor ke zprostředkování kontaktu na dálku většinou stačí. V medicíně se však systém možná prosadí. Pohyblivý robot by lékaři poskytl přímý kontakt nejen s pacientem, ale i třeba s týmem, který se o něj stará, a umožnil by mu být u velkého množství případů.

Robot Texai se do reálného světa teprve chystá, už na konci letošního roku však vstoupí na americký trh systém RP-VITA společnosti In Touch Health. Spolupracovala na něm i společnost iRobot, známá veřejnosti hlavně pro své robotické vysavače. RP-VITA je robot vyvedený v bílém plastovém opláštění, vysoký podobně jako člověk menšího vzrůstu. Je vybaven obrazovkou, reproduktory, kamerami a mikrofony, ale též různými senzory a dalším, přídavným dotykovým displejem. Má v sobě uloženou mapu nemocnice, po které se díky tomu dokáže sám pohybovat. Na odpovídající místo jej obsluha vyšle jedním klepnutím prstu na virtuální mapu, cestu jde také snadno naprogramovat a automatizovat podle časového plánu.

Robota je možné využít několika způsoby. Jako samostatná jednotka může provádět běžné sledování a kontrolu pacientů. Jednoduše přijede do pokoje, rozezná pacientův obličej nebo si údaje načte z čipového náramku na zápěstí nemocného a následně shromáždí nezbytné údaje – třeba z přístrojů, na které je pacient napojen. Může je vyhodnotit a zaznamenávat změny, což velmi šetří čas personálu. Data ihned zprostředkuje sestrám i lékařům. Instruovat jej lze dokonce pouze slovním příkazem, má pokročilou funkci rozeznávání hlasu.

Druhým rozměrem je interakce lékaře s pacientem. Lékař přenesený do robota sice nemá k dispozici ruce, může však instruovat odborný personál v místě. Systém také zjednodušuje týmovou péči o pacienta, protože se na jedné obrazovce v konferenčním videopřenosu může sejít hned několik odborníků. Nemocného vidí každý na své ovládací jednotce, slyší, co říkají ostatní účastníci, personál i pacient sám. Robot každému z nich elektronicky posílá medicínské údaje a lékařské zprávy. Podobným způsobem může robot nemocnému virtuálně zprostředkovat návštěvu příbuzných či kamarádů.

Výrobce bude svého robota pronajímat asi za čtyři tisíce dolarů měsíčně. Dřívější, nemobilní systémy teleprezence (přítomnosti na dálku) vyvinuté touto firmou již fungují zhruba v 500 nemocnicích. Možná tedy, že se někdy i v české nemocnici budeme bavit s lékařem prostřednictvím pohyblivého robota.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte