Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Editorial

Editorial: Kdo si začal

Erik Tabery
Erik Tabery • Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer

Vyspělost země mnohdy návštěvníci poznají podle toho, jak zareagují ve chvíli, kdy spatří na ulici policistu. Když to vzbudí větší pocit bezpečí, je to dobré. Pakliže se ale leknou, že by jim mohl něco udělat, je to náznak problému. Nepochybně to zažívali návštěvníci totalitního Československa, kde byla Veřejná bezpečnost (a samozřejmě nejen ona) všemocná. Člověk zaznamená rozdíl i dnes, když se vydá směrem na východ, kde hrozí, že po něm strážníci budou chtít nějaký úplatek, aby mohl jet dál.


Prestiž policie v Česku nepochybně v posledních dvaceti letech vzrostla. Prostě už není automaticky vnímána jako součást nedotknutelného státu, jak tomu bylo před rokem 1989. Přesto se zdá, že v jedné věci se manýry nezměnily – domoci se práva proti policii samotné je velmi obtížné. V Česku je oproti jiným západním zemím nadstandardní počet napadení policistů, což je vzhledem k docela klidné povaze zdejších obyvatel překvapivé. Když se pak kolega Jaroslav Spurný rozhodl situaci zmapovat, tak zjistil, že je mnohem komplikovanější. Zjednodušeně řečeno se může klidně stát, že vás nějaký policista fyzicky napadne, ale vy se nejen nedomůžete omluvy, ještě se navíc dočkáte žaloby, že napadení jste se dopustil vy. Více na str. 35–38.

------

Minulý týden nám přišlo rozhodnutí Nejvyššího soudu, na které jsme v Respektu netrpělivě čekali. Případ nás vrátil o dvanáct let zpátky, do časů opoziční smlouvy ODS a ČSSD, kdy se tu mimo jiné likvidovaly nezávislé bezpečnostní složky a jiné instituce. Tehdy jsme v článku nazvaném „Poslední případ policisty Šírka (článek jsme pro vás odemkli)“ psali o tom, jak byl tento šéf Služby pro odhalování korupce odstaven od rozdělané práce, protože se proti němu vymyslela aféra (jejíž nesmyslnost pak potvrdil i soud). Těsně předtím, než byl odejit, jeho útvar zjistil, že náměstek ředitele Národního bezpečnostního úřadu Martin Hejl byl napojen na lidi, kteří tunelovali Komerční banku, a spolupracoval s bossem podsvětí Františkem Mrázkem. Protože to ale byl člověk spojený s ČSSD, bylo nevhodné ho vyšetřovat.

Respekt tuto informaci (potvrzenou vyšetřovateli) zveřejnil a Hejl ho za článek zažaloval. Nejdříve u soudu prohrál, pak mu však k překvapení nejen redakce dal za pravdu vrchní soud a navíc mu přiřkl nemalou částku dvě stě tisíc korun, kterou jsme museli zaplatit. Poslali jsme dovolání k Nejvyššímu soudu a ten dal nyní za pravdu Respektu. To nás těší. Soud mimo jiné konstatoval: „…i když tisk nemůže překračovat určité hranice, zejména s ohledem na ochranu pověsti a práv jiných, přísluší mu nicméně – při dodržování povinností a odpovědnosti – sdělovat informace a myšlenky o otázkách všeobecného zájmu.“ 

Když jsme si tehdejší článek připomínali, došlo nám, že přes všechny obrovské problémy, které zažíváme, přece jen od časů opoziční smlouvy urazila česká společnost velký kus cesty. Zejména pokud jde o posílení nezávislosti policie a justice.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, 
inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Erik Tabery

šéfredaktor

erik_novy
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1978
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte