41_uspech_jaros_r25_2011_n.jpg
41_uspech_jaros_r25_2011_n.jpg

Dokázala obyčejnou chuť čokolády povznést na tak nevšední zážitek, že jsou za ním lidé ochotni vyrazit i desítky kilometrů daleko. Její výrobky coby luxusní dárky odebírají nejen takoví zákazníci jako například automobilka Ford či drogisté z Henkelu, ale pochutnává si na nich i tradiční hvězda místního hudebního festivalu pěvkyně Dagmar Pecková či paní hraběnka Šternberková z nedalekých Častolovic.

41_uspech_jaros_r25_2011_s.jpg
41_uspech_jaros_r25_2011_s.jpg
Jiřina Kubešová z Litomyšle byla ještě před pár lety obyčejnou účetní, dnes je úspěšnou podnikatelkou v ne tak úplně běžném oboru – výrobě plněných čokoládových bonbonů. A výrobek je to vskutku královský, vždyť kdysi ohromoval jazyk třeba i takového Ludvíka XIV. Jeho název zní všem povědomě – pralinka.

 

Čokoládová hvězda

„Prostě musí mít chuť nejen hodně kvalitní čokolády a zajímavé náplně, ale také musí skvostně i vypadat – krásně se lesknout a při kousnutí příjemně prasknout. Jíst dobrou pralinku má být skvělým zážitkem,“ říká Jiřina Kubešová.

Její cesta k vlastní „čokoládové hvězdě“ začala úplně nenápadně v nedaleké vesnici Cerekvice nad Loučnou. „Jak bylo tehdy u holek z vesnice zvykem, vyučila jsem se prodavačkou,“ líčí. Jenže její manžel začal hned po revoluci podnikat na vlastní pěst v topenářství, a tak se podobně jako on začala víc rozhlížet kolem sebe a rozhodla se změnit svoje povolání – v roce 2000 ve svých třiceti už coby matka dítěte úspěšně složila maturitu na střední ekonomické škole a začala pracovat jako účetní. „Chtěla jsem jít vlastní cestou,“ říká.

To už se manželova firma rozrostla na úctyhodných sto zaměstnanců s mnohamilionovým obratem a byl tak schopen koupit v roce 2002 barokní dům na náměstí v Litomyšli. „Je to krásné místo a pro nás znamená takovou nostalgii: tudy jsme spolu rádi chodívali na romantické procházky, když jsme se seznámili,“ vzpomíná paní Kubešová. Jenže butiků s oděvy či obchůdků s potravinami bylo na náměstí víc než dost, a tak přemýšleli, co by tak mohli v barokním ovzduší domu podnikat. Podle přání paní Jiřiny zvolili kavárnu, jako místo příjemného setkávání lidí. „Jenže jsem toužila, aby byla něčím výjimečná,“ říká. To se psal rok 2005 a ona dostala jako dárek k narozeninám krabičku proslulých pralinek z Belgie. „Tehdy mě napadlo, že si prostě vyrobím své vlastní a v kavárně se budou podávat ke kávě,“ vysvětluje.

Začala studovat všechny možné dostupné kuchařky, navštěvovala „čokoládové“ veletrhy v zahraničí, podstoupila cukrárenský kurz a pustila se do prvních pokusů. „Díky manželovi jsem se nemusela bát o rodinný rozpočet, a tak jsem mohla celé hodiny stát snad jenom u čokolády,“ říká. A nebylo to jen tak: výroba kvalitní pralinky má celou řadu finesů od správného zacházení s cukrářskou špachtlí přes teplotu čokolády při nalévání do forem u speciálního stolu s mramorovou deskou až po sestavování vlastních receptů a závěrečnou výzdobu výrobků. „Prvními ochutnavači byli dělníci, kteří pracovali na rekonstrukci domu, a můj manžel,“ usmívá se. Postupně se jí pralinky začaly dařit: neměly nežádoucí šedivý povlak ani praskliny či škrábance a pomalu získávaly i vlastní unikátní chutě podle nově vymyšlených receptů – třeba náplň z kokosu a švestkových povidel. „To jsem si vzpomněla na tradiční výbavu naší vesnické domácnosti,“ líčí čokoládová tvůrkyně. První „povedenou“ pralinku prý prodala přesně v září 2007: dnes – necelé čtyři toky poté – vyrábí s deseti zaměstnanci dvacet druhů bonbonů z té nejkvalitnější čokolády dovezené třeba až z Venezuely či Madagaskaru, kterou pak překvapivě kombinuje třeba s absintem, pepřem nebo chilli. Denně ve svém Chocco Caffé obslouží až tři stovky zákazníků a ročně prodá dvanáct set kilogramů bonbonů – deset dekagramů stojí zhruba kolem osmdesáti korun.

„Lidé sem chodí dát si třeba jen dvě pralinky a tak to má být: prostě vychutnat si chvilku oddechu a oslavit ji něčím výjimečným. V životě jsou takové chvíle hodně potřeba,“ říká Jiřina Kubešová, která by ráda v domě v budoucnu zřídila jako hold čokoládě coby prostředníku úžasných zážitků celé muzeum. 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte