Nemáme papeže

Minulý čtvrtek za něj režisér Nanni Moretti dostal od Febiofestu Kristiána. Snímek Máme papeže! na počátku dubna vstupuje do našich kin a v médiích se o něm píše jako o komedii. Kolonka drama, do níž ho zařadila filmová databáze ČSFD, je ale mnohem přesnější. Ne že by se divák při sledování nenasmál, ale po závěrečných titulcích ze sálu odchází spíš s tíživými pocity.

Moretti si ve svém filmu i zahrál, objevuje se tu v roli psychologa. Tomu se do rukou dostane čerstvě zvolený papež, na jehož jméně se k překvapení všech (včetně papeže samotného) shodne rozhádané konkláve kardinálů svolané po smrti předchozího šéfa Svatého stolce. Z balkonu baziliky svatého Petra sice do uší tisíců napjatých věřících zazní tradiční „Habemus papam!“, čili máme papeže, nová hlava katolické církve však neunese váhu svého úřadu, odmítne se ukázat a - jak již bylo řečeno - ocitá se v péči odborníka na lidskou duši.